Institucionální záležitosti v červnu 2019

10.07.2019
Euroskop

Komise předložila návrh rozpočtu na rok 2020, Financování migrační, pohraniční a bezpečnostní politiky má být do budoucna navýšeno, Komise vydala hodnotící zprávu o pokroku při prohlubování HMU, Nová strategická agenda 2019–2024 představena

  • Nový rozpočet na rok 2020 byl představen

  • Pokrok v projednávání VFR, Rada se shodla na dílčích oblastech

  • HMU je pevnější než kdy dříve, informuje zpráva Komise

  • EU představila novou strategickou agendu na následující období

Komise předložila návrh rozpočtu na rok 2020

  • Rozpočet na rok 2020 je posledním návrhem rozpočtu, který předkládá Junckerova Komise.

  • Cílem rozpočtu je pokračovat v podpoře priorit EU – pracovních míst, růstu, mladých lidí, bezpečnosti a solidarity – a připravit přechod na další rozpočtový cyklus.

  • Rozpočet EU na rok 2020 má být ve výši 168,3 mld. €.

  • Finanční prostředky z rozpočtu na rok 2020 by měly do několika prioritních oblastí: konkurenceschopná ekonomika a mladí lidé; posilování bezpečnosti a solidarity v EU i mimo ni; změna klimatu.

Statement of estimates 2020 – Policy highlights, expenditure, changes in the budgetary remarks, revenue

Working documents 2020 – The documents accompanying the 2020 draft budget including programme statements, information on expenditure and revenue of the EU bodies, etc.

  • Komise 5. 6. 2019 navrhla rozpočet EU na rok 2020. V rámci nynějšího období 2014–2020 se jedná již o 7. a zároveň poslední z ročních rozpočtů. Navrhovaný rozpočet na rok 2020 činí 168,3 mld. € v závazcích (+1,3 % oproti roku 2019) a 153,7 mld. € v platbách (+3,5 % oproti roku 2019).

Pozadí

Každý návrh rozpočtu EU obsahuje pro každý program, jenž má být financován, 2 částky – závazky a platby. „Závazky“ označují financování, které lze dohodnout ve smlouvách za daný rok, „platbami“ se rozumí skutečně vyplácené finanční prostředky.

Rozpočet EU je především investičním rozpočtem. Dosahuje přibližně 1 % HND EU, představuje přibližně 2 % veškerých veřejných výdajů EU a jeho cílem je doplňovat vnitrostátní rozpočty a realizovat priority, na kterých se všechny členské státy EU dohodly.

Rozpočet EU na rok 2020 je posledním rozpočtem v rámci stávajícího VFR EU na období 2014–2020. Návrh vychází z předpokladu, že VB se bude plně podílet na plnění a financování rozpočtu EU na rok 2020, jako by bylo členským státem.

Klíčové a sporné body

Podle návrhu Komise půjdou finanční prostředky z rozpočtu na rok 2020 do těchto prioritních oblastí: konkurenceschopná ekonomika a mladí lidé; posilování bezpečnosti a solidarity v EU i mimo ni; a změna klimatu. Celkově 21 % navrhovaného rozpočtu na rok 2020 má jít na boj proti změně klimatu, což naplňuje cíl věnovat 20 % současného dlouhodobého rozpočtu EU na činnosti spojené s řešením změny klimatu.

Investice do konkurenceschopné ekonomiky a mladých lidí

Rozpočtová částka více než 83 mld. € v závazcích má podpořit hospodářský růst, evropské regiony a mladé lidi. Z toho je určeno:

  • 13,2 mld. € na výzkum a inovace v celé EU v rámci programu Horizont 2020 – jde o největší a poslední část tohoto výzkumného a inovačního programu EU (+6,4 % oproti roku 2019) – včetně finální pilotní fáze Evropské rady pro inovace na podporu špičkových inovátorů, malých podniků a vědců;
  • 2,8 mld. € na vzdělávání v rámci programu Erasmus+;
  • 117 mil. € pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) na podporu mladých lidí, kteří žijí v regionech s vysokou nezaměstnaností mladých (celková výše finančních prostředků pro YEI v období 2014–2020 tak dosáhne 4,5 mld. €);
  • 1,2 mld. € (+75 % oproti roku 2019) pro evropský globální družicový navigační systém Galileo, aby mohl pokračovat v rozšiřování tržního pokrytí a zvýšit současný počet 700 mil. uživatelů po celém světě do konce roku 2020 na 1,2 mld. uživatelů;
  • 255 mil. € pro Evropský program rozvoje obranného průmyslu (EDIDP), jenž poskytuje pobídky evropským společnostem, aby společně vyvíjely obranné produkty a technologie. EDIDP umožňuje testování spolupráce v oblasti obrany během tohoto rozpočtového období, než bude od roku 2021 k dispozici plnohodnotný Evropský obranný fond.

Posilování bezpečnosti a solidarity v EU i mimo ni

Rozpočet EU na rok 2020 má dále investovat do solidarity a bezpečnosti v EU i mimo ni:

  • 420,6 mil. € (+34,6 % oproti roku 2019) pro Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) v návaznosti na dohodu o vytvoření stálého sboru 10 tis. příslušníků pohraniční stráže do roku 2027, které v březnu 2019 dosáhly EP a Rada (více v příspěvku „Evropská pohraniční a pobřežní stráž: zřízení stálého desetitisícového sboru“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2019);
  • 156,2 mil. € pro nový program rescEU (modernizace stávajícího mechanismu civilní ochrany), který má lépe reagovat na zemětřesení, požáry a jiné katastrofy. Tyto prostředky mají pomoci vybudovat zásahové kapacity na úrovni EU, například letadla a vrtulníky pro hašení lesních požárů nebo lékařské kapacity pro nouzové situace;
  • 560 mil. € pro lidi v tísni v Sýrii i pro uprchlíky a jejich hostitelské komunity v regionu. Jedná se o rozpočtovou odezvu na závazek přijatý letos na 3. bruselské konferenci o budoucnosti Sýrie (na rok 2019 již bylo v rozpočtu EU přiděleno 2,01 mld. €);
  • pokračování podpory pro rozvoj Systému vstupu/výstupu, Evropského systému pro cestovní informace a povolení, modernizovaného Schengenského informačního systému a Evropského fondu pro udržitelný rozvoj, a to s obecným cílem zvýšit interoperabilitu informačních systémů EU, aby zajistily bezpečnost občanů EU.

Společně s návrhem rozpočtu Komise zveřejnila také přehled výkonnosti programů EU.

Předpokládaný další vývoj

Členské státy a nově zvolený EP budou o rozpočtu na rok 2020 a dlouhodobém rozpočtu vyjednávat souběžně.

Odkazy

Krátce…

Financování migrační, pohraniční a bezpečnostní politiky má být do budoucna navýšeno

  • Komise navrhla výrazné posílení rozpočtu EU v oblasti migrace, hranic a bezpečnosti.

  • Oblast migrace, správy hranic a bezpečnosti má být i po roce 2020 výzvou pro EU.

Rada 7. 6. 2019 dosáhla částečných obecných přístupů ohledně 3 odvětvových návrhů v oblasti vnitřních věcí v kontextu víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027 (více v příspěvku „Komise představila svoji vizi víceletého finančního rámce“, Institucionální záležitosti v červnu 2018). Rozpočtové a horizontální otázky souvisí s balíkem týkajícím se reformy společného evropského azylového systému, spadají mimo oblast působnosti těchto dohod. Mezi odvětvové návrhy v oblasti vnitřních věcí patří:

  1. Azylový a migrační fond, který bude poskytovat podporu členským státům při řízení azylu a migrace.
  2. Nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz, který má zajistit silnou a účinnou integrovanou správu hranic na vnějších hranicích EU. Rada reaguje na nedávný vývoj, jako je plánované rozšíření Evropské pohraniční a pobřežní stráže, modernizace společné vízové politiky a vývoj a interoperabilita rozsáhlých informačních systémů (včetně evropského systému pro cestovní informace a povolení a systému vstupu/výstupu).
  3. Fond pro vnitřní bezpečnost, který má usilovat o ochranu občanů prostřednictvím prevence a koordinace mezi policií a soudními a dalšími příslušnými orgány. Postoj Rady vychází ze stávajícího fondu a přizpůsobuje jej novému vývoji, jako je potřeba zintenzivnit boj proti terorismu, závažné a organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě.

Tyto 3 vyjednávací postoje Rady celkově rozšiřují rozsah podpory, který Komise původně navrhla pro dotčené oblasti politiky. Byl pozměněn seznam způsobilých akcí a opatření a některé mezní hodnoty byly buď odstraněny, nebo zvýšeny. Navrhuje se, aby vysoké priority, jako jsou projekty ve třetích zemích určené k vypořádání se s velkým migračním tlakem, boj proti kyberkriminalitě a interoperabilita informačních systémů, měly prospěch z vyšší míry spolufinancování. Dohodnutá znění umožňují součinnost s jinými fondy EU v oblasti integrace a využívání víceúčelových zařízení, včetně systémů informačních a komunikačních technologií. Úloha agentur EU, jako je Europol nebo Frontex, byla v průběhu fáze přípravy programů jasněji definována. V případě všech rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech, kdy jsou Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, byl navržen přezkumný postup, který umožňuje kvalifikovanou většinou členských států rozhodnout o přijetí nebo zamítnutí prováděcího aktu. Částečné obecné postupy dohodnuté Radou mají sloužit jako základ budoucích jednání s EP.

