Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v dubnu 2020

Euroskop, 09.05.2020

EU uvolní 8 mld. € pro 100 tis. malých a středních podniků, Rada schválila pravidla pro strukturální fondy jako součást Investiční iniciativy pro reakci na koronavirus plus, EU podporuje globální reakci na pandemii, Rada přijala pozměněný rozpočet EU na rok 2020, EU poskytla oficiální rozvojovou pomoc ve výši 75,2 mld. €, Evropská rada jednala o současných výzvách EU, Komise navrhuje 279 mil. € pro Portugalsko, Španělsko, Itálii a Rakousko

  • Komise chce finančně podpořit evropské podniky v době pandemie

  • Členské státy potvrdily větší flexibilitu při vynakládání prostředků z rozpočtu EU

  • Komise iniciuje globální reakci na pandemii

  • Rozpočet na rok 2020 byl kvůli koronaviru upraven

  • EU podpoří boj s koronavirem i ve třetích zemích

  • Lídři členských států řešily otázky týkající se pandemie

  • Komise podpoří Portugalsko, Španělsko, Itálii a Rakousko

 

EU uvolní 8 mld. € pro 100 tis. malých a středních podniků

  • Jedním z bezprostředních hospodářských důsledků koronavirové pandemie je náhlý nedostatek likvidity, který postihuje MSP.

  • Celkem 1 mld. € uvolněná z EFSI v rámci nástroje COSME pro úvěrové záruky a záruky InnovFin pro MSP v rámci programu Horizont 2020 má umožnit EIF poskytnout finančním zprostředkovatelům záruky ve výši 2,2 mld. €, čímž se mají uvolnit dostupné finanční prostředky ve výši 8 mld. €.

  • Nové prvky mají být dostupné novým finančním zprostředkovatelům i těm, kteří již s EIF spolupracují.

  • Komise chce pro záruky zajistit možnost pružnějších podmínek, včetně odkladů, změn splátkového kalendáře nebo platebních prázdnin.

  • Komise 6. 4. 2020 oznámila, že k dispozici finanční prostředky v odhadované výši 8 mld. € na pomoc MSP, které se potýkají s finančními problémy. Komise uvolní 1 mld. € z Evropského fondu pro strategické investice, která poslouží jako záruka pro EIF. Cílem je motivovat banky a další poskytovatele úvěrů k tomu, aby poskytli likviditu nejméně 100 tis. evropským MSP a malým společnostem se středně velkou kapitalizací.

Pozadí

Jedním z bezprostředních hospodářských důsledků koronavirové pandemie je náhlý nedostatek likvidity, který postihuje MSP. Tyto společnosti jsou obvykle v krizi zasaženy nejvíce a je nezbytné podpořit je dostatečnou likviditou, aby tuto situaci dokázaly přežít. V podmínkách krize likvidity však banky vzhledem k náhlému zvýšení vnímaného rizika nejsou motivovány k tomu, aby MSP půjčovaly. Proto jsou na podporu těchto úvěrů nezbytné záruky EU.

Ekonomický dopad koronavirové pandemie je u jednotlivých odvětví a podniků různý a odvíjí se od různých faktorů, např. do jaké míry jsou vystaveny situaci v Číně jako příjemci jejích mezivstupů, do jaké míry mohou přejít na alternativní dodavatele a zda mají zásoby, anebo zda jsou naopak závislé na výrobních postupech „just-in-time“. 

Komise tímto krokem realizuje se závazek obsažený ve sdělení Komise z března 2020, že poskytne okamžitou pomoc těžce zasaženým MSP, přičemž finanční prostředky budou k dispozici již v dubnu 2020. Opatření je součástí balíku, který v březnu 2020 oznámila skupina EIB s cílem urychleně mobilizovat podporu pro evropské MSP a společnosti se střední tržní kapitalizací (více v příspěvku „Komise vydala balík opatření proti COVID-19“, Veřejné zdraví v březnu 2020).

Klíčové a sporné body

Celkem 1 mld. € uvolněná z EFSI v rámci nástroje COSME pro úvěrové záruky a záruky InnovFin pro MSP v rámci programu Horizont 2020 má umožnit EIF poskytnout finančním zprostředkovatelům záruky ve výši 2,2 mld. €, čímž se mají uvolnit dostupné finanční prostředky ve výši 8 mld. €. Tyto záruky mají být nabízeny trhu prostřednictvím EIF, který zveřejnil výzvu k vyjádření zájmu určenou finančním zprostředkovatelům včetně bank a alternativních poskytovatelů úvěrů.

