Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v únoru 2020

Euroskop, 06.03.2020

Komise předložila návrhy na úpravu procesu přistoupení k EU, Komise vydala zimní balík hodnotící jednotlivé členské státy, EP jednal o budoucích vztazích mezi EU a VB, Komise zveřejnila zimní hospodářskou prognózu, Rada vydala doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny, Rada stanovila priority pro rozpočet 2021, EU stále nemá dlouhodobý rozpočet na roky 2021-2027, Rada schválila zahájení jednání mezi EU a VB a přijala směrnice pro tato jednání

  •  EU se plánuje rozšířit o Balkán
  • Komise hodnotila hospodářské výsledky členských států

  • EU řeší budoucí vztahy s VB

  • Nová hospodářská prognóza byla zveřejněna

  • Rada vydala doporučení pro eurozónu 

  • EU se zabývala již rozpočtem na rok 2021

  • Členské státy se nedohodly na VFR po roce 2020

  • Rada zahájila jednání mezi EU a VB

 

Komise předložila návrhy na úpravu procesu přistoupení k EU

  • Rozšíření EU o země západního Balkánu je pro Komisi hlavní prioritou.

  • Výsledkem má být přistoupení a plné členství v EU.

  • Komise současně pevně trvá na tom, aby byla zahájena přístupová jednání se Severní Makedonií a Albánií.

  • Ve snaze vnést do procesu větší dynamiku navrhuje Komise seskupit kapitoly přístupových jednání do 6 tematických okruhů: základní zásady; vnitřní trh; konkurenceschopnost a inkluzivní růst; zelená agenda a udržitelná konektivita; zdroje, zemědělství a soudržnost; vnější vztahy.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions - Enhancing the accession process - A credible EU perspective for the Western Balkans (COM(2020)57)

  • Komise 5. 2. 2020 předložila návrh na podporu procesu přistoupení k EU, který má zvýšit jeho důvěryhodnost, dynamičnost a předvídatelnost a poskytnout mu silnější politické vedení.

Pozadí

Rozšíření EU o země západního Balkánu je pro Komisi hlavní prioritou. Zaměřujeme se zde na 3 iniciativy: (1) návrh s konkrétními kroky, jak proces přistoupení podpořit; cílem má být přistoupení a plné členství v EU. (2) Komise současně pevně trvá na svém doporučení, aby byla zahájena přístupová jednání se Severní Makedonií a Albánií a v brzké době poskytne aktuální informace o pokroku, kterého obě země dosáhly. (3) Komise v rámci příprav na summit EU a západního Balkánu, který se bude konat v květnu 2020 v Záhřebu, plánuje předložit plán rozvoje hospodářství a investic pro daný region.

Klíčové a sporné body

Komise navrhuje:

  1. Důvěryhodnější proces: Proces přistoupení má být založen na vzájemné důvěře a jasných závazcích ze strany EU a západního Balkánu. Důvěryhodnost by měla být posílena kladením většího důrazu na základní reformy – počínaje reformami v oblasti právního státu, fungování demokratických institucí a veřejné správy a hospodářství kandidátských zemí. Jakmile splní partnerská země objektivní kritéria, dají členské státy v souladu s přístupem založeným na výsledcích souhlas k postupu do další fáze procesu.
  2. Silnější politické vedení: Politická povaha procesu přistoupení vyžaduje silnější politické vedení a jednání na nejvyšších úrovních. Komise navrhuje rozšířit možnosti politického a strategického dialogu na vysoké úrovni prostřednictvím pravidelných summitů EU a zemí západního Balkánu a intenzivnějších kontaktů na ministerské úrovni. Kromě toho by členské státy měly být systematičtěji zapojovány do monitorování a přezkumu procesu. Všechny příslušné orgány dohody o stabilizaci a přidružení se mnohem více zaměří na klíčové politické otázky a reformy, zatímco mezivládní konference budou zajišťovat silnější politické vedení při jednáních.
  3. Dynamičtější proces: Ve snaze vnést do procesu větší dynamiku navrhuje Komise seskupit kapitoly přístupových jednání do 6 tematických okruhů: základní zásady; vnitřní trh; konkurenceschopnost a inkluzivní růst; zelená agenda a udržitelná konektivita; zdroje, zemědělství a soudržnost; a vnější vztahy. Jednání o tematickém okruhu nebudou zahajována pro jednotlivé kapitoly, ale pro okruh jako celek (po splnění kritérií pro zahájení jednání). Jednání o základních zásadách mají být zahájena jako první a uzavřena jako poslední a podle toho, jak budou postupovat, se bude odvíjet celkové tempo jednání. Doba mezi zahájením jednání o tematickém okruhu a uzavřením jednotlivých kapitol by měla být omezena, pokud možno na méně než 1 rok, podle toho, jak reformy pokračují.
  4. Předvídatelnější proces: Komise má poskytnout jasnější informace ohledně toho, co EU od zemí v procesu rozšíření v různých fázích očekává. Má být jasnější, jaké pozitivní důsledky může pokrok v oblasti reforem přinést a jaké mohou být negativní důsledky v opačném případě.

