Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Informační společnost v červnu 2018

Euroskop, 10.07.2018

Komise navrhla zřízení prvního celoevropského digitálního programu, Rada schválila pravidla pro odvětví telekomunikací v éře 5G, Rada schválila aktualizace pravidel EU pro audiovizuální služby, Instituce dosáhly dohody na regulaci pohybu neosobních dat v EU, Nový rámec pro certifikaci by měl zvýšit důvěru v inovativní digitální řešení

  • Komise navrhla oblasti pro investice v rámci prvního celoevropského digitálnímu programu.

  • Navrhovaná legislativa připravuje EU na éru připojení s velmi vysokou rychlostí a širokým pokrytím, kterou s sebou přinesou technologie jako je 5G.

  • Účelem návrhu audiovizuálních služeb je podpořit evropské filmy, více chránit děti před škodlivým obsahem a účinněji bojovat proti verbálním projevům nenávisti.

  • Všechny typy dat by se měly volně pohybovat a být zpracovávány na jednotném digitálním trhu.

  • Nový rámec pro certifikaci má zvýšit důvěru v inovativní digitální řešení.

 

Komise navrhla zřízení prvního celoevropského digitálního programu

  • Na základě strategie pro jednotný digitální trh byl vytvořen regulační rámec, který reaguje na problémy současné digitální éry.

     

  • Strategie by měla být doplněna o investice do programu Digitální Evropa vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnost EU na mezinárodním poli a posílení evropské strategické digitální kapacity.

  • Klíčové kapacity se týkají superpočítačů, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a pokročilé digitální dovednosti.

Proposal for a regulation establishing the Digital Europe programme for the period 2021-2027 (COM(2018)434)

  • Komise 6. 6. 2018 předložila návrh na zřízení programu Digitální Evropa, do něhož by se v rámci dalšího dlouhodobého rozpočtu EU mělo investovat 9,2 mld. €.

Pozadí

Digitální Evropa je program, jenž je součástí návrhu o dlouhodobém rozpočtu EU a vychází ze strategie pro jednotný digitální trh z května 2015 a jejích hlavních výsledků (více v příspěvku „Jak si Komise představuje jednotný digitální trh?“, Informační společnost v květnu 2015). Cílem je usměrnit digitální transformaci v EU tak, aby z ní měli co největší užitek občané i podniky.

V návrhu Komise je rovněž uveden nárůst rozpočtu na projekty digitální infrastruktury v rámci Nástroje pro propojení Evropy, a to na 3 mld. €. Uvedený nástroj se zaměřuje především na projekty přeshraničního propojení a v rámci digitální agendy má zajistit, aby měli všichni hlavní socioekonomičtí aktéři (školy, nemocnice, dopravní uzly, hlavní poskytovatelé veřejných služeb a silně digitalizované podniky) do roku 2025 přístup k širokopásmovým připojením.

V rámci příštího víceletého rozpočtu EU se mají zvýšit také investice do výzkumu a inovací v oblasti budoucí generace digitálních technologií i v rámci programu Horizont Evropa. Programy mají fungovat společně: Horizont Evropa má zajišťovat nezbytné investice do výzkumu a inovací, zatímco Digitální Evropa má na jeho výsledcích stavět a přispívat k vytvoření nezbytné infrastruktury, podporovat využívání technologií a vytváření kapacit. Tím má dojít k poskytnutí dat pro budoucí výzkum v oblasti umělé inteligence, robotiky, superpočítačů a dat velkého objemu.

Klíčové a sporné body

Návrh programu Digitální Evropa se zaměřuje na 5 oblastí:

Superpočítače: Na projekty zaměřené na vytvoření a posílení kapacit superpočítačů a zpracování dat bude vyčleněno 2,7 mld. €. Těmito prostředky by mělo být zajištěno efektivnější a širší použití superpočítačů ve veřejném i soukromém sektoru, a to včetně malých a středních podniků. Do rozpočtového roku 2022/2023 by pak měla zřízena superpočítačová a datová infrastruktura světové úrovně s exa-kapacitou (tj. miliarda miliard/1018 výpočetních operací za sekundu) a do rozpočtového roku 2026/2027 by měla být zprovozněna zařízení nad úrovní exa-kapacity, čímž by EU získala své vlastní nezávislé a konkurenceschopné dodávky technologií, dosáhla excelence v oblasti aplikací a rozšířila dostupnost a využití superpočítačů. Tyto iniciativy mají stavět na evropské strategii v oblasti superpočítačů (více v příspěvku „Komise společně s členskými státy pořídí 2 evropské superpočítače“, Informační společnost v lednu 2018).

