Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v září 2018

Euroskop, 10.10.2018

Svobodný a spravedlivý průběh voleb do EP, plánuje Komise, Komise navrhuje ukončit střídání letního a zimního času, Komise představila plán na účinnější podporu investic mimo EU, Lídři EU jednali o migraci, vnitřní bezpečnosti a brexitu

  • Volby do EP by měly být spravedlivější
  • Státy si budou moci zvolit, jaký čas budou používat

  • Cílem navrhovaného opatření Komise v otázce Afriky je účinnější model správy a větší spolupráce mezi mnohostrannými a vnitrostátními aktéry v oblasti rozvoje

  • Proběhlo neformální zasedání hlav států a předsedů vlád v Salcburku 

 

Svobodný a spravedlivý průběh voleb do EP, plánuje Komise

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center (KOM(2018)630)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zabezpečení svobodného a spravedlivého průběhu voleb do Evropského parlamentu (KOM(2018)637)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci šíření teroristického obsahu online (KOM(2018)640)

  • Období před volbami je ohroženo hybridními hrozbami.

  • Komise se snaží bránit před kybernetickými incidenty a před dezinformačními kampaněmi. 
  • Součástí balíku je i pozměňovací návrh zpřísňující pravidla financování evropských politických stran.

  • Návhry by měly být projednány v co nejkratší době, aby mohly být využity pro volby v květnu 2019.

  • Komise 12. 9. 2018 navrhla opatření k zabezpečení svobodného a spravedlivého průběhu voleb do EP. Informoval o tom předseda Komise během SOTEU 2018. Jean-Claude Juncker představil soubor konkrétních opatření týkající se větší transparentnosti politické reklamy na internetu a možnosti uvalit sankce za nezákonné použití osobních údajů se záměrem ovlivnit výsledky těchto voleb.

Pozadí

EU se dlouhodobě snaží o úpravu voleb do EP. Iniciativy se týkají jednak sjednocení pravidel a jednak zajištění demokratických voleb. Příkladem může být Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, použitelné od května 2018, které má poskytovat nástroje, jak řešit případy nezákonného používání osobní údajů i v souvislosti s volbami. S volbami je úzce propojeno nařízení o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací, které bylo pozměněno v květnu 2018, a které má za cíl zvýšit efektivnost a zodpovědnost evropských politických stran a evropských politických nadací.

Komise rovněž vydala v únoru 2018 doporučení, které upozorňuje na hlavní kroky, které se musí učinit ke zvýšení efektivnosti průběhu voleb v roce 2019.

Období před volbami je ohroženo hybridními hrozbami. Komise a vysoká představitelka proto ve společném sdělení o zvýšení odolnosti a posílení kapacit pro řešení hybridních hrozeb z června 2018 stanovily oblasti, v nichž se musí přijmout další opatření.

Volby mohou být ohroženy také kybernetickými útoky, a proto Komise v září 2017 navrhla soubor opatření, která by měla zvýšit úroveň kybernetické bezpečnosti. Tento balíček zahrnoval návrh na posílení Agentury EU pro kybernetickou bezpečnost a také nový evropský systém certifikace zajišťující bezpečné používání výrobků a služeb v našem digitálním světě (více v příspěvku „Rada a EP se dohodly na pravidlech pro bezpečnější online prostředí v EU“, Informační společnost v prosinci 2015 a v příspěvku „Komise novými návrhy reaguje na čím dál častější kybernetické útoky“, Informační společnost v září 2017).

Komise také ve svém sdělení v dubnu 2018 navrhla evropský přístup k boji proti šíření dezinformací na internetu. Ten zahrnuje i samoregulační kodex zásad pro online platformy a odvětví reklamy a základní krok k zajištění transparentní, spravedlivé a důvěryhodné online kampaně před volbami do EP (více v příspěvku „Komise navrhla kodex zásad boje proti šíření dezinformací online“, Informační společnost v dubnu 2018).

Klíčové a sporné body

Komise ve svých iniciativách pokračovala a předseda v rámci SOTEU 2018 představil další iniciativy, které by měly zajistit spravedlivější volby do EP.

  • Jedná se o doporučení týkající se sítí volební spolupráce, online transparentnosti, ochrany před kybernetickými incidenty a boje proti dezinformačním kampaním.

Členské státy by měly vytvořit síť vnitrostátní volební spolupráce, jejímiž členy budou příslušné orgány (orgány pověřené organizací voleb, kybernetickou bezpečností, ochranou údajů, orgány prosazování práva apod.), a dále by měly zavést kontaktní místo, které se zapojí do sítě pro volební spolupráci na evropské úrovni. To by jim mělo umožnit odhalit případné hrozby, vyměnit si informace a zajistit pohotovou a dobře koordinovanou reakci.

Komise také doporučuje větší transparentnost internetové politické reklamy a agitace. Evropské a vnitrostátní politické strany, nadace a organizace pořádající kampaně by měly zpřístupnit informace o svých výdajích na reklamní kampaně vedené online a měly by uvést, která strana nebo politická zájmová skupina za politickou reklamou na internetu stojí. Dále by měly zveřejnit, podle jakých kritérií cílí jednotlivé informace na občany. Pokud nebudou tyto zásady dodržovat, měly by na ně členské státy uvalit vnitrostátní sankce.

Vnitrostátní orgány, politické strany a sdělovací prostředky by také měly přijmou opatření, jimiž zabezpečí své sítě a informační systémy před kybernetickými hrozbami. Měly by se při tom řídit pokyny vypracovanými vnitrostátními orgány v rámci skupiny pro spolupráci v oblasti sítí a informačních systémů, Agenturou EU pro kybernetickou bezpečnost a Komisí.

Představeny byly také pokyny k uplatňování práva EU o ochraně údajů. Tyto pokyny by měly pomoci vnitrostátním orgánům a evropským a vnitrostátním politickým stranám s tím, jak podle práva EU uplatňovat ve volebním kontextu povinnosti týkající se ochrany údajů.

Součástí balíku je i pozměňovací návrh zpřísňující pravidla financování evropských politických stran. Změna nařízení o financování politických stran z roku 2014 by měly umožnit ukládat finanční sankce za to, když někdo poruší pravidla na ochranu údajů, aby tím záměrně ovlivnil výsledky voleb do EP. Sankce by měly představovat až 5 % ročního rozpočtu dotčené politické strany nebo nadace. Tyto sankce má dle návrhu vymáhat Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace. Kromě toho by takto usvědčená strana či nadace již nemohla zažádat o finanční prostředky ze souhrnného rozpočtu v roce, ve kterém jí byla sankce uložena.

Komise představila také nařízení týkající se shromažďování zdrojů a poznatků z oblasti technologií kybernetické bezpečnosti, ve kterém navrhuje vytvořit síť center kompetencí pro kybernetickou bezpečnost, která by pomohla lépe cílit a koordinovat prostředky vyčleněné na spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti a na výzkum a inovace v této oblasti.

Představená opatření doplňují opatření, která Komise představila již dříve.

Předpokládaný další vývoj

Návrhy budou předány EP a Radě. Měly by být projednány v co nejkratší době, aby mohly být využity pro volby v květnu 2019.

Odkazy

 

Komise navrhuje ukončit střídání letního a zimního času

  • Pro zrušení střídání času se v konzultaci vyjádřilo 4,6 mil. respondentů.

  • V roce 2018 došly výzkumy k závěru, že úspory energie jsou v současnosti minimální.

  • Poslední povinná změna ze zimního na letní čas by měla proběhnout v neděli 31. 3. 2019.

  • Členské státy by měly mít možnost zvolit, který čas chtějí používat.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se ukončují sezónní změny času a zrušuje směrnice 2000/84/ES (KOM(2018)639)

  • Komise 12. 9. 2018 navrhla zrušit během roku 2019 střídání letního a zimního času v Evropě a ponechat na členských státech, aby se rozhodly, zda chtějí trvale používat letní nebo zimní čas.

Pozadí

Evropské země zavedly úpravu letního času v minulém století kvůli úsporám energie, a to zejména ve válečných dobách nebo za ropné krize v 70. letech. Od roku 1980 EU postupně přijímala právní předpisy pro sjednocení odlišných harmonogramů změn času, které platily v jednotlivých členských státech. V roce 2018 došly výzkumy k závěru, že úspory energie jsou v současnosti minimální. Také narůstají stížnosti občanů na negativní vliv změny času na zdraví.

Změna času byla předmětem kritiky ze strany občanů, EP i členských států. Na základě žádosti EP zorganizovala Komise v létě 2018 veřejnou konzultaci. V rámci této konzultace Komise obdržela 4,6 mil. odpovědí, což byla největší účast v historii pořádání veřejných konzultací. Pro zrušení sezónních změn času se vyslovilo 84 % respondentů. Na základě výsledků Komise rozhodla, že by členské státy měly mít možnost zvolit, jaký čas chtějí používat, a řídit tyto záležitosti na vnitrostátní úrovni v souladu se zásadou subsidiarity.