Záruky mají mít tyto hlavní rysy:

  • zjednodušený a rychlejší přístup k záruce EIF,
  • vyšší krytí rizika – až do výše 80 % potenciálních ztrát u individuálních úvěrů (oproti standardním 50 %),
  • zaměření na úvěry na provozní kapitál v celé EU,
  • možnost pružnějších podmínek, včetně odkladů, změn splátkového kalendáře nebo platebních prázdnin.

Tyto nové prvky mají být dostupné novým finančním zprostředkovatelům i těm, kteří již s EIF spolupracují.

Předpokládaný další vývoj

Komise a skupina EIB mají pokračovat v práci na dodatečných opatřeních a budou využívat všechny nástroje, které mají k dispozici.

Odkazy

 

Rada schválila pravidla pro strukturální fondy jako součást Investiční iniciativy pro reakci na koronavirus plus

  • Komise představila Investiční iniciativu pro reakci na koronavirus Plus.

  • EU přijala další opatření za účelem co nejlepšího využití finančních prostředků politiky soudržnosti na pomoc při řešení pandemie COVID-19.

  • Soubor hospodářských opatření zavádí mimořádnou flexibilitu umožňující plnou mobilizaci veškeré nevyužité podpory ze strukturálních a investičních fondů.

  • Účelem je pomoci členským státům aktivovat a nasměrovat více zdrojů pro MSP, na režimy zkrácené pracovní doby a pro odvětví zdravotní péče.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízení (EU) č. 1301/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (KOM(2020)138)

  • Rada 22. 4. 2020 přijala legislativní akt, kterým se mění pravidla pro využívání strukturálních fondů EU. Tyto změny mají umožnit členským státům přeorientovat finanční zdroje na operace související s pandemií. Nová Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus Plus (Corona Response Investment Initiative – CRII Plus) byla Komisí představena 2. 4. 2020 a navazuje na předchozí opatření, které umožnilo využít více než 300 mil. € z evropských prostředků do rozšíření podpory MSP. EP vyslovil souhlas 17. 4. 2020.

Pozadí

V březnu 2020 schválil EP a Rada první tzv. investiční iniciativu pro reakci na koronavirus (CRII). Jde o balík opatření, jejichž cílem bylo urychleně uvolnit k okamžitému použití přidělené finanční prostředky ze strukturálních fondů EU (ESIF) ve výši až 37 mld. €. Tyto peníze jsou nově určeny pro členské státy, které je využijí na podporu zdravotnictví, krátkodobých pracovních schémat na podporu zaměstnanosti a dostupnost likvidity zejména pro malé podniky, kterým se nedostával provozní kapitál (více v příspěvku „Komise vydala balík opatření proti COVID-19“, Veřejné zdraví v březnu 2020).

První balík opatření v rámci investiční iniciativy pro reakci na koronavirus se zaměřil na okamžitou mobilizaci strukturálních fondů, aby bylo možné na krizi rychle reagovat. V tomto ohledu byla zavedena řada změn, které rozšiřují rozsah podpory z fondů, poskytují okamžitou likviditu a umožňují flexibilně měnit příslušné programy. První balík k investiční iniciativě pro reakci na koronavirus sestával ze 3 hlavních prvků.

Následující akt označovaný jako Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus Plus (CRII Plus) byl přijat písemným postupem 3 týdny poté, co Komise příslušný návrh předložila.

Klíčové a sporné body

Schválený balík doplňuje první tím, že zavádí mimořádnou flexibilitu umožňující mobilizovat v plné míře veškerou nevyužitou podporu z evropských strukturálních a investičních fondů. Tuto flexibilitu zajišťují: možnosti převodů v rámci 3 fondů politiky soudržnosti (ERDFESF a Fond soudržnosti), převody mezi různými kategoriemi regionů a rovněž pružnost v oblasti tematického zaměření podpory.

Také má existovat možnost 100% míry spolufinancování EU pro programy politiky soudržnosti v účetním roce 2020–2021, což členským státům umožní využít plné financování EU na krizová opatření. Balík CRII+ zjednodušuje procesní kroky v souvislosti s prováděním programů, využíváním finančních nástrojů a auditem.