Komise vydala hodnotící zprávu o pokroku při prohlubování HMU

  • Cílem Junckerovy Komise bylo posílit do roku 2025 jednotu, efektivnost a demokratickou odpovědnost HMU.

  • Pro posílení odolnosti a stability eura má zásadní význam dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů.

  • Zaměřit úsilí je dle Komise potřeba mimo jiné na více pracovních míst, větší růst, investice, sociální spravedlnost a makroekonomická stabilita pro členy eurozóny i pro EU jako celek.

Komise 12. 6. 2019 vydala zprávu o pokroku, jehož bylo dosaženo při prohlubování HMU od roku 2015. Zpráva uvádí, že došlo v oblasti posílení prostoru s jednotnou měnou k výraznému pokroku a HMU je pevnější než kdy dříve. Komise např. kladně hodnotila diskuse o mechanismu jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí v podobě úvěrové linky, které by mělo sloužit jako poslední možnost na podporu účinného a důvěryhodného řízení v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí bank. Splácet by se mělo z příspěvků evropského bankovního sektoru. Dle zprávy bylo významného pokroku dosaženo rovněž v oblasti dalšího snižování rizik v bankovní unii, kdy podíl úvěrů se selháním pro všechny banky v EU dále klesá a ve 3. čtvrtletí 2018 se snížil na 3,3 %. Nicméně, zástupci členských států mají před sebou ještě mnoho práce. Komise ve zprávě zdůraznila především: potřebu dosáhnout dohody o hlavních prvcích rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost, finalizovat změny Smlouvy o založení Evropského mechanismu stability, opětovně mobilizovat snahu o dokončení bankovní unie počínaje politickými jednáními o evropském systému pojištění vkladů, urychlit pokrok v oblasti unie kapitálových trhů a zintenzivnit práci na posílení mezinárodní úlohy eura. Z konzultací ohledně posílení celosvětového používání eura vyplynulo, že: existuje obecná podpora pro snížení závislosti na jediné dominantní globální měně, euro představuje pro účastníky trhu jedinou alternativu k americkému dolaru a klíčovým odvětvím používání eura je nadále energetika. Závěrem bylo také shrnuto, že prostřednictvím eura by EU mohla posílit svou ekonomickou svrchovanost a hrát větší globální roli ve prospěch podniků i spotřebitelů v EU. Komise nyní vyzvala EP, Radu a všechny zainteresované strany, aby úsilí o posílení mezinárodní úlohy eura podpořily.

Nová strategická agenda 2019–2024 představena

  • Strategická agenda má poskytovat vodítko pro činnost orgánů v nadcházejících 5 letech.

  • Týká se 4 hlavních priorit – ochranu občanů a ochranu svobod; budování silné a dynamické hospodářské základny; budování klimaticky neutrální, ekologické, spravedlivé a sociální Evropy a prosazování evropských zájmů a hodnot na globální úrovni.

EU 20. 6. 2019 představila novou strategickou agendu na následující období. Tato agenda vytyčuje celkový rámec a směřování. Má poskytovat vodítko pro činnost orgánů v nadcházejících 5 letech. Zaměřuje se na 4 hlavní priority: (1) ochranu občanů a ochranu svobod; (2) budování silné a dynamické hospodářské základny; (3) budování klimaticky neutrální, ekologické, spravedlivé a sociální Evropy a (4) prosazování evropských zájmů a hodnot na globální úrovni. Agenda vymezuje také způsob plnění těchto priorit. Tato strategická agenda představuje první krok v rámci procesu, v němž mají orgány a členské státy dále pokračovat. Evropská rada by měla provádění těchto priorit sledovat a podle potřeby vymezovat další obecné politické směry a priority.