Klíčové a sporné body

Předseda Komise uvedl v projevu o stavu Unie v září 2018, že se jedná o prioritu na následující období. Legislativní návrh má zajistit, aby všechny změny byly koordinovány mezi sousedícími zeměmi. Návrh Komise plánuje ukončit v celé EU střídání letního a zimního času; nastavit jasný a krátkodobý časový plán pro zavedení těchto změn; podporovat konzultace v členských státech i na evropské úrovni a zajistit tak koordinovaný postup v členských státech.

Komise navrhuje, aby každý členský stát do dubna 2019 oznámil, zda zamýšlí zavést trvalý letní nebo zimní čas. Poslední povinná změna ze zimního na letní čas by měla proběhnout v neděli 31. 3. 2019. Členské státy, které chtějí poté přejít na trvalý zimní čas, by měly moci učinit při poslední změně letního času na zimní v neděli 27. 10. 2019. Po tomto datu by už žádné změny času neměly probíhat. Tento časový plán by měl být splněn, pokud EP a Rada návrh Komise přijmou do března 2019.

Předpokládaný další vývoj

Návrh Komise bude nyní předložen EP a Radě ke schválení.

Odkazy

 

Komise představila plán na účinnější podporu investic mimo EU

  • V oblasti podpory investic mimo své území může EU dosáhnout mnohem více, pokud bude pracovat účinněji a více spolupracovat.

  • Na základě modelu investičního plánu pro Evropu spojí rozpočet EU a finanční prostředky z EIB, EBRD, rozvojových bank a soukromého sektoru členských států.

  • Díky tomu by mělo být možné více investovat do programů na podporu růstu, pracovních míst a rozvoje.

  • V neposlední řadě by to mělo přispět také k řešení základních příčin migrace v sousedství EU, Africe i jinde.

  • U příležitosti projevu o stavu Unie 12. 9. 2018 předseda Jean-Claude Juncker navrhl novou Alianci mezi Afrikou a EU pro udržitelné investice a zaměstnanost, jejímž cílem je nasměrovat investice do dovedností a vytváření pracovních míst.

Pozadí

Evropský plán vnějších investic byl zahájen v roce 2016, aby napomohl ke stimulaci investic v partnerských zemích v Africe a v evropském sousedství. Má přispět ke splnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, uvolnit a podnítit udržitelné veřejné a soukromé investice, a posílit tak hospodářský a sociální rozvoj a vznik nových pracovních míst. Jeho finanční nástroj Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD) čerpá ze zkušeností Evropského fondu pro strategické investice, přičemž využívá rozpočtové záruky EU ve výši 4,1 mld. €, aby přilákal soukromé investory pro projekty, které jsou vysoce inovativní a rizikové. Se zárukou ve výši 75 mil €. by jediný investiční program v rámci plánu vnějších investic mohl vytvořit 800 tis. pracovních míst.

  • V červenci 2018 EU vyjádřila svůj souhlas s balíkem programů finančních záruk v hodnotě přibližně 800 mil. €. To napomůže mobilizaci veřejných a soukromých investic v Africe i v sousedství v odhadované výši 8 až 9 mld. €, s cílovou hodnotou do roku 2020 ve výši 44 mld. €. S příspěvky členských států i z jiných zdrojů by plán mohl uvedenou hodnotu investic zdvojnásobit na 88 mld. €.

Komise navrhuje v rámci příštího víceletého finančního rámce EU na období 2021–2027 zvýšit rozpočet na vnější činnost na 123 mld. €, značně zjednodušit jeho strukturu a posílit jeho flexibilitu a efektivnost, aby bylo možno řešit aktuální globální problémy.

Klíčové a sporné body

Komise chce stanovit řadu způsobů, jak přistupovat k úkolům a příležitostem souvisejícím s investicemi v Africe, v zemích sousedících s EU i v širším světě. Patří sem požadavek společných iniciativ mnohostranných a vnitrostátních aktérů rozvoje, jakož i požadavek posílené evropské finanční architektury, jež bude odpovídat ambicím nově navrženého nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.

  • Aby se zamezilo zdvojování, Komise vymezila prostor pro užší spolupráci mezi Evropskou investiční bankou (EIB), Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) a vnitrostátními a regionálními aktéry v oblasti rozvoje s cílem využít jejich zkušeností a odborných znalostí a současně zachovat rozmanitost na trhu. Namísto vytváření nových struktur by se měly využít ty stávající, které již fungují, a pozornost by měla být věnována synergiím a efektivnější spolupráci. To lze provést např. prostřednictvím příslušných regionálních a tematických zaměření jednotlivých stávajících partnerských finančních institucí či společných iniciativ.