Uvedenými změnami se dočasně pozastavují některá pravidla vymezující rozsah a priority vnitrostátních programů, které mohou být financovány z jednotlivých fondů, jakož i podmínky, za kterých mají regiony na podporu nárok. Cílem je poskytnout členským státům flexibilitu, pokud jde o převádění peněz mezi fondy a mezi regiony v zájmu pokrytí jejich specifických potřeb pro účely zmírnění sociálních a ekonomických škod způsobených pandemií. Znamená to, že všechny stávající rezervy ve strukturálních fondech pro rok 2020 lze použít k řešení dopadů pandemie COVID-19. Kromě toho budou členské státy moci v období 1. 7. 2020–30. 6. 2021 požádat o finanční podporu z rozpočtu EU ve výši 100 %. Za běžných okolností jsou programy politiky soudržnosti financovány společně z rozpočtu EU a z příspěvků členských států.

V zájmu flexibility, právní jistoty a snížení administrativních požadavků budou zjednodušeny některé procesní kroky spojené s prováděním programů a auditem. Komise navrhuje dále:

  • osvobodit členské státy od povinnosti změnit dohody o partnerství,
  • prodloužit lhůtu pro předložení výročních zpráv za rok 2019,
  • rozšířit možnost použít nestatistickou metodu výběru vzorků,
  • osvobodit od povinnosti přezkoumávat a aktualizovat předběžná posouzení a plány podnikání, aby se usnadnila úprava finančních nástrojů s cílem účinně řešit krizi v oblasti veřejného zdraví,
  • stanovit, že způsobilé budou výjimečně i výdaje na dokončené nebo plně provedené operace,
  • umožnit omezenou finanční flexibilitu při uzavírání programů, aby členské státy a regiony mohly plně využít podpory z prostředků EU,
  • umožnit, aby za těchto zvláštních okolností poskytoval ERDF podporu podnikům v obtížích v souladu s flexibilitou stanovenou v pravidlech státní podpory.

Kromě toho CRII+ má poskytovat podporu i nejchudším lidem, proto mění pravidla pro Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) a přináší změny Evropského námořního a rybářského fondu (EMFF) mají umožnit pružnější přerozdělení finančních zdrojů v rámci operačních programů.

Předpokládaný další vývoj

Komise plánuje další opatření na podporu hospodářství EU. Finanční prostředky by měly být vyhrazeny i v novém VFR.

Odkazy

 

Krátce…

 

EU podporuje globální reakci na pandemii

  • Pandemie koronaviru vyžaduje jednotnou odezvu na globální úrovni.

  • Šíření koronaviru bude pravděpodobně mít dramatický dopad na nejméně stabilní země, migranty a nejzranitelnější osoby.

  • EU podporuje formy oddlužení, které MMF zvažuje v případě zasažených zemí.

  • Komise globálním balíkem opatření ve výši více než 15,6 mld. € zintenzivňuje úsilí zejména v Africe. 