Komise v návrhu lépe definuje podmínky, jež kandidátské země musí splnit, a poskytuje jasné a konkrétní pobídky, které přímo sledují zájmy občanů. Pobídky by mohly zahrnovat rychlejší integraci a zaváděcí období pro jednotlivé politiky EU, trhy EU a programy EU (při zajištění rovných podmínek), a i větší objem finančních prostředků a investic. Čím více pokročí kandidátské země v provádění reforem, tím většího pokroku dosáhnou v procesu přistoupení. Zároveň Komise navrhuje rozhodnější opatření přiměřeně postihující případy závažné nebo dlouhodobé stagnace či odmítavého postoje k provádění reforem a plnění požadavků procesu přistoupení. Jednání by mohla být v některých oblastech odložena, nebo v nejzávažnějších případech zcela přerušena a již uzavřené kapitoly by mohly být opět otevřeny. Výhody plynoucí z užší integrace, jako je přístup k programům EU, by mohly být pozastaveny nebo odejmuty a rozsah poskytovaného financování, jakož i jeho intenzita, by mohl být odpovídajícím způsobem snížen.

Předpokládaný další vývoj

Komise doufá, že členské státy schválí jak návrh, tak i zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií před summitem EU a západního Balkánu, který se uskuteční v květnu 2020 v Záhřebu. 

Odkazy

 

Komise vydala zimní balík hodnotící jednotlivé členské státy

  • Členské státy mají snižovat zadlužení, zvyšovat produktivitu a investovat tak, aby dosáhly spravedlivého přechodu k udržitelnému a inkluzivnímu hospodářství.

  • Zaměstnanost v Evropě je rekordně vysoká, ale nerovnosti přetrvávají.

  • EU učinila první krok k tomu, aby se ústředním prvkem hospodářských politik a opatření EU stala udržitelnost.

  • EU chce intenzivněji usilovat o větší rovnost a za tím účelem posílit sociální dimenzi evropského semestru a plně realizovat evropský pilíř sociálních práv, a to mimo jiné tím, že navrhne rámec pro spravedlivé minimální mzdy, posílí agendu dovedností a vylepší záruky pro mladé.

  • Snižování míry zadlužení veřejného a soukromého sektoru pokračuje nerovnoměrným tempem, a ačkoli se z velké části podařilo odstranit schodky běžného účtu, obavy nadále vyvolávají vysoké přebytky.

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council, the Council, the European Central Bank and the Eurogroup - 2020 European Semester: Assessment of progress on structural reforms, prevention and correction of macroeconomic imbalances, and results of in-depth reviews under Regulation (EU) No 1176(2011) (COM(2020)150)

  • Komise 26. 2. 2020 zveřejnila zprávy o jednotlivých zemích, v nichž analyzuje hlavní socioekonomické výzvy v každém z členských států. Komise předložila také zvláštní analýzu problémů v oblasti environmentální udržitelnosti, jež má členským státům pomoci v přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství.

Pozadí

Předložená analýza ve zprávách reflektuje roční strategii pro udržitelný růst z prosince 2019, jež klade důraz na konkurenceschopnou udržitelnost. U každého členského státu se rovněž posuzuje provádění evropského pilíře sociálních práv a výsledky v rámci souvisejícího srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů. Zprávy o jednotlivých zemích se zaměřují na 4 oblasti: udržitelnost životního prostředí, zvýšení produktivity, spravedlnost a makroekonomickou stabilitu.

Od zavedení evropského semestru v roce 2011 dosáhly celkově členské státy alespoň určitého pokroku při provádění přibližně 2/3 doporučení.

Klíčové a sporné body

Vůbec poprvé hodnotí zprávy pokrok členských států při plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, přičemž důraz je kladen na makroekonomické politiky a politiky zaměstnanosti, jež mohou přispět k jejich dosažení. Kromě toho obsahují analýzu výzev a příležitostí, které pro každou ze zemí vyplývají z transformace v oblasti klimatu a energetiky. Ve stejném duchu stanovují i priority pro podporu z Fondu pro spravedlivou transformaci.

Zprávy obsahují zvláštní analýzu otázek udržitelnosti životního prostředí. Analýza týkající se reforem a nejvýznamnějších investičních potřeb v oblastech, jako je energetika, doprava a stavebnictví, může členským státům posloužit jako vodítko pro politická opatření v souladu s touto prioritou.

