Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v červenci 2018

Euroskop, 10.08.2018

EU zjednodušuje pravidla pro využívání peněz z rozpočtu EU, Přípravy na brexit pokračují, Subsidiarita a proporcionalita má být v EU důslednější, Řecko se bude po ukončení ozdravného programu účastnit rámce posíleného dohledu, Rada se dohodla na postoji k rozpočtu, Nová pravidla pro volby do EP přijata Radou, Komise zaregistrovala nové občanské iniciativy

  • Rada přijala nařízení zjednodušující pravidla pro unijní rozpočet, jenž by mělo snížit byrokracii.

  • EU podrobněji představila možné varianty při odchodu VB z EU

  • Posílený dohled nezahrnuje žádné nové závazky nebo podmínky, jedná se o rámec pro podporu dokončení a realizace probíhajících reforem.

  • Pracovní skupina hodnotila scénář „Dělat méně, zato efektivněji“

  • Rozpočet na rok 2019 se připravuje

  • Pravidla pro volby do EP se možná změní

  • Nové občanské iniciativy mohou začít se sběrem podpisů

 

EU zjednodušuje pravidla pro využívání peněz z rozpočtu EU

  • Návrh nařízení by měl přinést jednodušší pravidla pro využívání různých druhů finančních prostředků.

  • Mezi nejdůležitější změny patří širší využívání zjednodušeného vykazování nákladů a důraz na výsledky spíše než na určování skutečně vzniklých nákladů.

  • Snadnější by rovněž mělo být zdroje financování kombinovat.

  • Výsledným efektem by mělo být snížení byrokracie pro všechny strany, které se na plnění unijního rozpočtu podílejí.

Návrh nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a (EU) č. 652/2014 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU (KOM(2016)605)

  • Rada 16. 7. 2018 přijala tzv. souhrnné nařízení, v němž reviduje unijní finanční pravidla tak, aby byla jednodušší a více orientována na výsledky.

Pozadí

Novým nařízením se mění stávající finanční nařízení, které stanoví obecný rámec pro řízení rozpočtu, i řada dalších aktů upravujících víceleté programy EU v různých oblastech včetně politiky soudržnosti. Návrh souhrnného nařízení předložila Komise v září 2016. V listopadu 2017 byly z hlavního nařízení vyčleněny 4 právní akty týkající se zemědělství tak, aby mohly vstoupit v platnost ledna 2018. Předběžné dohody o hlavních prvcích souhrnného nařízení bylo dosaženo v prosinci 2017. Balíček je součástí dlouhodobějšího úsilí o to, aby plnění unijního rozpočtu bylo jednodušší a aby finanční prostředky EU byly i nadále spravovány „obezřetným“ způsobem.

Klíčové a sporné body

  • Nová pravidla by měla rozšířit možnost navázat platby ze strany EU na dosažení stanovených výsledků nebo tyto platby provádět na základě předem stanovené metody. Nejsou-li k dispozici statistická data či údaje z minulosti, lze k ocenění nákladů použít odborný úsudek. Tím by se měla omezit administrativa na straně příjemců i veřejných orgánů, které se tak budou moci soustřeďovat na dosahování výsledků v dané oblasti politiky a ne na shromažďování a kontrolu finančních dokumentů. Snížít by se mělo také riziko výskytu chyb a k finančním prostředkům EU by se měli snáze dostat malí příjemci, jejichž zdroje jsou omezené. Malým organizacím má pomoci i to, že se jako jejich příspěvek ke splnění požadavku na spolufinancování bude počítat dobrovolnická práce.

Aby nedocházelo k opakovaným kontrolám týchž činností a subjektů, má se Komise moci více spoléhat na audity a posouzení, jež provádějí její mezinárodní partneři (OSN, Světová banka) a členské státy. Nová pravidla rovněž stanovila, že Komise nebude smět žádat o stejné informace 2krát. Díky těmto opatřením by se byrokracie měla snížit ještě více.

  • Změny mají za cíl usnadnit při financování projektů využívání různých programů a nástrojů. Financování ze strukturálních fondů EU by se mělo např. snáze kombinovat s finančními nástroji a s Evropským fondem pro strategické investice. Pro účely financování projektů v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií má být rovněž možné kombinovat granty a finanční nástroje v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Tím se má podpořit uplatňování širokého spektra příspěvků z vnitrostátních rozpočtů i od soukromých investorů a zajistit co nejlepší využití zdrojů EU.

Finanční pravidla EU mají být uspořádána tak, aby byla kompaktnější a snadněji pochopitelná. Finanční nařízení a ustanovení jeho prováděcích předpisů mají být sloučeny do jediného souboru pravidel. Důraz je kladen i na společné prvky jednotlivých způsobů řízení a plnění rozpočtu, přičemž příslušná pravidla mají být konsolidována do ucelených kapitol.

Na základě nových pravidel by mělo být možné strukturální fondy EU snáze využít pro začleňování migrantů a uprchlíků. Posílen je i boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a společnostem typu „poštovní schránka“. Byl také vytvořen komplexnější rámec pro využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk ke stimulaci investic. V zájmu většího zaměření unijního rozpočtu na výsledky bylo zpřísněno měření výsledků, jakých projekty financované Unií dosahují.

Předpokládaný další vývoj

Nová pravidla vstoupí v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU. Většina z nich se začne používat okamžitě. Orgány EU by se měly přizpůsobit novým pravidlům, která se týkají jejich správních výdajů, do ledna 2019.

Odkazy

 

Přípravy na brexit pokračují

  • Existují 2 možné hlavní scénáře – na základě toho, zda dojde k dohodě.

  • Sdělení stanovuje příklady legislativních změn potřebných v důsledku vystoupení VB z EU.

  • Komise vydala více než 60 oznámení týkajících se připravenosti pro jednotlivá odvětví.

  • Práci Komise týkající se připravenosti koordinuje generální sekretariát Komise.

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council, the Council, the European Central Bank, the European Economic and Social Committee, the Committee of the Regions and the European Investment Bank - Preparing for the withdrawal of the United Kingdom from the European Union on 30 March 2019 (COM(2018)556)

  • Komise 19. 7. 2018 vydala sdělení týkající se příprav odchodu VB z EU. Text nastiňuje probíhající přípravy na různé varianty vystoupení.

Pozadí

V březnu 2017 VB oznámila Evropské radě svůj záměr vystoupit z EU (více v příspěvku „Brexit byl oficiálně zahájen“, Institucionální záležitosti v březnu 2017). Pokud ratifikovaná dohoda o vystoupení nestanoví jiné datum nebo pokud Evropská rada v souladu s čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU jednomyslně nerozhodne, že Smlouvy přestanou platit k pozdějšímu dni, veškeré primární i sekundární právo EU přestane pro VB platit k 30. 3. 2019 v 00:00 hodin (SEČ). VB by se po tomto datu měla stát třetí zemí.

Komise posuzovala právo EU, aby zjistila, zda budou po odchodu VB potřeba nějaké změny. Komise proto přijala legislativní návrhy zajišťující, že pravidla EU budou v EU s 27 členy fungovat i po brexitu. Komise rovněž vydala více než 60 oznámení týkajících se připravenosti pro jednotlivá odvětví, v nichž informuje veřejnost o důsledcích vystoupení VB v případě, že dohody dosaženo nebude. Agentury se sídlem v Londýně – Evropská agentura pro léčivé přípravky a Evropský orgán pro bankovnictví a další subjekty (např. bezpečnostní kontrolní středisko systému Galileo) odejdou do 30. 3. 2019 (více v příspěvku „Rada rozhodla o přesunu agentur z Velké Británie“, Institucionální záležitosti v listopadu 2017). Úkoly, které řešila VB budou muset být nově přidělena jiným státům. Obecně práci Komise týkající se připravenosti koordinuje generální sekretariát Komise.

Klíčové a sporné body

Předložené sdělení vyzývá členské státy i soukromé subjekty k intenzivnějším přípravám na tuto situaci, a to v návaznosti na žádost Evropské rady (článek 50). Sdělení upozorňuje také na to, že příprava na brexit není pouze úkolem evropských institucí, ale měly by se zapojit orgány na vnitrostátní a regionální úrovni. Především se musí připravit soukromí aktéři, hospodářské subjekty a odborníci.

Existují 2 možné hlavní scénáře:

  1. Pokud bude dohoda o vystoupení ratifikována před 30. 3. 2019, přestane právo EU ve VB platit dne 1. ledna 2021, tj. po uplynutí přechodného období v délce 21 měsíců.
  2. Pokud dohoda o vystoupení do 30. 3. 2019 ratifikována nebude, žádné přechodné období nenastane a právo EU přestane platit od 30. 3. 2019. Jednalo by se o takzvaný scénář bez dohody.

Hlavní důsledky scénáře č. 1:

  • VB se stane třetí zemí.
  • Právo EU by v přechodném období všeobecně stále platilo.
  • VB by se ode dne 30. 3. 2019 již neúčastnila rozhodovacích postupů EU a nebyla by zapojena do orgánů EU a do řízení institucí a jiných subjektů EU.
  • Orgány EU by nadále hrály stejnou roli při dohledu nad právem EU ve VB a jeho prosazováním.
  • EU by měla s VB sjednat dohodu o budoucích vztazích, která by měla být v ideálním případě hotová (dohodnutá, podepsaná a ratifikovaná) na konci přechodného období a měla by platit od 1. 1. 2021.

Hlavní důsledky scénáře č. 2:

  • VB se stane třetí zemí a právo EU přestane platit.
  • Pro občany EU ve VB ani pro občany VB v EU by neplatil žádný speciální režim.
  • EU by musela uplatňovat své předpisy a celní sazby na hranicích jako s třetí zemí, včetně kontrol celních, sanitárních a fytosanitárních norem a ověřování souladu se standardy EU. Celní, sanitární a fytosanitární kontroly na hranicích by mohly způsobovat značné zpoždění, například v silniční dopravě, a stejně tak problémy v přístavech.
  • Vztahy EU a VB by se řídily všeobecným mezinárodním právem veřejným, což zahrnuje pravidla Světové obchodní organizace. Zejména v silně regulovaných odvětvích by to ve srovnání se stávající úrovní integrace trhů představovalo významný krok zpět.
  • Subjekty z VB by přestaly být způsobilé k získávání grantů z EU a k účasti v zadávacích řízeních v EU.

Při vymezení nutných kroků rozlišuje Komise mezi 2 různými druhy opatření: opatření v oblasti připravenosti a nouzové plánování.

Opatření v oblasti připravenosti jsou opatření, jež bude nutné přijmout v důsledku brexitu bez ohledu na to, zda bude s VB uzavřena dohoda o vystoupení, či nikoli. Nouzové plánování spočívá v předvídání opatření nezbytných ke zmírnění následků, jež by nevyhnutelně nastaly okolo data vystoupení VB z EU (30. 3. 2019), pokud by k němu došlo bez dohody o vystoupení, a tedy bez stanovení přechodného období. Nouzová opatření by měla být v zásadě dočasná a trvala by pouze do provedení nezbytných dlouhodobých úprav.

Příklady legislativních změn potřebných v důsledku vystoupení VB z EU:

  1. Návrh na rozdělení celních kvót mezi Spojeným královstvím a EU-27 uvedených v listině Světové obchodní organizace pro Unii. K tomuto návrhu je připojeno doporučení pro mandát k jednání udělený Radou s cílem pokračovat v jednání s ostatními členy WTO (Rada tento mandát přijala dne 26. 6. 2018). Rozdělení je nezbytnou úpravou, aby byla zajištěna právní jistota a trvalý hladký průběh dovozu v rámci celních kvót jak pro Unii 27 států, tak pro Spojené království.
  2. Návrh nařízení, kterým se doplňují právní předpisy EU o schvalování typu v oblasti motorových vozidel atd. To umožní držitelům schválení typu vydaných ve Spojeném království podat žádost o nové schválení typu u schvalovacích orgánů EU-27 pro tytéž typy na základě dokumentace a zkušebních protokolů předložených v souvislosti s předchozími schváleními typu vydanými ve Spojeném království.
  3. Pokud jde o energetickou účinnost, převod cíle Unie na rok 2030 (vyjádřený v procentech) na absolutní hodnoty bude muset být upraven, aby se zohlednilo vystoupení Spojeného království z EU.
  4. Změna stávajícího nařízení, které uvádí seznam zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum, a zemí, jejichž státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti při pobytu v trvání nejvýše 3 měsíců. Spojené království bude muset být zařazeno na jeden nebo druhý seznam.
  5. Návrh na změnu nařízení o nástroji pro propojení Evropy, jehož cílem je upravit vymezení severomořsko-středomořského koridoru a navrhnout novou námořní trasu, která propojí Irsko s kontinentální částí koridoru.
  6. Návrh na změnu nařízení o společných pravidlech a normách pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí, aby se zajistilo převedení úkolu podílet se na pravidelném hodnocení dvou uznaných subjektů ze Spojeného království na EU-27. Komise vyzývá EP a Radu, aby tyto návrhy týkající se vystoupení Spojeného království z EU projednaly přednostně.

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzývá EP a Radu, aby upřednostnily legislativní návrhy, které se týkají vystoupení, a příslušné akty tak mohly vstoupit v platnost do data vystoupení. Komise má ve své činnosti týkající se připravenosti pokračovat a ještě ji jako nejvyšší prioritu zintenzivnit. Situaci přezkoumá po zasedání Evropské rady v říjnu 2018.

Odkazy

 

Krátce...

 

Subsidiarita a proporcionalita má být v EU důslednější

  • Všechny úrovně státní správy mají subsidiaritu a proporcionalitu posuzovat důsledněji.

  • Lhůta pro předkládání stanovisek k návrhům právních předpisů by měla být prodloužena z 8 na 12 týdnů. 

Pracovní skupina pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Dělat méně, zato efektivněji“ 10. 7. 2018 předala svou závěrečnou zprávu předsedovi Komise. Zpráva je reakcí na 3 otázky, které předseda stanovil v listopadu 2017: (1) jak lépe uplatňovat zásady subsidiarity a proporcionality v orgánech EU; (2) jak více zapojit regionální i místní orgány a vnitrostátní parlamenty do tvorby politik EU a jejich provádění a (3) zda existují oblasti politiky, v nichž by mohly být pravomoci postupem času vráceny členským státům. Pracovní skupina dospěla k závěru, že nový způsob práce zohledňující subsidiaritu a proporcionalitu je nezbytný k tomu, aby místní i regionální orgány a vnitrostátní parlamenty mohly účinněji přispívat k tvorbě politiky EU a podílet se na přípravě nových právních předpisů. Navrhovaný přístup předpokládá, že všechny úrovně státní správy budou subsidiaritu a proporcionalitu posuzovat důsledněji. Pracovní skupina doporučuje, aby vnitrostátní parlamenty pružně využívaly 8týdenní lhůty pro předkládání svých stanovisek k návrhům právních předpisů EU, a přichází s návrhem, aby v budoucnu byla tato lhůta prodloužena na 12 týdnů. V neposlední řadě pracovní skupina doporučuje, aby se všechny 3 orgány dohodly na víceletém programu zaměřeném na podporu opětovné vyváženosti práce EU v některých oblastech politiky usilující spíše o účinnější provádění stávajících právních předpisů, než o zavádění nových právních předpisů. Pracovní skupina je přesvědčena, že nový přístup by se měl uplatňovat na stávající soubor právních předpisů EU a na všechny nové politické iniciativy. Zúčastněné strany předložily pracovní skupině řadu návrhů týkajících právních předpisů a politik EU, u nichž by se mělo s přezkumem kritérií subsidiarity a proporcionality začít. 

 

Řecko se bude po ukončení ozdravného programu účastnit rámce posíleného dohledu

  • Posílený dohled by měl Řecku pomoci vybudovat důvěru trhů, investorů a podniků, kteří chtějí stabilitu a předvídatelnost.