Komise a vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell 8. 4. 2020 představili plány cílené reakce, kterou chce EU podpořit úsilí partnerských zemí v boji proti pandemii koronaviru. Komise vydala sdělení týkající se globální akce EU. Ta se má zaměřit na řešení bezprostřední zdravotní krize a z ní vyplývajících humanitárních potřeb, na posílení zdravotnických, vodohospodářských a hygienických systémů v partnerských zemích a na jejich kapacity v oblasti výzkumu a připravenosti na zvládání této pandemie, jakož i na zmírňování socioekonomických dopadů. Na podporu těchto opatření EU plánuje poskytnout partnerským zemím finanční podporu ve výši více než 15,6 mld. € ze stávajících zdrojů na vnější činnost. Reakce EU je založena na přístupu „tým Evropa“, který spočívá v poskytování rychlé a cílené podpory při řešení pandemie. Tato reakce kombinuje zdroje EU, jejích členských států a finančních institucí, zejména EIB a EBRD, a má za cíl podpořit partnerské země a řešit jejich krátkodobé potřeby, jakož i dlouhodobější strukturální dopady na společnost a hospodářství. První balíky „týmu Evropa“ se začaly provádět v sousedství: na západním Balkáně, na východě a na jihu. EU se má zaměřit se na nejpostiženější země, které potřebují zdravotnickou podporu, jako jsou země v Africe, v sousedství EU, na západním Balkáně, na Blízkém východě a v severní Africe a v některých částech Asie a Tichomoří, Latinské Ameriky a Karibiku. EU zaměří svoji reakci na nejzranitelnější osoby, včetně migrantů, uprchlíků, vnitřně vysídlených osob a jejich hostitelských komunit, a začlení do ní své strategické cíle stanovené v Zelené dohodě a v Digitální agendě. Z celkového balíku 15,6 mld. € je vyčleněno 3,25 mld. € pro Afriku, z toho 1,19 mld. € pro severoafrické země v sousedství. Pro celý region sousedství EU zajišťuje celkem 3,07 mld. € – 2,1 mld. pro jižní partnerské země a 962 mil. € pro země Východního partnerství – a dalších 800 mil. € je určeno pro západní Balkán a Turecko. Kromě toho obsahuje celý balík dalších 1,42 mld. € ve formě záruk pro Afriku a země sousedství z Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD). EU podpoří Asii a Tichomoří částkou 1,22 mld. €, dalších 291 mil. € bude určeno pro africké, karibské a tichomořské země, 918 mil. € půjde na podporu partnerů v Latinské Americe a Karibiku a 111 mil. € na podporu zámořských zemí a území. Na opatření mimořádné reakce je vyčleněno 502 mil. €. Tato opatření se zaměřují mimo jiné na: poskytování okamžité podpory pro plány reakce WHO a OSN, jakož i pro výzvu hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce k posílení připravenosti a reakce na mimořádné události v zemích se slabšími zdravotními systémy a v zemích, které čelí humanitární krizi; poskytování okamžité humanitární pomoci v postižených zemích, zejména v oblasti zdraví, vody, sanitace a hygieny (WASH) a v oblasti logistiky; podporu zvýšené výroby osobních ochranných prostředků a zdravotnických prostředků v EU pro pokrytí naléhavé potřeby v EU a v partnerských zemích; organizaci dodávek věcné pomoci postiženým zemím prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU; poskytování záruk a likvidity místním bankám prostřednictvím mezinárodních finančních institucí a evropských rozvojových finančních institucí za podpory EFSD; podporu celosvětového úsilí zaměřeného proti omezením vývozu a zajištění toho, aby dodavatelské řetězce zůstaly nedotčeny, zejména pokud jde o základní zdravotnické potřeby a léčiva; zapojení západního Balkánu do iniciativ EU, jako je dohoda o společném zadávacím řízení na lékařské vybavení a evropský systém včasného varování pro přenosné nemoci. Země, které jednají o přistoupení, se mohou rovněž obrátit na Fond solidarity EU. Na podporu výzkumu, zdravotnictví a vodohospodářských systémů je vyčleněno 2,8 mld. €. EU mimo to podporuje partnerské země při budování odolných zdravotnických systémů a systémů sociální ochrany; podporuje komunikační a osvětové úsilí týkající se základních ochranných opatření a hygienických pokynů, které mají bránit šíření koronaviru; umožňuje využít některé finanční prostředky EU z celosvětových zdravotnických iniciativ, jako je Globální fond pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii; podporuje další výzkum v oblasti diagnostiky, léčby a prevence; podporuje školení odborníků, epidemiologický dozor a posilování regionálních zdravotnických organizací v Africe, Latinské Americe, Karibiku, Asii a Tichomoří. Na řešení hospodářských a sociálních důsledků je vyčleněno 12,28 mld. €. EU poskytuje partnerským zemím přímou rozpočtovou podporu a zvýhodněné finanční prostředky na přijímání reforem pro socioekonomický rozvoj a snižování chudoby a na přijímání opatření k ochraně pracovníků během krize; společně s MMF uvolňuje makrofinanční pomoc zemím západního Balkánu a zemím evropského sousedství; prostřednictvím záruk, zajištění likvidity a technické pomoci podporuje soukromý sektor, zejména MSP a osoby samostatně výdělečně činné, a dále přesměrovává záruky z EFSD na krátkodobé sdílení rizika úvěrů.

 

Rada přijala pozměněný rozpočet EU na rok 2020

  • Finanční prostředky budou použity na financování zdravotnických potřeb, výstavbu polních nemocnic a převoz pacientů na léčbu v jiných členských státech.

  • Revidovaný rozpočet EU na rok 2020 má uvolnit podstatné zdroje za účelem řešení současných výzev.

Rada 14. 4. 2020 přijala písemným postupem 2 návrhy, kterými se mění rozpočet EU na rok 2020 s cílem uvolnit finanční prostředky v reakci na krizi COVID-19. Finanční prostředky mají být rovněž poskytnuty Řecku, aby se vypořádalo se zvýšeným migračním tlakem, a na podporu obnovy Albánie po zemětřesení. Závazky se zvýšily celkově o 3,57 mld. € a činí 172,2 mld. €. Platby byly navýšeny o 1,6 mld. € a dosáhly celkové výše 155,2 mld. €. Návrh opravného rozpočtu č. 1 zvyšuje závazky o 567 mil. € a platby o 77 mil. €. Částka 115 mil. € je určena na spolufinancování opatření s cílem řešit pandemii COVID-19. To zahrnuje pomoc členským státům při repatriaci uvízlých občanů a získávání osobních ochranných prostředků prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek. Dalších 3,6 mil. € je vyčleněno na posílení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Na podporu Řecka, které čelí rostoucímu migračnímu tlaku, bude k dispozici 350 mil. €. Finanční prostředky budou použity na rozvoj přijímacích zařízení, posílení azylových systémů a postupů a na zlepšení ochrany vnějších hranic Řecka a Bulharska. Některá z těchto opatření rovněž přispějí k boji proti pandemii COVID-19, neboť migranti a uprchlíci představují vysoce zranitelnou skupinu. Částka ve výši 100 mil. € je vyčleněna na podporu obnovy v Albánii po zemětřesení, které zemi zasáhlo v listopadu 2019. Další drobné úpravy jsou provedeny ve prospěch Úřadu evropského veřejného žalobce, Evropského účetního dvora a veřejného ochránce práv. Návrh opravného rozpočtu č. 2 vyčleňuje další 3 mld. € v prostředcích na závazky a 1,53 mld. € na platby na boj proti pandemii COVID-19. Částka ve výši 2,7 mld. € bude použita na financování mimořádné pomoci pro zdravotnictví, jako je vytváření zásob a distribuce základních zdrojů, zřizování dočasných nemocnic a přeshraniční přeprava pacientů. Tyto akce budou probíhat prostřednictvím nástroje pro mimořádnou podporu (ESI), který byl vytvořen v roce 2016 s cílem řešit masivní příliv uprchlíků do Řecka. Za tímto účelem Rada souběžně přijala nařízení s cílem opětovně aktivovat ESI a rozšířit jeho oblast působnosti. Zbývajících 300 mil. € bude použito na zvýšení kapacit pro vytváření zásob, koordinaci a distribuci základních zdravotnických potřeb, jako jsou ochranné prostředky a ventilátory. Tato opatření budou financována prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU/rescEU.

Okruhy

Opravný rozpočet EU na rok 2020 (v mld. €)

Závazky

Platby

1.

Inteligentní a inkluzivní růst

83 930 597 837

72 353 828 442

1a

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

25 284 773 982

22 308 071 592

1b

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

58 645 823 855

50 045 756 850

2.

Udržitelný růst: přírodní zdroje

59 907 021 051

57 904 492 439

3.

Bezpečnost a občanství

7 152 374 489

5 278 527 141

4.

Globální Evropa

10 406 572 239

8 944 061 191

5.

Správa

10 271 193 494

10 274 196 704

 

Jiné zvláštní nástroje

587 763 000

418 500 000

Celkem

172 255 522 110

155 173 605 917

V opravném rozpočtu byly o 3,4 mld. € navýšeny závazky v okruhu 3 (bezpečnost a občanství) VFR. Tato částka má být financována prostřednictvím stávajících zvláštních nástrojů, které může EU mobilizovat v reakci na nepředvídané události, jimiž jsou: celkové rozpětí pro závazky ve výši 2,4 mld. €; nástroj pružnosti ve výši 316 mil. €; rozpětí pro nepředvídané události ve výši 714,6 mil. €. Závazky v rámci okruhu 4 (Globální Evropa) byly v revidovaném rozpočtu navýšeny o 145 mil. €. Tato částka je financována z nepřiděleného rozpětí, které je k dispozici v rámci tohoto okruhu (248 mil. €). V důsledku toho jsou celkové rozpětí pro závazky a nástroj pružnosti plně vyčerpány. Za tímto účelem přijala Rada změnu nařízení o VFR, která odstraňuje omezení týkající se rozsahu celkového rozpětí pro závazky. Rada rovněž přijala návrh na úpravu částek použitých z nástroje pružnosti a návrh na využití rozpětí pro nepředvídané události.

 

EU poskytla oficiální rozvojovou pomoc ve výši 75,2 mld. €

  • V roce 2019 splnily svůj závazek poskytnout nejméně 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc pouze 3 členské státy EU.

  • Od roku 2015 se oficiální rozvojová pomoc poskytovaná EU a jejími 28 členskými státy nejméně rozvinutým zemím zvýšila v nominálním vyjádření o 25 %.

EU 16. 4. 2020 zveřejnila průzkum, ze kterého vyplývá, že v roce 2019 poskytla celkovou oficiální rozvojovou pomoc 75,2 mld. €, tedy 55,2 % celosvětové pomoci. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Výbor pro rozvojovou pomoc OECD. Na kolektivní pomoc EU a jejích členských států směřovalo 0,46 % HND EU, což je o něco méně než 0,47 % v roce 2018, nicméně stále výrazně nad průměrem členů Výboru pro rozvojovou pomoc, kteří nejsou zeměmi EU, jenž činí 0,21 %. V roce 2019 splnily svůj závazek poskytnout nejméně 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc 3 členské státy EU, konkrétně Dánsko, Lucembursko a Švédsko, a také VB. Ve srovnání s rokem 2018 navýšilo oficiální rozvojovou pomoc v nominálním vyjádření celkově 17 států: Rakousko, Chorvatsko, Kypr, ČR, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko, jakož i Spojené království. Poměr oficiální rozvojové pomoci k HND se zvýšil o nejméně 0,01 p. b v těchto členských státech: Kypr, Finsko, Francie, Lucembursko, Malta a Rakousko. V 8 členských státech – Belgii, Estonsku, Litvě, Německu, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku a Švédsku – se ale uvedený poměr o nejméně 0,01 p. b. snížil. Oficiální rozvojová pomoc, kterou EU poskytuje nejméně rozvinutým zemím, se v roce 2018 zvýšila 2. rok po sobě na 19,8 mld. €, tj. 0,125 % HND za uvedený rok. Údaje za rok 2019 budou známy až v prosinci 2020. V roce 2018 vzrostla oficiální rozvojová pomoc poskytnutá z EU-28 africkým zemím o 4,3 % a dosáhla 25 mld. €. Kromě oficiální rozvojové pomoci pomáhá EU partnerským zemím co nejlépe využívat různé zdroje financování, které jsou k dispozici na podporu provádění cílů udržitelného rozvoje. EU zásadně přispěla k propojení pomoci, investic, obchodu, mobilizace domácích zdrojů a politik navržených k využití plného potenciálu všech finančních toků. EU hrála klíčovou roli v utváření integrovaných vnitrostátních rámců financování, které slouží ke koncipování strategií pro financování udržitelného rozvoje ze všech zdrojů financování. Prostřednictvím evropského plánu vnějších investic je EU na cestě k získání více než 47 mld. € na investice v Africe a v sousedství EU. Zásadní význam při uvolňování dodatečných finančních prostředků pro partnerské země má zejména záruka Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD). Zveřejněné údaje vycházejí z předběžných informací, které členské státy EU nahlásily organizaci OECD. V květnu 2015 Evropská rada znovu potvrdila svůj závazek zvýšit do roku 2030 kolektivní oficiální rozvojovou pomoc na 0,7 % HND EU. Od roku 2015 se tato pomoc ze strany EU a jejích tehdejších 28 členských států zvýšila v nominálním vyjádření o 10 % (7 mld. €), poměr oficiální rozvojové pomoci k HND však klesl o 0,01 p. b. (při výpočtu na základě peněžního toku). Setrvalý pokles lze zaznamenat od vrcholu v roce 2016, kdy oficiální rozvojová pomoc dosáhla 0,52 % HND EU. Výdaje na uprchlíky v dárcovských zemích se od roku 2016 snížily o 4,4 mld. €. V roce 2019 byl pokles způsoben především snížením objemu úvěrů EIB soukromému sektoru. EU se rovněž zavazuje kolektivně poskytnout nejméně rozvinutým zemím oficiální rozvojovou pomoc ve výši 0,15 % až 0,20 % HND EU v krátkodobém horizontu a ve výši 0,20 % do roku 2030. Od roku 2015 se oficiální rozvojová pomoc poskytovaná EU a jejími 28 členskými státy nejméně rozvinutým zemím zvýšila v nominálním vyjádření o 25 % (4 mld. €) a poměr oficiální rozvojové pomoci k HND klesl o 0,02 p. b. (při výpočtu na základě peněžního toku).