Zprávy poukazují na to, že míra nezaměstnanosti se v jednotlivých členských státech stále značně liší, ale chudoba a sociální vyloučení se díky dobrým podmínkám na trhu práce trvale snižují. Přesto bude i nadále zásadně důležité provádět evropský pilíř sociálních práv, aby byly klimatická a digitální transformace férové a sociálně spravedlivé. Problémem zůstává růst produktivity, a to zejména s ohledem na demografické změny. Potenciální růst brzdí nedostatečné investice, stárnutí pracovní síly, nedostatek kvalifikovaných pracovníků a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. I nadále zůstává velmi rozdílná situace jednotlivých členských států z hlediska zadlužení a fiskální udržitelnosti. Schodky veřejných financí se v EU obecně začaly opět zvyšovat, čímž se obrátil klesající trend posledních let. Současná vysoká úroveň veřejného dluhu představuje v některých členských státech zdroj zranitelnosti.

Jedním z nových prvků evropského semestru je začlenění cílů udržitelného rozvoje. Každá zpráva nyní obsahuje souhrnné posouzení pokroku členských států při plnění cílů udržitelného rozvoje a také zvláštní přílohu, v níž jsou uvedeny výsledky daného členského státu při plnění těchto cílů a trend za posledních 5 let. Celkově bylo dosaženo pokroku při plnění téměř všech 17 cílů udržitelného rozvoje.

Přechod k udržitelnému a klimaticky neutrálnímu hospodářství má být férový a sociálně spravedlivý. Zprávy o jednotlivých zemích se zaměřují na regiony a odvětví, které jsou přechodem ke klimaticky neutrální ekonomice postiženy nejvíce. Zahrnují analýzu problémů spojených s tímto přechodem a představují priority pro podporu z Fondu pro spravedlivou transformaci, která má zajistit, aby při úsilí EU o dosažení klimatické neutrality nezůstal nikdo opomenut.

Zprávy konstatují, že provádění doporučení přijatých v roce 2019 bylo úspěšné v oblasti finančních služeb a aktivních politik na trhu práce. Naproti tomu slabá byla i nadále realizace reforem v oblastech jako je hospodářská soutěž na trhu služeb a zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Při koncipování a provádění reforem mohou členské státy využívat pomoc z programu na podporu strukturálních reforem. V jeho rámci Komise hodlá přijmout roční pracovní program na rok 2020, na jehož základě poprvé poskytne podporu všem 27 členským státům, a to při realizaci více než 240 projektů reforem.

Zprávy řeší také makroekonomické nerovnováhy. Účelem postupu při makroekonomické nerovnováze je identifikace, prevence a řešení vzniku potenciálně škodlivé makroekonomické nerovnováhy, která by mohla nepříznivě ovlivnit hospodářskou stabilitu v konkrétním členském státě, eurozóně nebo EU jako celku. Ve zprávě mechanismu varování na rok 2020, jež byla zveřejněna v prosinci 2019, bylo určeno 13 členských států, u nichž měl být proveden hloubkový přezkum s cílem posoudit, zda jsou nebo by mohly být ohroženy nerovnováhou. Analýza zkoumá závažnost nerovnováhy, její vývoj a reakce v oblasti hospodářské politiky. Z výsledků vyplývá, že: Řecko, Itálie a Kypr se stále potýkají s nadměrnou nerovnováhou; Německo, Irsko, Španělsko, Nizozemsko, Francie, Chorvatsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko se stále potýkají s nerovnováhou; Bulharsko se již s nerovnováhou nepotýká.

Komise také přijala návrh na aktualizaci hlavních směrů politik zaměstnanosti, které představují společné priority vnitrostátních politik zaměstnanosti. Návrh klade důraz na dosažení udržitelného sociálně tržního hospodářství a slaďuje hlavní směry politik zaměstnanosti se 4 dimenzemi roční strategie pro udržitelný růst a se sdělením Komise o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci (více v příspěvku “Komise představila sdělení týkající se „sociálně silné” EU”, Zaměstnanost a sociální věci v lednu 2020). Začleněny jsou v něm rovněž cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Aktualizované pokyny zmiňují spravedlivé, transparentní a předvídatelné pracovní podmínky, zlepšení pracovních podmínek pracovníků platforem, posílenou úlohu sociálních partnerů a nutnost věnovat větší pozornost pracovníkům s nižšími a středními příjmy, pokud jde o spravedlivé mzdy umožňující důstojnou životní úroveň.

Komise v rámci hodnocení přijala také 5. zprávu o posíleném dohledu nad Řeckem. Řecko dosáhlo při provádění svých konkrétních reformních závazků do konce roku 2019 dobrých výsledků. Dodatečná opatření realizovaná nebo oznámená vládou by mělo být možné dokončit včas před vydáním 6. zprávy o posíleném dohledu, které je plánováno na květen 2020. Vyžaduje to trvalé zapojení řeckých orgánů, zejména ve finančním sektoru, kde jsou zapotřebí významná další opatření. Zpráva bude nyní projednána v euroskupině, ale nepovede k přijetí dluhových opatření.