Umělá inteligence: Na rozšíření umělé inteligence se má věnovat 2,45 mld. € v souladu s cíli evropského přístupu k umělé inteligenci z dubna 2018 (více v příspěvku „Komise představila celoevropský přístup k umělé inteligenci“, Informační společnost v dubnu 2018). Cílem je stimulovat investice v zájmu co nejefektivnějšího využití umělé inteligence, a to při zohlednění socioekonomických změn, které UI způsobuje, a zajištění vhodného etického a právního rámce. Digitální Evropa by měla zajistit lepší přístup k testovacím a experimentálním zařízením v oblasti UI pro veřejnoprávní orgány i podniky. Za pomoci programu Horizont by se měly zvýšit investice do výzkumu a inovací. Komise navrhuje zřídit společné „evropské knihovny“ algoritmů, které by byly veřejně přístupné, čímž by se veřejnému i soukromému sektoru mohlo pomoci při identifikaci řešení, které nejlépe plní jejich potřeby. Vznikly by také otevřené platformy a „společný datový prostor“ pro umělou inteligenci, jež by byly zpřístupněny v celé EU prostřednictvím center pro digitální inovace a malým podnikům a inovátorům by dávaly k dispozici testovací zařízení a potřebné znalosti.

Kybernetická bezpečnost a důvěra: Do zabezpečení digitálního hospodářství, společnosti a demokracie mají být investovány 2 mld. €, a to prostřednictvím posílení kybernetické bezpečnosti a souvisejícího sektoru v EU, finanční podporou nejnovějších zařízení a infrastruktury kybernetické bezpečnosti a v neposlední řadě podporou rozvoje nezbytných dovedností a znalostí. Návrh Komise vychází z opatření kybernetické bezpečnosti, jež byla představena v září 2017, a z právních předpisů o kybernetické bezpečnosti, které vstoupily v platnost v květnu 2018 (více v příspěvku „Komise novými návrhy reaguje na čím dál častější kybernetické útoky“, Informační společnost v září 2017).

Digitální dovednosti: Stávající i budoucí pracovníci by díky prostředkům ve výši 700 mil. € měli mít příležitost snadno získat digitální dovednosti prostřednictvím krátkodobých i dlouhodobých kurzů odborné přípravy a praktických stáží. V rámci programu by měla být zřízena centra pro digitální inovace poskytující cílené programy na podporu malých a středních podniků a orgánů veřejné správy, jejímž cílem má být vybavit jejich zaměstnance potřebnými pokročilými digitálními dovednostmi.

Zajištění širokého využití digitálních technologií v celé ekonomice a společnosti: Investice 1,3 mld. € by měly orgánům veřejné správy a veřejným službám pomoci s digitální transformací a celounijní interoperabilitou. Dále by se měl usnadnit přístup všech podniků k příslušným technologiím a souvisejícím know-how. Centra pro digitální inovace by měla fungovat jako „jednotná kontaktní místa“ pro MSP a orgány veřejné správy a měla by nabízet přístup k technologickému know-how a testovacím zařízením, jakož i poradenství ohledně projektů digitální transformace.

Předpokládaný další vývoj

Pro zavedení výše zmíněných investičních kroků do praxe je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU, tj. víceletém finančním rámci, a jeho odvětvových návrzích. Pokud by byl dlouhodobý rozpočet schválen v roce 2019, byl by zajištěn hladký přechod mezi stávajícím (2014–2020) a novým finančním obdobím (2021–2027) a zároveň předvídatelnost a kontinuita financování

Odkazy

 

Rada schválila pravidla pro odvětví telekomunikací v éře 5G

  • Reforma by měla podnítit zdravou hospodářskou soutěž a vyšší investice do sítí 5G a optických sítí, aby všichni v EU mohli využívat vysoce kvalitní konektivity a lepšího výběru inovativních digitálních služeb.

