Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v květnu 2017

Euroskop, 09.06.2017

Jednání o brexitu pokračuje, Komise vydala každoroční hospodářskopolitická doporučení pro členské země EU, Pracovní místa, růst a bezpečnost mají být hlavní součásti rozpočtu, Další kroky k prohloubení evropské hospodářské a měnové unie

  •  Proces vystoupení z EU podle článku 50 jde do další fáze

  • Komise aktualizovala doporučení pro hospodářské politiky zemí EU

  • Návrh rozpočtu EU na rok 2018 se soustředí na zaměstnanost, investice, migraci a bezpečnost
  • Komise znovu otvírá debatu o možném prohloubení hospodářské a měnové unie

 

Jednání o brexitu pokračuje

Directives for the negotiation of an agreement with the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland setting out the arrangements for its withdrawal from the European Union

Pokyny Evropské rady (článek 50) pro jednání o brexitu, 29. dubna 2017 

  • Vyjednávání o vystoupení může začít, jakmile bude VB připravena.

  • Bylo navrhnuto finanční vypořádání VB s EU.

  • Hlavní prioritou pro jednání je zaručit práva a právní postavení občanů.

  • VB by měla uradit zvláštní náklady související s vystoupením.

  • Komise 3. 5. 2017 zaslala Radě oficiální doporučení k zahájení jednání s Velkou Británii podle článku 50, včetně návrhu směrnic pro jednání. Jedná se o politický mandát, kterému předcházelo přijetí politických pokynů, na nichž se dohodla Evropská rada. Rada 22. 5. 2017 zasedající ve složení EU-27 přijala rozhodnutí, kterým schválila zahájení jednání o brexitu a oficiálně jmenovala Komisi vyjednavačem za EU.

Pozadí

Velká Británie na konci března 2017 oznámila oficiálně Evropské radě svůj záměr vystoupit z EU (více v příspěvku „Brexit byl oficiálně zahájen“, Institucionální záležitosti v březnu 2017). Evropská rada přijala na konci dubna 2017 své politické pokyny. Jednání by měla být vedena vždy podle pokynů Evropské rady a směrnic pro jednání Rady a s ohledem na usnesení EP z dubna 2017 (více v příspěvku „Instituce EU se vyjádřily k brexitu“, Institucionální záležitosti v dubnu 2017).

Klíčové a sporné body

Komise na základě politických pokynů Evropské rady 3. 5. 2017 přijala a zveřejnila své doporučení zahájit s Velkou Británii jednání podle článku 50. Jeho součástí byl návrh směrnic pro jednání. Směrnice pro jednání předložené Komisí tyto pokyny doplňují a podrobně stanoví kroky nezbytné k zahájení první fáze jednání. Realizuje se tím dvoufázový postup, který navrhli čelní představitelé 27 členských států a který upřednostňuje vyřešit nejdříve otázky, jež jsou nutné k odchodu z EU.

Směrnice pro jednání se věnují 4 hlavním tématům. Hlavní prioritou pro jednání je zaručit práva a právní postavení občanů – jak občanů zemí EU-27 ve Velké Británii, tak britských občanů v zemích EU-27 a jejich rodinných příslušníků. Kromě toho Komise ve svém doporučení jasně uvádí, že než bude možné postoupit do druhé fáze jednání, musí být uzavřena dohoda o principech finančního vyrovnání. Dále by se měl nalézt způsob, jak se vyhnout „tvrdé“ hranici mezi Severním Irskem a Irskem. V neposlední řadě musí být nalezena shoda ohledně správy dohody o vystoupení a ohledně řešení sporů.

Rada 22. 5. 2017 přijala rozhodnutí, kterým schválila zahájení jednání o brexitu a oficiálně jmenovala Komisi vyjednavačem za EU. Rada přijala také směrnice pro tato jednání. Oba texty vycházejí z doporučení, které předložila Komise, a z pokynů, které přijala Evropská rada. EU-27 se shodla na tom, že je třeba zajistit jednorázové finanční vypořádání. VB musí dostát všem svým závazkům, které přijala ještě jako člen EU. Měla by také plně uhradit zvláštní náklady související s vystoupením, jako je přemístění agentur EU, které v současné době sídlí na jeho území. V dohodě by měla být vyčíslena celková částka a stanoven rozpis dílčích plateb i další pravidla a opatření s cílem vypořádat se s konkrétními problémy.

