Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Hospodářská soutěž v dubnu 2015

Euroskop, 08.05.2015

Google dle Komise zneužívá své dominantní postavení na trhu, Komise má podezření, že Gazprom zneužívá svého postavení na trhu, Financování krajských nemocnic v ČR není státní podpora

  • Komise podezírá Google zneužití dominantního postavení na trhu v oblasti srovnávacích vyhledávačů pro on-line nakupování
  • Gazprom čelí podezření Komise z porušení pravidel hospodářské soutěže
  • ČR neporušila právo EU při poskytování státní podpory nemocnicím, řekla Komise

 

Google dle Komise zneužívá své dominantní postavení na trhu

  • Komise zaujala 15. 4. 2015 předběžné stanovisko, dle kterého jednání společnosti Google porušuje antimonopolní pravidla EU. Google na svých stránkách s výsledky obecného vyhledávání soustavně upřednostňoval vlastní produkt pro porovnávání nákupních nabídek. Komise rovněž formálně zahájila samostatné šetření, pokud jde o chování Googlu v případě mobilního operačního systému Android.

Pozadí

Produkty pro porovnávání obchodních nabídek umožňují spotřebitelům vyhledávat zboží na internetových nákupních stránkách a porovnávat ceny různých prodejců. Komise zaslala společnosti Google prohlášení o námitkách. Návrhy závazků, které Google předložil dříve, Komise celkově nepovažovala za dostačující k tomu, aby byly její obavy o narušení hospodářské soutěže rozptýleny.

Google má dominantní postavení v poskytování obecných on-line vyhledávacích služeb v celém EHP, s podílem na trhu přesahujícím 90 % ve většině zemí. Kvůli podezření ze zneužití dominantního postavení prošetřovaly Google již antimonopolní úřady v USA a Jižní Koreji.

Klíčové a sporné body

  • V rámci šetření (zahájeného v listopadu 2010) dospěla Komise k předběžnému závěru, že Google na svých stránkách soustavně upřednostňuje svůj vlastní srovnávací produkt („Google Shopping“), a to například tím, že tuto aplikaci na obrazovce zvýrazňuje, čímž může uměle odvádět pozornost od srovnávacích služeb svých konkurentů a omezovat je v soutěžení na trhu. Komise se obává, že uživatelé při hledání nemusí vždy najít nejrelevantnější výsledky. Podle předběžného stanoviska by neměla mezi svou vlastní srovnávací službou a srovnávacími službami svých konkurentů nijak rozlišovat.

Google se však obvinění Komise brání. Návštěvnost, obraty a zisky jeho konkurentů rostou, čímž se snaží dokázat, že nijak nepoškozuje jejich podnikání. Jedná se o firmy jako Axel Springer, Expedia, TripAdvisor či Yelp. V oblasti nakupování pak Google dle svých slov hraje jen malou roli za konkurenty jako je např. Amazon či eBay.

Google rovněž vede vývoj mobilního operačního systému Android. Systém je systémem otevřeným, což znamená, že jej může kdokoli volně používat a rozvíjet. Většina výrobců používá operační systém Android v kombinaci s řadou patentovaných aplikací a služeb společnosti Google. Aby výrobci získali právo instalovat na svých zařízeních se systémem Android aplikace Googlu, uzavírají se společností dohody.

  • Podrobné šetření Komise se zaměří na to, zda Google neporušuje antimonopolní pravidla EU tím, že brání konkurenčním mobilním operačním systémům, aplikacím a službám v rozvoji a přístupu na trh, a poškozuje tak spotřebitele a vývojáře inovačních služeb a produktů. Komise neformálně prošetřovala Google kvůli operačnímu systému Android téměř tři roky, a to na základě stížností od společností Microsoft či Nokia.

K získání dominantního postavení Googlu v poskytování on-line mobilních služeb pomohla oblíbenost zařízení se systémem Android. Jen loni byla prodána více než miliarda telefonů s Androidem, což představuje 82 % z celosvětového prodeje smartphonů. V případě Androidu Google argumentuje tím, že je systém zdarma pro všechny a vedle jeho služeb jsou zde předinstalované aplikace konkurentů (Facebook či Microsoft Office). Smlouvy s partnery jsou uzavírány dobrovolně a výrobci mají možnost používat Android i bez služeb Googlu.

Předpokládaný další vývoj

Společnost se nyní může k tvrzením Komise do deseti týdnů vyjádřit a následně požádat o formální slyšení. 

Odkazy

 

Komise má podezření, že Gazprom zneužívá svého postavení na trhu

  • Komise zaslala 22. 4. 2015 společnosti Gazprom prohlášení o námitkách. Je toho názoru, že svými obchodními praktikami na trzích se zemním plynem ve střední a východní Evropě mohl zneužít dominantního postavení a porušit antimonopolní pravidla EU. Existuje podezření, že společnost mohla vybudovat umělé překážky, které brání toku plynu mezi zeměmi.

Pozadí

Gazprom je dominantním dodavatelem zemního plynu v řadě zemí střední a východní Evropy. Komise zahájila formální řízení proti společnosti v srpnu 2012. Během svého šetření došla k předběžnému názoru, že Gazprom brání hospodářské soutěži na trzích s plynem v České republice, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku a Litvě. Jeho podíly na těchto trzích většinou značně převyšují 50 % a v některých zemích dosahují až 100 %.

Podle předběžného stanoviska Gazprom sleduje celkovou strategii rozdělení trhů se zemním plynem ve střední a východní Evropě. V rámci této strategie např. omezuje své zákazníky v tom, aby dále prodávali plyn přes hranice. Je možné, že Gazprom díky tomu účtuje v některých členských státech nepřiměřeně vysoké ceny. 

Prohlášení o námitkách představuje formální krok Komise při vyšetřování údajného porušování antimonopolních pravidel EU. Komise písemně informuje dotčené strany o námitkách, které byly proti nim vzneseny, a strany mohou na tyto námitky písemně odpovědět. Adresáti mohou přezkoumat dokumenty obsažené ve spisu Komise, písemně na ně reagovat a vyžádat si slyšení, v rámci něhož sdělí své připomínky zástupcům Komise a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž. Komise přijme konečné rozhodnutí teprve poté, co strany uplatní své právo na obhajobu.

Klíčové a sporné body

Dle Komise Gazprom ve svých dohodách o dodávkách ukládá velkoobchodníkům a některým průmyslovým odběratelům územní omezení. Jedná se např. o zákazy vývozu a ustanovení, jež vyžadují, aby se zakoupený zemní plyn spotřeboval na vymezeném území. Dále nutí velkoobchodníky, aby k vývozu plynu získali jeho souhlas, či za jistých okolností odmítá změnit místo, kam by měl být plyn dodán.

Tato územní omezení mohou vést k vyšším cenám plynu a společnosti Gazprom umožňovat, aby uplatňovala nekalou cenovou politiku. Velkoobchodníkům účtuje ceny, které jsou ve srovnání s náklady a s referenčními cenami výrazně vyšší. Důvodem mohou být rovněž cenové kalkulace Gazpromu, které ceny plynu v dodavatelských smlouvách vážou na koš cen ropných produktů, a Gazprom oproti jeho zákazníkům nepřiměřeně zvýhodňují.

Existuje rovněž podezření, že dodávky plynu do Bulharska a Polska podmiňuje získáním závazků týkajících se infrastruktury pro přepravu plynu, které s těmito dodávkami nijak nesouvisejí. Velkoobchodníci se musí zavázat, že budou investovat do projektu výstavby plynovodu nebo musí souhlasit s tím, že Gazprom posílí svou kontrolu nad plynovodem.

Pokud by bylo takové chování potvrzeno, je možné, že by bránilo prodeji plynu do jiných členských států v rámci jednotného trhu, čímž snižuje likviditu a efektivitu trhů s plynem. Zvyšuje umělé překážky obchodu mezi členskými státy a má za následek vyšší ceny plynu.

Předpokládaný další vývoj

Gazprom má 12 týdnů na zaslání odpovědi na prohlášení o námitkách a může rovněž požádat o slyšení, na němž přednese své argumenty.

Odkazy

 

 Krátce...

 

Financování krajských nemocnic v ČR není státní podpora

Řízení v případě nemocnic zřizovaných Královéhradeckým krajem zahájila Komise loni v létě na základě stížnosti Česko-německé horské nemocnice Krkonoše s.r.o. z Vrchlabí. Firma si stěžovala, že veřejné nemocnice dostávají od kraje více peněz než soukromá zařízení. Krajské nemocnice jsou financované z veřejných zdrojů především za účelem zajištění záchranných zdravotnických služeb a financování zařízení, jež nemocnice potřebují k poskytování svých služeb. Komise se nedomnívá, že by toto veřejné financování ovlivnilo obchod mezi členskými státy, a proto nepředstavuje státní podporu ve smyslu pravidel EU, a to ze dvou důvodů: hlavní činností těchto nemocnic je poskytování lékařské péče lidem v jejich spádové oblasti a také nejsou známy žádné informace o tom, že by v tomto regionu docházelo k významnému přeshraničnímu investování do nemocničních zařízení nebo že by zde zakládaly zdravotnická zařízení subjekty z jiných členských států. Podle pravidel EU pokud není možné veřejnou podporu jednotlivým podnikům odůvodnit, je v zásadě zakázaná, neboť narušuje rovné podmínky na jednotném trhu. Zákaz se týká pouze opatření, která mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Rozhodnutí bylo oznámeno společně s šesti dalšími podobnými případy z Německa, Nizozemska a Británie. Přijaté rozhodnutí je pro státy a zúčastněné strany dalším vodítkem, jak určit, o kterých případech nemusí rozhodovat Komise podle pravidel EU pro státní podporu. Doplňuje revidované znění obecného nařízení o blokových výjimkách přijaté v květnu 2014, v němž byla výrazně rozšířena působnost výjimek týkajících se podpor, u nichž není nutné předchozí schválení Komise (více v příspěvku „Komise modernizuje pravidla pro udělování státních podpor“, Hospodářská soutěž v květnu 2014). Účelem je dále snižovat administrativní zátěž pro veřejné orgány a podniky a zaměřit využití zdrojů Komise na prosazování pravidel státní podpory v případech s největším dopadem na jednotný trh. 

 

Další články v rubrice