Předpokládaný další vývoj

Zprávy o jednotlivých zemích spolu s výsledky hloubkových přezkumů projedná Rada. Komise projedná souhrnná zjištění ze zpráv s EP. V nadcházejících měsících bude Komise spolupracovat s členskými státy, aby se seznámila se stanovisky vnitrostátních parlamentů, vlád, sociálních partnerů a dalších zúčastněných stran k analýze a závěrům zpráv.

V dubnu 2020 by měly členské státy předložit národní programy reforem, v nichž podrobně uvedou priority strukturálních reforem, a programy stability (v případě zemí eurozóny) nebo konvergenční programy (v případě zemí mimo eurozónu), v nichž stanoví své víceleté fiskální strategie. Na jaře 2020 má Komise představit návrhy nového souboru doporučení pro jednotlivé země.

Odkazy

 

Krátce…

 

EP jednal o budoucích vztazích mezi EU a VB

  • EP požaduje zachování integrity jednotného trhu a celní unie mezi EU a VB.

  • Základem budoucích vztahů EU a VB by měly být pevné závazky a tzv. dynamické slaďování britských a unijních pravidel, které zaručí rovné podmínky a spravedlivou soutěž.

EP 12. 2. 2020 přijal poměrem hlasů 543:39:69 nelegislativní usnesení týkající se budoucích vztahů s VB. Usnesení shrnuje stanovisko poslanců k jednání s britskou vládou, které by mělo vést k dohodě o uspořádání vztahů mezi EU a VB po uplynutí přechodného období po brexitu. EP prosazuje, aby asociační dohoda vedla k co nejhlubšímu partnerství EU se VB, které by mělo být založeno na 3 základních pilířích: hospodářském partnerství, partnerství v oblasti zahraničních věcí a konkrétních odvětvových otázkách. VB nemá ovšem počítat se stejnými právy, jako mají členské státy EU, uvedli poslanci a zároveň zdůraznili, že integrita jednotného trhu a celní unie musí být za každých okolností zachována. EP podpořil základní východiska navrhovaného mandátu pro vyjednávání EU a zdůraznil, že vyjednávání by mělo dospět k ambiciózní obchodní dohodě mezi EU a VB. Vzhledem k velikosti britské ekonomiky a geografické blízkosti VB by budoucí vztahy měly směřovat k otevřené a spravedlivé hospodářské soutěži založené na rovných podmínkách a pravidlech – např. v oblasti sociálních standardů, životního prostředí, daní, politiky státní podpory, ochrany spotřebitele či klimatu. Britská vláda by se podle poslanců měla zavázat k tzv. dynamické harmonizaci norem VB a EU, a to zejména v oblasti hospodářské soutěže, pracovních standardů a ochrany životního prostředí. Na míře konvergence právních předpisů má záviset i míra zachování přístupu na trh EU bez cel a kvót. Poslanci zdůraznili, že jejich souhlas s budoucí obchodní dohodou je podmíněn vyřešením otázek v oblasti rybolovu. Vyjednavači obou stran by se na nich měli podle zákonodárců dohodnout do července 2020. Pokud VB nebude v budoucnu vázáno právními předpisy a normami EU, Komise by podle poslanců měla v případě nejcitlivějších odvětví zvážit možnost zavedení kvót, cel a ochranných doložek, které by pomohly udržet integritu jednotného trhu EU. Tato opatření by se měla vztahovat zejména na dovoz potravin a zemědělských produktů, které musí splňovat přísné standardy EU. EP podpořil návrh vynětí Gibraltaru z působnosti budoucí dohody a zdůraznil, že jakákoliv samotná dohoda bude vyžadovat předchozí souhlas Španělska. Poslanci se prostřednictvím usnesení vyjádřili i k právům občanů a jejich mobilitě, ochraně údajů, budoucnosti finančních služeb, situaci na irském ostrově, úloze SDEU při řešení sporů, programu a agenturám EU, zahraniční politice a bezpečnostním otázkám a dalším prioritám EP. Nelegislativní usnesení je první reakcí EP na návrh mandátu pro vyjednávání, který 3. 2. 2020 představil hlavní vyjednavač EU Michel Barnier. Takzvané vyjednávací směrnice, které musí schválit zástupci všech členských států, určují vyjednavačům EU cíle a mantinely pro jednání s vládou VB o novém partnerství po brexitu. Časově omezené přechodné období, které je součástí dohody o brexitu, začalo běžet v momentě vystoupení VB z EU. Konec přechodného období je aktuálně stanoven na konec prosince 2020. Konečnou dohodu o uspořádání vzájemných vztahů mezi EU a VB bude muset před jejím vstupem v platnost schválit EP.

 

Komise zveřejnila zimní hospodářskou prognózu 

  • Evropské hospodářství má před sebou v nadcházejících 2 letech vyhlídku stabilního, ač tlumeného růstu.
  • Členské státy by měly příznivé podmínky využít a pokračovat ve strukturálních reformách, které podporují růst a produktivitu. 
  • Země s vysokým veřejným dluhem by měly posilovat svou ochranu vůči rizikům prostřednictvím obezřetné fiskální politiky.

