05.03.2015
Euroskop
Jednotný digitální trh očima Junckerovy Komise
|
Jednotný digitální trh očima Junckerovy Komise
- Dokončení jednotného digitálního trhu je součástí Pracovního plánu Komise na rok 2015, kde zaujímá druhé místo z celkových 10 priorit. Cílem je zajistit spotřebitelům přístup k přeshraničním digitálním službám, vytvořit rovné podmínky pro firmy a podmínky pro digitální ekonomiku a společnost.
Pozadí
Informační a komunikační technologie a digitální ekonomika mají potenciál zlepšit produktivitu Evropy, podporovat růst a vytvářet pracovní místa. EU se snaží vytvořit integrovanější evropskou digitální ekonomiku od poloviny 90. let. V roce 2010 Komise dodala procesu nový impuls zahájením Digitální agendy, skrze niž by domácnosti i firmy měly těžit z výhod jednotného digitálního trhu. Mnoho legislativních návrhů již bylo od té přijato, trh však nadále zůstává roztříštěný do 28 národních trhů a EU tak zaostává za hlavními globálními konkurenty.
Junckerova Komise zařadila dokončení jednotného digitálního trhu mezi priority svého programu a vytvořila specializovaný projektový tým 13 komisařů. Ve svém pracovním programu pro letošní rok nastínila svůj záměr dokončit práci na klíčových legislativních návrzích i nelegislativních iniciativách. Pokrok je měřen každoročně skrze tzv. Digital Scoreboards, dle posledních údajů Komise letos dokončí 95 ze 101 opatření. Podle předsedy Komise Jean-Clauda Junckera může být dokončení trhu díky svému potenciálu dosaženo bez utrácení veřejných prostředků. Předpokládá vytvoření „účinného kruhu“, ve kterém jednotný digitální trh bude stimulovat poptávku spotřebitelů a podniků, která pohání inovace přijímáním digitálních technologií a tím podporuje růst produktivity a HDP, které následně vytváří poptávku po práci, která představuje příjem pro spotřebitele.
Klíčové a sporné body
Vytvoření jednotného digitálního trhu bude muset být podpořeno investicemi do informačních a komunikačních technologií a infrastruktury, rovněž také do „e-dovedností“ pracovní síly a spotřebitelů. Priority Junckerovy Komise v této oblasti jsou:
- Odstranění národních bariér v regulacích telekomunikací, v oblasti autorských práv, předpisů ochrany dat a řízení rádiového spektra;
- Dokončení reformy ochrany údajů;
- Úprava zdanění a pravidel hospodářské soutěže tak, aby přispívala k vyšší úrovni veřejných a soukromých investic v sektoru a přizpůsobit uplatňování soutěžních pravidel jednotnému digitálnímu trhu;
- Modernizace a zjednodušení práv spotřebitelů při online nakupování;
- Zrušení poplatků za roaming;
- Navrhnout rámec, který by podpořil tvorbu inovativních start-upů a podpořil nová kreativní odvětví;
- Napomoci rozvoji a prosperitě cloudů, „internetu věcí“ a velkých dat v EU;
- Vytvořit podmínky na ochranu občanů online, např. prostřednictvím boje proti kyberkriminalitě;
- Mobilizovat další veřejné a soukromé zdroje na výstavbu digitální infrastruktury;
- Podpora digitálního přístupu a e-governmentu v národních i evropských institucích a zvyšování digitální gramotnosti.
Komise připravuje strategii pro dokončení trhu se zaměřením na 6 prvků: budování důvěry, odstranění omezení, zajištění přístupu a konektivity, budování digitální ekonomiky, podporu e-společnosti a investice do výzkumu a inovací ICT.
Odkazy
- A connected Digital Single Market – State of play and the way forward
- The EU 2014 Digital Scoreboard: how did you fare?
Krátce…
Jak si stojí ČR v digitálním rozvoji?
ČR dosáhla při hodnocení indexem DESI 2015 celkového skóre 0,46, což ji řadí z 28 členských států EU na 17. místo. Index zavedla Komise, aby mohla hodnotit pokrok při vzniku digitálních ekonomik a digitální společnosti v členských zemích. Je souborem ukazatelů sdružených do 5 oblastí: konektivita, lidský kapitál, využívání internetu, integrace digitálních technologií a digitální veřejné služby. Čeští občané vykazují dobrou úroveň digitálních dovedností, 76 % z nich používá internet pravidelně, 57 % disponuje alespoň základními digitálními dovednosti. Díky tomu mohou internet využívat k široké škále aktivit. Oblíbené je internetové bankovnictví (58 %), na internetu uživatelé také často nakupují (52 %). České malé a střední podniky jsou v EU na špičce v online prodeji, a pokud jde o obrat z tohoto prodeje, patří jim přední místa. Česká republika však dosahuje podprůměrných výsledků v zajišťování vyspělých digitálních veřejných služeb. Pouze 14 % uživatelů internet využívá k vyplňování a zasílání formulářů orgánům veřejné správy (to ČR řadí na 26. místo v EU). 4G připojení má k dispozici jen 12 % populace, průměr v EU přitom je 59 % (jde však o čísla za rok 2013, kdy byla v Česku stavba LTE sítí pozdržená opakovanou aukcí kmitočtů). ČR celkově svými výsledky spadá do skupiny středně výkonných států.