Hospodářská soutěž v květnu 2017

09.06.2017
Euroskop

Jednodušší pravidla pro veřejné investice do přístavů a letišť, kultury a nejvzdálenějších regionů, Výsledky Komise z antimonopolního šetření v oblasti elektronického obchodu, Rada schválila svůj postoj ohledně nové antidumpingové metodiky

  • Komise rozšiřuje škálu opatření státní podpory, které nebudou muset podléhat jejímu předchozímu schválení

  • Komise hodnotí soutěžní praktiky podniků na trzích elektronického obchodování

  • Rada přijala svůj postoj týkající se změn antidumpingových a antisubvenčních předpisů

Jednodušší pravidla pro veřejné investice do přístavů a letišť, kultury a nejvzdálenějších regionů

  • Nová pravidla by měla ušetřit čas a problémy při investování do přístavů a letišť, kultury a nejvzdálenějších regionů EU, aniž by došlo k narušení hospodářské soutěže.

  • Pravidla státní podpory v EU by tak měla být uplatňována co nejefektivněji a nejúčinněji.

  • Iniciativy v této oblasti mají napomoci stimulovat investice, protože snižují administrativní zátěž pro veřejné orgány i podniky a současně zvyšují právní jistotu pro příjemce podpory a konkurenty.

  • Komise se tak může soustředit zdroje na šetření takových opatření státní podpory, která budou mít v rámci jednotného trhu pravděpodobně největší dopad na hospodářskou soutěž.

  • Komise 17. 5. 2017 schválila nová pravidla státní podpory, podle kterých nemusí předem kontrolovat některá opatření veřejné podpory pro přístavy, letiště, kulturu a nejvzdálenější regiony. Cílem je veřejné investice usnadnit a současně chránit hospodářskou soutěž.

Pozadí

Díky obecnému nařízení o blokových výjimkách z roku 2014 mohou členské státy uplatňovat širokou škálu opatření státní podpory bez předchozího schválení Komisí, protože je nepravděpodobné, že by tato opatření narušila hospodářskou soutěž. V důsledku toho se předběžně neschvaluje přibližně 95 % opatření státní podpory prováděných členskými státy (v ročním souhrnu přibližně 28 mld. €).

Komise tímto snížením administrativní zátěže doplňuje také několik iniciativ, které předložila v posledních dvou letech v rámci modernizace prosazování pravidel státní podpory. Kromě revize obecného nařízení o blokových výjimkách bylo v květnu 2016 přijato oznámení k pojmu podpory, které objasňuje, na jaká opatření veřejné podpory se pravidla EU o státní podpoře nevztahují (ty, jež nenarušují hospodářskou soutěž na jednotném trhu). Členské státy tak mohou navrhovat opatření veřejné podpory, která lze uskutečnit bez předchozí kontroly Komise. Veřejné investice do výstavby silnic, vnitrozemských vodních cest, železnic nebo vodárenských distribučních sítí mohou být obvykle provedeny bez předchozí kontroly Komise. Kromě toho přijala Komise v září 2016 řadu rozhodnutí ve věci státní podpory, v nichž se vysvětluje, jaká opatření veřejné podpory neovlivňují obchod mezi členskými státy, takže je mohou orgány členských států provádět bez předchozí kontroly Komisí.

Klíčové a sporné body

  • Komise nyní na základě veřejných konzultací rozšiřuje oblast působnosti tohoto nařízení na přístavy a letiště. Iniciativa si klade za cíl snížit administrativní zátěž pro veřejné orgány a další zúčastněné strany v rámci programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT). Snahou Komise je v zájmu spotřebitelů zaměřit kontroly na větší případy státních podpor, které mají na jednotném trhu významný dopad na hospodářskou soutěž.

Pokud jde o letiště, budou moci nyní členské státy bez předběžné kontroly ze strany Komise provádět veřejné investice do regionálních letišť s ročním objemem přepravy do 3 mil. cestujících ročně. Měly by se tak usnadnit veřejné investice do více než 420 letišť v celé EU (cca 13 % leteckého provozu). Malá letiště tvoří téměř polovinu všech letišť v EU, ale pouze 0,75 % objemu leteckého provozu. Je tedy nepravděpodobné, že by narušila hospodářskou soutěž na jednotném trhu EU.

Pokud jde o přístavy, členské státy budou moci bez předběžné kontroly Komisí provádět veřejné investice ve výši až 150 mil. € do námořních přístavů a až 50 mil. € do vnitrozemských přístavů. Nařízení umožňuje veřejným orgánům hradit náklady na bagrovací práce v přístavech a v přístupových vodních cestách.