 

Evropská rada jednala o současných výzvách EU

  • Fond na podporu oživení by měl být dostatečně velký a měl by být zaměřen na odvětví a zeměpisné části EU, které jsou zasaženy nejvíce.

  • Představitelé se dohodli, že situaci budou sledovat, zejména s ohledem na nadcházející období dovolených, a budou koordinovat své kroky s cílem zajistit postupné a spořádané rušení omezení. 

Evropská rada 23. 4. 2020 jednala prostřednictvím videokonference o pokroku, který byl dosud dosažen v jednotlivých aspektech evropské reakce na šíření onemocnění COVID-19. Byla to v pořadí 4. videokonference tohoto druhu. Vedoucí představitelé uvítali evropský plán rušení opatření proti šíření COVID-19, který 15. 4. 2020 představili předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Vedoucí představitelé EU rovněž uvítali společný plán cesty k oživení, v němž jsou vymezeny 4 klíčové oblasti činnosti: plně fungující jednotný trh, masivní investice, působení EU na světové scéně a lepší systém správy. Je v něm stanoveno i několik zásad, jako je solidarita, soudržnost a konvergence. Hlavy států a předsedové vlád dále potvrdili dohodu euroskupiny o 3 záchranných sítích pro pracovníky, podniky a státy, které společně tvoří balík v hodnotě 540 mld. €. Vyzvali k tomu, aby tento balík začal být uplatňován nejpozději od 1. 6. 2020. Vedoucí představitelé se dále dohodli, že budou pracovat na vytvoření fondu na podporu oživení. Pověřili Komisi, aby zanalyzovala přesné potřeby a urychleně předložila příslušný návrh, který by měl být součástí nového VFR po roce 2020. Některé členské státy během jednání poukázaly na protiprávní vrtné činnosti Turecka ve výlučné ekonomické zóně Kypru. Vedoucí představitelé vyjádřili Kypru plnou solidaritu a připomněli a opětovně potvrdili předchozí závěry o této otázce.

 

Komise navrhuje 279 mil. € pro Portugalsko, Španělsko, Itálii a Rakousko

  • Celková výše podpory Fondu solidarity od jeho založení v roce 2002 přesáhla 5,5 mld. €.

  • Působnost fondu byla rozšířena a kromě pomoci po přírodních katastrofách nyní zahrnuje i podporu v případě ohrožení veřejného zdraví, jakou představuje např. aktuální koronavirová nákaz

Komise 30. 4. 2020 navrhla finanční podporu ve výši 279 mil. € pro několik regionů Portugalska, Španělska, Itálie a Rakouska, které v roce 2019 zasáhly přírodní katastrofy. Fond solidarity byl zřízen po záplavách ve střední Evropě v létě 2002. Od té doby pomohl řešit následky 88 různých katastrof a celková výše podpory přesahuje 5,5 mld. €. Od dubna 2020 je fond součástí Investiční iniciativy pro reakci na koronavirus. Finanční prostředky mají být poskytnuty nad rámec 800 mil. €, jež jsou v rámci Fondu solidarity EU k dispozici na rok 2020. Balík pomoci tvoří: (1) 211,7 mil. € pro Itálii, kterou od severu po jih postihly na konci října a v listopadu 2019 extrémní povětrnostní jevy. Následné povodně a sesuvy půdy způsobily závažné škody. Vrcholem pak bylo zaplavení Benátek; (2) 56,7 mil. € pro Španělsko po záplavách v oblastech Valencie, Murcie, Castilla-La Mancha a Andalusie v září 2019. Španělsku již byla vyplacena záloha ve výši 5,6 mil. €; (3) 8,2 mil. € pro Portugalsko, kde hurikán Lorenzo v říjnu 2019 vážně poškodil veřejnou i soukromou infrastrukturu. Portugalsku již byla vyplacena záloha ve výši 821 tis. €; (4) 2,3 mil. € pro Rakousko v návaznosti na extrémní povětrnostní jevy v listopadu 2019. Jihozápadní části Rakouska, zejména Korutany a Východní Tyrolsko, pak postihly rozsáhlé záplavy. Návrh pomoci z Fondu solidarity pro Portugalsko, Španělsko, Itálii a Rakousko musí schválit EP a Rada.