  • Ochrana spotřebitelů by také měla být lepší a sazba pro mezinárodní volání v rámci EU by měla být limitována.

  • Má být také rozšířena oblast působnosti legislativního rámce tak, aby zahrnoval nové komunikační nástroje, tzv. služby „over-the-top“ (WhatsApp, Skype ad.).

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council establishing the European Electronic Communications Code (Recast) (COM(2016)590)

 Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council establishing the Body of European Regulators of Electronic Communications (BEREC) (COM(2016)591)

  • Rada 29. 6. 2018 schválila soubor nových pravidel pro odvětví elektronických komunikací. Dříve v červnu 2018 bylo dosaženo prozatímní dohody s EP o evropském kodexu pro elektronické komunikace a o revidované oblasti působnosti Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC).

Pozadí

Aby EU čelila novým výzvám a připravila se digitální budoucnost Evropy, navrhla Komise v září 2016 vytvoření evropského kodexu o elektronických komunikacích, který zahrnuje progresivní a zjednodušená pravidla, jež mají pro všechny společnosti zatraktivnit investice do nové infrastruktury špičkové kvality v EU (více v příspěvku „Komise požaduje přístup k internetu v celé EU“, Informační společnost v září 2016). Kodex pro elektronické komunikace je součástí strategie pro jednotný digitální trh coby jediná legislativní iniciativa věnující se nové infrastruktuře potřebné pro digitální ekonomiku.

Komise předpokládá, že investice zmobilizované tímto novým rámcem by mohly do roku 2025 zvýšit HDP o dalších 910 mld. € a vytvořit 1,3 mil. nových pracovních míst. Kodex modernizuje stávající pravidla EU v oblasti telekomunikací, které byly naposledy aktualizovány v roce 2009. Spotřebitelé a podniky totiž rostoucí měrou spoléhají na data a přístup k internetu a nikoli na tradiční pevné sítě, jako jsou sítě telefonní.

Klíčové a sporné body

Nový evropský kodex pro elektronické komunikace navrhuje:

Spotřebitelé by měli využívat vysoce zabezpečených služeb elektronických komunikací v celé EU. Posílená pravidla pro spotřebitele mají usnadnit např. změnu poskytovatele a nabídnout lepší ochranu pro osoby, které se přihlásí k odběru balíčku služeb. S cílem zajistit, aby koncoví uživatelé byli chráněni bez ohledu na druh služeb, které využívají ke komunikaci, mají služby elektronických komunikací zahrnovat také služby poskytované prostřednictvím internetu, jako jsou aplikace pro posílání zpráv a elektronická pošta (známé jako služby „over-the-top“ nebo „OTT“). Spíše než použitá technologie určí některé charakteristiky služby, která pravidla směrnice se uplatní (např. povinnost poskytnout určité informace ve smlouvách se bude týkat pouze služeb, jež jsou poskytovány za úplatu).

Finančně dostupný a odpovídající přístup k internetu bude zahrnut na seznam univerzálních služeb, jež musí být k dispozici všem spotřebitelům bez ohledu na jejich umístění nebo příjem. Zdravotně postižené osoby by měly mít rovnocenný přístup k internetu. Všechny členské státy by také měly být povinny zřídit systém veřejné výstrahy, aby mohly všem občanům na mobilní telefon zaslat výstrahu, dojde-li v jejich oblasti k přírodní katastrofě nebo jiné závažné mimořádné události. Tento systém má být zaveden do 3,5 let od vstupu směrnice v platnost.

  • Členské státy rovněž budou muset zpřístupnit nová frekvenční pásma pro sítě 5G do roku 2020, které umožní rychlejší internetové připojení a lepší konektivitu. S cílem podpořit investice do sítí 5G zajistí členské státy provozovatelům regulační předvídatelnost na dobu nejméně 20 let, pokud jde o udělování licencí ke spektru pro bezdrátový širokopásmový přístup.

Schválená směrnice také aktualizuje stávající pravidla týkající se přístupu operátorů k sítím s cílem podpořit hospodářskou soutěž a usnadnit společnostem investovat do nové infrastruktury s velmi vysokou kapacitou (schopné dosáhnout při stahování rychlosti alespoň 100 Mb/s), a to i ve vzdálenějších oblastech. Znění umožňuje orgánům snížit do jisté míry úroveň regulace v případě, že jsou trhy konkurenceschopné, ale zavádí záruky k zajištění toho, aby regulace trhu zůstala účinná.

Sdružení BEREC by mělo hrát významnou roli při pomoci zemím EU se zaváděním sítí s velmi vysokou kapacitou a přispět k hladkému uplatňování regulačních opatření stanovených v kodexu. Duální struktura sdružení BEREC a Úřadu BEREC bude zachována a Úřad BEREC bude mít i nadále právní subjektivitu a status decentralizované agentury EU. Nařízení o sdružení BEREC rovněž zahrnuje ustanovení o levnějším volání v rámci EU a doplňuje tak zrušení příplatků za roaming v rámci EU. Podle nových pravidel bude maloobchodní cena volání z domovské země do jiné země EU omezena na nejvýše 19 centů/min. Cena za textové zprávy v rámci EU bude omezena na nejvýše 6 centů za zprávu.

Předpokládaný další postup

Dohodnutá znění musí být formálně schválena nejprve EP a poté Radou (dohoda v prvním čtení). Po přijetí budou právní akty vyhlášeny v Úředním věstníku EU. Očekává se, že se tak stane koncem roku 2018. Členské státy pak budou mít ohledně kodexu 2 roky k přijetí nezbytných ustanovení, aby byla směrnice uvedena do praxe.

Odkazy

 

Zástupci Rady schválili aktualizaci pravidel EU pro audiovizuální služby

  • Revidovaná směrnice stanovuje společná pravidla pro tradiční audiovizuální média a nově má také zahrnout nové platformy vysílání.

  • Měla by také posílit evropskou kulturní rozmanitost nebo zajistit nezávislost regulačních orgánů pro audiovizuální služby.

  • Díky této dohodě by EU měla být lépe vybavena k ochraně spotřebitelů i dětí, k boji proti šíření verbálních projevů nenávisti a k zajištění plurality a nezávislosti médií.

  • Na úrovni EU by mělo vzniknout prostředí, jež přitáhne a udrží inovátory on-line platforem a pomůže jim v rozvoji.

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 2010/13/EU on the coordination of certain provisions laid down by law, regulation or administrative action in Member States concerning the provision of audiovisual media services in view of changing market realities (COM(2016)287)

  • Coreper 13. 6. 2018 potvrdil dohodu Rady a EP o modernizaci stávajících pravidel týkajících se poskytování audiovizuálních mediálních služeb v Evropě.

Pozadí

Návrh na revizi směrnice o poskytování audiovizuálních mediálních služeb s ohledem na měnící se situaci na trhu byl předložen Komisí v květnu 2016 po vyhodnocení předchozí směrnice z roku 2010 o audiovizuálních mediálních službách č. 13/2010 (více v příspěvku „Komise představila nová pravidla EU pro audiovizuální služby“, Informační společnost v květnu 2016). Vyhodnocení zdůraznilo potřebu zajistit rovné podmínky pro tradiční odvětví televizního vysílání, tj. televizi, a nové služby, jako jsou služby videa na vyžádání (např. Netflix nebo MUBI), platformy pro sdílení videonahrávek a audiovizuálního obsahu na sociálních sítích (např. YouTube nebo Dailymotion), aby byli lépe chráněni diváci, podpořeny inovace a poskytování evropského audiovizuálního obsahu. Revidovaná směrnice o audiovizuálních službách by také měla zajistit nezávislost regulačních orgánů pro audiovizuální služby a umožnit poskytovatelům vysílání větší volnost v otázce reklamy.

Klíčové a sporné body

  • Nová pravidla by měla vytvořit rovné podmínky pro všechny subjekty, pokud jde o ochranu diváků, nezávisle na službě, kterou poskytují, a platformě, kterou využívají. Navíc by měla být zlepšena ochrana nezletilých osob a všech uživatelů před násilným a škodlivým obsahem (jako je pornografie či násilí), stejně jako i před verbálními projevy nenávisti, a to zavedením jasné odpovědnosti za platformy pro sdílení videonahrávek. Členské státy budou prostřednictvím svých vnitrostátních regulačních orgánů pro audiovizuální oblast moci přijmout opatření vůči těm subjektům, které tato pravidla nerespektují.

