Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Informační společnost v červnu 2019

Euroskop, 10.07.2019

Rada přijala směrnici týkající se zvyšení dostupnosti dat financovaných z veřejných prostředků, Komise oznámila 8 měst, ve kterých budou umístěny první evropské superpočítače, Rada přijala priority pro digitální politiku po roce 2020, Komise zveřejnila výsledky Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2019, Založení společnosti má být snadnější a levnější, V EU začal platit akt o kybernetické bezpečnosti

  • Větší dostupnost dat z veřejného sektoru by mohla EU posunout na přední příčku v rozvoji umělé inteligence, tvrdí zástupci Rady

  • V ostravském středisku by měl být od roku 2020 umístěn evropský superpočítač, oznámila Komise

  • Rada vytyčila směry digitální politiky EU po roce 2020

  • Digitální transformace musí probíhat rychleji, pokud chce EU zůstat celosvětově konkurenceschopná, vyplývá ze závěrů indexu DESI

  • EU prosazuje jednodušší zakládání společností
  • V EU začínají platit první celounijní pravidla kyberneticko-bezpečnostní certifikace produktů, postupů a služeb

 

Krátce…

  

Rada přijala směrnici týkající se zvyšení dostupnosti dat financovaných z veřejných prostředků

  • Směrnice má mimo jiné podpořit šíření dynamických dat, jako jsou údaje o počasí a dopravě v reálném čase.

  • Dle nových pravidel budou data veřejného sektoru k dispozici buď bezplatně, nebo za velmi nízké náklady.

  • Nová pravidla mají rovněž stimulovat využívání údajů v otevřených formátech, jež lze volně používat a sdílet pro jakékoli účely.

Rada 6. 6. 2019 přijala směrnici týkající se otevřených dat a opakovaného použití dat veřejného sektoru. Cílem směrnice je zaručit volný přístup k prakticky veškerému obsahu pocházejícímu z veřejného sektoru a usnadnit jejich opakované využití v podobě surového materiálu pro umělou inteligenci, technologii blockchain a jiné pokročilé digitální technologie. Coreper se na vyjednávacím postoji Rady ohledně opakovaného používání údajů veřejného sektoru dohodl v listopadu 2018 (více v příspěvku „Zástupci Rady se dohodli na sdílení údajů veřejného sektoru“, Informační společnost v listopadu 2018). Zástupci Komise, EP a Rady dosáhli politické dohody v lednu 2019 (více v příspěvku „Zástupci EU se dohodli na pravidlech usnadňujících využívání veřejně přístupných dat“, Informační společnost v lednu 2019), následně směrnici schválil EP v dubnu 2019 (více v příspěvku „EP odsouhlasil zlepšení dostupnosti údajů z veřejného sektoru“, Informační společnost v dubnu 2019). Nová směrnice rozšiřuje oblast působnosti pravidel pro opakované použití informací veřejného sektoru na veřejné podniky v odvětvích dopravy a veřejných služeb. Směrnice rovněž zavádí koncept datových souborů s vysokou hodnotou, jež mají být v celé EU veřejně a zdarma k dispozici prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací (API). Konkrétně směrnice stanovuje 6 široce pojatých kategorií datových souborů s vysokou hodnotou: geoprostorová data, data z pozorování Země a o životním prostředí, meteorologické a statistické údaje, údaje o společnostech a o jejich vlastnictví a údaje o mobilitě. Směrnice vstoupí v platnost 20 dní po vyhlášení v Úředním věštníku. Následně budou mít členské státy 2 roky na začlenění právního aktu do vnitrostátního práva.

 

Komise oznámila 8 měst, ve kterých budou umístěny první evropské superpočítače

  • Superpočítače mají EU pomoci pokročit v rozvoji technologií zaměřených na budoucnost, jako je internet věcí, umělá inteligence, robotika a analýza dat.

  • Mohou také generovat prognózy vývoje meteorologických vzorců a předpovídat rozsah a směr bouří či povodní, simulovat testy letadel, aut a jejich komponentů nebo pomáhat při vývoji nových léčiv.

  • Navrhovaný rozpočet na financování superpočítačové kapacity v Evropě v období 2021–2027 činí 2,7 mld. €.

