Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v červnu 2011

Euroskop, 04.07.2011

EP schválil svou pozici k rozpočtovým pravidlům v eurozóně, první čtení ale nezavršil, První evropský semestr uzavřen, Řecko získá další část přislíbené pomoci, Komise zveřejnila konkrétní návrh podoby finanční perspektivy 2014-2020

EP schválil svou pozici k rozpočtovým pravidlům v eurozóně, první čtení ale nezavršil

Návrh nařízení Rady (EU) č. .../..., kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (KOM(2010)522)

Návrh směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (KOM(2010)523)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (KOM(2010)524)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (KOM(2010)525)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (KOM(2010)526)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (KOM(2010)527)

Plénum EP 23. 6. 2011 schválilo svou pozici k textům, jež mají revidovat (především) Pakt stability a růstu, první čtení ale nezavršilo. Předpokládají se další neformální jednání s Radou (běží již od dubna 2011) s cílem přijmout celý balík 6 návrhů faktickým konsenzem zainteresovaných institucí právě v prvním čtení.

Pozadí

Návrhy Komise, jež byly předloženy v září 2010, by měly revidovat a věcně rozšířit dosavadní Pakt stability a růstu (zejm. nařízení č. 1466/97 a č. 1467/97), jenž fakticky požaduje plnění tzv. maastrichtských konvergenčních kriterií nezbytných pro přistoupení k eurozóně i po připojení k této měnové oblasti.

V roce 2005 byl Pakt stability a růstu z podnětu Francie a Německa výrazně rozvolněn, a tak neplní svou funkci.

Komise navrhla, aby státy eurozóny, které překročí hranici ročního rozpočtového schodku ve výši 3 % HDP a/nebo nebudou viditelně (o 5 % za 3 roky) snižovat své celkové zadlužení, jež by formálně nemělo přesáhnout 60 % HDP, zaplatily pokutu ve výši 0,2 % HDP. Sankce by měly začít platit bezprostředně (fakticky automaticky) poté, co bude zřejmé, že konkrétní stát uvedená kritéria porušuje (více v příspěvku „Komise chce sankce za porušení rozpočtových pravidel v eurozóně, Institucionální záležitosti v září 2010).

Zásadní komplikací se stala německo-francouzská schůzka v říjnu 2010 v Deauville, kde se obě země neformálně dohodly na prosazování z jejich hlediska příznivějšího (ne tak přísného a především politického) mechanismu (více v příspěvku „Sankce za porušení rozpočtových pravidel v eurozóně dostávají trhliny", Institucionální záležitosti v říjnu 2010), a později i německo-francouzský návrh tzv. paktu pro konkurenceschopnost (jenž byl později přejmenován na pakt pro euro). V obou případech jde o iniciativy, které znepřehledňují situaci - a samotné legislativní procesy - jak pro členské státy, tak pro Komisi a EP.

Zpravodajové příslušných textů z výboru ECON uveřejnili návrhy svých zpráv v lednu 2011 (více v příspěvku „ECON odkryl karty: takhle na porušení rozpočtových pravidel v eurozóně", Institucionální záležitosti v lednu 2011), Rada svůj tzv. obecný přístup, v němž fakticky zopakovala svou pozici artikulovanou již dříve v závěrečné zprávě pracovní skupiny předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye z října 2010, představila v březnu 2011 (více v příspěvku „Rada představila svou pozici k rozpočtovým pravidlům v eurozóně", Institucionální záležitosti v březnu 2011).

Klíčové body a stav projednávání

Poslanci EP posoudili 2 029 pozměňovacích návrhů s cílem zavést změny, jež budou ještě radikálnější než původní (již tak relativně přísné) návrhy Komise.

Zpráva Dioga Feia byla přijata poměrem 339:304, zpráva Vicky Ford poměrem 468:156:48, zpráva Sylvie Goulard poměrem 336:269:58, zpráva Carla Haglunda poměrem 368:80:209, zpráva Corien Wortmann-Kool poměrem 333:303:26 a zpráva Elisy Ferreira poměrem 551:88:29. Obecně platí, že proti hlasovali socialisté, komunisté a zelení.