Komise 13. 2. 2020 zveřejnila zimní hospodářskou prognózu 2020 a předpokládá, že evropská ekonomika bude pokračovat ve stálém mírném růstu. Současné období trvalého růstu v eurozóně je nejdelší od zavedení € v roce 1999. Růst HDP v eurozóně zůstane v letech 2020 a 2021 podle prognózy stabilně na úrovni 1,2 %. V EU jako celku by měl růst v letech 2020 a 2021 lehce zpomalit na 1,4 % oproti 1,5 % předpokládaným v roce 2019. Pokračující tvorba pracovních míst, silný růst mezd a soubor politik na podporu ekonomiky by měly evropskému hospodářství pomoci udržet mírný růst. K hospodářskému růstu bude nadále přispívat soukromá spotřeba a investice, zejména ve stavebnictví. Očekává se, že v řadě členských států se výrazně zvýší veřejné investice, zvláště v oblasti dopravy a digitální infrastruktury. V kombinaci s nesmělými náznaky stabilizace ve výrobním sektoru a s možností, že globální obchodní toky přestanou dále klesat, by tak evropská ekonomika měla pokračovat v růstu. Uvedené faktory však zřejmě nebudou dostačovat k tomu, aby tempo růstu výrazněji zrychlilo. Prognóza inflace (harmonizovaný index spotřebitelských cen) v eurozóně byla zvýšena na 1,3 % v roce 2020 a 1,4 % v roce 2021. Oproti hospodářské prognóze z podzimu 2019 to představuje v obou letech nárůst o 0,1 p.b. Tato úprava odráží určité náznaky toho, že vyšší mzdy se mohou začít promítat do základních cen, a mírně vyšší předpoklady ohledně cen ropy. Inflační výhled pro EU na rok 2020 se rovněž zvýšil o 0,1 p.b. na 1,5 %. Prognóza na rok 2021 zde zůstává stále na úrovni 1,6 %. Některá rizika nepříznivého vývoje sice pominula, ale objevují se nová. Celkově tak rizika zůstávají vychýlená směrem dolů. Obchodní vztahy mezi EU a VB během přechodného období se nyní vyjasnily, přetrvává však značná nejistota ohledně budoucího partnerství s touto zemí. Nové riziko nepříznivého vývoje představuje vypuknutí epidemie koronaviru (COVID-19) a související dopady na veřejné zdraví, hospodářskou činnost a obchod, zejména v Číně. Rizika spojená se změnou klimatu jsou převážně dlouhodobého charakteru, nelze však vyloučit ani jejich vliv v krátkodobém horizontu. Naopak pozitivní účinky by na evropskou ekonomiku mohly mít expanzivnější a prorůstové fiskální politiky a mohl by se projevit také vliv příznivějších podmínek financování v některých členských státech eurozóny. Vzhledem k tomu, že budoucí vztahy mezi EU a VB nejsou dosud vyjasněné, vycházejí prognózy na rok 2021 z čistě technického předpokladu, že budou zachovány stávající obchodní vztahy. Komise zveřejňuje každoročně 2 souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a 2 prognózy průběžné (zimní a letní). Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu. Jako příští vydá Komise jarní hospodářskou prognózu, která by měla být zveřejněna na začátku května 2020.

 

Rada stanovila priority pro rozpočet 2021

  • Rozpočet na rok 2021 bude prvním rozpočtem v rámci nového VFR 2021–2027.

  • Nadhodnocování i podhodnocování rozpočtu podle členských států představují nežádoucí problémy pro vnitrostátní rozpočty.