Komise 7. 6. 2019 oznámila, že Evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC) vybral 8 středisek v 8 členských zemích EU, kde budou umístěny první evropské superpočítače světové úrovně. Konkrétně se jedná o Barcelonu (Španělsko), Bissen (Lucembursko), Boloňu (Itálie), Kajaani (Finsko), Maribor (Slovinsko), Minho (Portugalsko), Ostravu (Česko) a Sofii (Bulharsko). Komise představila své plány investovat společně s členskými státy do vybudování evropské superpočítačové infrastruktury v lednu 2018 (více v příspěvku „Komise společně s členskými státy pořídí 2 evropské superpočítače“, Informační společnost v lednu 2018). Tato superpočítačová střediska se zaměří na podporu vývoje hlavních aplikací v oblastech, jako je personalizovaná medicína, nová léčiva a materiály, bioinženýrství, předpovědi počasí a změna klimatu. Na základě dat generovaných superpočítačem by tak mohlo být možné aktivovat systémy včasného varování a na případné extrémní povětrnostní podmínky tak zavčas upozornit. Výhod superpočítačů využívají i další oblasti, jakými jsou automobilový a letecký průmysl, umělá inteligence, kyberbezpečnost a technologie blockchain. Výstavba je financovaná v rámci společného podniku EuroHPC a na provozu center se bude podílet celkem 19 zemí. Celkový rozpočet pro střediska, který obsahuje i prostředky EU, činí 840 mil €. Dohody s vybranými středisky, včetně otázky financování, mají být podepsány v nejbližších měsících. Superpočítače by tak mohly začít fungovat během druhé poloviny roku 2020, kdy budou k dispozici evropským uživatelům z akademické obce, průmyslu i veřejného sektoru.

 

Rada přijala priority pro digitální politiku po roce 2020

  • Cílem je vytvořit silnou, konkurenceschopnou, inovativní a vysoce digitalizovanou Evropu.

  • Z digitalizace by měly profitovat všichni obyvatelé EU a všechny unijní podniky bez ohledu na jejich velikost či místo, kde se nacházejí.

  • Jednou z priorit je dosažení genderové vyváženosti v daném odvětví.

Rada 7. 6. 2019 přijala závěry o budoucnosti vysoce digitalizované Evropy po roce 2020, ve kterých poukazuje na hlavní priority a výzvy pro silnou, konkurenceschopnou, inovativní a vysoce digitalizovanou Evropu. Mezi tyto výzvy a priority patří především podpora inovací i evropských klíčových digitálních technologií, respektování etických zásad a hodnot v oblasti umělé inteligence, posílení kapacity EU v oblasti kybernetické bezpečnosti, zlepšování digitálních dovedností a rozvoje gigabitové společnosti včetně sítě 5G. Důraz má být kladen také na zvýšení počtu žen v tomto odvětví či snaze vyhnout se veškeré nadbytečné administrativní zátěži, která by bránila inovacím. Závěry mají sloužit jako základ pro vytvoření budoucí digitální politiky EU.

 

Komise zveřejnila výsledky Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2019

  • Výsledky informují, že konektivita se zlepšila, ale nadále nepostačuje k řešení rychle rostoucích potřeb.

  • Více než 1/3 aktivně pracujících obyvatel EU nemá základní digitální dovednosti, uvádí zpráva.

  • Dle indexu je rozvoj elektronického obchodu nadále poměrně pomalý.

Komise 11. 6. 2019 zveřejnila výsledky Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2019, který sleduje celkovou výkonnost EU v digitální oblasti a měří pokrok jednotlivých zemí EU, pokud jde o jejich digitální konkurenceschopnost. Výsledky ukazují na nárůst zájmu o ultra rychlé internetové připojení s minimální rychlostí 100 Mb/s, dostupné je však zatím pro 60 % domácností. Ultrarychlé širokopásmové připojení využívá 20 % domácností, což je 4krát více než v roce 2014. Ultrarychlé širokopásmové připojení je nejvíce využíváno ve Švédsku a Portugalsku, zatímco Finsko a Itálie jsou nejpokročilejší, pokud jde o přidělování spektra 5G. Zpráva také informuje, že ačkoliv většina pracovních míst vyžaduje základní digitální dovednosti, více než 1/3 ekonomicky aktivních Evropanů jimi nedisponuje. Za pokročilé uživatele internetu je pak možní považovat pouze 31 % obyvatel. Zaznamenán byl růst v případě používání internetu alespoň 1krát týdně, kdy se hodnota zastavila na 83 % oproti 75 % v roce 2014. Naopak pouhých 11 % obyvatel EU ještě nikdy nebylo on-line (v roce 2014 to bylo ještě 18 %). Dle dostupných dat se podniky se stále více digitalizují, ale objem elektronického obchodování roste pomalu. Popularitě se čím dál více těší také online předkládání formulářů pro veřejnou správu, kterých využívá 64 % uživatelů internetu oproti 57 % v roce 2014. Zpráva také upozorňuje na přetrvávající genderové nerovnosti v oblasti ICT: pouze 17 % odborníků na informační a komunikační technologie jsou ženy a ty stále vydělávají o 19 % méně než muži. V zájmu posílení probíhajících investic do základních infrastruktur a dovedností navrhla Komise na období 2021–2027 cílené rozpočtové návrhy, které nyní musí schválit členské státy a EP.

 

Založení společnosti má být snadnější a levnější

  • Právo obchodních společností má více odrážet digitální éru.

  • Společnosti mají mít možnost provádět zápisy kapitálových společností do rejstříku, zřizovat nové pobočky a ukládat listiny do obchodního rejstříku plně online.

Rada 13. 6. 2019 přijala směrnici, kterou se má usnadňovat a podporovat používání online nástrojů ve styku mezi společnostmi a orgány veřejné správy. Návrh byl následně 20. 6. 2019 přijat EP. Podle údajů Komise působí v EU zhruba 24 mil. společností a přibližně 80 % z nich jsou společnosti kapitálové. Přibližně 98–99 % kapitálových společností jsou malé a střední podniky, kterých se tato úpravou má dotknout. Přijatá směrnice doplňuje stávající právo EU obchodních společností (směrnice č. 1132/2017). Je jedním ze 2 návrhů, které Komise předložila v dubnu 2018 za účelem modernizace unijního práva obchodních společností (více v příspěvku „Rada a EP dosáhly předběžné dohody o digitálních nástrojích pro firmy“, Informační společnost v únoru 2019). Představuje rovněž důležitý pilíř nařízení o jednotné digitální bráně, které usnadňuje interakci mezi občany, podniky a příslušnými orgány díky tomu, že poskytuje přístup k online řešením. Nová pravidla by měla zajistit, že: (1) společnosti mohou provádět zápisy kapitálových společností do rejstříku, zřizovat nové pobočky a ukládat listiny do obchodního rejstříku plně online; (2) vnitrostátní vzorové šablony a informace o vnitrostátních požadavcích jsou k dispozici na internetu a v jazyce, který je obecně srozumitelný pro většinu přeshraničních uživatelů; (3) pravidla o poplatcích za online formality jsou transparentní a uplatňují se nediskriminačním způsobem; (4) poplatky účtované za online zápis společností nepřesahují celkové náklady, které dotčenému členskému státu vznikly; (5) uplatní se zásada „pouze jednou“, podle níž budou společnosti předkládat orgánům veřejné moci stejné údaje pouze jednou; (6) vnitrostátní rejstříky ukládají a navzájem si vyměňují listiny předložené společnostmi ve strojově čitelných formátech umožňujících vyhledávání; a (7) všem zainteresovaným stranám se zdarma zpřístupní více informací o společnostech v obchodních rejstřících. Zároveň však směrnice stanovuje záruky proti podvodům a zneužití při online postupech, včetně kontroly totožnosti a právní způsobilosti osob zřizujících společnost a možnosti vyžadovat fyzickou přítomnost před příslušným orgánem. Zachovává zapojení notářů nebo právníků do postupů práva obchodních společností, pokud tyto postupy mohou být dokončeny plně online. Počítá rovněž s výměnou informací mezi členskými státy o osobách vyloučených z výkonu funkce člena statutárního orgánu s cílem předcházet podvodnému jednání. Tato směrnice nezavádí harmonizaci hmotněprávních požadavků na zakládání společností ani podnikání v rámci EU. Návrh směrnice musí být ještě podepsán a směrnice zveřejněna v Úředním věstníku EU. V platnost vstoupí 20. dnem po zveřejnění. Použije se ode dne vstupu v platnost, avšak řada ustanovení se použije až 4 roky po dni vstupu v platnost.

 

V EU začal platit akt o kybernetické bezpečnosti

  • Celounijní uznávání výsledné certifikace by mohlo podnikům usnadnit přeshraniční obchod.

  • Nový rámec EU by mohl také zajistit efektivní hospodářskou soutěž mezi poskytovateli na celém trhu EU a zaručit tak kvalitnější produkty a vyšší efektivnost nákladů.

  • Zvýšena by měla být také důvěryhodnost a bezpečnosti produktů, služeb a procesů.

V EU 27. 6. 2019 začal platit akt o kybernetické bezpečnosti, který poprvé zavádí celounijní pravidla, technické požadavky, normy a procesy kyberneticko-bezpečnostní certifikace produktů, postupů a služeb. Akt o kybernetické bezpečnosti byl navržen jako součást balíku pro kybernetickou bezpečnost přijatého v září 2017 (více v příspěvku „Komise novými návrhy reaguje na čím dál častější kybernetické útoky“, Informační společnost v září 2017). Cílem je tak např. zohlednit bezpečnostní prvky již v počátečních fázích technického návrhu a vývoje produktů (tzv. security by design). Akt dále uděluje nový trvalý mandát Agentuře EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA). Ta by měla pomáhat členským státům účinně předcházet kybernetickým útokům a reagovat na ně a to např. tím, že bude pořádat každoroční celoevropská cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti a že díky zřízení středisek pro sdílení informací a analýz zajistí lepší předávání zpravodajského materiálu a poznatků o hrozbách. Kromě toho má pomoci posílit kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti na úrovni EU a podpořit budování kapacit a připravenost. V této souvislosti Komise informovala, že v příštím rozpočtu Unie by mělo dojít k navýšení investic do kybernetické bezpečnosti a moderních digitálních technologií v EU. Zároveň vyzvala k zřízení nového Evropského centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a sítě národních koordinačních center a komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost. 

Další články v rubrice