Poslanci v rámci zpráv akceptovali položky neformálně dojednané s představiteli maďarského předsednictví Rady do 15. 6. 2011. Naopak v nich nezohlednili výsledky posledního jednání Rady 20. 6. 2011, především z toho důvodu, že ne všechny navržené ústupky členských států považovali za dostatečné.

Konkrétně EP požaduje následující:

  1. Vyšší míru využití tzv. obrácené kvalifikované většiny pro zautomatizování vydávání varování a sankcí, zejm. v případech zjištěných makroekonomických nerovnováh konkrétních členských států (tzv. obrácená kvalifikovaná většina znamená, že Rada by měla mít v zásadě do 10 dní možnost - podle EP ideálně veřejně - zvrátit rozhodnutí Komise jedině v případě, že jej přehlasuje kvalifikovanou většinou, což s odkazem na výše zmíněnou schůzku v Deauville odmítá zejm. Francie, především v preventivní části Paktu stability a růstu, konkrétně v čl. 6 odst. 2 návrhu KOM(2010)526)
  2. Vyšší transparentnost všech relevantních procesů včetně zapojení EP a národních parlamentů (v praxi by to mohlo znamenat - při extenzivní interpretaci formulace „nabídnout možnost dotyčnému členského státu (...) zúčastnit se výměny názorů" - i  to, že ministři financí a/nebo hospodářství jednotlivých členských států by se ze svých aktivit „zpovídali" EP, což odmítá zejm. Velká Británie)
  3. Legalizaci tzv. evropského semestru (více v příspěvku „Komise zahájila evropský semestr výroční zprávou o růstu", Institucionální záležitosti v lednu 2011) a plné zapojení EP (kvůli zvýšení významu evropského semestru; ústupek Rady)
  4. Zvýšení pravomocí pro Komisi prostřednictvím zvýšení množství jí poskytovaných informací (ústupek Rady)
  5. Zavedení pokuty ve výši 0,5 % HDP za podvodné statistiky týkající se údajů o schodku a dluhu (ústupek Rady)
  6. Zavedení „trestu" formou úročených vkladů ve výši 0,1 % HDP v případech, že se členské státy nebudou řídit doporučeními k nápravě makroekonomických nerovnováh (částečný ústupek Rady)
  7. Zvýšení nezávislosti (národních) statistických úřadů
  8. Zohlednění i jiných než hospodářských indikátorů (aby se zajistilo, že Komise nesleduje pouze čistě ekonomické ukazatele, ale také „sociální rozměr")
  9. Zachování sociálního dialogu a mzdových vyjednávání
  10. Přezkum otázky zavedení tzv. eurobondů (dluhopisů vydávaných EU; Komise by měla do konce roku 2011 předložit zprávu a případné legislativní návrhy; ústupek Rady)

Finální dohoda mezi EP a členskými státy (resp. Radou) zatím neexistuje v následujících položkách, jež poslanci žádají do návrhů zakomponovat:

  1. Zavedení automatických varování členským státům, které přehlížejí upozornění Komise o překročení svých výdajů
  2. Požadavek obligatorně posuzovat na úrovni EU makroekonomické nerovnováhy nejen v zemích s  vysokým přebytkem obchodní bilance (např. Německo), ale i ve státech se zápornou obchodní bilancí (země s vysokým dovozem)

Předpokládaný další vývoj

K dosažení finálního kompromisu mezi EP a Radou by mělo dojít do plenárního zasedání EP v červenci 2011, jež by mělo definitivně rozhodnout o završení prvního čtení v EP.

Otázkou je, zda se tak skutečně stane. EP navzdory řadě ústupků ze strany Rady (viz výše) a tlaku Komise, odůvodňovaného požadavkem na rychlé jednání unijních institucí v době tzv. dluhové krize, prozatím (obdobně jako již mnohokrát v historii) preferuje spíše cestu maximálního využití svých pravomocí (tentokrát těch, jež vyplývají z Lisabonské smlouvy, resp. Smlouvy o fungování EU).

Odkazy

 

První evropský semestr uzavřen

Press Release, 3100th Council meeting Economic and Financial Affairs, Luxembourg, 20 June 2011

Závěry Evropské rady ze dne 24.-25. června 2011, Brusel

Rada ECOFIN přijala na svém zasedání 20. 6. 2011 tzv. integrovaná pravidla (guidelines). Jednání Evropské rady 24.-25. 6. 2011 pak ukončilo první tzv. evropský semestr, který měl sloužit k posouzení vnitrostátních opatření jednotlivých členských států.

