Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Informační společnost v lednu 2019

Euroskop, 08.02.2019

EP a Rada se dohodly na nových pravidlech týkajících se prodeje zboží a poskytování digitálního obsahu, Zástupci EU se dohodli na pravidlech usnadňujících využívání veřejně přístupných dat

  • Jednání o legislativě omezující užívání plastů na jedno použití se blíží ke konci  

  • EU by měla být schopna reagovat na současné výzvy v podobě ekologického zadlužení, změny klimatu, demografických změn, migrace či nerovnosti, plánuje Komise

  

EP a Rada se dohodly na nových pravidlech týkajících se prodeje zboží a poskytování digitálního obsahu

  • Obsahem jsou společná pravidla ohledně některých požadavků souvisejících s kupními smlouvami uzavíranými mezi prodejcem a spotřebitelem.

  • Cílem je usnadnit a zabezpečit přeshraniční nákup a prodej zboží a digitálního obsahu.

  • Spotřebitelé po celé EU mají mít nárok na stejný způsob kompenzace, jako je získání slevy nebo vrácení peněz, a získat širší výběr produktů za konkurenceschopnější ceny.

  • Podniky mají mít prospěch z větší právní jistoty a spravedlivé hospodářské soutěže a získat nové příležitosti pro podnikání v celé EU.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a rady o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu (KOM(2015)634)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o některých aspektech smluv o prodeji zboží online a jinými prostředky na dálku (KOM(2015)635)

  • EP a Rada 29. 1. 2019 dosáhly předběžné dohody na balíku obsahujícím navrhovanou směrnici o smlouvách o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb (směrnice o digitálním obsahu) a na navrhovanou směrnici o smlouvách o prodeji zboží (směrnice o prodeji zboží).

Pozadí

Návrhy směrnic o společných pravidlech pro digitální smlouvy Komise předložila v prosinci 2015 v rámci plnění strategie pro jednotný digitální trh (více v příspěvku „Komise navrhla nová společná pravidla pro digitální smlouvy“, Informační společnost v prosinci 2015). Navrhované akty by měly jednak umožnit podnikům působit za hranicemi s menšími náklady, protože díky společným evropským pravidlům bude nahrazena nesourodá právní úprava jednotlivých zemí, jednak zvýšit ochranu spotřebitelů, kteří nakupují on-line v jiné zemi EU jak zboží, tak digitální obsah, a zvýšit tak jejich důvěru k nakupování po internetu z jiné země.

Konkrétně se směrnice o digitálním obsahu týká smluv mezi podnikem a spotřebitelem, jejichž předmětem je poskytování digitálního obsahu, přičemž se vztahuje na: data vytvořená a poskytovaná v digitální podobě (např. hudba, on-line videa atd.), služby umožňující vytváření, zpracování nebo ukládání digitálních dat (např. úložiště cloud), služby umožňující sdílení dat (např. Facebook, YouTube atd.) a jakékoli hmotné nosiče používané výhradně jako nosiče digitálního obsahu (např. DVD). „Over the top“ (OTT) interpersonální komunikační služby, soubory smluv a zpracování osobních údajů jsou zahrnuty do oblasti působnosti směrnice o digitálním obsahu.

Směrnice o prodeji zboží se týká veškerého prodeje zboží, ať už probíhá fyzicky (v obchodech), on-line nebo na dálku.

Klíčové a sporné body

Oba návrhy směrnice jsou výsledkem kompromisů s cílem vytvořit soudržný a jasný právní rámec pro spotřebitele a prodejce.

  • Návrh směrnice o digitálním obsahu stanovuje, že v případě neposkytnutí by měli mít poskytovatelé nárok na „druhou šanci“, než by smlouva mohla být ukončena. Ačkoliv směrnice plně neharmonizuje aspekty jako promlčecí nebo záruční lhůty, stanovuje, že v případech nesouladu nesmí být doba odpovědnosti poskytovatele kratší než 2 roky. Z kompromisního znění směrnice byla vyjmuta část týkající se práva na ukončení dlouhodobých smluv.
  • Návrh směrnice o prodeji zboží stanovuje, že zboží s digitálním prvkem (např. inteligentní chladničky) by bylo upraveno pouze směrnicí o prodeji zboží. V oblasti týkající se povinnosti aktualizovat digitální obsah začleněný do zboží se orgány shodly, že prodejci musí poskytnout aktualizaci během určitého období, které může spotřebitel podle druhu a účelu výrobku rozumně očekávat. V některých případech může být stanovena pevná lhůta. V případě nesouladu ponechává kompromisní návrh členským státům flexibilitu v otázce zavedení povinnosti spotřebitele oznámit nesoulad do 2 měsíců prodejci. V oblasti délky záruční lhůty a důkazního břemene by měl mít spotřebitel po celou dobu 2leté záruky právo požadovat nápravu, aniž by vadu v okamžiku dodání musel doložit. Mimo povinné 2leté právní záruky obsahuje kompromisní návrh rovněž ustanovení o dodatečných zárukách trvanlivosti pro spotřebitele.

Předpokládaný další vývoj

EP a Rada nyní musí příslušná znění formálně přijmout, pravděpodobně před koncem volebního období EP. Po konečném přijetí budou směrnice zveřejněny v Úředním věstníku EU a o 20 dní později vstoupí v platnost.

Odkazy

 

Zástupci EU se dohodli na pravidlech usnadňujících využívání veřejně přístupných dat

  •  Data jsou cenným zdrojem pro digitální ekonomiku.
  • Nová pravidla mají potenciál přispět ke vzniku nových inovativních výrobků a služeb založených na technologiích umělé inteligence.

  • Podle Komise by mohla celková přímá hospodářská hodnota dat z veřejného sektoru a veřejných podniků vzrůst ze současných 52 mld. € na 194 mld. € do roku 2030.

  • Důležitou část tvoří tzv. datové sady vysoké hodnoty, která mají vysoký potenciál pro komerční využití.

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on the re-use of public sector information (recast) (COM(2018)234)

  • Zástupci Komise, EP a Rady 22. 1. 2019 dosáhli politické dohody týkající se revize směrnice týkající se dostupnosti a opětovného využívání dat pocházejících z veřejného sektoru.

Pozadí

Veřejný sektor v členských státech EU produkuje velké množství vysoce kvalitních a hodnotných údajů, které mohou být klíčovým faktorem pro urychlení evropských inovací ve vysoce konkurenčních oblastech. Cílem revize směrnice je tedy zaručit volný přístup k prakticky veškerému obsahu pocházejícímu z veřejného sektoru a usnadnit jejich opakované využití.

Využívání údajů produkovaných veřejnými subjekty (např. meteorologických dat, dat o dopravě, dat z právního či finančního sektoru) pro komerční i nekomerční účely se v současné době řídí směrnicí č. 98/2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru. V dubnu 2018 Komise představila balík právních předpisů týkajících se údajů, který byl součástí strategie pro jednotný digitální trh (více v příspěvku „Komise navrhuje usnadnění sdílení údajů o zdravotní péči“, Veřejné zdraví v dubnu 2018). Součástí tohoto balíku byl rovněž přezkum směrnice o informacích veřejného sektoru, kvůli kterému byly provedeny rozsáhlé veřejné konzultace. V listopadu 2018 se Coreper dohodl na vyjednávacím postoji Rady ohledně nových pravidel pro využívání dat z veřejného sektoru (více v příspěvku „Zástupci Rady se dohodli na sdílení údajů veřejného sektoru“, Informační společnost v listopadu 2018). Revidovaná směrnice mimo jiné vychází z obecného nařízení o ochraně údajů (GDPR) č. 679/2016.

Klíčové a sporné body

  • Veškerý obsah, který je podle vnitrostátních předpisů o přístupu k dokumentům veřejně přístupný, je možné opakovaně použít pro jakékoli účely, včetně komerčních. Veřejné orgány, až na velmi omezený počet případů, si nebudou moci účtovat poplatky vyšší, než kolik činí mezní náklady, jež při jejich šíření za účelem dalšího využití vznikají. Cílem je umožnit většímu počtu malých, středních a začínajících podniků vstoupit na nové trhy s produkty a službami založenými na datech.
  • Důraz je kladen na tzv. datové sady vysoké hodnoty – např. statistiky nebo geoprostorová data. Reforma má rozšířit rozsah působnosti pravidel i na veřejné podniky v odvětvích dopravy a veřejných služeb.
  • Zavedeny budou záruky v souvislosti s uzavíráním dohod veřejných orgánů se soukromými společnostmi, aby nedocházelo k situacím, že budou informace veřejného sektoru ostatním nedostupné, nebo že výlučná práva na další využívání údajů z veřejného sektoru připadnou soukromým partnerům.
  • Revize by měla usnadňovat rovněž využívání veřejně přístupných dat pocházejících z výzkumu financovaného z veřejných zdrojů a zavazuje členské státy, aby vypracovaly vlastní politiku otevřeného přístupu.

Předpokládaný další vývoj

Revidovanou směrnici nyní musí formálně schválit EP a Rada. Členské státy je v případě schválení budou muset do 2 let implementovat a poté nabydou účinnosti. Komise společně s členskými státy má rovněž určit datové sady s vysokou hodnotou, které by měly být uvedeny v prováděcím aktu.

Odkazy

Další články v rubrice