Institucionální záležitosti v září 2015

07.10.2015
Euroskop

EP nesouhlasí se škrty v rozpočtu EU na rok 2016 předložené Radou, Řecko dostane od EU již třetí pomoc, Reakce Komise na historicky první občanskou iniciativu je nedostatečná, řekli poslanci, Stav Unie podle předsedy Komise: Prioritou je uprchlická krize

  • Rada a EP se opět neshodují nad podobou rozpočtu EU na příští rok

  • Řecko podepsalo dohodu s EU o poskytnutí již třetí finanční pomoci v řadě

  • EP kritizuje reakci Komise na první úspěšnou občanskou iniciativu Right2Water

  • Předseda Komise Jean-Claude Juncker poprvé zhodnotil v tradičním projevu v EP stav Unie

EP nesouhlasí se škrty v rozpočtu EU na rok 2016 předložené Radou

Draft general budget of the European Union for the financial year 2016: Council position of 4 September 2015 (ST/11706/2015/INIT)

  • Rada 4. 9. 2015 přijala svůj postoj k návrhu rozpočtu EU na rok 2016. EP na to reagoval kritickým odmítnutím jí navrhovaných škrtů v prostředcích na platy i na prostředky.

Pozadí

Komise představila v květnu 2015 návrh rozpočtu na rok 2016 (více v příspěvku „Komise představila návrh rozpočtu 2016“, Institucionální záležitosti v květnu 2015). V reálných cenách je oproti roku 2015 zvýšen o 1,6 % na 143,5 mld. € v prostředcích na platby a snížen o 5,3 % na 153,5 mld. € v prostředcích na závazky.

V souvislosti s kumulací neuhrazených plateb z předchozích let Komise rovněž zveřejnila „platební plán“ na postupné snižování jejich výše, která by měla dle dohody s Radou a EP na konci roku 2016 dosáhnout 2 mld. € (na konci roku 2014 to bylo 24,7 mld. €). P

Klíčové a sporné body

Členské státy EU se jednomyslně shodly na alokaci 153,27 mld. € v prostředcích na závazky a 142,12 mld. € v prostředcích na platby. Podle Rady jde o realistické nastavení rozpočtu, které bude zohledňovat řádnou implementaci politik EU. Prioritu členské státy kladou na stimulaci ekonomického růstu, zaměstnanost a migrační vlny.

Výbor EP BUDG 29. 9. 2015 odmítl navrhované škrty Rady v návrhu Komise a naopak zvýšil alokaci finančních prostředků určenou na uprchlickou krizi (včetně rozpočtů souvisejících agentur). Současně výbor navýšil rozpočet v kapitolách na podporu zaměstnanosti mladých (Iniciativa pro mládež), programu Erasmus+, Horizont 2020, COSME a kompenzacích pro mlékařské odvětví. Výbor odhlasoval rozpočet ve výši 157,4 € v prostředcích na závazky a 146,5 € v prostředcích na platby.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP bude o návrhu výboru hlasovat 28. 10. 2015. Poté, co se pravděpodobně ve svém stanovisku neshodne s postojem Rady, bude svolán dohodovací výbor.