Pozadí

Poté, co se Řecko dostalo do rozpočtové krize, EU jednala o možném dohledu nad hospodařením jednotlivých členů EU. Rada ECOFIN schválila, že od ledna roku 2011 budou členské státy předkládat návrhy svých rozpočtů k posouzení do Bruselu. Tento nástroj se potupně stal součástí změny provádění Paktu stability a růstu. Šestiměsíční harmonogram, tzv. evropský semestr, začne každý rok v březnu.

Evropská rada na základě zprávy Komise označí hlavní hospodářské výzvy a zformuluje k politikám strategické pokyny. S přihlédnutím k těmto pokynům členské státy provedou v dubnu přezkum svých střednědobých rozpočtových strategií a současně vypracují národní programy reforem obsahující náležitá opatření. Povinností členských států je zaslat v dubnu do Bruselu rozpočtový výhled, k němuž se Komise vyjádří. Během června a července by měly státy zapracovat do rozpočtu její případná doporučení (více zde).

Klíčové body a stav projednávání

Rada ECOFIN na svém zasedání schválila doporučení, která dostaly členské státy od Komise ke svým reformním programům, a poskytla aktuální sdělení k programům stabilizace a konvergence. Členské státy jako Belgie, Malta, Kypr a Velká Británie s doporučeními, která jim Komise navrhla, nesouhlasily.

Evropská rada se k průběhu a přínosu evropského semestru vyslovila kladně a označila jej za účinnou metodu správy ekonomických záležitostí. EU mohla porovnat růstové a fiskální strategie všech členských států současně a řešit tak případné problémy. Evropská rada projednala politiky a opatření, která předtím posoudila Komise.

Odkazy

 

Řecko získá další část přislíbené pomoci

Press Release, 3100th Council meeting Economic and Financial Affairs, Luxembourg, 20 June 2011

Závěry Evropské rady ze dne 24.-25. června 2011, Brusel

Řecko získá další díl pomoci ve výši 12 mld. €. Dané rozhodnutí, které bylo podmíněno přijetím reformních balíků z řecké strany, učinila Evropská rada na summitu 24.-25. 6. 2011.

Pozadí

Evropská rada na svém zasedání v březnu 2010 rozhodla, že bude Řecku, jako krajní prostředek a pokud o to požádá, poskytnuta půjčka tvořená dvoustrannými smlouvami za přispění MMF. Řecko o tuto pomoc požádalo. Členské státy eurozóny rozhodly o vyplácení půjček jednomyslně.

V květnu 2010 se všech 16 členů eurozóny shodlo na poskytnutí půjčky na 3 roky ve výši 110 mld. € (eurozóna 80 mld. a MMF 30 mld. €) (více zde a zde).

Řecko se v červnu 2011 ocitlo pod silným tlakem EU, která poskytnutí půjčky podmínila schválením tvrdých úsporných opatření, resp. tím, že v opačném případě se na jeho záchraně podílet nebude. Summit EU se zabýval také možností potenciálního druhého záchranného balíku.

Dosavadní pomoc krachujícím státům eurozóny

Stát

Celkem

EFSM

EFSF

Bilaterální půjčky států eurozóny

MMF

Vlastní prostředky

Potvrzení půjčky

Řecko

110

-

-

80*

30

-

květen 2010

Irsko

85

22,5

17,7

4,8**

22,5

17,5

prosinec 2010

Portugalsko

78

26

26

-

26

-

květen 2011

Zdroj: The EU as a borrower (http://ec.europa.eu/economy_finance/eu_borrower/index_en.htm)

Poznámky: Sumy jsou uvedeny v mld. €, * země eurozóny s výjimkou Slovenska, ** Dánsko, Švédsko, Velká Británie.