Rada 18. 2. 2020 přijala závěry, jimiž stanovila své priority pro rozpočet EU na rok 2021. Rada zdůraznila, že rozpočet na rok 2021 bude prvním rozpočtem v rámci nového VFR 2021–2027. V tomto ohledu bude rozpočet hrát důležitou úlohu při stanovování a plnění cílů a priorit EU. Dle Rady je třeba, aby všechny orgány a instituce EU při sestavování a plnění rozpočtu na rok 2021 respektovaly a dodržovaly všechny prvky nového VFR. Rada opětovně zmínila, že rozpočet by měl být sestavován v souladu s rozpočtovými zásadami, zejména se zásadami jednotnosti, ročního rozpočtu, řádného finančního řízení a transparentnosti. Rada se domnívá, že rozpočet na rok 2021 by měl být realistický, v souladu se skutečnými potřebami, a měl by ponechat dostatečné rezervy v rámci stropů VFR pro řešení nepředvídaných situací, aniž by byla dotčena ustanovení interinstitucionální dohody. Rozpočet na rok 2021 by měl zároveň poskytnout dostatečné zdroje k zajištění provádění programů EU a umožňovat včasnou platbu závazků přijatých již v rámci současného VFR, v případě potřeby a v řádně odůvodněných případech po provedení všech možných přerozdělení v rámci rozpočtu prostřednictvím využití dostupné flexibility, aby se předešlo jakýmkoli nezaplaceným pohledávkám ze strany členských států. Rozpočtová kázeň by měla být zachována na všech úrovních, a Rada poukázala na to, že je třeba financovat veškeré nezbytné výdaje prostřednictvím stanovení priorit a aniž by byly ohroženy rozpočtové zásady. Dle Rady je zapotřebí, aby příspěvky členských států do rozpočtu EU a platby z rozpočtu EU do členských států byly předvídatelné, a současně připomíná, že nadhodnocování i podhodnocování rozpočtu představují nežádoucí problémy pro vnitrostátní rozpočty. V tomto ohledu Rada vyzývala Komisi, aby transparentním způsobem zajistila spolehlivé a přesné odhady všech příjmů, včetně roční částky splatné VB v roce 2021 v souladu s dohodou o vystoupení, která členským státům umožní včas posoudit jejich očekávaný příspěvek do rozpočtu EU. Opravné rozpočtové nástroje, jako např. opravné rozpočty, by měly být omezeny na nejnutnější minimum a měly by být zavedeny včas s cílem zamezit narušení fungování unijních programů a měly by být financovány primárně přerozdělením prostředků. Rada zejména vyzývá Komisi, aby předložila návrhy opravných rozpočtů podmíněné změnou v příjmech samostatně a neprodleně poté, co budou k dispozici relevantní informace. Rada opětovně zdůraznila své odhodlání co nejrychleji zaujmout postoj k návrhu opravných rozpočtů. Rada má za to, že počet zaměstnanců všech orgánů, institucí a jiných subjektů by měl odrážet dohodu o VFR a musí být trvale sledován a kontrolován. Kromě toho naléhavě vyzývá všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby dodržovaly své plány pracovních míst a finanční krytí a úroveň ekvivalentů plného pracovního úvazku pro smluvní zaměstnance. Rada kromě jiného vyzvala Komisi, aby návrh rozpočtu na rok 2021 předložila včas, což má Radě umožnit provést podrobnou technickou analýzu a důkladně připravit svůj postoj. Rada vyzvala Komisi, aby zajistila včasný přístup k návrhu prvků pro společné závěry, který bude obsahovat všechny relevantní informace (zejména o závazcích a platbách) s cílem usnadnit dohodovací řízení. 

 

Rada vydala doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny

  • Členské státy eurozóny s vysokým přebytkem běžného účtu mají posilovat podmínky, jež podporují růst mezd.

  • Rada plánuje dokončit práci na balíku reforem ESM a posílit bankovní unii za účelem jejího dokončení.