  • Země by měla pokračovat v obezřetné fiskální a makroekonomické politice a dokončit dohodnuté reformy.

Komise 11. 7. 2018 přijala rozhodnutí spustit rámec posíleného dohledu nad Řeckem za účelem podpory provádění dohodnutých reforem po úspěšném završení ekonomického ozdravného programu v rámci Evropského mechanismu stability (ESM). V srpnu 2015 byla zemi poskytnuta finanční pomoc z ESM v podobě tříletého ekonomického ozdravného programu, který Řecko završí 20. 8. 2018. Nově přijaté rozhodnutí Komise spustit rámec posíleného dohledu, jak je stanoven v nařízení (EU) č. 472/2013 (součást tzv. „balíku 2 právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí“), usnadňuje normalizaci situace v Řecku, přičemž vychází z pokroku, kterého bylo dosaženo. Mělo by podpořit dokončení, realizaci a pokračování provádění reforem dohodnutých v rámci programu. Tato skutečnost má význam pro vybudování důvěry trhů, a tím pro posílení ekonomického oživení Řecka, zejména v období bezprostředně po ukončení programu. Posílený dohled má umožnit sledovat hospodářskou, fiskální a finanční situaci a její vývoj v Řecku. Mělo se za to, že je vhodné jej spustit vzhledem k vleklé povaze krizí, kterým Řecko čelilo, míře zadlužení země, nutnosti pokračovat v provádění strukturálních reforem, které povedou k udržitelnému hospodářskému oživení, a z důvodu přetrvávajících slabin. Posílený dohled Řecku by měl usnadnit návrat k normálnímu stavu, ve kterém si země stanoví své vlastní politické cíle a zároveň bude moci sledovat politický program přesahující časový rámec programu. Posílený dohled nevyžaduje žádné nové reformní prvky či závazky. Stanoví čtvrtletní kontroly, aby byla zavčasu odhalena rizika. Komise bude o svých zjištěních každého čtvrt roku podávat zprávu EP, řeckému parlamentu, Pracovní skupině pro Euroskupinu a Hospodářskému a finančnímu výboru. Posílený dohled bude provádět ve spolupráci s ECB a případně s MMF. Účasten bude rovněž ESM.

 

Rada se dohodla na postoji k rozpočtu

  • Rada v rozpočtu na rok 2019 předpokládá 164,1 mld. € v prostředcích na závazky a 148,2 mld. € v prostředcích na platby.

  • V oblasti migrace poskytuje postoj Rady navýšení finančních prostředků pro Azylový, migrační a integrační fond, který by měl získat o 55,80 % více, tedy 1,1 mld. €.

Velvyslanci při EU 11. 7. 2018 se dohodli na postoji Rady k návrhu rozpočtu EU na rok 2019 (více v příspěvku „Rozpočet na rok 2019 byl navržen“, Institucionální záležitosti v květnu 2018). Rada v rozpočtu na rok 2019 předpokládá 164,1 mld. € v prostředcích na závazky a 148,2 mld. € v prostředcích na platby. To v porovnání s rokem 2018 představuje nárůst o 2,09 % u prostředků na závazky a o 2,34 % u prostředků na platby. Rada podporuje navýšení prostředků pro klíčové programy v oblastech jako výzkum a inovace, výměny mládeže a cílené investice do infrastruktury. Program Horizont 2020 by měl získat o 5,79 % více (11,9 mld. €), program Erasmus+ o 10,37 % více (2,6 mld. €) a Nástroj pro propojení Evropy o 26,46 % více (3,5 mld. €) než v roce 2018. Program LIFE by měl rovněž získat dalších 5,20 % finančních prostředků (550 mil. €) na podporu činností v oblasti životního prostředí a klimatu. V oblasti migrace poskytuje postoj Rady navýšení finančních prostředků pro Azylový, migrační a integrační fond, který by měl získat o 55,80 % více, tedy 1,1 mld. €, na podporu řízení migračních toků. Mimo hranice EU se s finančními prostředky počítá na řešení problémů spojených s trasou přes centrální Středomoří a na nástroj pro uprchlíky v Turecku. Rada podpořila návrh Komise na podstatné posílení mechanismu civilní ochrany EU a na vytvoření rezervy operačních prostředků na úrovni EU (RescEU) s cílem pomoci členským státům při boji s přírodními katastrofami a katastrofami způsobenými člověkem. Podpora pro Evropský sbor solidarity by měly být více než zdvojnásobena na 103 mil. €. Částka 245 mil. € je plánována na zřízení Evropského programu rozvoje obranného průmyslu, jak navrhovala Komise. Rada by měla formálně přijmout svůj postoj začátkem září 2018. Tento postoj slouží pro účely jednání o rozpočtu EP.

 

Nová pravidla pro volby do EP přijata Radou

  • Nová pravidla by měla platit od roku 2024.

  • Návrh stanovuje pro volební obvody zahrnující více než 35 mandátů, včetně členských států s jediným volebním obvodem, povinný práh ve výši 2 % až 5 %.

Rada 13. 7. 2018 přijala nová pravidla upravující volby do EP. Souhlas s návrhem 4. 7. 2018 vyjádřil EP. Aby mohla nová pravidla vstoupit v platnost, musí je ještě schválit všechny členské státy EU, vždy v souladu s jejich příslušnými ústavními požadavky. Změny aktu o volbách, přijatého v roce 1976, zahrnují nová ustanovení o „dvojím hlasování“, hlasování ve třetích zemích, různých způsobech hlasování a viditelnosti evropských politických stran v členských státech. Pro volební obvody zahrnující více než 35 mandátů, včetně členských států s jediným volebním obvodem, je stanoven povinný práh ve výši 2 % až 5 %. Členské státy by měly muset tuto povinnost splnit nejpozději před volbami do EP konajícími se v roce 2024 (více v příspěvku „Změny ve volbách do EP přijaty Radou“, Institucionální záležitosti v červnu 2018).

 

Komise zaregistrovala nové občanské iniciativy

  • Sbor komisařů rozhodl o registraci 2 nových občanských iniciativ.

  • Organizátoři začali sbírat podpisy – během 1 roku potřebují 1 mil. prohlášení o podpoře z alespoň 7 členských států.

Sbor komisařů 18. 7. 2018 rozhodl o registraci nové evropské občanské iniciativy s názvem „Trvalé občanství Evropské unie“ („Permanent European Union Citizenship“). Hlavním cílem navrhované iniciativy je zaručit osobám, které získají evropské občanství a s ním související práva, že o ně již nebudou moci přijít. Organizátoři iniciativy zmiňují zejména souvislosti s brexitem a skutečnost, že občané VB mají přijít o občanství EU a s ním související práva. K registraci této iniciativy došlo 23. 7. 2018 a poté započal roční proces, během kterého budou organizátoři sbírat podpisy na její podporu. Pokud tato iniciativa během jednoho roku získá 1 mil. prohlášení o podpoře z alespoň 7 členských států, bude na ni muset Komise během 3 měsíců reagovat. Komise rozhodne, zda žádosti vyhoví, či nevyhoví, v obou případech však musí své rozhodnutí odůvodnit. Sbor komisařů 18. 7. 2018 také rozhodl o registraci evropské občanské iniciativy s názvem Zastavte hladovění 8 % obyvatel Evropy (Stop starvation for 8% of the European population). Deklarované cíle navrhované občanské iniciativy zahrnují: „přimět vlády, aby akceptovaly problém hladovění“ a „klást důraz na povinnost vlád tento problém vymýtit“. Tvůrci iniciativy vypracovali podrobný seznam opatření, ve kterém vyzývají Komisi, aby připravila legislativní návrhy. Jedná se o vytvoření programu potravinových známek, reformu trhů se zemědělskými deriváty a nový klasifikační systém plýtvání potravinami se souvisejícími cíli a pravidly zpracování. Registrace této iniciativy se uskutečnila 19. 7. 2018. Další postup bude stejný jako u předchozí iniciativy.