Revize směrnice by také měla zvýšit kulturní rozmanitost a podpořit evropský obsah, neboť poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání budou muset zajistit, že nejméně 30 % jejich nabídky tvoří evropský obsah a že je dostatečně zdůrazněn (původní návrh Komise požadoval 20 %). K tomu by měly být uvolněny zdroje, jež mají být investovány do výroby evropského obsahu. Státy budou mít možnost požadovat finanční příspěvek od poskytovatelů mediálních služeb v oblasti televizního vysílání a poskytovatelů mediálních služeb na vyžádání včetně těch, kteří jsou usazeni v jiném členském státě, s výjimkami, které by mohly usnadnit život začínajícím podnikům a malým společnostem.

Měla by být posílena Skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA) a určena její úloha v právních předpisech EU. Členské státy budou moci přizpůsobit pravidla vnitrostátním okolnostem a dokonce přijmout přísnější pravidla, pokud tak budou chtít učinit.

Předpokládaný další vývoj

Nyní bude směrnice předložena EP k hlasování v prvním čtení a následně Radě k přijetí.

Odkazy

 

Instituce dosáhly dohody o regulaci pohybu neosobních dat v EU

  • Nová pravidla pro volný pohyb neosobních údajů by měla zajistit volný pohyb údajů na jednotném trhu.

  • Cílem je rovněž podpora technologických inovací a nových modelů podnikání a vytvoření evropského datového prostoru pro všechny typy údajů.

  • Nová pravidla ruší požadavky na umístění údajů a současně se zajišťují přístupová práva pro příslušné orgány za účelem regulační kontroly.

  • Dohodnutá opatření jsou v souladu s již existujícími pravidly pro volný pohyb a přenositelnost osobních údajů v EU.

Návrh nařízení o rámci pro volný pohyb neosobních údajů v Evropské unii (KOM(2017)495)

  • EP, Rada a Komise 19. 4. 2018 dosáhly politické dohody o nových pravidlech, která by měla umožnit uchovávání a zpracovávání údajů kdekoli v EU bez neopodstatněných omezení. Podle nových opatření spolu s již existujícími předpisy v oblasti osobních údajů by mělo být možno uchovávat a zpracovávat neosobní údaje v celé EU.

Pozadí

Komise představila rámec pro volný pohyb neosobních údajů v září 2017 jako součást projevu předsedy Komise Jean-Claude Junckera o stavu Unie, a to s cílem plně využít potenciál evropské ekonomiky založené na datech (více v příspěvku „Nová regulace pohybu neosobních dat má přiblížit EU k jednotnému digitálnímu trhu“, Informační společnost v září 2017). Rámec byl uveden jako jedno z klíčových opatření v přezkumu strategie pro jednotný digitální trh v polovině období (více v příspěvku „Komise hodnotí pokrok směrem k jednotnému digitálnímu trhu“, Informační společnost v květnu 2017). Nařízení o volném pohybu neosobních údajů se týká jiných než osobních údajů, z tohoto důvodu se dotkne především podniků a podnikových uživatelů, kteří využívají služeb uchovávání a zpracovávání údajů, nebo jednotlivců, kteří jednají v rámci své profesní činnosti. 

  • Omezení související s umístěním údajů mají různé formy a existují v různých odvětvích. Příkladem mohou být: doporučení orgánů dohledu, aby poskytovatelé finančních služeb uchovávali údaje v místě; pravidla spojená s profesním tajemstvím (např. ve zdravotnictví), jež s sebou nesou uchovávání či zpracovávání údajů v místě; obecné právní předpisy, které vyžadují místní uchovávání informací veřejného sektoru bez ohledu na jejich citlivost. Nová pravidla by měla odstranit překážky bránící volnému pohybu údajů a oživit evropské hospodářství tím, že do roku 2020 vygenerují růst v odhadované výši až 4 % HDP.

Návrh by spolu se stávajícími předpisy EU o ochraně osobních údajů měl usnadnit volný pohyb malým a středním podnikům, začínajícím podnikům zase pomoci rozvíjet nové inovativní služby a vstupovat na nové trhy. Od volného pohybu neosobních údajů si Komise totiž slibuje, že podnikům umožní snadněji a levněji provozovat svou činnost v zahraničí, aniž by musely duplikovat informační systémy nebo ukládat stejná data na různých místech.