Odkazy

Krátce…

Řecko dostane od EU již třetí pomoc

Komise 20. 8. 2015 podepsala s Řeckem memorandum o porozumění o novém programu podpory stability. Po měsících jednání byl schválen program, který by měl napomoci rozptýlit nejistotu a stabilizovat ekonomickou a finanční situaci a který má Řecku pomoci obnovit udržitelný růst založený na zdravých veřejných financích, silnější konkurenceschopnosti, fungujícím finančním sektoru, tvorbě pracovních míst a sociální soudržnosti. Evropský mechanismus stability (ESM), zřízen v roce 2012 v reakci na globální finanční krizi, uvolní v příštích třech letech formou půjček až 86 mld. €, pokud Řecko zavede reformy nutné k překonání jeho zásadních ekonomických a sociálních problémů tak, jak jsou vymezeny v memorandu. Memorandum obsahuje řadu reforem a závazků, které jsou podmínkou k uvolnění financování z ESM. Vyplácení prostředků bude záviset na tom, jak bude postupovat plnění závazků. To bude sledovat Komise ve spolupráci s ECB a MMF. Komise požaduje, aby dopady ozdravných opatření byly rovnoměrně rozděleny a nejzranitelnější vrstvy společnosti ochráněny. Její priority zahrnují postupné zavedení garantovaného minimálního příjmu a všeobecné zdravotní péče, nasměrování úspor do oblastí, které nemají přímý dopad na peněženky běžných občanů, zpochybnění osobních zájmů (např. postupným zrušením daňových výhod pro majitele lodí nebo zemědělce), boj proti korupci, daňovým únikům a práci načerno, nebo prosazování transparentnější a efektivnější státní správy. Komise stupňuje také svou nabídku technické podpory a odborných znalostí prostřednictvím nového zvláštního Útvaru na podporu strukturálních reforem, který má fungovat jako ústřední shromaždiště odborných znalostí z útvarů Komise, orgánů členských států a dalších mezinárodních organizací pro jejich využití při tvorbě a sledování reforem.

Reakce Komise na historicky první občanskou iniciativu je nedostatečná, řekli poslanci

Right2Water občanská iniciativa je první úspěšný příklad tohoto demokratického mechanismu v EU. Reakce Komise však postrádá ambice, nesplnila požadavky občanů a jen opakuje stávající závazky, čímž EU ztrácí důvěru svých občanů, řekl 8. 9. 2015 EP ve svém v usnesení. Podle něj měla Komise předložit legislativní návrhy zaručující vodu jako lidské právo a zákonnou povinnost v celé EU. Na veřejných statcích, jako je voda, by se totiž dle poslanců nemělo vydělávat. Občanská iniciativa v EU umožňuje občanům požádat Komisi, aby navrhla právní předpisy v oblastech v rámci své působnosti, pokud se nashromáždí min. 1 mil. podpisů z 1/4 členských států EU. Right2Water shromáždilo téměř 1,9 mil. podpisů. Iniciátoři vyzvali Komisi, aby zajistila přístup k vodě a hygienickým zařízením jako lidské právo, a poskytla právní závazek, že vodárenské služby nebudou liberalizovány. Poslanci nakonec vyzvali Komisi, aby předložila legislativní návrhy, včetně revize rámcové směrnice EU o vodě, a uvědomila si, že cenově dostupný přístup k vodě je opravdu základním lidským právem. Členské státy EU mají povinnost zajistit, že přístup k vodě je zaručen pro všechny bez ohledu na dodavatele a že dodavatelé poskytnou nezávadnou pitnou vodu a zlepšení kanalizace. Poslanci dále stanovili, že výroba, distribuce a úprava vody a hygienických služeb musí zůstat vyloučeny ze směrnice v jakékoli budoucí revizi. Navíc zvláštní charakter vody a hygienických služeb, jako je výroba, distribuce a zacházení, je nezbytně nutné vyloučit z veškerých obchodních dohod EU.

Stav Unie podle předsedy Komise: Prioritou je uprchlická krize

Předseda Komise Jean-Claude Juncker 9. 9. 2015 přednesl svůj tradiční projev k stavu Unie na půdě EP. Podle něj se EU se nenachází v dobrém stavu a postrádá dostatek jednoty. K hlavním tématům jeho projevu vedle prioritního řešení přílivu uprchlíků byla otázka ekonomické krize v souvislosti HMU. Podle něj je sice odchod Řecka z eurozóny (tzv. Grexit) jednou z možností, ale nepřipadá v úvahu. Komise současně zveřejnila pokrok v implementaci svých deseti priorit představených na začátku mandátu Komise.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality