Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v dubnu 2021

Euroskop, 10.05.2021

Komise chce zlepšovat právní předpisy, Rada schválila dodatečné financování z rozpočtu EU, Tým Evropa navýšil oficiální rozvojovou pomoc, Komise chce využít diverzifikovanou strategii financování, Jednání o nové dohodě mezi EU, Afrikou, Karibikem a Tichomořím byla uzavřena, Rada přijala závěry o strategii v rámci indicko-tichomořského regionu, Rada schválila závěry o obnoveném partnerství se zeměmi jižního sousedství, Konference o budoucnosti Evropy se blíží, Komise zaregistrovala 2 občanské iniciativy, EU se zabývala situací v Rusku, Rada vydala zprávu hodnotící přístup veřejnosti k dokumentům, EU chce rozumět demografickým změnám, EU zveřejnila výsledky 2 nových Eurobarometrů, Rada a EP schválily dohody týkající se brexitu, Státy nestihly předložit své plány obnovy

  • EU pracuje na zlepšení právní úpravy

  • Rada potvrdila dodatečné financování

  • EU dává více prostředků na rozvojovou pomoc

  • Komise se věnovala strategii financování

  • EU schválila navazující dohodu na Dohodu z Cotonou

  • Členské státy se zabývaly spolupráci v indicko-tichomořském regionu

  • EU plánuje více spolupracovat v rámci jižního sousedství

  • Orgány EU se chystají na Konferenci o budoucnosti Evropy

  • Komise registrovala nové občasnké iniciativy

  • Instituce EU jsou znepojeny situací v Rusku 

  • Rada informovala o přístupu veřejnosti k dokumentům EU

  • EU se zabývala demografickými změnami

  • Dle Eurobarometru se důvěra v EU zvýšila

  • Dohody týkající se brexitu schválila Rada i EP

  • Národní plány obnovy předložilo v termínu minimum států

 

Komise chce zlepšovat právní předpisy

  • EU se od roku 2002 dlouhodobě snaží o tvorbu politiky založenou na faktech.

  • EU chce zjednodušit unijní legislativu a redukovat její zátěž.

  • Komise má za cíl, aby právní předpisy EU lépe odrážely budoucí potřeby.

  • EU požaduje zásadu „jeden přijmout – jeden zrušit“.

Pozadí 

Zlepšování právní úpravy je sdíleným cílem a odpovědností všech orgánů EU. EU o zlepšování právní úpravy usiluje dlouhodobě. V roce 2019 Komise provedla hodnocení svého programu zlepšování právní úpravy a potvrdila, že systém sice obecně funguje dobře, ale že je ho zároveň třeba vylepšit tak, aby odrážel nabyté zkušenosti.

EU se od roku 2002 dlouhodobě snaží o tvorbu politiky založenou na faktech, jejíž součástí je i snižování regulační zátěže. Činí to formou pravidelných hodnocení stávajících právních předpisů, vyspělého systému posuzování dopadů, přístupu spočívajícího v konzultacích špičkových zúčastněných subjektů a komplexního programu pro snižování zátěže (REFIT).

Klíčové a sporné body

Komise navrhla několik opatření: (1) Odstranění překážek a byrokracie, které zpomalují investice a budování infrastruktury, ve spolupráci s členskými státy, regiony a klíčovými zúčastněnými subjekty; (2) Zjednodušení veřejných konzultací zavedením jednotné „výzvy k předkládání informací“ na vylepšeném portálu „Podělte se o svůj názor“; (3) Zavedení zásady „jeden přijmout – jeden zrušit“, která má minimalizovat zátěž občanů a podniků tím, že věnuje zvláštní pozornost důsledkům provádění právních předpisů a nákladům, jež jsou s ním spojeny, zejména v případě MSP. Díky této zásadě je zajištěno, že každá nově zavedená zátěž je vyvážena odstraněním ekvivalentní zátěže v téže oblasti politiky; (4) Začleňování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, které má zajistit, aby všechny legislativní návrhy přispívaly k naplňování Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; (5) Racionalizace způsobu, jímž se zlepšování právní úpravy staví k udržitelnosti a digitální transformaci a podporuje je; a (6) Integrace strategického výhledu do tvorby politik, která má zajistit, aby tato tvorba byla připravena („fit“) pro budoucnost, například tím, že zohlední nové megatrendy v ekologické, digitální, geopolitické a socioekonomické sféře.

Některé z nových prvků tohoto sdělení se již začaly uplatňovat v praxi, např. platforma Fit pro budoucnost, která radí, jakými způsoby snáze dosáhnout souladu s unijní legislativou a jak ji zefektivnit a lépe připravit pro budoucnost. Další prvky budou zavedeny do praxe během roku 2021: roční analýza zátěže za rok 2020, v níž budou shrnuty výsledky snah Komise o snižování zátěže, arevidované pokyny a soubory nástrojů pro zlepšování právní úpravy, v nichž budou zohledněny nové prvky sdělení a jež budou útvarům Komise konkrétním vodítkem při vypracovávání nových iniciativ a návrhů i při správě a hodnocení těch stávajících.

Předpokládaný další vývoj

EU hodlá více spolupracovat s místními, regionálními a národními orgány i sociálními partnery na tvorbě politik EU.

Odkazy

 

Krátce…

 

Rada schválila dodatečné financování z rozpočtu EU
 
  • Komise navrhla celkem 245,2 mil. € dodatečných finančních prostředků z rozpočtu EU na podporu výše uvedených iniciativ.

  • Prostředky mají plynout např. na přípravné práce na digitálních zelených certifikátech s cílem usnadnit volný pohyb během pandemie.

Rada 9. 4. 2021 schválila dodatečné finanční prostředky z rozpočtu EU ve výši 121,5 mil. € na řešení naléhavých potřeb souvisejících s pandemií COVID-19. Tyto finanční prostředky mají podpořit: (1) přípravné práce na digitálních zelených certifikátech s cílem usnadnit volný pohyb během pandemie COVID-19; (2) posílení schopnosti členských států odhalovat a monitorovat nové varianty viru SARS-CoV-2 („sekvenování“), (3) vývoj, hodnocení a úprava nových testů polymerázové řetězové reakce s reverzní transkripcí (RT-PCR) pro každou novou variantu viru COVID-19 před zavedením testů při současném zajištění dostatečné testovací kapacity v členských státech, (4) monitorování SARS-CoV-2 a jeho variant v odpadních vodách a (5) další rozvoj platformy pro výměnu formulářů pro trasování cestujících s cílem zvýšit počet zúčastněných členských států. Finanční prostředky mají být čerpány z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech, která je určena na pomoc členským státům a třetím zemím v mimořádných situacích. Budou poskytovány prostřednictvím nástroje pro mimořádnou podporu a příspěvku EU Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Komise navrhla celkem 245,2 mil. € dodatečných finančních prostředků z rozpočtu EU na podporu výše uvedených iniciativ a 100 mil. € na další vznikající potřeby související s onemocněním COVID-19. Kromě uvolnění prostředků z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech by tyto výdaje byly pokryty přerozdělením prostředků v rozpočtu na rok 2021 (přibližně 7,5 mil. €) a opravným rozpočtem č. 2 k rozpočtu EU na rok 2021 (216,2 mil. €). Návrh opravného rozpočtu musí ještě přijmout Rada a EP.

 

Tým Evropa navýšil oficiální rozvojovou pomoc

  • EU a její členské státy výrazně převyšují průměr dárců Výboru pro rozvojovou pomoc ze zemí mimo EU, pokud jde o oficiální rozvojovou pomoc jako podíl HND.

  • EU se zavázala kolektivně poskytnout nejméně rozvinutým zemím oficiální rozvojovou pomoc ve výši 0,15 % až 0,20 % HND Unie v krátkodobém horizontu a ve výši 0,20 % do roku 2030.  

Komise 13. 4. 2021 informovala, že EU a jejích 27 členských států v roce 2020 významně navýšily svou oficiální rozvojovou pomoc pro partnerské země na 66,8 mld. €, což představuje 15% nominální nárůst a odpovídá 0,50 % celkového hrubého národního důchodu (HND) – oproti 0,41 % v roce 2019. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Výbor pro rozvojovou pomoc OECD. EU a její členské státy tak potvrdily své postavení největšího světového dárce, který poskytuje 46 % celosvětové pomoci od EU a dalších dárců Výboru pro rozvojovou pomoc, a učinily krok směrem ke splnění závazku poskytnout do roku 2030 nejméně 0,7 % celkového HND jako oficiální rozvojovou pomoc. V roce 2020 svou oficiální rozvojovou pomoc v nominálním vyjádření oproti roku 2019 navýšilo celkem 17 členských států. Největší nominální nárůst vykázalo Německo (+3,310 mld. €), Francie (+1,499 mld. €) a Švédsko (+921 mil. €). Pomoc zvýšila také Belgie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Oficiální rozvojová pomoc orgánů EU (tj. Komise a EIB) se v roce 2020 v nominálním vyjádření celkově zvýšila o 3,7 mld. € (27 %). 15 členských států zvýšilo svou oficiální rozvojovou pomoc ve vztahu ke svému HND alespoň o 0,01 procentního bodu: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Německo, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko a Švédsko. Na Kypru a v Řecku se oficiální rozvojová pomoc jako podíl HND snížila nejméně o 0,01 p. b. V reakci na pandemii koronaviru spojily EU, její členské státy a evropské finanční instituce společně s Evropskou investiční bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj své finanční zdroje jako tým Evropa (Team Europe) a uvolnily v roce 2020 více než 40 mld. € na podporu partnerských zemí. Celkem 65 % této částky již bylo vyplaceno v roce 2020 na pokrytí okamžitých humanitárních potřeb, dále na podporu zdravotnických, vodohospodářských, hygienických a výživových systémů a na řešení sociálních a hospodářských důsledků pandemie. Bezprecedentní povaha krize COVID-19 vytváří velký tlak na veřejné finance a udržitelnost dluhu mnoha rozvojových zemí, což ovlivňuje jejich schopnost dosáhnout cílů udržitelného rozvoje. Proto v květnu 2020 vyzvala předsedkyně Komise k iniciativě pro globální oživení, která by propojila odpuštění dluhu a investice s cíli udržitelného rozvoje, a podpořila tak zelenou, digitální, spravedlivou a odolnou obnovu. Cílem globální iniciativy pro oživení je posun k politickým rozhodnutím podporujícím zelenou a digitální transformaci, sociální začleňování a lidský rozvoj při současném posílení udržitelnosti dluhu v partnerských zemích. Celkem 4 členské státy EU již v roce 2020 překročily cíl oficiální rozvojové pomoci, kterým je podíl 0,7 % HND: Švédsko (1,14 %), Lucembursko (1,02 %), Dánsko (0,73 %) a Německo (0,73 %).

 

Komise chce využít diverzifikovanou strategii financování 

  • Nástroj Next Generation EU je základem reakce EU na koronavirovou krizi a má za cíl podpořit hospodářské oživení a vytvořit ekologičtější, digitálnější a odolnější budoucnost.

  • Diverzifikovaná strategie financování kombinuje používání různých nástrojů a technik financování s otevřenou a transparentní komunikací s účastníky trhu. 

Komise 14. 4. 2021 zajistila, aby půjčky v rámci dočasného nástroje na podporu oživení Next Generation EU byly financovány za co nejvýhodnějších podmínek pro členské státy EU a jejich občany (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy”, Institucionální záležitosti v květnu 2020, v příspěvku „Rada dosáhla dohody s EP o příštím VFR”, Institucionální záležitosti v listopadu 2020 a v příspěvku „Komise pokračuje v přípravě nástroje Next Generation“, Institucionální záležitosti v září 2020). Využít by měla diverzifikovanou strategii financování s cílem do roku 2026 získat až 800 mld. € v běžných cenách. Tento přístup má umožnit Komisi získávat potřebné objemy prostředků. Zároveň má do EU přilákat investory a posílit mezinárodní úlohu €. Nástroj Next Generation EU, který je ústředním prvkem reakce EU na koronavirovou pandemii, má být financován z prostředků vypůjčených na kapitálových trzích. Od nynějška do konce roku 2026 na něj Komise může získat až 800 mld. €. To odpovídá objemu výpůjček v průměrné výši zhruba 150 mld. € ročně, čímž se EU stane jedním z největších emitentů v €. Všechny půjčky mají být splaceny do roku 2058. Diverzifikovaná strategie financování kombinuje používání různých nástrojů a technik financování s otevřenou a transparentní komunikací s účastníky trhu. Strategie navržená Komisí má zahrnovat: (1) vydávání každoročního rozhodnutí o objemech výpůjček a poskytování informací o hlavních parametrech plánu financování každých šest měsíců, což přinese investorům a dalším zúčastněným stranám transparentnost a předvídatelnost; (2) strukturované a transparentní vztahy s bankami, které program emisí podporují (prostřednictvím sítě primárních dealerů); (3) více různých nástrojů financování (střednědobé a dlouhodobé dluhopisy, z nichž některé budou emitovány jako zelené dluhopisy Next Generation EU, a pokladniční poukázky EU) s cílem zachovat flexibilitu v přístupu na trh a řídit potřeby likvidity a profil splatnosti; (4) kombinaci aukcí a syndikací s cílem zajistit nákladově efektivní přístup k nezbytnému financování za výhodných podmínek. Diverzifikovaná strategie financování může Komisi pomoci dosáhnout 2 hlavních cílů: (1) řešit značné potřeby financování v rámci nástroje Next Generation EU a (2) dosáhnout požadovaných nízkých nákladů a nízkého realizačního rizika v zájmu všech členských států a jejich občanů. Využitím široké škály splatností a nástrojů a zvýšením předvídatelnosti finančních operací Komise zajistí větší absorpční kapacitu trhu. Tak bude možné lépe reagovat na značné potřeby financování. Díky flexibilitě při rozhodování o tom, kdy operace financování provádět a jaké techniky nebo nástroje použít, Komise může dosáhnout požadovaných nízkých nákladů a nízkého realizačního rizika.

 

Jednání o nové dohodě mezi mezi EU, Afrikou, Karibikem a Tichomořím byla uzavřena

  • Jednání o situaci po skončení platnosti dohody z Cotonou byla zahájena v září 2018.

  • Nová dohoda zohledňuje obavy a očekávání států OACPS a představuje základ pro další posílení vztahu s EU. 

EU a Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OACPS, dříve známé jako skupina států AKT) 15. 4. 2021 podepsali dohodu o partnerství mezi EU a členy OACPS. Jedná se o formální uzavření jednání o dohodě po skončení platnosti dohody z Cotonou, která stanoví rámec pro politickou, hospodářskou a odvětvovou spolupráci na příštích 20 let. Platnost dohody z Cotonou měla původně skončit v roce 2020, ale její uplatňování bylo prodlouženo do listopadu 2021. Dohoda, která nahradí dohodu z Cotonou poté, co obě strany dokončí své vnitřní postupy pro podpis a uzavření, vytváří podmínky pro budování aliancí a koordinovanější opatření na světové scéně, kde může mít tato dohoda významný dopad na řešení některých z nejpalčivějších globálních výzev. Společně EU a členské státy OACPS představují více než 1,5 mld. obyvatel. Návrh znění, který byl dohodnut po více než dvou a půl letech jednání, představuje ambiciózní a posílené politické partnerství mezi EU a členy OACPS s cílem dosáhnout vzájemně prospěšných výsledků v oblasti společných zájmů. Dohoda o partnerství se konkrétně skládá z tzv. „společného základu“ stanovícího hodnoty a zásady, které partnery sbližují, a uvádí strategické prioritní oblasti, na nichž obě strany hodlají pracovat. Jedná se o: lidská práva; demokracii a správu věcí veřejných ve společnostech zaměřených na lidi a založených na právech; mír a bezpečnost; lidský a sociální rozvoj; environmentální udržitelnost a změnu klimatu; inkluzivní udržitelný hospodářský růst a rozvoj; migraci a mobilitu.  Nová dohoda podstatně modernizuje spolupráci a rozšiřuje rozsah a rozměr ambicí EU a států OACPS, pokud jde o lepší řešení současných a budoucích výzev. Partneři zvýšili své závazky v prioritních oblastech, jako jsou: lidská práva, demokracie a správa věcí veřejných, mír a bezpečnost, lidský rozvoj, který zahrnuje zdraví, vzdělávání a rovnost žen a mužů, jakož i udržitelnost životního prostředí, změna klimatu, udržitelný rozvoj a růst a migrace a mobilita. Nově se dohoda rovněž výrazným způsobem zaměřuje na regiony a strukturu řízení přizpůsobenou potřebám každého regionu, a to poprvé po více než čtyřiceti letech spolupráce. Podpis, prozatímní uplatňování a uzavření dohody bude muset schválit Rada na základě návrhů Komise. Tyto návrhy spolu s vyjednaným textem přeloženým do všech jazyků EU budou předány Radě. Rada rozhodne o uzavření dohody po obdržení souhlasu Parlamentu, jak je stanoveno v čl. 218 SFEU. Podpis dohody se očekává ve druhé polovině roku 2021. Pro vstup dohody v platnost budou muset strany dokončit své příslušné vnitřní postupy.

 

Rada přijala závěry o strategii v rámci indicko-tichomořského regionu

  • Cílem je přispět ke stabilitě, bezpečnosti, prosperitě a udržitelnému rozvoji regionu.

  • Současná dynamika v tomto regionu vedla k intenzivnímu geopolitickému soupeření.

Rada 19. 4. 2021 schválila závěry o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu, v nichž vytyčila záměr EU posílit své strategické zaměření, přítomnost a činnost v tomto regionu, který má z hlediska zájmů EU mimořádný strategický význam. Cílem je přispět v době nových výzev a narůstajícího napětí v této oblasti k její stabilitě, bezpečnosti, prosperitě a udržitelnému rozvoji. Obnovený závazek EU vůči indicko-tichomořskému regionu, který se rozkládá od východního pobřeží Afriky po tichomořské ostrovní státy, bude mít dlouhodobý charakter a bude založen na dodržování zásad demokracie, lidských práv, právního státu a mezinárodního práva. Současná dynamika v tomto regionu vedla k intenzivnímu geopolitickému soupeření, které se odrazilo i na rostoucím napětí v obchodních a dodavatelských řetězcích, jakož i v technologické, politické a bezpečnostní oblasti. Dochází také ke zpochybňování lidských práv. Tento vývoj představuje stále větší hrozbu pro stabilitu a bezpečnost v tomto regionu i mimo něj, což má přímý dopad na zájmy EU. EU se má v rámci svého přístupu a činnosti snažit podporovat mezinárodní řád založený na pravidlech, rovné podmínky, stejně jako otevřené a spravedlivé prostředí pro obchod a investice, reciprocitu, posílení odolnosti, boj proti změně klimatu a podporu propojení s EU. Klíčový význam mají i nadále bezplatné a otevřené námořní dodavatelské trasy v souladu s mezinárodním právem. Na těchto otázkách společného zájmu má EU pracovat spolu se svými partnery v indicko-tichomořském regionu. Má být nadále rozvíjet partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany a zabývat se mimo jiné problematikou námořní bezpečnosti, nepřátelských činností v kyberprostoru, dezinformací, nových technologií, terorismu a organizované trestné činnosti. EU a její regionální partneři mají také spolupracovat v zájmu zmírnění ekonomických a humanitárních dopadů pandemie COVID-19 a společně usilovat o inkluzivní a udržitelné socioekonomické oživení. Rada pověřila vysokého představitele a Komisi, aby do září 2021 předložili společné sdělení o spolupráci v indicko-tichomořském regionu.

 

Rada schválila závěry o obnoveném partnerství se zeměmi jižního sousedství 

  • EU má v úmyslu posílit politický dialog ve Středomoří.

  • Hlavním cíle je stimulace dlouhodobě udržitelného socioekonomického oživení a vytváření pracovních míst v zemích jižního sousedství. 

Rada 19. 4. 2021 schválila závěry potvrzující odhodlání EU obnovit a posílit své strategické partnerství se zeměmi jižního sousedství. Cílem je řešit společné výzvy, využívat společných příležitostí a uvolnit hospodářský potenciál regionu ve prospěch jeho obyvatel. Klíčovou společnou prioritou nové agendy pro Středomoří je stimulace dlouhodobě udržitelného socioekonomického oživení a vytváření pracovních míst v zemích jižního sousedství. EU a její partneři v jižním sousedství mohou společně proměnit výzvy v oblasti klimatu a životního prostředí a digitální transformaci ve významné příležitosti pro udržitelný rozvoj, a přispět tak ke spravedlivé a inkluzivní ekologické transformaci. EU chce využít všechny své dostupné nástroje, včetně nástroje NDICI–Globální Evropa a Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+), a spolupracovat s finančními institucemi. Za zásadní pro zajištění dlouhodobé stability, bezpečnosti a udržitelného rozvoje v regionu jsou rovněž považovány řádná správa věcí veřejných, prosazování a ochrana lidských práv a základních svobod, demokratických institucí a právního státu. EU plánuje posílit svou angažovanost v těchto otázkách a obnovit své úsilí v oblasti předcházení konfliktům a jejich řešení a v otázkách spolupráce v oblasti bezpečnosti, migrace a připravenosti a schopnosti reakce systémů zdravotní péče. EU má v úmyslu posílit politický dialog ve Středomoří pořádáním každoročních zasedání ministrů zahraničních věcí členských států EU a partnerských zemí jižního sousedství s cílem posoudit pokrok při provádění nové agendy pro Středomoří.

 

Konference o budoucnosti Evropy se blíží

  • Platforma je nástrojem, který občanům umožní zapojit se a vyjádřit se k budoucnosti EU.

  • Cílem je oslovit „mlčící většinu“, kterou není v diskuzích o EU slyšet nebo která se projeví pouze v době voleb. 

Zástupci EP, Rady a Komise (Výkonná rada Konference o budoucnosti Evropy) 19. 4. 2021 spustili mnohojazyčnou digitální platformu Konference o budoucnosti Evropy a vyzvali občany, aby přispěli k utváření budoucnosti EU. Platforma je k dispozici ve 24 jazycích, což občanům z celé EU umožňuje sdílet a vyměňovat si své nápady a názory prostřednictvím online akcí. Konference o budoucnosti Evropy představuje otevřenou a inkluzivní formu poradní demokracie, která nemá v dějinách obdoby. Jejím cílem je dát lidem větší prostor k vyjádření svých očekávání od EU, která by poté měla usměrňovat budoucí orientaci a tvorbu politik EU. Společné předsednictví se zavázalo navázat na výsledky konference. Mnohojazyčná digitální platforma je plně interaktivní: lidé na ní mohou diskutovat o svých návrzích s ostatními občany ze všech členských států ve 24 úředních jazycích EU. Lidé ze všech oblastí života a v co největším počtu se vyzývají, aby prostřednictvím platformy přispěli k utváření své budoucnosti, ale také aby ji propagovali na sociálních médiích s hashtagem #TheFutureIsYours. Platforma je rozdělena podle klíčových témat: změna klimatu a životní prostředí, zdraví, silnější a spravedlivější ekonomika, sociální spravedlnost a pracovní místa, EU ve světě, hodnoty a práva, právní stát, bezpečnost, digitální transformace, evropská demokracie, migrace a vzdělávání, mládež, kultura a sport. Tato témata doplňuje „otevřená schránka“ pro nápady, které se nemusí týkat jen jedné oblasti, a další témata („další nápady“), neboť občané mohou přijít s jakoukoli problematikou, která je pro ně důležitá. Platforma rovněž poskytuje informace o struktuře a činnosti konference. Je otevřena všem občanům EU, jakož i orgánům a institucím EU, vnitrostátním parlamentům, ústředním a místním orgánům a občanské společnosti. Bude plně respektovat soukromí uživatelů a pravidla EU pro ochranu údajů. Platforma nabízí 3 hlavní způsoby interakce: lidé se mohou podělit o své názory týkající se Evropy a změn, které je podle nich třeba uskutečnit, nebo podpořit názory ostatních a vyjádřit se k nim; mohou vyhledávat akce v blízkosti svého bydliště nebo online, kterých se mohou zúčastnit, nebo pořádat své vlastní akce a podílet se na pokroku a výsledcích konference. V rámci konference by měly být do jara 2022 vypracovány závěry, které poslouží jako doporučení a vodítko ohledně budoucnosti Evropy pro orgány EU.

 

Komise zaregistrovala 2 občanské iniciativy

  • Jakmile je evropská občanská iniciativa formálně zaregistrována, může 1 mil. občanů EU z alespoň 1/4 členských zemí vyzvat Komisi, aby v oblasti, která je v její působnosti, navrhla odpovídající právní předpisy.

  • Od počátku evropské občanské iniciativy Komise zaregistrovala celkem 78 iniciativ a 26 jich zamítla, protože nesplňovaly podmínky.

Komise se 21. 4. 2021 rozhodla zaregistrovat 2 evropské občanské iniciativy, konkrétně „Výměnný program pro státní zaměstnance“ (CSEP) a „Zelené střešní zahrady“. Organizátoři iniciativy „Výměnný program pro státní zaměstnance“ vyzývají Komisi, aby zahájila výměnný a vzdělávací program pro úředníky členských států EU. Cílem programu by bylo nabídnout státním zaměstnancům odbornou praxi v obdobné službě v jiném členském státě po dobu 2–12 měsíců. Organizátoři iniciativy „Zelené střešní zahrady“ vyzývají Komisi, aby usnadnila vytváření zelených zahradních ploch na střechách podniků. Nevyužité střechy by tak mohly přispívat ke zlepšení životního prostředí. Jelikož obě iniciativy splňují nezbytné podmínky, Komise je považuje za právně přípustné, a proto se rozhodla je zaregistrovat. V této fázi se Komise nezabývala obsahem iniciativ. Po registraci mohou organizátoři iniciativy začít se sběrem podpisů na její podporu. Pokud iniciativa během 1 roku získá 1 mil. prohlášení o podpoře z alespoň 7 členských států, bude na ni muset Komise reagovat. Komise může rozhodnout, zda žádosti vyhoví, či nikoli. V obou případech však musí své rozhodnutí odůvodnit.

 

EU se zabývala situací v Rusku

  • Orgány EU odsoudily protiprávní aktivity na území ČR.

  • Poslanci jsou znepokojeni nedávným posílením ruské vojenské přítomnosti na hranicích s Ukrajinou.

Rada 21. 4. 2021 odsoudila protiprávní aktivity na území ČR, které v roce 2014 vedly k výbuchům v muničním skladu ve Vrběticích. V jejich důsledku zemřeli 2 čeští občané, bylo vážně ohroženo civilní obyvatelstvo a došlo k obrovským materiálním škodám. EU bere mimořádně vážně závěry českých orgánů, vycházející z rozsáhlého vyšetřování, že tyto činy spáchali příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. EU vyjádřila ČR plnou solidaritu a podporuje kroky, které její orgány dosud podnikly, a je připravena podpořit i její další úsilí o postavení odpovědných osob před soud. EU odsuzuje nepřiměřenou reakci a následné hrozby Ruské federace adresované ČR. K tomuto prohlášení se připojily i kandidátské země Republika Severní Makedonie, Černá Hora a Albánie, země ESVO Island, Lichtenštejnsko a Norsko, členské státy EHP a Ukrajina a Gruzie.

EP se k situaci v Rusku vyjádřil 29. 4. 2021, kdy přijal poměrem hlasů 569:67:46 nelegislativní usnesení, které potvrzuje, že poslanci jsou velmi znepokojeni nedávným posílením ruských vojenských kapacit v blízkosti hranic s Ukrajinou a nezákonně okupovaném Krymu. EP se rovněž vyjádřil ke zjištěním, podle kterých byli za výbuch zbrojního skladu ve Vrběticích v ČR v roce 2014 zodpovědní pachatelé z řad ruských zpravodajských služeb. Poslanci tento čin, při kterém zahynuli dva čeští občané, důrazně odsoudili a označili jej za neakceptovatelný nepřátelský akt. EP vyjádřil občanům a orgánům ČR hlubokou solidaritu v souvislosti s tímto útokem, ale také s neopodstatněným vyhoštěním českých diplomatů z Ruska. Poslanci zároveň zdůraznili, že EU stojí pevně za ČR v diplomatickém sporu s Ruskou federací a vyzvali vlády členských států EU, aby přistoupily ke koordinovanému vyhoštění ruských diplomatů.

Následně Evropská rada 30. 4. 2021 důrazně odsoudila rozhodnutí ruských orgánů zakázat 8 státním příslušníkům EU vstup na ruské území. Patří sem předseda EP David Sassoli, viceprezidentka Komise Věra Jourová a úředníci 6 členských států EU. 

 

Rada vydala zprávu hodnotící přístup veřejnosti k dokumentům 

  • Na konci roku 2020 bylo více než 71 % dokumentů veřejně přístupných.

  • V roce 2020 bylo do rejstříku doplněno více než 22 tis. dokumentů. 