Komise poté 22. 5. 2017 zveřejnila zásady transparentnosti, jimiž by se měla řídit jednání a měla by zajistit transparentnost procesu. Jednací dokumenty, jež bude Komise sdílet s členskými státy EU, Evropskou radou, EP, Radou, vnitrostátními parlamenty a s VB, by měly být veřejně přístupné na této stránce. Patřit by k nim měly: programy jednotlivých kol jednání; písemná stanoviska EU; pracovní dokumenty a návrhy znění dokumentů ze strany EU.

Předpokládaný další vývoj

První formální jednání mezi vyjednavačem za EU a VB by se pravděpodobně měla uskutečnit v červnu 2017. Formální jednání budou zahájena, jakmile bude VB připravena. V rámci přípravy na první schůzku mezi vyjednavači EU a VB zašle Komise návrhy jednacích dokumentů ostatním 27 státům EU. Jejich tématem by měla být: práva občanů, Euratom, otázky týkající se zboží uvedeného na trh před vystoupením VB, dosud neukončená soudní a správní řízení, rozhodné právo dohody o vystoupení a finanční vypořádání.

Odkazy

 

Komise vydala každoroční hospodářskopolitická doporučení pro členské země EU

Communication 2017 European Semester: Country-specific recommendations (COM(2017)500)

  • V doporučení pro jednotlivé země Komise každému členskému státu dává individuální pokyny k hospodářské politice na následujících 12-18 měsíců.

  • Růst ekonomiky celé EU a eurozóny nadále zatěžují nízký růst produktivity, včetně přetrvávajících nerovností a nejistota způsobovaná převážně externími faktory.

  • Komise členské státy vyzývá, aby této příležitosti využily k posílení základních ukazatelů svých ekonomik a realizovaly hospodářské a sociální priority, jež byly společně stanoveny na evropské úrovni.

  • Jedná se o posílení investic, uskutečňování strukturálních reforem a zajištění odpovědné fiskální politiky. Obzvláštní pozornost je věnována problémům a prioritám eurozóny.

  • Komise 22. 5. 2017 vydala doporučení pro jednotlivé země pro rok 2017 v rámci jarní fáze evropského semestru.

Pozadí

Hlavním cílem evropského semestru je předejít makroekonomickým nerovnováhám, zajistit zdravé veřejné finance v souladu s Paktem stability a růstu, podpořit hospodářský růst a zaměstnanost a koordinací strukturálních a fiskálních politik, přispět ke konvergenci a stabilitě jak v EU jako celku, tak v jednotlivých členských státech. Nejedná se o žádnou novinku na evropské půdě, již od konce 90. let odevzdávají státy Komisi své stabilizační a konvergenční programy, ve kterých představují střednědobé plány v oblasti rozpočtových politik.

Míra růstu v celé EU i v eurozóně dosáhla v roce 2016 téměř 2 %, veřejné finance se zlepšují a zaměstnanost dosahuje rekordní hodnoty. Nezaměstnanost je na nejnižší úrovni od roku 2009 a investice v některých členských státech převyšují úroveň před krizí. Obecně by měly členské státy by měly využít příležitosti, jež přineslo hospodářské oživení, k uskutečňování strukturálních reforem, posílení investic a zlepšení stavu svých veřejných financí.

Klíčové a sporné body

Cílem doporučení formulovaných v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik je dosažení inkluzivnějšího, odolnějšího a udržitelnějšího růstu, a to i díky vyšší konkurenceschopnosti a více inovacím. Dále Komise zdůrazňuje větší zaměření na sociální priority a problémy v členských státech. Doporučení členským státům se každý rok upravují, aby odrážela pokrok, k němuž došlo, a měnící se podmínky.

Pokud jde o doporučení pro jednotlivé země, dosáhly členské státy postupně určitého pokroku průměrně u 2 ze 3 doporučení. U velké většiny reforem byl zaznamenán pokrok, ale tempo a hloubka jejich provádění se u jednotlivých členských států liší, rovněž s ohledem na jejich složitost a význam. K nejvýraznějšímu reformnímu pokroku došlo v oblastech „fiskální politika a správa fiskálních záležitostí“ a „finanční služby“, jež byly v nedávných letech značně problematické. Mezi oblasti, v nichž byl zaznamenán nejmenší pokrok, patří hospodářská soutěž v sektoru služeb a podnikatelské prostředí.