Rada 18. 2. 2020 schválila doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny na rok 2020. Doporučení má formálně přijmout Evropská rada na svém zasedání v březnu 2020. Rada státům eurozóny doporučuje učinit v období 2020–2021 samostatně i kolektivně v rámci euroskupiny následující: (1) V členských státech eurozóny se schodkem běžného účtu nebo vysokým vnějším dluhem provádět reformy za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a snížení vnějšího dluhu,  členských státech eurozóny s vysokým přebytkem běžného účtu posilovat podmínky, jež podporují růst mezd, při respektování úlohy sociálních partnerů, a zavést opatření na podporu veřejných i soukromých investic, ve všech členských státech podporovat produktivitu zlepšováním podnikatelského prostředí a kvality institucí a zvyšovat odolnost zlepšováním způsobu, jakým fungují trhy se zbožím a službami, obzvláště prohloubením jednotného trhu, a podporovat spravedlivou a inkluzivní transformaci na konkurenceschopnou ekologickou a digitální ekonomiku prostřednictvím hmotných a nehmotných investic, a to jak veřejných, tak soukromých. (2) Při provádění politik za plného respektování Paktu o stabilitě a růstu podporovat veřejné a soukromé investice a zlepšit kvalitu a složení veřejných financí. V členských státech s vysokým veřejným zadlužením provádět obezřetné politiky, aby veřejné zadlužení věrohodně získalo udržitelnou sestupnou tendenci. V členských státech s příznivou fiskální pozicí využít této pozice k dalšímu posílení vysoce kvalitních investic, a to při zachování dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Pokud by se naplnila rizika nepříznivého vývoje, měla by být reakce fiskálních politik diferencovaná, přičemž celkově by se mělo usilovat o přístup poskytující větší podporu, avšak při zajištění plného dodržování Paktu o stabilitě a růstu. Je třeba v maximální míře zohledňovat konkrétní situaci v jednotlivých zemích a zabránit procykličnosti. Členské státy by měly být připraveny koordinovat politiky v rámci euroskupiny, zvýšit účinnost vnitrostátních fiskálních rámců a kvalitu veřejných financí a přijmout prorůstová daňová opatření a další relevantní rozpočtová opatření, jež podporují udržitelnou a inkluzivní ekonomiku. Cílem je podporovat a provádět opatření EU zaměřená na boj proti agresivnímu daňovému plánování a na předcházení „závodům“ o co nejnižší zdanění právnických osob. (3)Systémy vzdělávání a odborné přípravy a investice do dovedností by se měly posilovat. EU chce zvýšit účinnost aktivních politik na trhu práce, které podporují začlenění na trhu práce a úspěšné profesní přechody, mimo jiné na více digitálních a ekologických pracovních míst a podporovat účast na trhu práce, včetně účasti žen a zranitelných skupin, a přesunout zdanění směrem od práce, zejména v případě osob s nízkými příjmy a druhých výdělečně činných osob v domácnosti. Dále podporovat vytváření kvalitních pracovních míst a spravedlivé pracovní podmínky, prosazovat rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a řešit segmentaci trhu práce. Zlepšit přístup k adekvátním a udržitelným systémům sociální ochrany. (4) Rada chce navázat na prohlášení eurosummitu z prosince 2019 ve snaze dále posílit bankovní unii za účelem jejího dokončení, a to neprodleným pokračováním v práci na všech prvcích, včetně těch, kterými se zabývala Pracovní skupina na vysoké úrovni pro evropský systém pojištění vkladů, a se stejnou mírou ambicí. Rada plánuje dokončit práci na balíku reforem ESM včetně zavedení mechanismu jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí. Uvést mechanismus jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí v činnost, a to i dříve za podmínky, že bude dosaženo dostatečného pokroku ve snižování rizik. Dále plánuje pracovat na řešeních pro překonání omezení ve stávajícím systému pro zajišťování likvidity na řešení krize bank. Rada chce posílit evropský regulační a dohledový rámec, mimo jiné zajištěním důsledného a účinného vymáhání předpisů pro boj proti praní peněz a dohledu nad nimi a prosazovat řízené snižování zadluženosti v případě vysoké úrovně soukromého dluhu, mimo jiné omezením daňového zvýhodnění dluhu. Rada chce nadále umožňovat rychlé snižování objemu úvěrů se selháním v držení bank v eurozóně a předcházet nárůstu objemu takových úvěrů. Rada plánuje obnovit úsilí o prohloubení unie kapitálových trhů (CMU). (5) Rada chce dosáhnout pokroku při prohlubování HMU, zejména urychleným uskutečněním opatření uvedených v prohlášení eurosummitu z prosince 2019, a to i pokud jde o rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost, a diskusí o dalších aspektech. Pokrok v této oblasti rovněž má posílit mezinárodní úlohu €, přispět ke globálnímu prosazování hospodářských zájmů EU a měl by plně respektovat vnitřní trh EU a probíhat otevřeně a transparentně vůči členským státům, které stojí mimo eurozónu.

 

EU stále nemá dlouhodobý rozpočet na roky 2021-2027

  • Příští VFR, na němž se po vzájemných jednáních dohodnou vyjednavači EP a Rady, musí schválit EP.

  • Charles Michel povede nyní s vedoucími představiteli EU konzultace o tom, jaký zvolit další postup.

Hlavy států a předsedové vlád zemí EU se ve dnech 20.-21. 2. 2020 sešli v Bruselu, aby jednali o dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021–2027 (VFR). Z jednání vyplynulo, že není možné dosáhnout dohody a že je zapotřebí více času. Na pořadu jednání byly mimo jiné tyto otázky: celková úroveň příštího finančního rámce; objemy pro hlavní oblasti politiky; financování včetně příjmů (vlastních zdrojů) a oprav; a podmínky a pobídky. Členské státy dle prohlášení Charlese Michela potřebují více času, aby byla dohoda možná. Dle EP návrh předsedy Evropské rady postrádal ambice a soudržnost. Poslanci vyzvali hlavy států a předsedy vlád, aby pokračovaly v diskusích s cílem dosáhnout dohody. Vyjednávací tým EP 19. 2. 2020 před mimořádným evropským summitem vyjádřil svůj nesouhlas s návrhem VFR, který předložil Charles Michel. Poslanci totiž již 12. 2. 2020 deklarovali, že EP odsouhlasí pouze takový návrh VFR, který dokáže financovat všechny společné cíle EU na období let 2021-2027. Dostatek prostředků je podle většiny poslanců klíčem k dosažení společných cílů EU, které se týkají boje proti klimatickým změnám, digitální a ekologické transformace a řešení jejich sociálních dopadů, ale i podpory regionů, obcí, farmářů, výzkumu, mladých lidí a podnikatelů. Například provádění Zelené dohody pro Evropu se sníženým rozpočtem by podle poslanců znamenalo, že se bude šetřit jinde, přičemž škrtům by se nevyhnuly ani úspěšné programy EU. Část zákonodárců však připustila, že rozsah a podmínky financování některých politik budou muset být přehodnoceny, a zdůraznila potřebu posílení výdajové disciplíny. Několik poslanců také vyzvalo k zavedení nových vlastních zdrojů financování EU. Někteří také zopakovali požadavek na podmínění uvolňování prostředků EU v členských zemích EU respektováním právního státu. EP přijal stanovisko k budoucímu VFR již v listopadu 2018-5 měsíců poté, co svůj návrh představila Komise (více v příspěvku „Komise představila svoji vizi víceletého finančního rámce“, Institucionální záležitosti v červnu 2018 a v příspěvku „EU se stále nedohodla na VFR na období 2021–2027“, Institucionální záležitosti v říjnu 2019).

 

Rada schválila zahájení jednání mezi EU a VB a přijala směrnice pro tato jednání

  • Rada udělila vyjednavači Michelu Barnierovi jasný a silný mandát.
  • EU je nyní připravena zahájit jednání.

Rada 25. 2. 2020 přijala rozhodnutí o zmocnění k zahájení jednání o novém partnerství s VB a formálně jmenovala Komisi vyjednavačem EU. Předcházelo tomu doporučení, které Komise vydala 3. 2. 2020. Toto doporučení vychází ze stávajících pokynů a závěrů Evropské rady a z politického prohlášení dohodnutého mezi EU a VB v říjnu 2019 (více v příspěvku „Brexit v říjnu 2019 nebude“, Institucionální záležitosti v říjnu 2019). Obsahuje komplexní návrh směrnic pro jednání, které definují rozsah a podmínky budoucího partnerství, jež EU zamýšlí s VB vytvořit. Tyto směrnice zahrnují oblasti zájmu v souvislosti s vyjednáváním, mezi něž patří: obchod a hospodářská spolupráce, vymáhání práva a justiční spolupráce v trestních věcech, zahraniční politika, bezpečnost a obrana, účast v programech EU a další tematické oblasti spolupráce. Zvláštní kapitola nastiňuje celkový rámec pro správu budoucího partnerství, zahrnující všechny oblasti hospodářské a bezpečnostní spolupráce. Jako vyjednavač EU má Komise v úmyslu pracovat nadále v úzké koordinaci s Radou a jejími přípravnými orgány, jakož i s EP, stejně jako tomu bylo v případě jednání o dohodě o vystoupení. Rada přijala rovněž směrnice pro jednání, které představují mandát, jímž se bude Komise při jednáních řídit. V uvedeném mandátu je zdůrazněno, že vzhledem k zeměpisné blízkosti a vzájemné hospodářské závislosti EU a VB by budoucí partnerství mělo zahrnovat pevné závazky k zajištění rovných podmínek pro otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž. EU má v úmyslu uzavřít s VB dohodu o volném obchodu, která zajistí, aby se na obchod se zbožím vztahovaly nulové celní sazby a kvóty. Tato dohoda by měla stanovit spolupráci v celní a regulační oblasti. Měla by rovněž zahrnovat ujednání týkající se účinného řízení a dohledu, řešení sporů a vymáhání práva. Pokud jde o rybolov, budoucí partnerství by podle mandátu mělo zachovat stávající reciproční přístup k vodám, jakož i stabilní podíly na kvótách. Dohoda o rybolovu by měla být uzavřena do 1. 8. 2020 s cílem poskytnout dostatek času, aby po skončení přechodného období mohla být stanovena rybolovná práva. Mandát obsahuje rovněž ustanovení o budoucí spolupráci v oblastech, jako je digitální obchod, duševní vlastnictví, veřejné zakázky, mobilita, doprava a energetika. EU bude usilovat o vytvoření komplexního partnerství v oblasti bezpečnosti s VB. Toto partnerství by mělo zahrnovat vymáhání práva a justiční spolupráci v trestních věcech, jakož i zahraniční politiku, bezpečnost a obranu. Mandát předpokládá, že by budoucí partnerství mělo být zakotveno v celkovém rámci správy zahrnujícím všechny oblasti spolupráce. Komise se má s VB dohodnout na datech prvních kol jednání. Očekává se, že první formální jednání mezi vyjednavači zastupujícími EU a VB se uskuteční začátkem března 2020. V prosinci 2019 vedoucí představitelé EU-27 znovu potvrdili svůj cíl vytvořit v budoucnu co nejužší vztahy. Vyzvali Komisi, aby neprodleně po vystoupení VB předložila Radě návrh mandátu pro jednání o budoucích vztazích s touto zemí. Vstupem dohody o vystoupení v platnost skončila lhůta podle čl. 50 SEU a začalo přechodné období, které má trvat do 31. 12. 2020. Během přechodného období bude VB nadále uplatňovat právo EU, nebude však již zastoupeno v orgánech EU.