Rada 21. 4. 2021 schválila svou výroční zprávu o provádění nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům. V roce 2020 ovlivnily činnost Rady okolnosti způsobené krizí COVID-19. Od 1/2 března 2020 musela Rada uzpůsobit své fungování a rozhodovací proces, aby byla zajištěna institucionální kontinuita. Obnášelo to mimo jiné zavedení dočasné odchylky od jednacího řádu Rady s cílem usnadnit používání běžného písemného postupu, pořádání neformálních videokonferencí ministrů či neformálních videokonferencí členů pracovních skupin. Ze zprávy vyplývá, že na konci roku 2020 bylo ve veřejném rejstříku evidováno více než 440 tis. dokumentů v původním jazykovém znění. Více než 71 % těchto dokumentů je veřejně přístupných a k dispozici ke stažení. V roce 2020 bylo do rejstříku doplněno více než 22 tis. dokumentů v původním jazykovém znění, z nichž je téměř 73 % veřejně přístupných. Bylo zaznamenáno téměř 400 tis. konzultací veřejného rejstříku. Kdokoliv může požádat o přístup k dokumentům evidovaným ve veřejném rejstříku, které dosud nejsou veřejně přístupné. Přístup může být odepřen pouze na základě některé z výjimek stanovených v nařízení č. 1049/2001. Mezi tyto výjimky patří mimo jiné nutnost chránit rozhodovací proces Rady a veřejný zájem, pokud jde o obranné a vojenské záležitosti a mezinárodní vztahy. Pokud je přístup v prvotní fázi odepřen, lze podat potvrzující žádost. V roce 2020 obdržela Rada 2 321 původních žádostí o přístup k dokumentům a 26 potvrzujících žádostí, které vyžadovaly analýzu 13 382 dokumentů, což představuje oproti předcházejícím rokům značný nárůst. Plný přístup byl v prvotní fázi poskytnut k 11 254 dokumentům (84,1 %) a částečný přístup k 542 dokumentům (4 %). U 1 586 dokumentů (11, 9 %) byl přístup odepřen. Pokud jde o potvrzující žádosti, plný přístup byl poskytnut k 35 dokumentům a částečný přístup k 31 dokumentům. Rada potvrdila odepření přístupu k 52 dokumentům. Požadované dokumenty se týkaly celé řady oblastí politiky: zejména se jednalo o spravedlnost a vnitřní věci (20,4 %), hospodářskou a měnovou politiku (16,7 %), SZBP (13,1 %) a obecné záležitosti (6,7 %). Žádosti pocházely především od akademické obce (39 %) a od zástupců různých organizací občanské společnosti a soukromého sektoru (20,5 %).

 

EU chce rozumět demografickým změnám 

  • Demografický atlas má pomoci porozumět tomu, jak dochází k demografickým změnám.

  • Evropská populace stárne a počet obyvatel v produktivním věku klesá. 

Komise 29. 4. 2021 zahájila iniciativu EU nazvanou „Demografický atlas“, což je interaktivní internetový nástroj pro vizualizaci, sledování a předvídání demografických změn v EU, který byl vytvořen Společným výzkumným střediskem (JRC). V červnu 2020 zahájila Komise svou činnost v této oblasti prostřednictvím zprávy o dopadu demografické změny. Atlas má poskytovat přístup ke komplexnímu souboru demografických údajů a poznatků shromážděných na úrovni EU, na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Obsahuje oficiální statistiky a prognózy Eurostatu, nové údaje ve vysokém prostorovém rozlišení vypracované Společným výzkumným střediskem a tematické příspěvky, které spojují demografické trendy s konkrétními oblastmi politiky. Atlas má pomoci zlepšit porozumění demografickým změnám a předvídat demografickou dynamiku. Je to „živý“ nástroj, který lze přizpůsobit a rozšířit na potřeby různých politik. Může podpořit tvorbu politik zaměřených na sociální soudržnost, které jsou prospěšné pro všechny občany EU. „Demografický atlas“ je veřejně přístupný a může podporovat činnosti v různých oblastech politiky, včetně zdraví, zaměstnanosti, vzdělávání, přístupu ke službám, jakož i územní politiky a politiky soudržnosti. Z nedávné zprávy JRC vyplývá, že v letech 2015 až 2019 se součástí populace v produktivním věku stalo 22,9 mil. mladých Evropanů, zatímco ve stejném období dosáhlo věku odchodu do důchodu 26,6 mil. pracovníků: to naznačuje možný nedostatek přibližně 3,8 mil. pracovníků. I když politická opatření mohou demografické trendy ovlivnit pouze částečně, mohou pomoci zajistit, aby demografické změny neměly negativní dopad na hospodářství, produktivitu, sociální soudržnost nebo demokratický život. V červnu 2020 zahájila Komise svou činnost v této oblasti prostřednictvím zprávy o dopadu demografické změny.

 

EU zveřejnila výsledky 2 nových Eurobarometrů

  • Průzkum zjišťoval, zda se respondenti domnívají, že mladí lidé v rozvojových zemích hrají důležitou roli při řešení výzev v oblasti životního prostředí v těchto zemích.

  • Důvěra v EU se zvýšila.

Komise 29. 4. 2021 zveřejnila průzkum týkající se rozvojové spolupráce. Podle průzkumu Eurobarometr se téměř 90 % občanů EU domnívá, že je důležité navazovat partnerství se zeměmi mimo EU v zájmu snižování chudoby. Celosvětová pandemie neoslabila podporu občanů pro činnost EU na mezinárodní scéně a výsledky potvrzují výraznou tendenci posledních let, kdy spolupráce s partnerskými zeměmi zůstává jednou z nejpozitivněji vnímaných politik EU. Z průzkumu především vyplynulo, že vzrostly obavy ohledně zdraví, které 36 % respondentů označilo za nejpalčivější úkol pro budoucnost rozvojových zemí, což je o 5 p. b. více než v roce 2019. V situaci zvýšených obav veřejnosti ohledně onemocnění COVID-19 se EU v současnosti zaměřuje na očkování svých obyvatel a na mezinárodní úsilí o globální očkování, přičemž významným způsobem přispívá na nástroj COVAX a předběžně financuje výrobu očkovacích látek, které se vyvážejí do 34 zemí. EU rovněž posiluje systémy zdravotní péče, přičemž vychází z balíku globální reakce „týmu Evropa“, který disponuje částkou přes 40 mld. € na podporu partnerských zemí zasažených pandemií. Mezi dalšími naléhavými problémy se uvádějí vzdělávání (35 %), mír a bezpečnost (32 %) a hospodářský růst a zaměstnanost (29 %). Přibližně 1/4 respondentů zmínila vodu a hygienická zařízení (27 %), demokracii a lidská práva (26 %) a potravinové zabezpečení a zemědělství (24 %). Občané EU v převážné většině (88 %) souhlasí, že by EU měla řešit problém změny klimatu a jeho dopady v rozvojových zemích, zatímco 77 % občanů rozhodně souhlasí, že jednou z hlavních priorit EU by se měl stát boj proti chudobě, a 61 % respondentů uvádí, že rozvojová politika EU by se měla zaměřit také na snižování nerovností v rozvojových zemích. Přibližně 1/3 respondentů (34 %) se domnívá, že rozvojová politika EU by se měla zaměřovat pouze na pomoc rozvojovým zemím při posilování jejich ekonomik. V otázce vztahů s Afrikou více než 4 z 5 občanů EU (81 %) uvedli, že by EU měla posilovat svá partnerství s africkými zeměmi v zájmu vytváření pracovních míst a zajišťování udržitelného vývoje na obou kontinentech. Výsledky dobře rezonují se společným sdělením EU „Na cestě ke komplexní strategii s Afrikou“ a s navrhovanými 5 partnerstvími EU s Afrikou. 

Komise 23. 4. 2021 zveřejnila Standardní průzkum Eurobarometr – Zima 2020–2021. Dle výsledků se obraz EU zlepšil a důvěra v EU se zvýšila: oba posuzované faktory dosáhly úrovně, která je nejvyšší za více než 10 let. Za hlavní problémy evropští občané považují zdraví a hospodářskou situaci, a to jak na úrovni EU, tak na vnitrostátních úrovních. Z průzkumu rovněž vyplývají rostoucí obavy ohledně současného stavu národních ekonomik: 69 % Evropanů se domnívá, že současná situace je „špatná“, a 61 % Evropanů se obává, že hospodářství jejich země se z dopadů pandemie zotaví „v roce 2023 nebo později“. Průzkum s věnoval 5 hlavním oblastem: (1) Důvěra v EU a její image – Po 6bodovém nárůstu od standardního průzkumu Eurobarometr z léta 2020 EU důvěřuje téměř 1/2 Evropanů (49 %). Jedná se o nejvyšší úroveň zaznamenanou od jara 2008. Důvěra v národní vlády (36 %) a vnitrostátní parlamenty (35 %) oslabila, ačkoli obojí zůstává na vyšší úrovni než na podzim 2019. Ve 20 členských státech většina respondentů uvádí, že EU důvěřují, přičemž nejvyšší úrovně byly zaznamenány v Portugalsku (78 %) a Irsku (74 %). Méně lidí zastává neutrální názor na EU (38 %, –2 p. b.), zatímco 15 % (–4) EU vnímá negativně. V 25 členských státech EU vnímá EU pozitivně většina respondentů (jedná se o nárůst oproti 13 státům v létě 2020), přičemž nejvyšší podíl zaznamenalo Portugalsko (76 %) a Irsko (75 %). (2) Největší obavy na unijní i vnitrostátní úrovni – Téměř 4 občané EU z 10 považují zdraví za nejdůležitější problém, kterému EU v současné době čelí: otázku zdraví nyní zmiňuje 38 % respondentů, což od léta 2020 představuje prudký nárůst o 16 p. b. Na 1. příčce problematika zdraví nahradila hospodářskou situaci (35 %, beze změny), zatímco stav veřejných financí členských států klesl na 3. místo (21 %, –2). Životní prostředí a změna klimatu se nyní nacházejí na 4. místě (20 %, beze změny) a trojice hlavních obav poprvé od podzimu 2014 po 5bodovém poklesu nezahrnuje přistěhovalectví (18 %). Nezaměstnanost zmínilo 15 % Evropanů (–2 p. b.) a je tedy na 6. místě. Pokud jde o hlavní obavy na vnitrostátní úrovni, jako nejdůležitější problém je rovněž vnímáno zdraví (44 %), a to po nárůstu o 13 p. b. od léta 2020. Hospodářská situace, kterou zmínila ⅓ Evropanů (33 %, beze změny), je na 2. místě, zatímco nezaměstnanost (25 %, –3) zmínila ¼ respondentů. (3) Hospodářská situace a € – Vnímání národního hospodářství se nadále zhoršuje: pouze 29 % občanů EU je nyní toho názoru, že situace je „dobrá“ (–5 p. b. od léta 2020, –18 p. b. od podzimu 2019), což značí nejnižší úroveň tohoto ukazatele od jara 2013. Podíl Evropanů, kteří považují stávající situaci za „špatnou“, se odpovídajícím způsobem zvýšil (69 %, +5). Pozitivní vnímání současné situace národního hospodářství se v jednotlivých členských státech EU značně liší, od 86 % v Lucembursku až po 7 % v Itálii. Podpora € zůstává velmi vysoká: 79 % (+4) občanů eurozóny se vyslovilo pro € (jde o nejvyšší míru od roku 2004), přičemž hodnoty se pohybují od 95 % v Portugalsku po 70 % ve Francii a Rakousku. Celkově v EU € podporuje 7 z 10 Evropanů (70 %, +3), což je historicky nejvyšší úroveň. (4) Koronavirová pandemie – 43 % Evropanů je spokojeno s opatřeními, která národní vlády v boji proti pandemii dosud přijaly (pokles o 19 p. b. od léta 2020), zatímco nespokojeno je 56 % (+19). Stejný podíl respondentů je spokojen s opatřeními přijatými EU (43 %, –2), zatímco nespokojeno je 49 % (+5). 59 % však věří, že EU v reakci na pandemii v budoucnu učiní správná rozhodnutí. Více než 6 Evropanů z 10 (61 %) má za to, že hospodářství jejich země se z dopadu koronavirové pandemie zotaví v roce 2023 nebo později. Méně než ¼ si myslí, že k oživení dojde v roce 2022 (23 %), a pouze 5 % si myslí, že k oživení dojde v roce 2021. Téměř každý 10. respondent se obává, že hospodářství jeho země se z dopadu pandemie nikdy nezotaví (8 %). Většina Evropanů se domnívá, že plán obnovy EU ve výši 750 mld. €, Next Generation EU, je účinným nástrojem reakce na hospodářské dopady koronavirové pandemie (55 %). Téměř 4 z 10 jsou toho názoru, že účinný není (38 %). Od léta 2020 se osobní zkušenosti Evropanů s opatřeními pro boj proti pandemii, jako je omezení volného pohybu osob, zhoršily: většina občanů EU se nyní domnívá, že bylo obtížné se s nastalou situací vypořádat (40 %, +8 p. b. od léta 2020), zatímco méně než 3 z 10 tvrdí, že „vypořádat se s ní bylo snadné“ (29 %, –9). Podíl respondentů, kteří uvádějí, že bylo „jak snadné, tak obtížné se s nastalou situací vyrovnat“, zůstal téměř nezměněn, a to 31 % (+1). (5) Očkování proti onemocnění COVID-19 – 45 % Evropanů odpovědělo, že by se chtěli nechat očkovat co nejdříve – nebo v době, kdy probíhal průzkum, již očkování byli – a 20 % by tak chtělo učinit v roce 2021. 21 % by dalo přednost pozdějšímu očkování. Pouze 12 % uvádí, že se očkovat nenechá, a 2 % odpovídá „nevím“. Ve 21 zemích by se většina respondentů chtěla naočkovat co nejdříve nebo již byla očkována, v čele s Irskem (74 %), Dánskem (73 %) a Švédskem (71 %). Naopak v Bulharsku (19 %) a na Kypru (16 %) se má v úmyslu nechat očkovat co nejdříve méně než 1 respondent z 5.