Aby EU dosáhla svých cílů v oblasti vnější politiky a peníze byly vynakládány účelně, je Komise připravena posílit politické vedení a dohled v okamžiku, kdy bude muset rozhodnout o použití rozpočtové záruky EU pro vnější investice, aniž by přebírala úkoly rozvojové banky. Kromě toho Komise navrhuje předem provést rozsáhlejší koordinaci s členskými státy, aby se zajistilo jednotné vystupování v řídících strukturách mezinárodních finančních institucí i lepší plnění cílů EU v oblasti financování rozvoje. To by mohlo v dlouhodobém horizontu otevřít cestu pro společné hlasování v radě EBRD jménem všech členských států EU.

  • EU by také měla v rámci příštího víceletého finančního rámce vytvořit platformu pro vnější investice, která by v rámci jedné platformy sdružovala všechny stávající programy a nástroje EU týkající se vnějších investic financovaných z rozpočtu EU. Komise a členské státy by stanovily odvětvové a zeměpisné priority a nezávislí odborníci by prováděli posouzení rizik u programů a portfolií projektů. EIB a další rozvojové finanční instituce by měly na základě svých odborných znalostí přímý přístup k záruce EU, aby tak v praxi vygenerovaly co nejvyšší přidanou hodnotu. Komise by kontrolovala, zda jsou soubory projektů v souladu se stanovenými politikami, a zajistila by celkovou správu využití uvedené záruky EU; neprováděla by však žádné bankovní operace.

Předpokládaný další vývoj

Komise svolá v říjnu 2018 všechny příslušné aktéry, aby bylo možné co nejrychleji provádět předložená opatření.

Odkazy

 

Krátce...

 

Lídři EU jednali o migraci, vnitřní bezpečnosti a brexitu

  • Ve dnech 19.-20. 9. 2018 se konal neformální summit hlav států a předsedů vlád v Salcburku, kde byla projednána aktuální témata - vnitřní bezpečnost, migrace a brexit.

  • Dohoda o brexitu by měla být připravená do listopadu 2018.

Evropská rada se 19. a 20. 9. 2018 sešla na neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád v Salcburku, kde byla řešena aktuální témata - vnitřní bezpečnost, migrace a brexit. Zasedání předsedal Donald Tusk, předseda Evropské rady a společně s předsedou Komise Jeanem-Claudem Junckerem zastupoval EU. V rámci migrace lídři diskutovali o nejnovějším vývoji v této oblasti. Konstatovali, že množství nelegálních vstupů se podařilo snížit a že v současné době jsou jejich počty dokonce nižší než v letech před krizí. Hlavy států a předsedové vlád se rovněž dohodli na posílení spolupráce s třetími zeměmi včetně Egypta. V této souvislosti se lídři rovněž dohodli, že v únoru roku 2019 uspořádají summit s Ligou arabských států. Hlavy států a předsedové vlád posoudili dosavadní pokrok v otázce vnitřní bezpečnosti a dohodli se na posílení Evropské pohraniční a pobřežní stráže a posílení boje proti všem formám počítačové kriminality, manipulace a dezinformací. Otázky týkající se suverenity a velikosti agentury Frontex budou projednány na dalším zasedání. Na závěr zasedání se uskutečnil pracovní oběd ve složení EU-27 věnovaný brexitu, jenž byl příležitostí pro posouzení pokroku v jednáních s VB a pro diskusi o dalším postupu. Ve formátu EU-27 se zástupci členských států shodli na 3 bodech: (1) nebude uzavřena žádná dohoda o vystoupení bez solidního, funkčního a právně závazného záložního řešení v otázce Irska; (2) bude vydáno společné politické prohlášení, v němž budou v co největší míře vyjasněny budoucí vztahy a (3) významným okamžikem pro jednání o brexitu má být zasedání Evropské rady v říjnu 2018 a v jednáních o brexitu by mělo být dosaženo maximálního pokroku a výsledků. Pokud to bude možné, bude v listopadu 2018 svolána mimořádná vrcholná schůzka s cílem dohodu finalizovat a formalizovat. ČR obecně podpořila konání summitu a konkrétně možnost neformální diskuse o aktuálních klíčových tématech. V debatě podpořila prohloubení spolupráce se třetími státy a důraz na ochranu vnějších hranic a rovněž se vyslovila pro posilování odolnosti vůči hybridním hrozbám. Ve věci brexitu ČR zdůraznila potřebu zapojení členských zemí do přípravy návrhu politické deklarace o budoucích vztazích.