Co se týče doporučení pro ČR, Komise jako každoročně zdůrazňuje potřebu zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí s ohledem na stárnutí obyvatelstva. Dále je pak podle Komise potřeba v ČR zvýšit účelnost veřejných výdajů, zejména prostřednictvím boje proti korupci a neefektivním postupům při zadávání veřejných zakázek. Měly by být také odstraněny překážky růstu, zejména zjednodušením postupů pro udělování stavebních povolení a dalším snižováním administrativní zátěže podniků, zavedením klíčových služeb elektronické veřejné správy, zlepšením kvality výzkumu a vývoje a podporou zaměstnanosti skupin, které jsou nedostatečně zastoupeny na trhu práce.

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzve Radu, aby potvrdila navrhovaný přístup a přijala formulovaná doporučení pro jednotlivé země. Členské státy pak budou vyzvány, aby je plně a včas provedly.

Odkazy


Pracovní místa, růst a bezpečnost mají být hlavní součásti rozpočtu

Statement of estimates of the European Commission for the financial year 2018 (Preparation of the 2018 Draft Budget)

  • Návrh rozpočtu počítá s prostředky na závazky ve výši 161 mld. €.

  • Rozpočet cílí na podporu pro mladé lidi a zlepšení zaměstnanosti.

  • V roce 2018 by se měly plně spustit strukturální a investiční programy.

  • Rozpočet by měl zohlednit i situaci kolem brexitu.

  • Komise 30. 5. 2017 předložila návrh rozpočtu na rok 2018. Prostředky na závazky ve výši 161 mld. € mají podnítit tvorbu pracovních míst (zejména pro mladé lidi) a oživit hospodářský růst a strategické investice.

Pozadí

Rozpočet EU se skládá ze dvou základních částí – závazky a platby. Závazky jsou prostředky, které mohou být v daném roce přislíbeny ve smlouvách, a platby jsou skutečně vyplácené finanční prostředky.

Klíčové a sporné body

  • V návrhu rozpočtu na rok 2018 dosahují závazky částky 161 mld. € (o 1,4 % více než v rozpočtu na rok 2017) a platby činí celkem 145 mld. € (o 8,1 % více než v roce 2017) Množství prostředků vzrostlo z toho důvodu, že strukturální a investiční programy EU na období 2014–2020, by se měly v tomto roce rozjet naplno.

Navrhovaný rozpočet se pohybuje v mezích, jež stanovily EP a členské státy ve víceletém finančním rámci. Otázkou zatím zůstává, jak se vyvine situace po britských volbách a v rámci vyjednávání o brexitu.

Rozpočet by měl cílit zejména na:

  • Podporu zaměstnanosti a investic

V rozpočtu bylo vyhrazeno 55,4 mld. € pro strukturální a investiční fondy určené regionům a členským státům a dalších téměř 59,6 mld. € na zemědělství a rozvoj venkova. Pro rok 2018 Komise navrhuje, aby byly do záruky za Evropský fond pro strategické investice vloženy další 2 mld. €.

  • Lepší příležitosti pro mladé lidi

Účelem programu Erasmus+ je plnit dohodnuté cíle politiky EU v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. V návrhu rozpočtu na rok 2018 byly pro tento účel vyhrazeny 2,3 mld. €, tedy o 9,5 % více než v rozpočtu na rok 2017. V letech 2017–2020 by měly být na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí iniciativu poskytnuty další 1,2 mld. €. Další příležitostí pro mladé lidi je Evropský sbor solidarity a jeho akce by měly v následujících letech stát 342 mil. €, přičemž 89 mil. €, již bylo pro tento účel započítáno do rozpočtu na rok 2018.

  • Efektivní reakce na geopolitické problémy

V návrhu rozpočtu na rok 2018 byla na oblast migrace a bezpečnosti vyčleněna částka 4,1 mld. €. Celkové unijní financování této oblasti by mělo v letech 2015–2018 dosáhnout 22 mld. €. Návrh rozpočtu na rok 2018 zohledňuje skutečnost, že podstatná část těchto prostředků byla předsunuta.

Na kooperativní výzkum inovativních obranných technologií a výrobků by mělo být v letech 2017–2019 v rozpočtu vyčleněna celková částka ve výši 90 mil. €.

Předpokládaný další vývoj

Návrh teď společně projednají EP a Rada, která obvykle přijme svůj postoj v průběhu letních měsíců. EP by měl k návrhu vyjádřit svoje stanovisko na začátku podzimu. Dohodovací výbor, kde lze sladit postoje Rady a EP, bývá svoláván během listopadu.

Odkazy

 

Další kroky k prohloubení evropské hospodářské a měnové unie

  • Nový dokument přináší různé návrhy, jež by měly pomoci vytvořit společnou vizi HMU, a také konkrétní kroky k její realizaci.

  • Komise mimo jiné navrhuje zvrátit trend rozdílného hospodářského a sociálního vývoje v eurozóně, jež podle ní podporuje populismus.

  • Další postup tedy musí být založen na širokém konsenzu a také zohledňovat globální výzvy.

  • Komise 31. 5. 2017 představila možné cesty k prohloubení evropské hospodářské a měnové unie.

Pozadí

Dokument, jež navazuje na zprávu pěti předsedů z června 2015 (více v příspěvku „Zpráva 5 předsedů navrhuje jak posílit HMU“, Institucionální záležitosti v červnu 2015), má za cíl vyvolat debatu o HMU a zároveň napomoci dosažení společného pohledu na její budoucí podobu. Předkládá konkrétní kroky, které by bylo možné provést ještě před volbami do EP v roce 2019, a také řadu možností pro následující roky, kdy by měla být architektura HMU dokončena. Tento dokument je třetím ze série 5 dokumentů oznámených v Bílé knize o budoucnosti Evropy, v nichž jsou stanoveny hlavní výzvy a příležitosti pro Evropu v nadcházejícím desetiletí (více v příspěvku „Bílá kniha o budoucnosti EU nabízí 5 scénářů“, Institucionální záležitosti v březnu 2017).

Eurem se se v současnosti platí v 19 členských zemích. Vzhledem k problémům, jimiž si eurozóna v posledních letech prošla, není euro vždy vnímáno jako úspěšný projekt. Proběhnuvší celosvětová finanční a hospodářská krize vedla k nejhorší recesi v dosavadní historii EU. Členské státy a orgány EU od té doby přijaly řadu politických rozhodnutí s cílem zachovat celistvost eurozóny a zabránit nejhoršímu. Přetrvává ovšem vysoká nezaměstnanost. Komise zdůrazňuje, že správa eurozóny potřebuje další reformu, aby dosahovala ještě lepších výsledků ve prospěch všech občanů.

Dokument má diskuzní charakter a možnosti v něm navržené mají pomoci dosáhnout širokého konsenzu o tom, jak reagovat na nadcházející výzvy, a dát této důležité debatě nový impuls. Dokončení HMU je nezbytné dle Komise mimo jiné pro vytváření pracovních míst, hospodářský růst, sociální spravedlnost, hospodářskou konvergenci a finanční stabilitu.

Klíčové a sporné body

Předkládaný dokument Komise zahrnuje opatření v těchto klíčových oblastech:

  • Dokončení skutečné finanční unie: Pro efektivní fungování HMU má zásadní význam integrovaný a dobře fungující finanční systém. Je potřeba pokročit v již otevřených tématech a dohodnout se na tom, jaké další kroky přijmout do roku 2025: dokončení bankovní unie a dosažení pokroku, pokud jde o snižování a sdílení rizik v bankovním sektoru; pro zajištění rozmanitějších a inovativních možností financování reálné ekonomiky, mimo jiné prostřednictvím kapitálových trhů, je rovněž mimořádně důležitá realizace unie kapitálových trhů.
  • Dosažení integrovanější hospodářské a fiskální unie: Členské státy by mohly posílit již existující prvky, jako je například evropský semestr (koordinace hospodářských politik) nebo navázání finanční podpory z rozpočtu EU na strukturální reformy. Mohly by se rovněž rozhodnout, že zvýší kapacitu pro makroekonomickou stabilizaci eurozóny.
  • Zakotvení demokratické odpovědnosti a posílení institucí eurozóny: Aby byla HMU silnější, musí členské státy akceptovat větší sdílení odpovědnosti a rozhodování o záležitostech eurozóny ve společném právním rámci, a to prostřednictvím smluv a orgánů EU, díky mezivládnímu přístupu nebo kombinací obou možností, jako je tomu dnes. Další politická integrace by se mohla týkat přehodnocení rovnováhy mezi Komisí a Euroskupinou a mohla by vyústit ve jmenování stálého předsedy Euroskupiny, jakož i sjednocení vnějšího zastoupení eurozóny. Probíhá také debata o možném zřízení subjektu pro správu finančních prostředků eurozóny – případně i s rozpočtem eurozóny – a Evropského měnového fondu, o nichž by se mohlo uvažovat v pozdější fázi prohlubování HMU v rámci EU.

Předpokládaný další vývoj

Možnosti navržené v dokumentu mají pomoci dosáhnout širokého konsenzu o tom, jak reagovat na nadcházející výzvy, a dát této důležité debatě nový impuls.

Odkazy