09.08.2017
Euroskop
Rada se dohodla na svém postoji k unijnímu rozpočtu na rok 2018 a podpořila navýšení rozpočtu EU pro rok 2017, Občané se vyjadřují k budoucnosti EU, Komise podnikla další kroky na ochranu právního státu v Polsku
|
Rada se dohodla na svém postoji k unijnímu rozpočtu na rok 2018 a podpořila navýšení rozpočtu EU pro rok 2017
|
Statement of estimates of the European Commission for the financial year 2018 (Preparation of the 2018 Draft Budget)
Council position on the 2018 draft EU budget
Draft EU budget for 2018
- Coreper se 12. 7 2017 dohodl na postoji Rady k návrhu unijního rozpočtu na rok 2018. Tato dohoda předchází jednání s EP, která budou zahájena v říjnu 2017.
Pozadí
Rozpočet EU se skládá ze 2 základních částí – závazky a platby. Závazky jsou prostředky, které mohou být v daném roce přislíbeny ve smlouvách, a platby jsou skutečně vyplácené finanční prostředky. Komise koncem května 2017 předložila návrh rozpočtu na rok 2018.
Klíčové a sporné body
- Postoj Rady ohledně rozpočtu na rok 2018 představuje částku 158,9 mld. € v prostředcích na závazky a 144,4 mld. € v prostředcích na platby, což v porovnání s rozpočtem EU na rok 2017 představuje zvýšení závazků o 0,6 % a plateb o 7,4 %.
Rada navyšuje objem plateb, protože předpokládá, že po provádění programů na období 2014-2020 bude probíhat intenzivněji. Postoj Rady se výrazně zaměřuje na opatření ke stimulaci zaměstnanosti a růstu, posilování bezpečnosti a řešení migrace.
Jednou z nejdůležitějších priorit Rady zůstává udržitelný růst a vytváření pracovních míst. V roce 2018 zamýšlí Rada podporovat inteligentní růst podporující začlenění částkami 76,5 mld. € v prostředcích na závazky a 66,4 mld. € v prostředcích na platby, což v porovnání s rokem 2017 představuje zvýšení závazků o 2,1 % a plateb o 17,5 %.
Rada rovněž schválila 719,2 mil. € v prostředcích na závazky a 594,4 mil. € v prostředcích na platby navržené Komisí pro Azylový, migrační a integrační fond v zájmu řešení migračního tlaku. Postoj Rady rovněž zahrnuje 200 mil. € v prostředcích na závazky a 220,6 mil. € v prostředcích na platby pro unijní mechanismus mimořádné podpory v rámci EU. To umožňuje EU pomáhat členským státům čelícím přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám, jako je náhlý a masivní příliv uprchlíků a migrantů.
Pokud jde o administrativní výdaje, Rada vzala na vědomí úsilí vyvinuté v zájmu dosažení cíle snížení stavu zaměstnanců o 5 %. V postoji EU je zdůrazněn význam průběžného sledování úrovně stavu zaměstnanců ve všech orgánech EU s cílem zajistit, aby dosažené úspory byly trvalého charakteru.
Ve stejný den schválil Coreper rovněž 2 návrhy Komise, které zvyšují podporu EU pro nezaměstnané mladé lidi při hledání zaměstnání a pomáhají italským regionům zasaženým v roce 2016 zemětřeseními při jejich obnově. Návrh opravného rozpočtu č. 3 navyšuje unijní rozpočet na rok 2017 o 500 mil. € v prostředcích na závazky pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Návrh opravného rozpočtu č. 4 mobilizuje po zemětřeseních v regionech Abruzzo, Lazio, Marche a Umbria 1,2 mld. € v rámci Fondu solidarity EU.
Pozice ČR
Klíčovou prioritou pro ČR jsou prostředky na politiku soudržnosti a vybrané nové priority EU. ČR podporuje flexibilní rozpočet, který by mohl pomoci reagovat na nečekané události. Podpora by měla plynout také na potlačování dezinformačních kampaní v EU a jejím blízkém sousedství.
Předpokládaný další vývoj
Rada by měla formálně přijmout svůj postoj začátkem září 2017 a ten by měl následně sloužit jako mandát pro estonské předsednictví pro účely jednání o rozpočtu EU na rok 2018 s EP.
Odkazy
- Preparation of the 2018 Draft Budget
- Rada se dohodla na svém postoji k unijnímu rozpočtu na rok 2018 a podpořila navýšení rozpočtu EU pro rok 2017
- Draft amending budget 3/2017
- Draft amending budget 4/2017
Občané se vyjadřují k budoucnosti EU
|
Bílá kniha o budoucnosti Evropy – Úvahy a scénáře pro EU-27 v roce 2025 (KOM(2017)2025)
- Komise 17. 7. 2017 informovala, že diskuze o budoucnosti Evropy měla dosud potenciál oslovit přes 30 mil. občanů. Názory občanů EU se mají promítnout do zářijového proslovu předsedy Komise Jeana-Clauda Junckera.
Pozadí
V roce 1957 byly v Římě položeny základy EU a u příležitosti tohoto výročí EU bilancuje a snaží se navrhnout budoucí vývoj. 60. výročí Římských smluv představuje dle Komise příležitost, kdy se mohou vedoucí představitelé 27 členských států EU zamyslet nad současným stavem EU a nabídnout možné změny fungování. Předseda Komise Juncker ve svém projevu o stavu Unie v září 2016 hovořil o potřebě diskuze a nového začátku stejně jako vedoucí představitelé EU-27 na bratislavském summitu v září 2016. Diskuze o budoucnosti byla zahájena předloženou bílou knihou. Komise by ji měla rovněž používat jako výchozí bod pro širší veřejnou debatu (více v příspěvku „Bílá kniha o budoucnosti EU nabízí 5 scénářů“, Institucionální záležitosti v březnu 2017).
Klíčové a sporné body
Komise nabídla 5 různých scénářů, jak by se EU mohla v příštích 10 letech změnit, čímž započala diskuze podporovaná politickými institucemi a občanskou společností. Více než 1 750 akcí pořádaných nebo podporovaných Komisí se dosud zúčastnilo přes 270 tis. lidí. V nadcházejících měsících se budou konat další akce a diskuze, do kterých se občané mohou zapojit na stránce Komise.
Komise předložila také několik diskusních dokumentů týkajících se hlavních otázek evropské budoucnosti: 1) rozvíjení sociálního rozměru Evropy, 2) prohloubení hospodářské a měnové unie, 3) využití potenciálu globalizace, 4) budoucnosti evropské obrany a 5) budoucnosti financí EU (více v příspěvku „Komise zahájila diskuzi o budoucnosti financí EU“, Institucionální záležitosti v červnu 2017).
Občané mohou své názory vyjadřovat i nadále, a zejména do 13. 9. 2017, kdy by měl předseda Juncker přednést projev o stavu EU a představit svou vizi o budoucnosti Evropy.
Předpokládaný další vývoj
Bílá kniha společně s dalšími dokumenty by měla nabídnout více informací pro diskuzi o budoucnosti do roku 2025. Před volbami do EP v roce 2019 by mělo být zřejmé, kterým směrem by se EU chtěla vydat.
Odkazy
- Bílá kniha o budoucnosti Evropy
- Proces zahájený bílou knihou
- Dialogy s občany
- Bratislavská deklarace
- Bratislavský summit
- Diskuzní dokument o rozvíjení sociálního rozměru Evropy
- Diskuzní dokument o prohloubení hospodářské a měnové unie
- Diskuzní dokument o využití potenciálu globalizace
- Diskuzní dokument o budoucnosti evropské obrany
- Diskuzní dokument o budoucnosti financí EU
Krátce…
Komise podnikla další kroky na ochranu právního státu v Polsku
|
Komise 26. 7. 2017 podnikla kroky na ochranu právního státu v Polsku z důvodu obavy ohledně plánované reformy soudnictví. Podle posouzení Komise plánovaná reforma umocňuje systémové ohrožení právního státu v Polsku, které již Komise konstatovala v řízení zahájeném v lednu 2016 (více v příspěvku „Polská premiérka vysvětlovala v Bruselu kroky své vlády“, Institucionální záležitosti v lednu 2016). Doporučení se týká 4 nových právních předpisů, které již polský parlament přijal a které podle posouzení Komise zvýší systémové ohrožení právního státu: zákon o Nejvyšším soudu, zákon o Národní radě soudnictví (oba zákony dne 24. 7. 2017 prezident republiky vetoval), zákon o organizaci obecných soudů (dne 25. 7. 2017 jej prezident republiky podepsal a očekává se jeho vyhlášení a vstup v platnost) a zákon o Národní škole pro soudnictví (byl již vyhlášen a 13. 7. 2017 vstoupil v platnost). Ve své stávající podobě tyto zákony dle Komise strukturálně oslabí nezávislost soudnictví v Polsku a mají bezprostřední a velmi závažný negativní vliv na nezávislé fungování soudnictví. Komise polské orgány vyzývá, aby problematické prvky reformy do 1 měsíce odstranily. Primárně žádá, aby nepřijímaly žádná opatření k odvolání soudců Nejvyššího soudu nebo jejich nucenému odchodu do důchodu. V případě přijetí je Komise připravena zahájit postup podle čl. 7 SEU. 4/5 hlasů členských států v Radě se může rozhodnout, že existuje zřejmé nebezpečí, že některý stát porušuje základní hodnoty EU. Komise také rozhodla, že proti Polsku zahájí řízení pro porušení práva EU. Ihned po vyhlášení zákona o organizaci obecných soudů zašle Polsku výzvu, která je prvním krokem tohoto řízení. Hlavní právní problém zákona spatřuje Komise v diskriminaci na základě pohlaví, neboť zákon zavádí jiný věk pro odchod do důchodu u soudkyň (60 let) a soudců (65 let). Přijaté doporučení v otázce právního státu doplňuje 2 předchozí doporučení, která byla přijata v červenci a prosinci 2016 (více v příspěvku „Komise opětovně řešila stav právního státu v Polsku a vydala k němu doporučení“, Institucionální záležitosti v červenci 2016). Polské orgány stále ještě nevyřešily problémy, na které upozornila předchozí 2 doporučení.