Klíčové body a stav projednávání

Představitelé EU na summitu 24. 6. 2011 nechtěli podnikat žádné zavazující kroky, které by slibovaly další pomoc Řecku předtím, než tamější parlament schválí potřebná úsporná opatření. Shodli se nicméně na tom, že potenciální další finanční prostředky na pomoc Řecku, tedy druhý záchranný balík, by poskytl jak veřejný, tak soukromý sektor. Na tomto postupu se shodla 20. 6. 2011 i eurozóna. Soukromý sektor se zapojí dobrovolně. Francouzské banky na konci června oznámily, že jsou ochotny odložit splácení až 70 % vládních dluhopisů o 30 let. Ratingová agentura Fitch ale upozornila, že taková opatření bude považovat za státní bankrot a sníží Řecku hodnocení.

Evropská rada uvítala záměr Komise posílit součinnost mezi úvěrovým programem a fondy EU. Zvýšila by se tak absorpční kapacita Řecka ve vztahu k fondům EU s cílem podpořit růst a zaměstnanost.

Po dlouhých jednáních a během 48hodinové generální stávky, do které Řekové vstoupili den před hlasováním, řecký parlament v prvním i druhém čtení 29. a 30. 6. 2011 schválil úsporná opatření, kterými EU podmiňovala poskytnutí další části půjčky ve výši 12 mld. €. Tuto částku Řecko obdrží v červenci 2011. Opozice vládu při hlasování podpořila, proti byli jen socialisté. Zástupci Komise a Rady krok řeckého parlamentu uvítali.

Hlavní body úsporného balíku jsou následující:

  • ušetřit 28,3 mld. € během 4 let (12 % HDP);
  • snížení počtu státních zaměstnanců o 20 % nebo o 150 tis. pracovních míst (úspory ve výši 0,9 % HDP)
  • snížení platů státních zaměstnanců o 15 %;
  • reorganizace státní správy včetně snížení výdajů na armádu o 0,5 % HDP;
  • reorganizace zdravotnictví, škrty v oblasti benefitů (1,9 % HDP);
  • zvýšení daní (zvýšení spotřební daně o třetinu, zdanění topného oleje, daň z příjmu ap.);
  • boj proti daňovým únikům;
  • privatizace ve výši 50 mld. € (15 mld. € do konce roku 2012; OTE telekomunikace, poštovní banka Hellenic, veřejné plynové závody, přístavy v Piranu a Soluni, vodárny Soluň).

Úsporná opatření údajně sníží roční příjem čtyřčlenné rodiny až o 2 795 €.

Řecká ekonomika se za poslední 2 roky propadla o 7 %, 3,5% propad se očekává i v roce 2011. Nezaměstnanost se pohybuje okolo 15 %, přičemž v některých oborech je mladých nezaměstnaných až 40 %.

Krize eurozóny a rozmáhající se záchranné půjčky jejím členům vyvolávají nervozitu v USA. Republikáni v Senátu USA předložili dodatek, který by od roku 2012 neumožňoval použít americké finance v MMF na půjčky problematickým státům, jako je dnes Řecko. Republikáni argumentují zhoršující se fiskální situací své země, jejíž dluh činí dnes 95 % HDP. Jsou nicméně v menšině, a dodatek tedy patrně neprosadí.

Pozice ČR

Na summitu Evropské rady se ČR vyjadřovala ve prospěch restrukturalizace řeckého dluhu, která by podle premiéra Petra Nečase byla vhodnější variantou než neustálé „přilévání" peněz. ČR se nechce zapojit do záchranného mechanismu, jenž zahrnuje všechny země EU (EFSM), navrhuje pouze zapojení zemí eurozóny. Proti použití EFSM se postavila také Velká Británie.

ČR by musela ručit 3,5 mld. Kč jen v případě schválení druhého záchranného balíku Řecku a tehdy, pokud by byla přehlasována. V takovém případě by byla pomoc poskytnuta opět z EFSM. Praha tento postup nepodporuje. ČR už garantuje půjčky ve výši 7,7 mld. Kč Portugalsku a 6,7 mld. Kč Irsku, jejichž nesplácení je méně pravděpodobné než u Řecka.

Na řeckém bankrotu by ČR tratila nejméně ze všech států EU. České finanční instituce vlastní řecké dluhopisy v hodnotě asi 3,4 mld. Kč. Nejvíce dluhopisů nakoupilo Německo (83,7 mld. €) a Francie (81,7 mld. €). Slovensko drží dluh v hodnotě 1,38 mld. €.