Kromě toho nařízení nově zjednodušuje řadu postupů i v dalších oblastech. Komise bude posuzovat pouze větší případy státní podpory, v nichž se jedná o vyšší částku podpory, pro kulturní projekty (a to pouze v případě, že tato opatření skutečně představují státní podporu, což ve většině případů neplatí) a pro víceúčelové sportovní areály.

Orgány veřejné moci budou také moci společnostem, které působí v nejvzdálenějších regionech EU, snadněji kompenzovat dodatečné náklady, které jim zde vznikají vzhledem ke specifickým problémům. K těmto problémům patří např. odlehlost těchto regionů a závislost na několika produktech, s nimiž obchodují.

Předpokládaný další vývoj

Pozměňující nařízení vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU.

Odkazy

Výsledky Komise z antimonopolního šetření v oblasti elektronického obchodu

Závěrečná zpráva o šetření v odvětví elektronického obchodování (KOM(2017)229)

  • Zpráva potvrzuje, že některé praktiky podniků na trzích elektronického obchodování mohou omezovat hospodářskou soutěž tím, že nepřiměřeně limitují distribuci produktů v celé EU

  • Tyto praktiky by mohly omezit možnost volby pro spotřebitele a bránit nižším cenám on-line

  • Komise se také domnívá, že je třeba dosáhnout rovnováhy mezi zájmy maloobchodních prodejců na internetu a v „kamenných obchodech“

  • To vše ve prospěch spotřebitelů

  • Komise 10. 5. 2017 zveřejnila závěrečnou zprávu o šetření v odvětví elektronického obchodování, kde poukazuje na obchodní praktiky, které mohou omezovat hospodářskou soutěž. Zpráva má umožnit Komisi lépe zacílit prosazování antimonopolních pravidel EU na trzích elektronického obchodování.

Pozadí

Zajištění lepšího přístupu spotřebitelů i podniků ke zboží a službám patří mezi hlavní cíle strategie Komise pro jednotný digitální trh. Komise zahájila šetření v odvětví elektronického obchodování v květnu 2015. Jeho prostřednictvím chtěla zjistit, zda na evropských trzích elektronického obchodování existují nějaké problémy z hlediska hospodářské soutěže. Zveřejněná zpráva obsahuje konečná zjištění Komise.

V únoru 2017 již Komise zahájila 3 samostatná vyšetřování z důvodu možného omezení hospodářské soutěže v oblasti ubytování na dovolené, distribuce videoher pro PC a stanovování cen u spotřební elektroniky. Kromě toho šetření vedlo k tomu, že firmy začaly z vlastní iniciativy přezkoumávat své obchodní postupy. To může napomoci tomu, aby spotřebitelé mohli snáze nakupovat produkty ze zahraničí a využívat nižších cen a větší nabídky maloobchodních prodejců.

Komise v květnu 2016 navrhla právní předpisy, aby zajistila, že spotřebitelé, kteří si chtějí koupit výrobky a služby v jiné zemi EU nebudou diskriminováni, pokud jde o dostupnost cen a prodejní nebo platební podmínky, není-li k tomu určitý objektivní důvod (více v příspěvku „Komise navrhla nová pravidla elektronického obchodu“, Informační společnost v květnu 2016). Komise rovněž předložila návrhy na modernizaci pravidel EU v oblasti autorského práva, aby se zejména zlepšil přeshraniční přístup k online audiovizuálnímu obsahu a zároveň zohlednil význam úlohy, kterou územní využívání audiovizuálního obsahu sehrává v modelu financování evropského audiovizuálního průmyslu (více v příspěvku „Komise modernizuje evropské autorské právo“, Informační společnost v září 2016). O obou návrzích jedná s EP a Radou.

Jednotný výklad unijních pravidel hospodářské soutěže, pokud jde o postupy týkající se elektronického obchodování, má zásadní význam pro vytváření distribuční strategie příslušných podniků v EU. Aby ho dosáhla, bude Komise na základě zjištění odvětvového šetření intenzivněji spolupracovat s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž, pokud jde o prosazování pravidel týkajících se elektronického obchodování. Výraznější prosazování pravidel ze strany Komise rovněž nabídne zainteresovaným stranám vodítka ohledně konkrétních postupů v oblasti elektronického obchodování.