Klíčové a sporné body

  • Nová pravidla stanoví rámec pro uchovávání a zpracování údajů v celé EU, který zakazuje omezení co do umístění údajů. Členské státy budou mít povinnost oznámit Komisi veškerá zbývající nebo plánovaná omezení týkající se lokalizace dat v rámci vymezených konkrétních situací při zpracování údajů veřejnými orgány. Nařízení o volném pohybu neosobních údajů nemá dopad na uplatňování obecného nařízení o ochraně údajů (GDPR), jelikož se nevztahuje na osobní údaje. Obě nařízení však budou fungovat společně s cílem umožnit volný pohyb veškerých údajů – osobních i jiných – a tím vytvořit jednotný evropský datový prostor. V případě smíšených datových souborů se na osobní údaje obsažené v souboru budou vztahovat ustanovení GDPR zaručující volný pohyb osobních údajů, zatímco pro ostatní údaje bude platit zásada volného pohybu neosobních údajů.

Pravidla by rovněž měla zajistit dostupnost údajů pro regulační kontrolu. Veřejné orgány by měly mít přístup k údajům pro účely kontroly a dohledu, ať budou uchovávány nebo zpracovávány kdekoli v EU. Členské státy by pak mohly uživatelům, kteří neposkytují přístup k údajům uloženým v jiném členském státě, ukládat sankce. Zároveň by měla být podpořena tvorba kodexů chování pro cloudové služby, aby se usnadnily změny poskytovatele cloudových služeb v jasně daných lhůtách. Trh cloudových služeb by tak měl být pružnější a datové služby v EU cenově dostupnější.

Předpokládaný další vývoj

Interinstitucionální dohodu již schválili velvyslanci členských zemí při Radě EU. Nyní musí být dohodnuté znění formálně přijato, a to nejprve EP a poté Radou (dohoda v prvním čtení). Po přijetí bude nařízení vyhlášeno v Úředním věstníku EU, používat se začne 6 měsíců ode dne vyhlášení.

Odkazy

 

Krátce...

 

Nový rámec pro certifikaci by měl zvýšit důvěru v inovativní digitální řešení

  • EU usiluje o posílení pravidel kybernetické bezpečnosti s cílem řešit narůstající hrozby, které představují kybernetické útoky, a využít příležitostí, které nový digitální věk nabízí.

  • Cílem iniciativy je např. vybudování silnější agentury EU pro kybernetickou bezpečnost nebo zavedení celounijního systému certifikace v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Rada se 8. 6. 2018 dohodla na obecném přístupu k návrhu známém jako akt o kybernetické bezpečnosti. EU má posílit svou kybernetickou odolnost zřízením celounijního certifikačního rámce pro produkty, služby a procesy informačních a komunikačních technologií (IKT). Certifikáty vydané v rámci těchto systémů by měly být platné ve všech zemích EU, čímž by uživatelé měli získat důvěru v bezpečnost těchto technologií a společnostem usnadnit přeshraniční podnikání. Nestanoví-li jinak právní předpis EU či členských států, bude certifikace dobrovolná. Nového mechanismu by odvětví mohlo využít k certifikaci produktů, jako jsou propojené automobily a inteligentní zdravotnické prostředky. Rovněž by měl být posílen status stávající Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a učinit z ní stálou agenturu EU pro kybernetickou bezpečnost. Nová pravidla udělí agentuře ENISA trvalý mandát a upřesní její úlohu coby agentury EU pro kybernetickou bezpečnost. Agentuře ENISA budou svěřeny nové úkoly týkající se podpory členských států, orgánů EU a dalších zúčastněných stran v kybernetické oblasti. Bude pořádat pravidelná cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti na úrovni EU a podporovat a prosazovat politiku EU týkající se certifikace kybernetické bezpečnosti. Součástí mandátu usnadňujícího sdílení informací mezi agenturou ENISA a členskými státy bude vnitrostátní síť styčných úředníků. Než může předpis vstoupit v platnost, musí se na jeho znění dohodnout Rada i EP.

Další články v rubrice