Guvernér ČNB Miroslav Singer ubezpečil, že dluhová krize českou ekonomiku přímo neohrožuje, a znovu zopakoval, že ČR nemá důvod spěchat s obnovou rozhovorů o vstupu do eurozóny.

Předpokládaný další vývoj

Ministři zemí eurozóny se setkají na zvláštním jednání 3. 7. 2011, kde prodiskutují přesný způsob uvolnění pomoci Řecku. Země musí část svého dluhu na finančním trhu splatit do 15. 7. 2011. Ministři eurozóny se posléze setkají na pravidelném jednání právě 15. 7. 2011 a projednají možnost poskytnout Řecku druhý záchranný balík, do kterého by se dobrovolně zapojil i soukromý sektor a jehož výše se odhaduje na 120 mld. €.

Odkazy

 

Komise zveřejnila konkrétní návrh podoby finanční perspektivy 2014-2020

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: A Budget for Europe 2020 (COM(2011)500) Part I

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: A Budget for Europe 2020 (COM(2011)500 Part II

Draft Interinstitutional Agreement between the European Parliament, the Council and the Commission on cooperation in budgetary matters and on sound financial management (COM(2011)403)

Proposal for a Council Regulation laying down the multiannual financial framework for the years 2014-2020 (COM(2011)398)

Proposal for a Council Decision on the system of own resources of the European Union (COM(2011)510)

Komise 29. 6. 2011 zveřejnila dlouho očekávaný soubor návrhů týkajících se finanční perspektivy pro období 2014-2020. Oproti období 2007-2013 návrh ve výdajové oblasti počítá s 5% nárůstem v oblasti závazků, celkové výdaje v oblasti závazků pro nadcházející sedmileté období tak mají činit více než 1 bil. € (1025 mld. €). Podstatný nárůst se týká výdajů v oblasti podpory vzdělávání, zmraženy mají být naopak výdaje v oblasti SZP. Ústřední výdajovou prioritou se mají stát transevropské sítě, speciální infrastrukturní fond pro dopravu, energetika a telekomunikace. Součástí balíku návrhů je také dlouho očekávaný návrh týkající se vlastních zdrojů.

Pozadí

Již v říjnu 2010 Komise zveřejnila sdělení týkající se revize rozpočtové politiky. Sdělení identifikovalo hlavní reformní kroky, které jsou dle Komise nutné pro rozpočtovou politi­ku EU v následujícím desetiletí, nešlo ještě o konkrétní návrhy. Dokument s názvem „Přezkum rozpočtu EU" vyzýval v obecné rovině např. k tomu, aby následující finanční perspektivy zohledňovaly také problémy vyvolané finanč­ní a ekonomickou krizí a prioritně se soustřeďovaly na náročné projekty s očekávanou budoucí vysokou přidanou hodnotou, především ve vědě a výzkumu.

K nejočekávanějším pasážím sdělení patřila část věnovaná možnostem reformy sou­časného systému „vlastních zdrojů". Navrhované možnosti se týkaly zavedení nových druhů daní: jednou z alternativ bylo zdanění finančního sektoru, další zdanění letecké dopravy, zdanění příjmů právnických osob či nějaká forma energetické daně. Nabízena byla i možnost vytvoření nového zdroje založeného na DPH či na výnosech, které přináší systém obchodování s emisními povolenkami.

V oblasti výdajů sdělení jako nejpalčivější identifikovalo především 3 problémy. Prvním z nich byl očekávaný střet mezi členskými státy a institucemi EU o podobu refor­my SZP. Druhým byla otázka budoucnosti existujících korekčních mechanismů, včetně britského rabatu. Třetí problém představovala budouc­nost strukturální politiky a kohezní politiky, která je spojena především s problémem nároků jednot­livých regionů na strukturální pomoc (více v příspěvku „Komise zveřejnila sdělení o revizi rozpočtu EU").

Publikace návrhu rozhodnutí ve věci vlastních zdrojů se ze strany Komise očekávala spolu s dal­šími konkrétními návrhy ohledně nové finanční perspektivy v červnu 2011. Komise tak nakonec učinila až během posledních červnových dnů.

Klíčové body a stav projednávání

Balík zveřejněných návrhů týkajících se nové finanční perspektivy zahrnuje především:

1)      Sdělení s názvem „Rozpočet pro Evropu 2020", které má 2 části, první obsahuje v konkrétních číslech návrh rozložení výdajů v oblasti závazků pro jednotlivé rozpočtové roky finančního období 2014-2020 stejně jako rozložení do jednotlivých hlavních rozpočtových kapitol. Druhá část potom představuje politický dokument věnovaný jednotlivým prioritním oblastem, politickým cílům a nástrojům pro jejich dosažení.

2)      Návrh meziinstitucionální dohody mezi EP, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a finančním řízení, dohoda má garantovat dodržování parametrů finanční perspektivy pro následující sedmileté období ze strany klíčových institucí.

3)      Návrh nařízení Rady zakotvující po právní stránce víceletý finanční rámec pro roky 2014-2020.

4)      Návrh rozhodnutí Rady týkající se systému vlastních zdrojů EU.

5)      Návrh nařízení Rady zakotvující implementační opatření v oblasti systému vlastních zdrojů EU.

6)      Návrh nařízení Rady o metodách a procedurách vztahujících se k tradičním zdrojům a ke zdroji založenému na HND.

Předmětem následujícího rozboru bude především sdělení „Rozpočet pro Evropu 2020", které je věnováno zejm. výdajové složce, a návrh rozhodnutí Rady týkající systému vlastních zdrojů EU. Jak bylo očekáváno, důležité místo je v rámci sdělení věnováno prioritním výdajovým oblastem a také nastínění konkrétních nástrojů, s jejichž pomocí by mělo dojít v jednotlivých odvětvích ke změnám.

Podíl rozpočtové kapitoly nazvané „Udržitelný růst: Přírodní zdroje", za níž se skrývají výdaje na SZP, na celkových navrhovaných výdajích rozpočtu pro období 2014-2020 má poklesnout ze současných cca 40 % na přibližně 37 %. Celkově je pro tuto oblast určeno cca 383 mld. €, přičemž více než tři čtvrtiny mají činit náklady na přímé platby a výdaje spojené s tržní regulací (cca 282 mld. €), zbytek (cca 90 mld. € mají činit výdaje na tzv. druhý pilíř, tedy rozvoj venkova. Oproti stávajícímu finančnímu období to znamená mírný pokles o cca 26 mld. € (oproti 413 mld. € alokovaným do této oblasti v období 2007-2013). Pokles zaznamenávají především výdaje na oblast prvního pilíře, tedy na platby spojené přímo se zemědělskou produkcí (z cca 330 mld. € v letech 2007-2013 na cca 282 mld. €). Mimo zemědělský rozpočet mají být financovány programy potravinové pomoci pro nejchudší (nově z Evropského sociálního fondu) či na zemědělský výzkum (zde mají být použity prostředky Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci). Mimo plánované rozpočtové prostředky na zemědělství má stát i pohotovostní rezerva ve výši 3,5 mld. € (500 mil. € pro každý rozpočtový rok) určená pro případ mimořádných krizí na trzích či dalších hrozeb, které by vyžadovaly mimořádnou intervenci.

Podíl regionální a kohezní politiky na celkových výdajích finanční perspektivy 2014-2020 má činit přibližně 35 % (cca 376 mld. € v absolutních číslech), a to v rámci Kapitoly 1 („Inteligentní a inkluzivní růst") tvořící nejobjemnější výdajovou kapitolu. Náleží sem prostředky na podporu nechudších regionů (pod 75 % průměru HDP EU), prostředky pro rozvoj konkurenceschopnosti, územní spolupráci, Kohezní fond, ale i pro tzv. přechodové regiony, tedy ty, které se již ze statistického hlediska nemohou kvalifikovat mezi regiony spadající pod 75 % průměru HDP EU a budou postupně ztrácet nárok na strukturální podporu, zároveň ale nedosahují 90 % průměru HDP v EU. Takových regionů má být v EU celkem 51, přičemž až 49 z nich se nachází v rámci EU-15 (většinou v Německu, Francii, Řecku, Španělsku, Itálii či ve Velké Británii; v rámci EU-12 jsou jimi jen ostrovní stát Malta a polské Mazowiecké vojvodství). Navzdory původním obavám se tato kategorie prozatím netýká žádného z regionů ČR, kde se mimo konvergenční cíl nadále nachází pouze hlavní město Praha s HDP výrazněji převyšujícím zbytek republiky. Přechodové regiony mají postupně ztrácet nárok na podporu v rámci konvergenčního cíle, protože by to však byl příliš velký „šok", má se tak dít postupně a regiony si prozatím budou ponechávat dvě třetiny své původní podpory. Speciální podpora v rámci kohezní politiky má být také věnována vzdáleným a řídce osídleným regionům (typicky ostrovy). Z částky určené pro tuto rozpočtovou kapitolu má však být až 40 mld. € vyčleněno na nový infrastrukturní fond, který má být řízen na centralizované úrovni, tedy jinak než dosavadní decentralizovaná regionální politika.

Bývá poukazováno na to, že prostředky alokované pro regionální podporu se v nové finanční perspektivě daným způsobem spíše snižují. Úspor má být dosaženo také prostřednictvím takových nástrojů, jako je redukce hlavních priorit, přičemž nejrozvinutější regiony mají mít přímo nařízeno utrácet až pětinu podpory na oblast energetických úspor a OZE a investovat více do konkurenceschopnosti a do oblasti malého a středního podnikání.

Zatímco jinde se opatrně hovoří o úsporách, navýšeny mají být oproti současnému finančnímu období prostředky na oblasti, které dříve představovaly tak trochu „popelku" výdajových priorit EU. Jedná se především o oblast vnitřní bezpečnosti, politiky imigrace, azylu atd., tedy výdaje spadající pod kapitolu „Bezpečnost a občanství", na niž má být v období 2014-2020 vyčleněno 18,5 mld. €, což představuje více než 60% nárůst oproti současnému období. Peníze zde mají být použity např. na programy „partnerství" v oblasti mobility se zeměmi jižního Středomoří či na agenturu Frontex.

O téměř 50 % (na 80 mld. €) má být navýšen rozpočet určený k podpoře výzkumu a vývoje, na celkových 70 mld. € (tedy o cca 14 mld. € oproti období 2007-2013) narostly výdaje i na kapitolu „Globální Evropa", tedy na vnější politiku EU. Zdvojnásobena má být rozvojová pomoc, podstatný nárůst oproti současnosti čeká také sousedskou politiku, zhruba o 40 % na více než 16 mld. €. Nárůst má být provázen zavedením nového finančního nástroje pro sousedskou politiku (ENI).

Naproti tomu téměř beze změn by měly zůstat prostředky určené na další rozšiřování EU, což může naznačovat, že EU se chce v blízké budoucnosti spíše než na další rozšiřování soustřeďovat na rozvoj partnerských vztahů ve svém sousedství. Opět má být zaveden nový nástroj pro předvstupní pomoc (IPA) určený pro státy Balkánu (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, FYROM a také Kosovo), ale také pro Island a Turecko. Přistupující země budou moci používat také další 2 asistenční nástroje pro stabilitu a finanční pomoc na makroúrovni.

Navrhované výdaje finanční perspektivy 2014-2020 (v mil. €, v cenách roku 2011)

Závazky

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Celkem 2014-2020

Srovnání: Celkem 2007-2013 (v cenách 2011)

1. Inteligentní růst bez vyloučení

64 696

66 580

68 133

69 956

71 596

73 768

76 179

490 908

437 778

1b. Hospodářská, sociální a územní soudržnost

50 468

51 543

52 542

53 609

54 798

55 955

57 105

376 020

348 315

2. Udržitelný růst: Přírodní zdroje

57 386

56 527

55 702

54 861

53 837

52 829

51 784

382 927

413 061

Přímé platby a výdaje na regulaci trhů

42 244

41 623

41 029

40 420

39 618

38 831

38 060

281 825

330 085

3. Bezpečnost a občanství

2 532

2 571

2 609

2 648

2 687

2 726

2 763

18 535

12 216

4. Globální Evropa

9 400

9 645

9 845

9 960

10 150

10 380

10 620

70 000

55 935

5. Administrativa

8542

8 679

8 796

8 943

9 073

9 225

9 371

62 629

55 925

Závazky celkem

142 556

144 002

145 085

146 368

147 344

148 928

150 718

1 025 000

975 777

Jako procento HND EU

1,08 %

1,07 %

1,06 %

1,06 %

1,05 %

1,04 %

1,03 %

1,05 %

1,12 %

Platby celkem

133 851

141 278

135 516

138 396

142 247

142 916

137 994

972 198

-

Jako procento HND EU

1,01 %

1,05 %

0,99 %

1,00 %

1,01 %

1,00 %

0,94 %

1,00 %

-

Zdroj: Communication from the Commission to the European Paliament, the Council, the European Economic and Social Committe and the Committee of the Regions: A Budget for Europe 2020 (COM(2011)500)

V oblasti vlastních zdrojů je navrhováno zavedení daně z finančních transakcí (FTT) a nového zdroje založeného na DPH, který by měl tvořit pilíř vlastních zdrojů EU. Zdanění se má týkat především finančního sektoru, upuštěno bylo od předchozích scénářů ekologických daní ap. Základ daně by podle Komise měl být co nejširší, aby zahrnoval maximální spektrum finančních produktů, daň by se přitom měla týkat pouze finančních transakcí v rámci EU. Daňová sazba by se měla pohybovat mezi 0,01-0,1 %, což Komise považuje za přijatelně nízkou úroveň. Daň by měla být vybírána na centrální úrovni. Komise by nové zdroje chtěla zavést nejpozději do roku 2018.

Zdroj založený na DPH by měl jako doposud spočívat ve fixním určení percentuálního podílu DPH vybírané v členských státech, který bude přímo „odváděn" do společného rozpočtu. Zatímco dosud tento podíl činil 1 % (v 80. a 90. letech 20. století to bylo přechodně 1,4 %), nyní Komise hovoří o rozmezí 1-2 % DPH. Z odvodů mají být vyňaty položky spadající do nízké sazby DPH, tedy potraviny, ošacení ap.

Předpokládaný další vývoj

Nařízení Rady zakotvující po právní stránce víceletý finanční rámec pro roky 2014-2020 musí být Radou přijato jednomyslně se souhlasem (tedy nikoli za spolurozhodování) EP. Očekává se kritika těch zemí, které patří mezi čisté plátce a čekaly více radikální úspory. Jednat se bude především o Německo a Velkou Británii, které svoji kritiku již daly najevo.

Británie si klade též otázku, co bude s tzv. britským rabatem dojednaným na summitu ve Fontainebleau v roce 1984. Dle Komise má být současný systém rabatu zrušen a nahrazen jiným, který by měl ale čistým plátcům nadále zajistit únosnou pozici ve vztahu k rozpočtu EU. Z korekčních mechanismů, které upravují pozici některých států, jež by za stávajícího systému byly vysokými přispěvateli do společního rozpočtu, mají nadále profitovat Velká Británie, Německo, Nizozemí či Švédsko, vypadnout by z nich ale mělo Rakousko.

Pokud jde o vlastní příjmy, zde Komise musí ještě během podzimu 2011 (v září či říjnu) vydat konkrétní návrh týkající se právě nové daně FTT. Otázka nových vlastních příjmů bude ještě rozsáhle diskutována během nadcházejícího polského předsednictví v Radě, které chce uspořádat konferenci se zástupci Rady, ale i národních parlamentů.

V polovině roku 2012 by již pod vedením Dánska mělo dojít k politické dohodě na úrovni Rady, za kyperského předsednictví na konci roku 2012 se počítá s uzavřením meziinstitucionální dohody a celý proces by měl být uzavřen v roce 2013. Zda se budou opakovat komplikace při přípravě dnes platné finanční perspektivy, jejíž původní návrh byl zamítnut a dosahování meziinstitucionální dohody bylo poměrně komplikované, to lze odhadovat ze stávající situace. Je třeba mít na paměti, že před 7 lety měla EU dnešní ekonomické problémy teprve před sebou, přípravu finanční perspektivy také neprovázely jako dnes pokusy o hlubší reformy některých odvětví a podstatnější zásahy do výdajové struktury.

Odkazy