Klíčové a sporné body

V oblasti spotřebního zboží zpráva potvrzuje, že rozvoj elektronického obchodování v posledním desetiletí (zejména pak transparentnost cen a cenová konkurence on-line) výrazně ovlivnily distribuční strategie firem i chování spotřebitelů. Konečné výsledky zdůrazňují tyto tržní trendy:

  • Velká část výrobců se rozhodla prodávat své produkty spotřebitelům přímo prostřednictvím vlastních on-line maloobchodů, takže stále více konkurují svým distributorům.
  • Větší využívání systémů selektivní distribuce, kdy mohou výrobky prodávat pouze předem vybraní autorizovaní prodejci, umožňuje výrobcům lépe kontrolovat jejich distribuční sítě, zejména pokud jde o kvalitu distribuce, ale také o cenu.
  • Více se využívá smluvních omezení za účelem lepší kontroly distribuce produktů. V závislosti na obchodním modelu a strategii mohou mít tato omezení různé formy, jako jsou cenová omezení, zákazy týkající se trhu (platformy), omezení pro používání nástrojů k porovnávání cen a vyloučení subjektů působících výhradně on-line z distribučních sítí.

Některé z těchto praktik mohou být opodstatněné (např. s cílem zlepšit kvalitu distribuce produktu). Jiné však mohou spotřebitelům bránit ve využívání výhod, které jim větší výběr výrobků a nižší ceny v elektronických obchodech nabízí.

Výsledky odvětvového šetření potvrzují, že pro poskytovatele digitálního obsahu má zásadní význam dostupnost licencí poskytovaných držiteli autorských práv, která je též klíčovým faktorem určujícím úroveň hospodářské soutěže na trhu. Zpráva upozorňuje na některé postupy udělování licencí, které mohou ztěžovat vznik nových podnikatelských modelů a služeb on-line. Téměř 60 % poskytovatelů digitálního obsahu, kteří se šetření účastnili, se s držiteli práv ve smlouvě dohodlo na „geoblokaci“. Poskytovatelé obsahu mohou mít ke geoblokaci objektivní důvody (např. otázky DPH nebo určitá zákonná ustanovení o veřejném zájmu).

Předpokládaný další vývoj

Poznatky získané při odvětvovém šetření Komisi umožní lépe zacílit prosazování antimonopolních pravidel EU na evropských trzích elektronického obchodování, což má vést mimo jiné k zahájení dalších antimonopolních šetření.

Odkazy

Krátce…

Rada schválila svůj postoj ohledně nové antidumpingové metodiky

  • Nová nediskriminační antidumpingové metodika má pomoci zajistit, aby byly dovážené výrobky v EU prodávány za spravedlivou cenu, bez ohledu na to, odkud pocházejí.

  • Rada očekává, že posílené unijní nástroje na ochranu obchodu umožní zachování pracovních míst a zvýší konkurenceschopnost.

Rada se 3. 5. 2017 dohodla na vyjednávacím postoji k nové metodě posuzování případů narušení trhu ve třetích zemích. Hlavním cílem je odhalit a napravit případy narušení trhu způsobené státními zásahy ve třetích zemích. Nová metodika výpočtu dumpingu je založena na pravidlech stanovených antidumpingovou dohodou WTO. Postoj Rady odráží hlavní zásady obsažené v návrhu Komise z listopadu 2016 (více v příspěvku „Komise aktualizuje nástroje na ochranu obchodu“, Vnější obchodní vztahy v listopadu 2016). Má stanovit demonstrativní seznam příkladů používaných k určení významných případů narušení trhu, jako jsou: státní politiky a vliv státu, vysoký počet státem vlastněných podniků, diskriminace ve prospěch domácích společností, malá nezávislost finančního sektoru, nedostatečné vymáhání práva v oblasti úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví. Dojde-li ve vyvážející zemi k odhalení významného narušení trhu, Komise by měla mít prostředky k dosažení nápravy. Měla by stanovit cenu výrobku buď na základě výrobních nákladů a prodejních cen v jiné zemi na podobné úrovni ekonomického rozvoje, nebo na základě náležitých nezkreslených nákladů a cen na mezinárodní úrovni. Komise také má vypracovat zvláštní zprávy o konkrétních zemích nebo odvětvích a případy narušení v nich popíše. V souladu se stávající praxí by měly stížnosti vycházet od unijních podniků, avšak ty se budou moci opřít o uvedené zprávy Komise. Na konečném znění návrhu se musí dohodnout Rada a EP. Rada bude moci zahájit jednání s EP poté, co EP přijme svůj vlastní vyjednávací postoj.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality