Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v červenci 2021

Euroskop, 10.08.2021

EU chce pokračovat v podpoře Východního partnerství, EU zveřejnila Eurobarometr týkající se změn klimatu, EU zveřejnila letní hospodářskou prognózu, Rada schválila první platby na oživení ekonomiky, Rada se dohodla na rozpočtu, Komise schválila český plán obnovy, EU finančně podporuje přepravu materiálu

 

  • Nové priority Východního partnerství byly představeny

  • Občané EU vnímají otázky týkající se klimatu jako velmi důležité

  • Hospodářská aktivita v 1. čtvrtletí 2021 překonala očekávání 

  • Rada schválila některé národní plány

  • Rada se vyjádřila k rozpočtu 2022

  • Kladné hodnocení plánu ČR pro oživení a odolnost

  • EU poskytne mimořádnou podporu na přepravu vybavení pro očkování a léčbu


Krátce…

 

EU chce pokračovat v podpoře Východního partnerství

  • Komise navrhla změny ve Východním partnerství. 

  • EU chce Východní partnerství podpořit minimálně 2,3 mld. €. 

Komise a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 2. 7. 2021 představily návrh, jak prosadit priority spolupráce s východními partnery v příštích letech. Tato agenda je založena na 5 dlouhodobých cílech, které jsou definovány pro budoucnost Východního partnerství v březnu 2020 (více v příspěvku „Komise navrhuje nové politické cíle v rámci Východního partnerství po roce 2020”, Institucionální záležitosti v březnu 2020). Měla by být podpořena hospodářským a investičním plánem ve výši 2,3 mld. € v oblasti grantů a kombinování zdrojů a záruk, s potenciálem zmobilizovat až 17 mld. €. Tento návrh by měl přispět k diskusím o budoucí politice Východního partnerství, mimo jiné na summitu Východního partnerství, který je naplánován na prosinec 2021. Komplexní agenda se zaměřuje na posílení obchodu, růstu a zaměstnanosti, investice do konektivity, posílení demokratických institucí a právního státu a podporu zelené a digitální transformace. Agenda zaměřená na obnovu, odolnost a reformy zahrnuje výběr 10 nejlepších cílů pro rok 2025 se závazky ve všech prioritních oblastech spolupráce. Zahrnují oblasti, jako je dodatečná podpora 500 tis. MSP, výstavba nebo modernizace 3 tis. km prioritních silnic a železnic v souladu s normami EU, boj proti kybernetickým hrozbám, boj proti korupci, snížení spotřeby energie nejméně o 20 % v 250 tis. domácnostech, kvalita ovzduší, lepší přístup k vysokorychlostnímu internetu v 80 % domácností, pomoc při očkování zdravotnických pracovníků, další podpora občanské společnosti a nezávislých médií, možnosti mobility pro 70 tis. studentů, výzkumných pracovníků a mladých lidí. Nová agenda také navrhuje revizi mnohostranné architektury Východního partnerství, aby se rámec přizpůsobil novým prioritám. Regionální hospodářský a investiční plán má podporovat socioekonomické oživení po COVID-19 a dlouhodobou odolnost. Návrhy budou projednány s partnerskými zeměmi, členskými státy EU, občanskou společností a dalšími klíčové zúčastněné strany s ohledem na 6. summit východního partnerství v prosinci 2021.

 

EU zveřejnila Eurobarometr týkající se změn klimatu

  • Ochrana klimatu je pro Evropany velmi důležitá. 

  • 81 % Evropanů souhlasí s tím, že na čistou energii by mělo jít více veřejné finanční podpory. 

Komise 5. 7. 2021 zveřejnila nový průzkum Eurobarometr, který ukazuje, že podle evropských občanů je změna klimatu tím nejzávažnějším problémem, kterému svět čelí. Zvláštního průzkumu Eurobarometr o změně klimatu se zúčastnilo 26 669 občanů z různých sociálních a demografických skupin, kteří pocházejí ze všech 27 členských států EU. Jako vážný problém vnímá změnu klimatu více než 9 z 10 dotázaných (93 %) a za velmi vážný problém ji považuje téměř 8 z 10 (78 %). V odpovědi na otázku, který problém je nejzávažnější, více než ¼ respondentů (29 %) zvolila buď změnu klimatu (18 %), zhoršování stavu přírody (7 %), nebo zdravotní problémy způsobené znečištěním (4 %). Pokud jde o politiky k řešení této problematiky, 9 z 10 občanů EU (90 %) souhlasí s tím, že emise skleníkových plynů by se měly snížit na minimum a zbývající emise by měly být kompenzovány, aby EU do roku 2050 dosáhla klimatické neutrality. Téměř 9 z 10 Evropanů (87 %) má za to, že je důležité, aby EU stanovila ambiciózní cíle pro větší využívání energie z obnovitelných zdrojů, a podle stejného počtu respondentů je důležité, aby EU poskytovala podporu na zlepšování energetické účinnosti. Většina (64 %) občanů EU tvrdí, že již v zájmu boje proti změně klimatu činí konkrétní kroky a zohledňuje udržitelnost. V otázce toho, kdo je za boj proti změně klimatu odpovědný, občané zdůrazňovali, že tyto individuální kroky musí doprovázet strukturální reforma, přičemž zmiňovali vlády členských států (63 %), podniky a průmysl (58 %) a EU (57 %). Více než 8 z 10 dotázaných (81 %) souhlasí s tím, že na čistou energii by mělo jít více veřejné finanční podpory, i kdyby to znamenalo snížení dotací na fosilní paliva. ¾ Evropanů (75 %) se domnívají, že investice do hospodářského oživení by se měly zaměřovat především na novou zelenou ekonomiku. Podle výsledků je zřejmé, že boj proti změně klimatu přináší občanům EU i evropskému hospodářství řadu příležitostí. Téměř 8 z 10 Evropanů (78 %) souhlasí s tím, že opatření v oblasti klimatu povedou k inovacím, které zvýší konkurenceschopnost evropských podniků. Téměř 8 z 10 (78 %) je rovněž toho názoru, že šíření know-how EU v oblasti nových čistých technologií do třetích zemí může pomoci vytvořit v EU nová pracovní místa. 7 z 10 respondentů (70 %) má za to, že snížení dovozu fosilních paliv může být pro EU ekonomicky přínosné. Více než 7 z 10 Evropanů (74 %) souhlasí s tím, že náklady na škody způsobené změnou klimatu jsou mnohem vyšší než investice potřebné na ekologickou transformaci.

 

EU zveřejnila letní hospodářskou prognózu

  • Předpokládá se, že inflace v EU dosáhne v roce 2021 průměrně 2,2 %.

  • Oproti předchozím očekáváním má k oživení evropského hospodářství dojít rychleji.  

Komise 7. 7. 2021 zveřejnila letní hospodářskou prognózu, ze které vyplývá, že hospodářská aktivita v 1. čtvrtletí 2021 překonala očekávání a lepší zdravotní situace ve 2. čtvrtletí vedla k rychlejšímu rozvolňování omezujících protiepidemických opatření. Podle průběžné hospodářské prognózy z léta 2021 má hospodářství v EU i v eurozóně zaznamenat růst o 4,8 % a následně v roce 2022 o 4,5 %. Ve srovnání s předchozí prognózou z jara je míra růstu v roce 2021 v EU (+0,6 p. b.) a eurozóně (+0,5 p. b.) výrazně vyšší, zatímco v roce 2022 v obou oblastech vykazuje pouze mírný nárůst (+0,1 p. b.). Na úroveň před krizí by se měl reálný HDP vrátit v posledním čtvrtletí 2021, a to jak v EU, tak v eurozóně. V eurozóně by to mělo být o čtvrtletí dříve, než se očekávalo v jarní prognóze. Podle prognózy by měl růst posílit v důsledku několika faktorů: (1) hospodářská činnost v 1. čtvrtletí 2021 překonala očekávání; (2) narůstající míra proočkovanosti vedly k poklesu počtu nových infekcí a hospitalizací, což následně umožnilo členským státům EU v následujícím čtvrtletí znovu otevřít své ekonomiky. Existují také známky oživení cestovního ruchu v rámci EU, ke kterému by měl dále přispět nový digitální certifikát EU COVID platný od července 2021. Dále se očekává, že k růstu významně přispěje Nástroj pro oživení a odolnost. Prognóza inflace v roce 2021 a 2022 byla upravena směrem nahoru. Očekává se, že rostoucí ceny energie a komodit, výrobní překážky způsobené kapacitními omezeními a nedostatkem některých vstupních složek a surovin, jakož i silná poptávka doma i v zahraničí budou v roce 2021 vyvíjet tlak na růst spotřebitelských cen. V roce 2022 by se tyto tlaky měly postupně zmírňovat. Předpokládá se, že inflace v EU dosáhne v roce 2021 průměrně 2,2 % (+0,3 p. b. ve srovnání s jarní prognózou) a 1,6 % v roce 2022 (+0,1 p. b.). V eurozóně má inflace v roce 2021 dosáhnout průměrně 1,9 % (+0,2 p. b.) a v roce 2022 pak 1,4 % (+0,1 p. b.). 

 

Rada schválila první platby na oživení ekonomiky

  • Nástroj pro oživení a odolnost je ústředním prvkem nástroje Next Generation EU.

  • Přijatá rozhodnutí Rady umožní členským státům využít finanční prostředky nejen k překonání krize COVID-19. 

Rada 13. 7. 2021 přijala první soubor prováděcích rozhodnutí Rady o schválení národních plánů pro oživení a odolnost. Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko a Španělsko dostaly zelenou k využití finančních prostředků EU na podporu oživení a odolnosti, které podpoří jejich ekonomiky a pomohou jim zotavit se z dopadů pandemie COVID-19. Přijetí prováděcích rozhodnutí Rady o schválení těchto plánů umožňuje členským státům podepsat grantové dohody a dohody o půjčce a čerpat předběžné financování až do výše 13 %. Všech 12 členských států požádalo o předběžné financování ze svých přidělených prostředků. Rozhodnutí, která Rada přijala, představují poslední krok před tím, než budou členské státy moci uzavřít s Komisí grantové dohody a dohody o půjčce a začít přijímat finanční prostředky na provádění svých národních plánů. Jednotlivá opatření členských států zaměřená na oživení a zvýšení odolnosti EU zahrnují například dekarbonizaci průmyslu, renovaci budov, digitalizaci veřejné správy a rekvalifikaci pracovních sil. Plány se rovněž zabývají doporučeními pro jednotlivé země, která byla formulována během diskusí v rámci evropského semestru v letech 2019 a 2020.

 

Rada se dohodla na rozpočtu

  • Rozpočet na rok 2022 bude hrát důležitou úlohu při hospodářském oživení po pandemii COVID-19. 

  • Rozpočty musí dodržovat stanovené stropy z VFR. 

  • Rozpočet na základě postoje Rady dosahuje celkem 167,7 mld. € v prostředcích na závazky a 170 mld. € v prostředcích na platby. 

Rada se 14. 7. 2021 dohodla na postoji k návrhu rozpočtu EU na rok 2022. Rozpočet na základě postoje Rady dosahuje celkem 167,7 mld. € v prostředcích na závazky a 170 mld. € v prostředcích na platby. Rozpočet na rok 2022 bude doplněn finančními prostředky z nástroje Next Generation EU, které mají pomoci podpořit oživení evropského hospodářství. Rada provedla podrobnou analýzu návrhu rozpočtu EU na rok 2022, který Komise předložila v červnu 2021 (více v příspěvku „Komise předložila rozpočet na rok 2022”, Institucionální záležitosti v červnu 2021). Aby se zabránilo významnému navýšení ve srovnání s rokem 2021 a aby byla zajištěna realistická schopnost čerpat finanční prostředky, navrhuje se odložit část financování některých rozpočtových položek do 2. části VFR na období 2021–2027. Rada rovněž zdůrazňuje, že správní výdaje v rozpočtu na rok 2022, zejména pokud jde o objem personálních zdrojů, by měly být v souladu se stávající dohodou o VFR.

Shrnutí postoje Rady 

 

Postoj Rady k návrhu rozpočtu na rok 2022

Změny provedené Radou v NR 2022

 

prostředky na závazky

prostředky na platby

prostředky na závazky

prostředky na platby

Okruhy VFR

 

 

 

 

1 Jednotný trh, inovace a digitální agenda

21 219 091 840

21 588 101 276

−425 050 000

−141 200 000

2 Soudržnost a hodnoty

55 707 144 548

61 882 579 325

−391 439 000

−336 772 333

2.1 Hospodářská, sociální a územní soudržnost

49 706 125 007

56 349 452 460

 

 

2.2 Investice do konkurenceschopností, lidí a hodnot

6 001 019 541

5 533 126 865

−391 439 000

−336 772 333

3 Přírodní zdroje a životní prostředí

56 072 406 716

56 499 743 963

−25 000 000

−8 330 000

4 Migrace a správa hranic

3 078 967 387

3 075 985 566

−45 000 000

−45 000 000

5 Bezpečnost a obrana

1 765 291 945

1 231 194 518

−20 000 000

−6 666 667

6 Sousedství a svět

16 197 442 918

12 243 385 271

−501 000 000

−163 666 666

7 Evropská veřejná správa

10 822 495 097

10 822 595 097

−22 767 077

−22 767 077

Okruhy VFR celkem

164 862 840 451

167 343 585 016

−1 430 256 077

−724 402 743

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech (EAR)

1 298 919 000

1 298 919 000

 

 

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)

201 332 382

25 000 000

 

 

Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu

1 298 918 592

1 298 918 592

1 298 918 592

1 298 918 592

Zvláštní nástroje celkem

2 799 169 974

2 622 837 592

1 298 918 592

1 298 918 592

Prostředky celkem

167 662 010 425

169 966 422 608

−131 337 485

574 515 849

Rada svůj postoj formálně přijme písemným postupem, který skončí v září 2021, a následně jej předloží EP. EP by se měl na svém mandátu pro jednání o rozpočtu dohodnout během plenárního zasedání v říjnu 2021. Budou-li se postoje obou orgánů rozcházet, což se stává velmi často, začne 26. 10. 2021 běžet 3týdenní dohodovací období, které potrvá do 15. 11. 2021. Pokud Rada a EP do konce uvedeného období k dohodě o rozpočtu na rok 2022 nedospějí, předloží Komise 2. návrh rozpočtu.

 

Komise schválila český plán obnovy 

  • Plán má hrát klíčovou úlohu při podpoře přechodu na ekologičtější a digitálnější budoucnost ČR. 

  • ČR hodlá investovat do obnovitelné energie a udržitelné dopravy a zároveň zlepšit energetickou účinnost budov.  

Komise 19. 7. 2021 vydala kladné hodnocení plánu ČR pro oživení a odolnost. Jedná se o důležitý krok k tomu, aby EU vyplatila z Nástroje pro oživení a odolnost ve formě grantů 7 mld. € (více v příspěvku „Komise pokračuje v přípravě nástroje Next Generation”, Institucionální záležitosti v lednu 2021, v příspěvku „Facilita na podporu oživení a odolnosti byla přijata”, Institucionální záležitosti v prosinci 2020 a v příspěvku „Rada schválila Nástroj pro oživení a odolnost”, Institucionální záležitosti v únoru 2021). Komise plán ČR, který byl předložen v červnu 2021, posoudila na základě kritérií stanovených v nařízení č. 241/2021 o Nástroji pro oživení a odolnost (více v příspěvku „ČR předložila svůj plán pro oživení”, Institucionální záležitosti v červnu 2021). Komise posuzuje plány na podporu oživení a odolnosti na základě 11 kritérií stanovených v samotném nařízení. U 11 kritérií se vyžaduje posouzení, zda opatření mají trvalý dopad; opatření řeší problémy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země nebo jejich významnou část; milníky a cíle, které umožňují sledovat pokrok v oblasti reforem a investic, jsou jasné a realistické; plány splňují cíl 37 % výdajů na oblast klimatu a cíl 20 % výdajů na digitální oblast; plány respektují zásadu „významně nepoškozovat“; plány poskytují přiměřený kontrolní a auditní mechanismus a stanoví věrohodnost informací o nákladech. V analýze Komise se zejména posuzovalo, zda investice a reformy stanovené v plánu ČR podpoří ekologickou a digitální transformaci, přispějí k účinnému řešení problémů zjištěných v rámci evropského semestru a posílí jeho růstový potenciál, vytváření pracovních míst a hospodářskou a sociální odolnost. Komise konstatuje, že na opatření na podporu cílů v oblasti klimatu ČR věnuje 42 % prostředků, které mu byly celkově přiděleny. Plán zahrnuje investice do energie z obnovitelných zdrojů, modernizace rozvodných sítí dálkového vytápění, výměny uhelných kotlů a zlepšení energetické účinnosti obytných a veřejných budov. Obsahuje rovněž opatření na ochranu přírody a vodohospodářství, jakož i investice do udržitelné mobility. Komise ve svém posouzení plánu ČR dále tvrdí, že na opatření, která podporují digitální transformaci, ČR věnuje 22 % prostředků, které mu byly celkově přiděleny. Plán počítá s investicemi do digitální infrastruktury, digitalizace veřejné správy včetně oblastí zdravotnictví, spravedlnosti a správy stavebních povolení. Podporuje digitalizaci podniků a digitální projekty v kulturních a kreativních odvětvích. Zahrnuje také opatření ke zlepšení digitálních dovedností na všech úrovních, jako součást vzdělávacího systému a prostřednictvím specializovaných programů pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci. Komise se domnívá, že plán ČR může řešit hospodářské a sociální výzvy uvedené v doporučeních pro ČR, která mu Rada adresovala v rámci evropského semestru v letech 2019 a 2020, nebo jejich významnou část. Plán stanoví opatření k řešení potřeby investic do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, udržitelné dopravy a digitální infrastruktury. Cílem několika opatření je řešit potřebu podporovat digitální dovednosti, zlepšit kvalitu a inkluzivnost vzdělávání a zvýšit dostupnost zařízení péče o děti. Plán rovněž počítá se zlepšením podnikatelského prostředí, zejména prostřednictvím rozsáhlých opatření pro elektronickou veřejnou správu, reformy postupů udělování stavebních povolení a protikorupčních opatření. Výzvy v oblasti výzkumu a vývoje pomohou řešit investice zaměřené na posílení spolupráce veřejného a soukromého sektoru a finanční a nefinanční podpora inovativních podniků. Plán dle Komise představuje vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci ČR, čímž má přispívat k 6 pilířům uvedeným v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. V českém plánu jsou navrženy projekty zahrnující zvláštní investiční projekty, které se zabývají otázkami, které jsou společné všem členským státům v oblastech, které vytvářejí pracovní místa a růst a jsou potřebné pro dvojí transformaci. ČR např. navrhla 1,4 mld. € na podporu energeticky účinných renovací budov a 500 mil. € na posílení digitálních dovedností prostřednictvím vzdělávání a investic do programů zvyšování kvalifikace a rekvalifikace veškeré pracovní síly. Komise ve svém posouzení konstatovala, že v souladu s požadavky stanovenými v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost žádné opatření obsažené v plánu nebude významně poškozovat životní prostředí. Opatření navržená v plánu pro oživení a odolnost týkající se kontrolních systémů jsou dle Komise přiměřená pro předcházení, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetů zájmů v souvislosti s využíváním finančních prostředků. Rovněž se očekává, že tato opatření účinně zabrání dvojímu financování podle uvedeného nařízení a jiných programů EU. Tyto kontrolní systémy jsou doplněny dodatečnými auditními a kontrolními opatřeními obsaženými v návrhu prováděcího rozhodnutí Rady, který předložila Komise, jako milníky. Tyto milníky mají být splněny předtím, než ČR předloží Komisi svou první žádost o platbu.

 

EU finančně podporuje přepravu materiálu

  • Nástroj pro mimořádnou podporu umožňuje EU podporovat členské státy v případě krize s důsledky pro životy občanů. 

  • Mezi zásilky financované z balíku patří např. přeprava léků pro intenzivní péči a přeprava injekčních stříkaček. 

Komise 30. 7. 2021 informovala o tom, že poskytne další finanční pomoc 6 členským státům prostřednictvím balíku opatření v oblasti mobility v rámci nástroje pro mimořádnou podporu ve výši více než 14 mil. € na přepravu vybavení pro očkování a léčbu v souvislosti s onemocněním COVID-19. Jedná se o další prostředky navíc k již uvolněným 150 mil. € na přepravu základního zdravotnického materiálu od roku 2020. Mezi zásilky financované z balíku patří přeprava léků pro intenzivní péči do Belgie a přeprava injekčních stříkaček a jehel do Itálie. Dalšími příjemci finančních prostředků EU jsou Rakousko, ČR, Rumunsko a Slovinsko. Celkem bylo financováno více než 1 tis. letů a 500 zásilek. Do konce června 2021 bylo uvolněno celkem 1,15 mil. € na přepravu 293 zdravotnických pracovníků a 35 pacientů.