 

Rada a EP schválily dohody týkající se brexitu

  • Dohoda s VB vstoupí v platnost 1. 5. 2021.

  • Uzavření dohody o obchodu a spolupráci poskytne v rámci nových vztahů mezi EU a VB právní jistotu v zájmu občanů a podniků na obou stranách. 

Rada 29. 4. 2021 přijala rozhodnutí o uzavření dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a VB a dohody o bezpečnosti informací. Pro EU se jedná o poslední krok při ratifikaci těchto dohod. V prosinci 2020 sjednali po několika kolech jednání obě dohody (více v příspěvku „Přípravy na brexit pokračují“, Institucionální záležitosti v červenci 2018, v příspěvku „Dohoda o brexitu uzavřena“, Institucionální záležitosti v listopadu 2018, v příspěvku „Příprava na tvrdý brexit zahájena”, Institucionální záležitosti v prosinci 2018, v příspěvku „Komise představila plány pro brexit bez dohody”, Institucionální záležitosti v září 2019, v příspěvku „Brexit v říjnu 2019 nebude”, Institucionální záležitosti v říjnu 2019, v příspěvku „Rada schválila zahájení jednání mezi EU a VB a přijala směrnice pro tato jednání“, Institucionální záležitosti v únoru 2020 a v příspěvku „Pokračování brexitu – Komise zveřejnila návrh právního textu”, Institucionální záležitosti v březnu 2020 a v příspěvku „Jednání o brexitu byla ukončena“, Institucionální záležitosti v prosinci 2020). Na konci prosince 2020 přijala Rada rozhodnutí o podpisu dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a VB a dohody o bezpečnosti informací a o jejich prozatímním provádění od 1. 1. 2021. Obě strany poté 30. 12. 2020 uvedené dohody podepsaly. Dohody se provádějí prozatímně od začátku roku 2021(více v příspěvku „Jednání o brexitu byla ukončena“, Institucionální záležitosti v prosinci 2020). V dohodách bylo stanoveno časově omezené prozatímní provádění do konce února 2021, pokud se strany nedohodnou na pozdějším datu. Dne 23. 2. rozhodla Rada partnerství EU–VB na žádost EU o prodloužení prozatímního provádění do konce dubna 2021, aby byl dostatek času na dokončení právně-jazykové revize dohody, což bylo dokončeno 21. 4. 2021. V únoru 2021 požádala Rada o vyjádření souhlasu s rozhodnutím o uzavření dohod EP, který tak učinil 27. 4. 2021. V doprovodném usnesení vypracovaném Koordinační skupinou EP pro Spojené království a Konferencí předsedů EP vítá uzavření EU a VB. Podle poslanců dohoda zmírňuje nepříznivé důsledky vystoupení VB. Zákonodárci však označují samotný brexit jako historickou chybu. EP ocenil, že obchodní dohoda mezi EU a VB je založena na nulových kvótách a nulových clech. Ustanovení dohody týkající se spravedlivé hospodářské soutěže by podle poslanců mohlo sloužit jako vzor pro budoucí dohody o volném obchodu. Plénum rovněž vyjádřilo souhlas s dalšími částmi dohody týkajícími se mimo jiné rybolovu, ochrany spotřebitelů, letecké dopravy a energetiky. Poslanci zároveň vyjádřili politování nad tím, že VB odmítlo rozšířit působnost dohody na oblast zahraniční, bezpečnostní a rozvojové politiky. Byli rovněž zklamáni rozhodnutím britské vlády neúčastnit se studentského výměnného programu Erasmus+. Dohoda vstoupí v platnost 1. 5. 2021.

 

Státy nestihly předložit své plány obnovy

  • ČR nepředložila ve stanoveném termínu svůj Národní plán obnovy.

  • Komise bude předložené plány detailně zkoumat.

Komise 30. 4. 2021 obdržela oficiální plány obnovy a odolnosti od Dánska, Španělska, Lotyšska a Lucemburska. Tyto plány stanoví reformy a projekty veřejných investic, které každý členský stát plánuje provést s podporou nástroje pro obnovu a odolnost (RRF). RRF je klíčovým nástrojem v rámci Next Generation EU, což je plán EU na silnější vznik pandemie COVID-19. Poskytne až 672,5 mld. € na podporu investic a reforem (v cenách roku 2018). Dělí se na granty v celkové hodnotě 312,5 mld. € a půjčky 360 mld. €. RRF má hrát klíčovou roli při pomoci Evropě dostat se z krize a při zajišťování zelených a digitálních přechodů. Komise nyní obdržela celkem 9 plánů obnovy a odolnosti od Dánska, Německa, Řecka, Španělska, Francie, Lotyšska, Lucemburska, Portugalska a Slovenska, i když termín pro odevzdání byl do konce dubna 2021. Komise představené plány v příštích 2 měsících posoudí na základě stanovených 11 kritérií a převede jejich obsah do právně závazných aktů. Toto posouzení bude zahrnovat zejména přezkum toho, zda plány přispívají k účinnému řešení všech význačných výzev uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země vydaných v rámci evropského semestru. Komise rovněž posoudí, zda plány věnují alespoň 37 % výdajů na investice a reformy podporující cíle v oblasti klimatu a 20 % na digitální přechod.