Ochrana občanů a ochrana svobod

Účinná kontrola vnějších hranic je předpokladem pro zaručení bezpečnosti, udržení práva a pořádku a pro zajištění řádně fungujících politik EU. EU je odhodlána rozvíjet fungující komplexní migrační politiku. Měla by posilovat a prohlubovat spolupráci se zeměmi původu a tranzitu za účelem boje proti nelegální migraci a obchodování s lidmi a zajištění účinného navracení. Pokud jde o vnitřní rozměr, je potřeba dohoda o účinné migrační a azylové politice. Je třeba dosáhnout konsensu ve věci dublinského nařízení, jehož reforma musí být založena na rovnováze mezi odpovědností a solidaritou, a to se zřetelem na osoby, jejichž vylodění je výsledkem pátracích a záchranných operací. EU chce přijmout kroky potřebné k zajištění řádného fungování schengenského prostoru. Dále je potřeba chránit společnosti před nepřátelskou kybernetickou činností, hybridními hrozbami a dezinformacemi ze strany nepřátelských státních i nestátních aktérů.

Budování naší hospodářské základny: evropský model pro budoucnost

Měla by se prohloubit HMU ve všech jejích rozměrech, dokončit bankovní unii a CMU a posílit mezinárodní úlohu €. EU dle agendy potřebuje integrovanější přístup, který propojí všechny relevantní politiky a dimenze: prohloubení a posílení jednotného trhu a jeho 4 svobod, vypracování průmyslové politiky připravené na budoucnost, řešení digitální revoluce a zajištění spravedlivého a účinného zdanění. EU se má v rámci své činnosti věnovat všem aspektům digitální revoluce a umělé inteligence: infrastruktuře, konektivitě, službám, údajům, regulaci a investicím. S tím musí být spojeny rozvoj ekonomiky založené na službách a začleňování digitálních služeb. Zároveň by se měly navýšit investice do dovedností a vzdělávání lidí, více podporovat podnikání a inovace a posílit výzkumné úsilí, zejména řešením problému roztříštěnosti evropského výzkumu, vývoje a inovací. Evropský rámec pro hospodářskou soutěž se má aktualizovat s ohledem na nový technologický vývoj a vývoj na světovém trhu.

Budování klimaticky neutrální, ekologické, spravedlivé a sociální Evropy

EU má jít příkladem tím, že provede důkladnou transformaci svého hospodářství a společnosti v zájmu dosažení neutrality z hlediska klimatu. Politiky EU by měly být v souladu s Pařížskou dohodou. Všechny členské země by měly v tomto úsilí pokročit a svá opatření v oblasti klimatu zintenzivnit. Úspěch ekologické transformace bude záviset na výrazné mobilizaci soukromých a veřejných investic, dosažení efektivního oběhového hospodářství a integrovaného, propojeného a řádně fungujícího evropského trhu s energií, který bude poskytovat udržitelnou, bezpečnou a cenově dostupnou energii, přičemž bude plně respektováno právo členských států zvolit si vlastní skladbu zdrojů energie. EU by měla urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšit energetickou účinnost, snížit závislost na vnějších zdrojích, diverzifikovat své dodávky a investovat do řešení pro mobilitu budoucnosti. Na úrovni EU a členských států by měl být prováděn evropský pilíř sociálních práv. Politické, sociální a ekonomické riziko představují nerovnosti, které mají dopad zejména na mladé lidi; vznikají hluboké generační, územní a vzdělanostní rozdíly a objevují se nové formy vyloučení. EU chce zajistit rovnost žen a mužů i práva a rovné příležitosti pro všechny.

Prosazování evropských zájmů a hodnot ve světě

EU má být i nadále hybnou silou při prosazování multilateralismu a globálního mezinárodního řádu založeného na pravidlech a současně se bude zasazovat o zajištění otevřenosti, spravedlnosti a nezbytných reforem. Má podporovat OSN a klíčové mnohostranné organizace. EU má využívat svůj vliv k tomu, aby stála v čele úsilí o řešení globálních výzev tím, že bude udávat směr v boji proti změně klimatu, podporovat udržitelný rozvoj a provádět Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a spolupracovat s partnerskými zeměmi v otázkách migrace. SZBP a její společná bezpečnostní a obranná politika má lépe reagovat, být aktivnější a více provázaná s ostatními složkami vnějších vztahů. EU by měla přijmout větší odpovědnost za vlastní bezpečnost a obranu, a to zejména tím, že posílí investice do obrany, rozvoj schopností a operační připravenosti a bude úzce spolupracovat s NATO.

Plnění našich priorit

V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality má EU věnovat zásadním otázkám velkou pozornost a těm méně významným pozornost menší. Každý orgán by měl přehodnotit své pracovní metody a zvážit nejvhodnější způsob, jak plnit svou úlohu podle Smluv. Orgány a členské státy mají spolupracovat a v rámci společných snah využívat své značné zdroje.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality