Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v listopadu 2016

Euroskop, 08.12.2016

Komise vydala svou každoroční zprávu o rozšiřování EU, Roční analýza růstu zahájila evropský semestr 2017, Komise plánuje další posilování bankovního systému EU, Rada schválila rozpočet na rok 2017, Komise představila návrh pro záchranu ústředních protistran při finančních krizích, Komise dále posiluje finanční systém EU a představila nové regulační standardy pro ústřední protistrany, Předseda Komise navrhuje zpřísnit Kodex chování Komisařů

  • Komise zhodnotila pokrok potencionálních kandidátů na rozšíření EU

  • Komise představila svůj pohled na hospodářské a sociální priority EU pro rok 2017 v rámci hodnocení evropského semestru

  • Komise předložila komplexní balík reforem, jejichž cílem je dále posilovat odolnost bank v EU
  • Rozpočet na rok 2017 byl schválen Radou

  • Jean-Claude Juncker podporuje Kodex chování pro komisaře

 

Komise vydala svou každoroční zprávu o rozšiřování EU

Communication on EU Enlargement Policy 2016 (COM(2016)715)

  • Komise 9. 11. 2016 přijala každoroční balík týkající se rozšíření, v němž zhodnotila, jak si státy západního Balkánu a Turecko vedou při provádění politických a hospodářských reforem a které kroky je třeba podniknout pro vyřešení zbývajících nedostatků.

Pozadí

Současná agenda rozšíření zahrnuje země západního Balkánu a Turecko. Přístupová jednání byla zahájena s kandidátskými zeměmi Tureckem (2005), Černou Horou (2012) a Srbskem (2014), zatím však nikoli s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií (kandidátská země od roku 2005) a s Albánií (status kandidátské země od roku 2014). Potenciálními kandidátskými zeměmi jsou Bosna a HercegovinaKosovo (více v příspěvku „Rozšiřování EU: jak si vedou jednotliví kandidáti“, Vnější obchodní vztahy v listopadu 2015). Komise také doporučila, aby členské státy zvážily zahájení jednání o přistoupení s Albánií. Země však musí prokázat věrohodný a hmatatelný pokrok v provádění reformy soudnictví, zejména pokud jde o nové hodnocení („prověrky“) soudců a státních zástupců.

Migrační krize ukázala na strategický význam politiky rozšíření v tomto regionu. Dotčené země s přispěním prohlášení EU a Turecka z března 2016 prakticky uzavřely západobalkánskou trasu, což přineslo praktické výsledky – počet nelegálních migrantů a žadatelů o azyl, kteří dorazili na řecké ostrovy, výrazně poklesl. Došlo tak rovněž k prudkému poklesu počtu obětí při plavbě na moři.

Klíčové a sporné body

V oblasti právního státu bylo zaznamenáno úsilí o modernizaci právních rámců a infrastruktury. Většina zemí se však stále potýká s problémy, pokud jde o účinnost a nedostatek nezávislosti a odpovědnosti soudnictví. Země v posledních letech posílily svůj rámec pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti, nyní je třeba zaměřit jejich úsilí na zlepšování výsledků při vyšetřování, stíhání a vydávání soudních rozhodnutí v případech na všech úrovních. Země rovněž upravily své trestní právo a právní předpisy v oblasti boje proti terorismu, takže disponují solidnějšími nástroji. V boji proti radikalizaci je ovšem třeba více úsilí, zejména v oblasti vzdělávání a v podobě lepší kontroly finančních prostředků ze zahraničí, které jdou na podporu radikálního obsahu.

V právních předpisech zemí procesu rozšíření jsou základní práva obecně trvale zakotvena. Na západním Balkáně se sice stále objevují praktické nedostatky, ale situace je víceméně stabilní. V Turecku byl v této oblasti zaznamenán negativní vývoj a praktické provádění je často dosti problematické. Po červencovém pokusu o převrat byl vyhlášen stav nouze, během nějž byla přijata opatření omezující základní práva. V období následujícím po pokusu o převrat údajně docházelo k řadě případů závažného porušení zákazu mučení a špatného zacházení a k porušování procesních práv.

