Institucionální záležitosti v dubnu 2018

09.05.2018
Euroskop

Komise doporučila zahájit přístupová jednání s Makedonií a Albánií, Reforma financování politických stran schválena Radou i EP, Rada odsouhlasila návrh na snazší využívání finančních prostředků EU

  • Politika rozšíření dle hodnocení Komise vede k pokroku u celého regionu západního Balkánu

  • Dohoda na novém systému financování politických stran

  • Finanční prostředky z EU má být snadnější využívat

Komise doporučila zahájit přístupová jednání s Makedonií a Albánií

  • Politika v oblasti rozšíření je motorem, jenž pohání dle Komise reformy v zemích západního Balkánu.

  • Podle ní přispívá k modernizaci ekonomik a společnosti tohoto regionu, a tak posiluje jeho prosperitu a stabilitu, což je rovněž ve vlastním zájmu EU.

  • Doporučení pro Bývalou jugoslávskou republikou Makedonii a Albánii oceňují pokrok, jehož tyto země dosáhly. Významné nedostatky však přetrvávají.

  • Reformy, a to zejména v oblasti právního státu, musí být prováděny intenzivněji a přinášet udržitelné výsledky.

Communication from the Commission: 2018 Communication on EU Enlargement Policy (COM(2018)450)

  • Komise 17. 4. 2018 přijala svůj každoroční balík týkající se rozšíření, včetně 7 individuálních zpráv, v němž je posuzováno provádění politiky rozšíření EU na základě stanovených kritérií a spravedlivých a přísně vymezených podmínek.

Pozadí

Pokrok na cestě do EU je na výsledcích založený proces, který závisí na konkrétních úspěších každé jednotlivé země a v němž jsou nejvyšší prioritou zásady právního státu, spravedlnost a základní práva. Vyhlídka na členství v EU má podle Komise na partnerské země během uvedeného procesu silný transformační účinek, protože s sebou nese pozitivní demokratické, politické, hospodářské a společenské změny.

  • Současná agenda rozšíření zahrnuje partnerské země západního Balkánu a Turecko. Přístupová jednání byla zahájena s kandidátskými zeměmi Černou Horou (2012), Srbskem (2014) a Tureckem (2005). Bývalá jugoslávská republika Makedonie je kandidátskou zemí od roku 2005 a Albánie získala status kandidátské země v roce 2014. Bosna a Hercegovina (žádost o přistoupení k EU byla podána v únoru 2016) a Kosovo (dohoda o stabilizaci a přidružení vstoupila v platnost v dubnu 2016) jsou potenciálními kandidátskými zeměmi.

Posouzení dosaženého pokroku a určení nedostatků fungují jako pobídka a návod, jak mají dotčené země provádět nezbytné dalekosáhlé reformy. Aby se perspektiva přistoupení stala skutečností, musí dotčené země provést reformy v zásadních oblastech, jako je právní stát, lidská práva, demokratické instituce a reforma veřejné správy, a také v oblasti hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti, což jsou všechno oblasti, ve kterých stále přetrvávají strukturální nedostatky. Země musí zajistit, aby reformy byly řádně prováděny. Musí být také schopny doložit konkrétní výsledky. Komise toto reformní úsilí nadále podporuje prostřednictvím podpory politiky a cílené finanční pomoci.

Klíčové a sporné body

Komise doporučila, aby Rada přijala rozhodnutí ohledně zahájení přístupových jednání s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií a Albánií, a to ve světle dosaženého pokroku a při zachování a posílení současné dynamiky reforem. V případě Makedonie bude mít plnění naléhavých reformních priorit rozhodující význam pro další pokrok této země. Pro Albánii bude zásadní dosáhnout pokroku v klíčové oblasti právního státu – zejména při provádění všech 5 klíčových reformních priorit – a dalších konkrétních a hmatatelných výsledků, pokud jde o hodnocení soudců a státních zástupců (prověřování). Za tímto účelem by Komise uplatnila posílený přístup ke kapitolám jednání týkajícím se soudnictví a základních práv a rovněž spravedlnosti, svobody a bezpečnosti.

V rámci dlouhého procesu je tento krok vpřed v souladu s přístupem založeným na výsledcích a přísné podmíněnosti, což bylo v nedávné době potvrzeno ve strategii Komise pro západní Balkán. Ve strategii pro západní Balkán je uvedeno, že sama EU musí být z institucionálního a finančního hlediska připravena k přijetí nových členů, jakmile tyto země splní podmínky. Než se Unie může rozrůst, musí získat na síle, pevnosti a efektivitě (více v příspěvku „Komise přijala aktualizovanou strategii pro země západního Balkánu“, Institucionální záležitosti v únoru 2018).

  • Společně s balíkem týkajícím se rozšíření Komise poprvé zveřejnila také své roční posouzení programů hospodářských reforem pro země západního Balkánu a Turecko. Z ročního posouzení vyplývají trvalý hospodářský růst a snahy o posílení makroekonomické a fiskální stability s ohledem na současné slabiny. Solidní a zdravé politiky by měly být zachovány a posíleny a reformy zrychleny, aby se omezila přetrvávající makroekonomická rizika, uvolnily zdroje pro udržitelný dlouhodobý růst a uspíšilo sbližování s EU.

Programy hospodářských reforem jsou zásadní pro lepší plánování hospodářské politiky a řízení reforem zaměřených na zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení podmínek pro růst podporující začlenění a tvorbu pracovních míst. Pomáhají partnerským zemím splnit hospodářská kritéria pro přistoupení a připravit je na to, že se budou po přistoupení účastnit evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik v EU. Tento rok poprvé byly oba balíčky synchronizovány.

