Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Informační společnost v březnu 2015

Euroskop, 09.04.2015

Rada obnovuje jednání s EP o bezpečnosti sítí a informací, Komise připravuje strategii pro jednotný digitální trh

  • Zástupci Rady získali mandát pro obnovení trialogu k směrnici o bezpečnosti sítí a informací
  • Diskuse o digitální strategii EU probíhají, její zveřejnění Komisí se očekává v květnu

 

Rada obnovuje jednání s EP o bezpečnosti sítí a informací

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatření k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii (KOM(2013)48)

  • Lotyšské předsednictví 11. 3. 2015 obdrželo mandát znovu zahájit jednání s EP a dosáhnout tak dohody na návrhu směrnice týkající se bezpečnosti sítí a informací (NIS).

Pozadí

Návrh byl zveřejněn v únoru 2013. První část tvoří sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, v němž je strategie kybernetické bezpečnosti EU vymezena. Druhou částí je pak návrh směrnice o bezpečnosti sítí a informací. Strategie kybernetické bezpečnosti EU má předcházet narušení a útokům zasahujícím evropské telekomunikační systémy a reagovat na taková narušení a útoky.

Dnešní informační systémy mohou být závažným způsobem zasaženy bezpečnostními incidenty, jako jsou technická selhání a viry. Takovéto incidenty, označované jako NIS (network and information security incidents), se vyskytují stále častěji a jejich řešení je stále obtížnější. Mohou být rovněž narušeny služby a přerušen řádný provoz podniků. Mnohé sítě a informační systémy navíc nabývají přeshraniční povahy. Incident NIS, k němuž dojde v určité zemi, tak může mít dopad i v jiných zemích. Bezpečnostní incidenty také oslabují důvěru spotřebitelů v elektronické platební systémy a v informační sítě. Protože je stávající přístup k bezpečnosti sítí a informací založen na dobrovolných činnostech, vyskytují se mezi jednotlivými členskými státy značné rozdíly, pokud jde o vnitrostátní kapacity a míru zapojení a připravenosti soukromého sektoru.

Klíčové a sporné body

Navrhovaná směrnice by ve všech členských státech zavedla minimální úroveň zabezpečení digitálních technologií, sítí a služeb. Rovněž by měla být určitým podnikům a organizacím uložena povinnost oznamovat závažné kybernetické incidenty. Jednalo by se mimo jiné o internetové vyhledávače, poskytovatele služeb cloud computing, sociální sítě, orgány veřejné správy, platformy plateb online jako PayPal a přední internetové obchody. Tím by měla směrnice přispět k větší spolehlivosti a stabilitě odvětví závislých na informačních systémech.

Návrh směrnice požaduje, aby členské státy přijaly strategii pro bezpečnost sítí a informací a jmenovaly vnitrostátní orgán, jenž bude disponovat patřičnými zdroji pro účely předcházení rizikům a incidentům postihujícím sítě a informační systémy, k jejich řešení a k reakci na ně. Má být vytvořen mechanismus spolupráce mezi členskými státy a Komisí, aby bylo možno sdílet včasná varování týkající se rizik a incidentů, provádět výměnu informací a potírat hrozby a incidenty.

Požadavek na oznamování bezpečnostních incidentů se dále vztahuje na provozovatele kritických infrastruktur v odvětvích jako finanční služby, doprava, energetika a zdravotnictví, společnosti poskytující služby v oblasti informačních technologií, včetně obchodů s aplikacemi a internetových vyhledávačů.

Ve strategii je podrobně vymezen soubor opatření na posílení kybernetické odolnosti informačních systémů, snížení kyberkriminality, posílení mezinárodní politiky EU v oblasti kybernetické bezpečnosti a posílení její kybernetické obrany. Jsou stanoveny plány pro řešení výzev v pěti prioritních oblastech: (1) dosažení kybernetické odolnosti, (2) výrazné snížení kyberkriminality, (3) vypracování politiky a vybudování kapacit pro účely kybernetické obrany v souvislosti se společnou bezpečnostní a obrannou politikou EU (SBOP), (4) rozvoj průmyslových a technologických zdrojů pro kybernetickou bezpečnost a (5) zavedení soudržné mezinárodní politiky EU týkající se kyberprostoru.

Předpokládaný další vývoj

V současné době se návrh nachází ve fázi prvního čtení v Radě. Další trialog zástupců Rady, Komise a EP se uskuteční koncem dubna 2015.

Odkazy

 

Komise připravuje strategii pro jednotný digitální trh

  • Kolegium členů Komise 25. 3. 2015 vedlo první diskuse o strategii pro jednotný digitální trh, jež má být přijata v květnu 2015. Byly v ní určeny hlavní oblasti, na něž se Komise zaměří, aby podnítila reálné změny pro spotřebitele i podniky.

Pozadí

Do této práce je aktivně zapojeno několik členů Komise, kteří jsou součástí projektového týmu pro jednotný digitální trh. Občané i společnosti v EU se každý den potýkají s mnoha překážkami, jimiž je například blokování služeb na základě zeměpisné polohy, neefektivita v doručování přeshraničních zásilek nebo nepropojené elektronické služby. Digitální služby zůstávají příliš často omezeny státními hranicemi. Prioritou Komise je tyto překážky odstranit a vytvořit jednotný digitální trh.

Klíčové a sporné body

Debata stanovila tři hlavní oblasti, na něž se zaměří činnost Junckerovy Komise:

1. Lepší přístup k digitálnímu zboží a službám pro spotřebitele a podniky

Snadnější přeshraniční elektronický obchod díky harmonizovaným spotřebitelským a smluvním podmínkám a efektivnějšímu a cenově dostupnému doručování zásilek. Zamezení blokování služeb na základě zeměpisné polohy („geo-blocking“). Modernizace autorského práva, jež zajistí rovnováhu mezi zájmy tvůrců a uživatelů či spotřebitelů. Pro zvýšení přeshraniční aktivity podniků, zejména malých a středních, je také důležité zjednodušit režimy DPH.

2. Formování vhodného prostředí pro rozvoj digitálních sítí a služeb

Aby podpořila investice do infrastruktury, provede Komise revizi současných telekomunikačních a mediálních předpisů, aby odpovídaly novým úkolům, zejména pokud jde o využití ze strany spotřebitelů (např. rostoucí počet hlasových volání přes internet) a nové aktéry v této oblasti. V zájmu podpory skutečného jednotného trhu je nezbytný společný evropský přístup ke správě spektra. Komise se bude zabývat rostoucím významem online platforem (vyhledávačů, sociálních médií, obchodů s mobilními aplikacemi atd.) pro prosperující ekonomiku využívající internet. To zahrnuje také zkoumání cest, jak posílit důvěru v online služby.

3. Vytvoření evropské digitální ekonomiky a společnosti s dlouhodobým růstovým potenciálem

Komise chce všem průmyslovým odvětvím pomoci integrovat nové technologie a řídit přechod na inteligentní průmyslový systém („Průmysl 4.0“). Průmysl a společnost by měly co nejvíce těžit z datové ekonomiky. Velkoobjemová data („big data“) jsou nesmírně významným zdrojem, vyvolávají však také důležité otázky v souvislosti s vlastnictvím, ochranou údajů nebo standardy. Totéž platí pro cloud computing.

Předpokládaný další vývoj

Souhrnná strategie pro jednotný digitální trh má být zveřejněna v květnu.

Odkazy

Další články v rubrice