Ve většině zemí vzbuzují obavy zejména poměry v oblasti svobody projevu a sdělovacích prostředků. Nedostatek pokroku v této oblasti, který byl zaznamenán již v posledních 2 letech, stále přetrvává a někde se ještě prohloubil. Vážné obavy vyvolává nadále diskriminace a nepřátelství vůči zranitelným skupinám, mj. na základě sexuální orientace nebo genderové identity.

V řadě zemí zůstává klíčovým problémem řádné fungování demokratických institucí. Červencový pokus převrat v Turecku byl dle Komise šokujícím a brutálním útokem na demokraticky zvolené instituce. Vzhledem k vážnému ohrožení turecké demokracie a státu byla rychlá a rozhodná reakce na tuto hrozbu legitimní, ovšem rozsah a kolektivní povaha opatření přijatých v návaznosti na tento pokus o převrat vyvolávají řadu otázek.

Pokrok v reformě veřejné správy zemí usilujících o přistoupení nebyl jednotný. Je nutné lépe zajistit práva občanů na řádnou správu, přístup k informacím a správní soudnictví.

Region vykazoval silnější růst, vyšší investice a více pracovních míst vytvořených v soukromém sektoru, díky čemuž se hospodářská situace v celém regionu postupně zlepšovala. Všechny země se však potýkají se značnými strukturálními problémy v hospodářské a sociální oblasti, mají málo efektivní veřejnou správu a vysokou míru nezaměstnanosti. Zejména nezaměstnanost mladých lidí je stále znepokojivě vysoká. Přetrvávající nedostatky v oblasti právního státu rovněž negativně ovlivňují investiční klima.

Odkazy

 

Roční analýza růstu zahájila evropský semestr 2017

Roční analýza růstu (KOM(2016)725)

  • Komise 16. 11. 2016 stanovila hospodářské a sociální priority EU pro nadcházející rok, potvrdila nutnost pozitivnější orientace fiskální politiky pro eurozónu a dokončila posouzení návrhů rozpočtových plánů členských států eurozóny. Balíčkem je zahájen cyklus správy ekonomických záležitostí evropský semestr na rok 2017.

Pozadí

Hlavním cílem evropského semestru předejít makroekonomickým nerovnováhám, zajistit zdravé veřejné finance v souladu s Paktem stability a růstu, podpořit hospodářský růst a zaměstnanost a koordinací strukturálních a fiskálních politik, přispět ke konvergenci a stabilitě jak v EU jako celku, tak v jednotlivých členských státech. Nejedná se o žádnou novinku na evropské půdě, již od konce 90. let odevzdávají státy Komisi své stabilizační a konvergenční programy, ve kterých představují střednědobé plány v oblasti rozpočtových politik.

  • Stěžejním dokumentem balíku je Roční analýza růstu 2017, která stanovuje priority fiskální, hospodářské a sociální politiky pro nadcházející období. Další součástí balíku je také Zpráva mechanismu varování sledující makroekonomické nerovnováhy, návrh Společné zprávy o zaměstnanosti analyzující situaci na trhu práce a v sociální oblasti, doporučení pro země eurozóny a také stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů zemí eurozóny. Letos nově je součástí také Sdělení k nastavení fiskální politiky v eurozóně, které vysvětluje změnu v jejím nastavení.

Klíčové a sporné body

Podle Komise Evropa zažívá hospodářské oživení, které vede k relativně intenzivnímu růstu pracovních míst. Oživení však zůstává křehké a stále existují značné nerovnováhy a rizika do budoucna, jako je např. stárnutí populace, nejistota kolem Brexitu, vysoké úrovně nerovností, stále vysoké úrovně nezaměstnanosti a chudoby i přes jejich klesající trend. Komise proto vyzývá členské státy, aby znásobily své úsilí v souladu se zásadami „magického trojúhelníku“ tvořeného podporou investic, prováděním strukturálních reforem a zajištěním odpovědné fiskální politiky, a to se zaměřením na sociální spravedlnost a dosažení růstu, který bude více podporovat začlenění.

Za účelem podpory probíhajícího oživení a měnové politiky Evropské centrální banky je dle Komise třeba vyvinout další úsilí o dosažení pozitivní orientace fiskální politiky v eurozóně jako celku. Doporučuje proto eurozóně fiskální expanzi v roce 2017 ve výši až 0,5 % HDP, což odpovídá fiskálnímu stimulu až 50 mld. € nad rámec toho, co je již zahrnuto v letošní podzimní hospodářské předpovědi Komise.

Uvedené priority by měly jednotlivé země zohlednit v dalších fázích semestru, zejména při přípravě svých národních programů reforem a konvergenčních programů resp. programů stability.

Předpokládaný další vývoj

V březnu příštího roku Evropská rada stanoví hlavní hospodářské výzvy a zformuluje strategické pokyny na základě roční analýzy růstu a závěrů Rady EU. Členské státy předloží jejich konvergenční či stabilizační programy nejpozději do konce dubna. V květnu Komise uvedené dokumenty zhodnotí a navrhne doporučení pro jednotlivé země, které projedná Rada EU a následně odsouhlasí konečné verze, jež jako poslední schvaluje Evropská Rada. V červenci Rada oficiálně přijme doporučení pro členské státy, které jsou vyzvány k jejich provedení.

Odkazy

 

Komise plánuje další posilování bankovního systému EU

Proposal for a directive amending Directive 2013/36/EU as regards exempted entities, financial holding companies, mixed financial holding companies, remuneration, supervisory measures and powers and capital conservation measures (COM(2016)854)

Proposal for a regulation amending Regulation (EU) No 575/2013 as regards the leverage ratio, the net stable funding ratio, requirements for own funds and eligible liabilities, counterparty credit risk, market risk, exposures to central counterparties, exposures to collective investment undertakings, large exposures, reporting and disclosure requirements and amending Regulation (EU) No 648/2012 (COM(2016)850)

Proposal for a directive amending Directive 2014/59/EU as regards the ranking of unsecured debt instruments in insolvency hierarchy (COM(2016)853

Proposal for a directive amending Directive 2014/59/EU on loss absorption and recapitalisation capacity of credit institutions and investment firms (COM(2016)852)

Proposal for a regulation amending Regulation (EU) No 806/2014 as regards loss-absorbing and Recapitalisation Capacity for credit institutions and investment firms (COM(2016)851)

  • Komise 23. 11. 2016 předložila balík reforem, jež vychází ze stávajících bankovních předpisů EU a má doplnit regulační agendu tím, že zajistí, aby regulační rámec odstranil veškeré dosud neřešené problémy týkající se finanční stability.

Pozadí

Komise se ve svém sdělení Dokončení bankovní unie z listopadu 2015 zavázala, že předloží legislativní návrhy vycházející z mezinárodních dohod s cílem odstranit nedostatky zjištěné ve stávajícím regulačním rámci. Konkrétní závazek byl součástí souboru opatření ke snížení rizika, jejichž cílem je dosáhnout dalšího pokroku při dokončování bankovní unie (více v příspěvku „Komise přichází s dalším posílením ochrany bankovních vkladů“, Institucionální záležitosti v listopadu 2015).

V reakci na finanční krizi zahájila EU reformu systému finanční regulace s cílem obnovit finanční stabilitu a důvěryhodnost trhu. Předložené návrhy mají doplnit tento reformní program provedením některých ještě nerealizovaných prvků pro další posílení odolnosti bank vůči případným otřesům. Rovněž upřesňují některé aspekty nového regulačního rámce. Obsahuje rovněž opatření na podporu malých a středních podniků a investic do infrastruktury.

Novými návrhy se mění nařízení o kapitálových požadavcích (č. 575/2013)směrnice o kapitálových požadavcích (č. 36/2013), které byly přijaty v roce 2013 a které stanoví obezřetnostní požadavky pro úvěrové instituce (tj. banky) a investiční podniky a pravidla pro řízení a dohled, a dále také směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (č. 59/2014) a nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí (806/2014), které byly přijaty v roce 2014 a které upřesňují pravidla pro ozdravné postupy a řešení krize (bankovních) institucí v selhání a zavádějí jednotný mechanismus pro řešení krizí.

Klíčové a sporné body                                                                                                                   

Návrhy obsahují opatření ke zvyšování odolnosti institucí EU a finanční stability. Mají být doplněny zbývající prvky regulačního rámce nedávno schváleného v rámci Basilejského výboru pro bankovní dohled a Rady pro finanční stabilitu.

  • Kapitálové požadavky by měly být citlivější vůči rizikům, zejména v oblasti tržního rizika, úvěrového rizika protistrany a expozice vůči ústředním protistranám. V návrzích jsou zahrnuty metody provádění ustanovení, které budou lépe zohledňovat skutečná rizika, jimž jsou banky vystaveny. Bude stanoven závazný pákový poměr, který zabrání institucím využívat nadměrného pákového efektu a také závazný ukazatel čistého stabilního financování, který řeší nadměrnou závislost na krátkodobém velkoobchodním tržním financování a snižuje riziko dlouhodobého financování,

Návrhy rovněž zahrnují požadavek pro globální systémově významné finanční instituce (SIFI), aby držely minimální kapitál a další nástroje, které při řešení krize pokrývají ztráty. Tento požadavek známý jako „celková kapacita absorbovat ztráty“ bude začleněn do stávajícího systému MREL (minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky), který je použitelný na všechny banky a který má posílit schopnost EU řešit úpadky SIFI a zároveň chránit finanční stabilitu a minimalizovat rizika pro daňové poplatníky. Navrhuje harmonizované vnitrostátní insolvenční pořadí nezajištěných dluhových nástrojů, aby se bankám usnadnilo vydávání takových dluhových nástrojů absorbujících ztráty.

Komise dále přijala opatření ke zlepšení schopnosti bank poskytovat úvěry na podporu hospodářství EU. Konkrétně chce zvýšit schopnost bank poskytovat úvěry malým a středním podnikům a financovat projekty v oblasti infrastruktury. Méně složitým, malým bankám by se měla snížit administrativní zátěž spojená s určitými pravidly v oblasti odměňování (zejména pravidel pro odklad a výplatu náhrad ve formě nástrojů, jako jsou akcie), které se zdají být pro tyto banky nepřiměřené. Ustanovení směrnice o kapitálových požadavcích/nařízení o kapitálových požadavcích by mělo být přiměřenější a méně náročné pro menší a méně složité (bankovní) instituce, kde se některé ze současných požadavků na zveřejňování informací a na podávání zpráv a některé ze složitých požadavků souvisejících s obchodním portfoliem nezdají být odůvodněné hledisky obezřetnosti.

V neposlední řadě mají být přijata opatření k dalšímu usnadnění úlohy bank při vytváření hlubších a likvidnějších kapitálových trhů EU, jež by přispěly k vytvoření unie kapitálových trhů. Předpokládají se specifické úpravy navrhovaných opatření s cílem:

  • vyhnout se nepřiměřeným kapitálovým požadavkům na pozice v obchodním portfoliu, včetně těch, které se týkají činností v oblasti tvorby trhu,
  • snížit náklady na vystavení/držení určitých nástrojů (krytých dluhopisů, vysoce kvalitních sekuritizovaných nástrojů, derivátů pro zajišťovací účely),
  • vyhnout se možným překážkám pro ty instituce, které u obchodů, u nichž ústřední protistrany provedly clearing, jednají jako zprostředkovatelé pro klienty.

Předpokládaný další vývoj

Legislativní návrhy budou nyní předloženy EP a Radě k projednání a k přijetí.

Odkazy

 

Rada schválila rozpočet na rok 2017

Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

  • Rada 28. 11. 2016 schválila rozpočet EU na rok 2017 a tím potvrdila dohodu s EP ze 17. 11. 2016.

Pozadí

Rozpočet EU každoročně představuje asi 1 % HDP celé Unie. Rozpočet musí vždy vycházet z víceletého finančního rámce a neměl by překročit zastropované částky. Komise návrh rozpočtu představila na konci června 2016 a Rada k němu přijala postoj v září 2016. Rozpočet by se v roce 2017 měl věnovat dvěma základním prioritám – podpora a oživení evropské ekonomiky a řešení bezpečnostních a humanitárních problémů v okolních zemích.

Rada ve svém postoji přijala všechny finanční prostředky, které Komise navrhla na řešení migrační krize. U kapitoly Bezpečnost a občanství přijala navýšení o 4,9 % v prostředcích na závazky a o 24,4 % v prostředcích na platby oproti předchozímu roku. Rada rovněž schválila i prostředky vyčleněné na humanitární pomoc.

Rada navýšila prostředky v kapitole Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost o téměř 9 % ve srovnání s rokem 2016, a to jak v prostředcích na závazky, tak i prostředcích na platby. Spadá sem např. EFSI, program COSME a program Erasmus+. Rada ovšem také u některých oblastí, jež se netýkají zásadních priorit, navrhla snížení (více v příspěvku „Rada navrhla škrty v rozpočtu EU na rok 2017“, Institucionální záležitosti v září 2016). 

Následně Komise 30. 9. 2016 navrhla snížit prostředky na platby v rozpočtu EU na rok 2016 o 7,27 mld. €, a to na základě nejnovějších prognóz. Na to zareagovala Rada, která 19. 10. 2016 vyzvala EP, aby při přijímání změn vzal v potaz nejnovější údaje o plnění rozpočtu za rok 2016 a nové prognózy. Protože se ještě některé programy na období 2014–2020 doposud plně nerozběhly, tak byly v roce 2016 potřeby EU nižší, než se původně předpokládalo. Na rok 2017 se rovněž předpokládá, že se programy naplno nerozběhnou, a právě proto bylo navrhnuto snížení prostředků.

EP v říjnu 2016 hlasoval o svých změnách týkajících se postoje Rady k rozpočtu EU na rok 2017 a k tomuto hlasování se hned poté vyjádřila Rada, která informovala EP o tom, že nemůže přijmout všechny jeho změny týkající se rozpočtu EU na rok 2017, které byly přijaty. EP totiž schválil, aby se celkové prostředky na závazky zvýšily na 162,42 mld. € a celkové prostředky na platby na 138,03 mld. € (více v příspěvku „Rada nepřijala změny rozpočtu navržené EP“, Institucionální záležitosti v říjnu 2016). 

Klíčové a sporné body

  • Dohodnutý rozpočet na rok 2017 zahrnuje prostředky na závazky ve výši 157,86 mld. € a rezervu 1,1 mld. € pro reakci na nepředvídané potřeby. Prostředky na platby jsou stanoveny ve výši 134,49 mld. €, což je po přizpůsobení s ohledem na skutečné potřeby o 1,6 % méně než v rámci rozpočtu EU na rok 2016.

Při jednání došlo k navýšení u řady oblastí. Skoro 6 mld. € v prostředcích na závazky, což je zhruba o 11,3 % více než v roce 2016, by mělo být k dispozici na řešení migračního tlaku a zajištění bezpečnosti v EU. Prostředky by se měly využívat při přesídlování uprchlíků, vytváření přijímacích středisek, integraci osob, které mají právo pobytu, a při navracení osob, které toto právo nemají; uvedené prostředky přispějí také ke zlepšení ochrany hranic, k posílení prevence trestné činnosti apod.

V rámci kapitoly 1a - konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost - byly uvolněny prostředky na závazky ve výši 21,3 mld. € za účelem posílení hospodářského růstu a tvorby nových pracovních míst, což ve srovnání s rokem 2016 představuje navýšení o zhruba 12 %. Tato část rozpočtu se týká nástrojů, jako je Erasmus+, kde došlo k navýšení o 19 % na 2,1 mld. €, a Evropský fond pro strategické investice, který vzrostl o 25 % na 2,7 mld. €.

Rozpočet EU na rok 2017 zahrnuje rovněž částku 500 mil. € pro balík opatření na podporu zemědělců produkujících mléko a dalších zemědělců v oblasti živočišné výroby, který byl oznámen v červenci 2016 (více v příspěvku „Komise chce opět finančně podpořit evropské zemědělce“, Zemědělství a rybolov v červenci 2016).

 

Okruhy

 

Rozpočet EU na rok 2017 (v mil. €)

Závazky

Platby

1. Inteligentní růst podporující začlenění

74 899

56 522

- 1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

21 312

19 321

- 1b. Hospodářská, sociální a územní soudržnost

53 587

37 201

2. Udržitelný růst: přírodní zdroje

58,584

54 914

3. Bezpečnost a občanství

4 284

3 787

4. Globální Evropa

10 162

9 483

5. Správa

9 395

9 395

Zvláštní nástroje

534

390

CELKEM

157 858

134 490

Předpokládaný další vývoj

EP by měl návrh rozpočtu schválit na začátku prosince, čímž bude celá rozpočtová procedura ukončena.

Odkazy

 

Komise představila návrh pro záchranu ústředních protistran při finančních krizích

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on a framework for the recovery and resolution of central counterparties and amending Regulations (EU) No 1095/2010, (EU) No 648/2012, and (EU) 2015/2365 (COM(2016)856)

  • Komise 28. 11. 2016 představila nová pravidla, která mají zajistit možnost reagovat v případě krize infrastruktur finančního trhu se systémovým významem - tzv. ústřední protistrany.

Pozadí

Pro ústřední protistrany byly již v EU zavedeny regulační standardy v nařízení č. 648/2012 o infrastruktuře evropských trhů (EMIR) (více v příspěvku „Rada se shodla s EP na regulaci derivátů“, Vnitřní trh v únoru 2012). Žádná pravidla pro celou EU avšak neexistují pro situaci, kdy by se ústřední protistrany dostaly do závažných obtíží nebo selhání, a bylo by proto nutné zorganizovat jejich ozdravení nebo krizové řešení. Finanční krize ukázala, že selhání významné finanční instituce může ostatním součástem finančního systému způsobit kritické problémy a v celé širší ekonomice může negativně ovlivnit růst. Proto je podle Komise důležité, aby orgány evropských států disponovaly pravomocemi, jež jim umožní zasáhnout, pokud dojde k selhání ústřední protistrany.

Návrh vychází z veřejné konzultace o možném rámci pro ozdravné postupy a řešení krizí nebankovních institucí, konané v roce 2012. Vyplynulo z ní, že prioritou by právě mělo být vytvoření takových mechanismů pro ústřední protistrany (v rámci celé EU). Splnění požadavku skupiny G20 na to, aby byl u standardizovaných OTC derivátů prováděn centrální clearing, bylo považováno za pádný důvod ve prospěch přijetí takových opatření.

  • Ústřední protistrana jedná jako zprostředkovatel mezi oběma stranami transakce s určitým finančním nástrojem, včetně dluhopisů, akcií, derivátů a komodit (např. zemědělské produkty, ropa a zemní plyn). Tyto subjekty mají kritický význam při snižování rizik a omezování propojenosti v rámci finančního systému. Pomáhají finančním firmám a koncovým uživatelům řídit jejich obchodní rizika. Velikost a význam ústředních protistran v Evropě se téměř zdvojnásobily poté, co skupina G20 v reakci na finanční krizi přijala závazek provádět jejich prostřednictvím clearing standardizovaných mimoburzovních (OTC) derivátů. Vypořádání („clearing“) velké části derivátových smluv, jež jsou po celém světě aktivní, provádí 17 ústředních protistran v Evropě.

V roce 2015 provedly ústřední protistrany centrální clearing OTC derivátů, jejichž celkový objem představoval v průměru více než 50 % globálního trhu, jenž dosáhl hodnoty 493 bil. $. To je téměř dvojnásobek podílu z roku 2009, kdy skupina G20 formulovala svůj závazek. Nyní by mohl být prováděn clearing v průměru 70 % všech nových obchodů s OTC deriváty.

Klíčové a sporné body

  • Cílem návrhu je stanovit pro ústřední protistrany, jež mají pro finanční systém systémový význam, rámec ozdravných postupů a postupů pro řešení krize. Ten má zajistit zachování kritických funkcí ústředních protistran. Současně má přispět k zachování finanční stability a zabránit tomu, aby náklady spojené s restrukturalizací a řešením krize ústředních protistran v selhání nesli daňoví poplatníci.

Nově navržená pravidla pro ústřední protistrany jsou založena na mezinárodních standardech a zavádějí ustanovení srovnatelná s pravidly v oblasti ozdravných postupů a řešení krize pro banky (BRRD) (více v příspěvku „Ministři financí EU přijali konečné znění BRRD“, Institucionální záležitosti v květnu 2014). Protože se ale ústřední protistrany od bank značně liší, obsahuje návrh specifické nástroje, které lépe odpovídají postupům řízení selhání ústředních protistran a jejich provozním pravidlům, a které zejména stanoví, jak budou rozděleny ztráty.

Pravidla ukládají ústředním protistranám a příslušným orgánům povinnost připravit se na výskyt možných problémů, provést včasný zásah s cílem zamezit problému a zakročit v případě krize.

  • Ústřední protistrany by měly být povinny vypracovat ozdravné plány, které by zahrnovaly opatření pro překonání jakýchkoliv finančních obtíží překračujících rámec zdrojů pro řízení selhání a dalších požadavků podle nařízení EMIR. Měly by obsahovat scénáře, jako je selhání členů clearingového systému, jakož i realizace jiných rizik a ztrát pro samotnou ústřední protistranu (např. podvod nebo kybernetické útoky). Orgán dohledu nad ústřední protistranou provede přezkum ozdravných plánů.
  • Orgány příslušné k řešení krize ústředních protistran jsou povinny vypracovat plány řešení krizeuvádějící, jak by ústřední protistrany byly v nepravděpodobném případě jejich selhání restrukturalizovány a jejich kritické funkce zachovány.

Včasná reakce by měla pomoci zajistit, že se finanční problémy začnou řešit, jakmile se objeví, a že bude možné odvrátit krizi. Orgány dohledu nad ústředními protistranami disponují pravomocemi k zásahu do jejich činnosti, je-li ohrožena jejich životaschopnost, avšak předtím, než dojde k selhání, nebo v případě, že jejich činnost může být škodlivá pro celkovou finanční stabilitu. Orgány dohledu by ústředním protistranám také mohly nařídit, aby do svého ozdravného plánu zařadily konkrétní opatření nebo aby provedly změny ve své obchodní strategii nebo právní či provozní struktuře.

V souladu s pokyny vydanými Radou pro finanční stabilitu má být u ústřední protistrany zahájeno řešení krize v případě, že u ní došlo k selhání nebo je selhání pravděpodobné, přičemž toto selhání nelze odvrátit alternativním řešením se zapojením soukromého sektoru a ohrozilo by veřejný zájem a finanční stabilitu. Dále by u ústřední protistrany mohlo být zahájeno řešení krize, i když výše uvedené podmínky nejsou splněny, pokud by uplatnění dalších ozdravných opatření mohlo ohrozit finanční stabilitu.

Ústřední protistrany mají přeshraniční dosah a největší z nich fungují na mezinárodní úrovni. Proto je nutné, aby i příslušné orgány spolupracovaly přeshraničně, a zajistily tak efektivní plánování a spořádané řešení krize, bude-li to nutné. Návrh proto obsahuje i zřízení pro každou ústřední protistranu takzvaného kolegia k řešení krize, zahrnující všechny příslušné orgány včetně Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA).

Předpokládaný další vývoj

Návrh nařízení bude nyní předložen EP a Radě, aby jej projednaly. Analýza potřeby reagovat pomocí ozdravných postupů a řešení krize na problémy jiných finančních firem, než jsou banky a ústřední protistrany, dosud probíhá. Širší mezinárodní práce ve vztahu k pojišťovnám na úrovni skupiny G20 je v relativně rané fázi.

Odkazy

 

Krátce...

 

Předseda Komise navrhuje zpřísnit Kodex chování Komisařů

Předseda Komise Jean-Claude Juncker 23. 11. 2016 zaslal předsedovi EP Martinu Schulzovi dopis, v němž žádá EP o stanovisko k záměru Komise zpřísnit Kodex chování komisařů a rozšířit čekací období pro bývalé komisaře ze současných 18 měsíců na 2 roky a pro předsedu Komise na 3 roky. EP se má nyní ke zpřísnění vyjádřit, přičemž lze očekávat jeho pozitivní stanovisko, neboť v říjnu 2016 se poslanci shodli na tom, že kodex chování pro evropské komisaře musí být zpřísněn, aby se předcházelo střetům zájmů. Poslanci předpokládají, že přísnější kodex chování by měl postupně obnovit důvěru Komise (a dalších orgánů EU) (více v příspěvku „Poslanci chtějí zpřísnit kodex chování pro komisaře“, Institucionální záležitosti v říjnu 2016 a v příspěvku „Komise navrhuje povinný rejstřík transparentnosti pro všechny orgány EU“, Institucionální záležitosti v září 2016).