Předpokládaný další vývoj

Návrhem Komise se bude zabývat Rada.

Odkazy

Krátce…

Reforma financování politických stran schválena Radou i EP

  • EU chce bránit zneužívání finančních prostředků poskytnutých evropským politickým stranám.

  • Peníze mají být rozdělovány z větší části podle výsledků voleb.

EP 17. 4. 2018 schválil Komise návrh reformy pravidel pro evropské politické strany a nadace. Rada revidovaná pravidla pro financování evropských politických stran a nadací přijala 26. 4. 2018. Komise návrh předložila v návaznosti na projev předsedy Jean-Claude Junckera o stavu Unie v roce 2017 (více v příspěvku „Předseda komise zhodnotil EU v roce 2017“, Institucionální záležitosti v září 2017). Navrhované změny mají za cíl zvýšit transparentnost fungování evropských politických stran a dále posílit demokratickou legitimitu stran. Konkrétně má dojít k zpřísnění prosazování pravidel, aby bylo možné lépe řešit případy zneužití veřejných financí a vymáhat zpět již vyplacené finanční prostředky. Reforma nařízení o evropských politických stranách a nadacích (č. 1141/2014) má pomoci řešit právní mezery v předpisech, které v minulosti vedly ke zneužití peněz. Dosavadní metoda rozdělení finančních prostředků EU mezi evropské politické strany navíc dostatečně nereflektuje výsledky, kterých tyto strany ve volbách do EP dosáhly. Navrhované změny mají vytvořit užší vazbu mezi tím, kolik voličů strany zastupují, a jejich financováním, jelikož má zvýšit podíl finančních prostředků, které budou přidělovány na základě volebního výsledku, a to ze stávajících 85 % na 90 %. V dosavadním systému bylo 15 % finančních prostředků rozděleno mezi všechny strany, bez ohledu na to, kolik lidí je volilo. Reforma by měla také pomoci posílit vazby mezi evropskými stranami a stranami v jednotlivých členských zemích – vnitrostátní strany totiž mají na svých internetových stránkách viditelně umístit logo a politický program evropské strany, k níž jsou přidruženy. Vnitrostátní strany by kromě toho rovněž měly uvádět informace o genderové vyváženosti svého zastoupení v EP (více v příspěvku „Chystají se změny ve financování evropských politických stran“, Institucionální záležitosti v únoru 2018).

Rada odsouhlasila návrh na snazší využívání finančních prostředků EU

  • Čerpání finančních prostředků má být rychlejší a méně nákladné.

  • Nová pravidla mají rozšířit možnost navázat platby na dosažení stanovených výsledků.

Coreper 19. 4. 2018 potvrdil dohodu s EP týkající se zjednodušení pravidel pro využívání peněz z rozpočtu EU. Návrh souhrnného nařízení předložila Komise v září 2016. V listopadu 2017 byly z hlavního nařízení vyčleněny 4 právní akty týkající se zemědělství, tak aby mohly vstoupit v platnost od ledna 2018. Předběžné dohody o hlavních prvcích souhrnného nařízení bylo dosaženo v prosinci 2017. Balík je součástí dlouhodobějšího úsilí o to, aby plnění unijního rozpočtu bylo jednodušší a aby finanční prostředky EU byly spravovány „obezřetným“ způsobem. Návrhem nařízení se má změnit stávající finanční nařízení, které stanovuje obecný rámec pro řízení rozpočtu a další akty upravující víceleté programy EU. Návrh má zjednodušit pravidla pro využívání různých druhů finančních prostředků, ať už jsou tyto řízeny Komisí přímo, nepřímo různými organizacemi a subjekty nebo společně s vnitrostátními orgány. Předpoklad je, že čerpání peněz bude rychlejší a méně nákladné, že politiky budou mít větší reálný dopad a že se k finančním prostředkům EU snáze dostanou malí příjemci. Revize by měla přinést jednodušší proplácení nákladů. Nová pravidla mají rozšířit možnost navázat platby ze strany EU na dosažení stanovených výsledků nebo tyto platby provádět na základě předem stanovené metody. Dále má být čerpání zjednodušeno tím, že kontroly a posuzování mají probíhat pouze jednou. Řada změn má také za cíl usnadnit při financování projektů využívání různých programů a nástrojů, a to pokud možno na základě jediného souboru pravidel. Financování ze strukturálních fondů EU se má např. snáze kombinovat s finančními nástroji a s Evropským fondem pro strategické investice. Pro účely financování projektů v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií má být možné kombinovat granty a finanční nástroje v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Návrh upravuje finanční pravidla EU tak, aby byla kompaktnější a snadněji pochopitelná. Finanční nařízení a nejdůležitější ustanovení jeho prováděcích předpisů byly sloučeny do jediného souboru pravidel. Důraz je kladen i na společné prvky jednotlivých způsobů řízení a plnění rozpočtu. Na základě nových pravidel má být také možné strukturální fondy EU snáze využít pro začleňování migrantů a uprchlíků. Posílen má být také boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem. EP by měl návrh nařízení schválit v prvním čtení. Následně bude nařízení předloženo Radě ke konečnému přijetí. V platnost by mělo vstoupit v červenci 2018 a většina jeho ustanovení se má začít používat okamžitě, případně od ledna 2019.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality