Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Směrnice o energetické náročnosti budov

Euroskop, 20.10.2008

Komise 20. června 2008 uzavřela veřejnou konzultaci týkající se případné revize směrnice o energetické náročnosti budov (č. 2002/91). Předložení legislativního návrhu se očekává do konce roku.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov

 

1. Pozadí

 

Současnou platnou legislativou v této oblasti je směrnice č. 2002/91 o energetické náročnosti budov (EPBD, Energy Performance of Buildings Directive). Hlavním limitem této normy je skutečnost, že je relevantní jen pro budovy s výměrou více než 1000 m2.

Hlavními obsahovými body této směrnice jsou především:

  • energetická certifikace budov;
  • stanovené minimální požadavky na energetickou náročnost velkých stávajících budov;
  • minimální požadavky na energetickou náročnost nově postavených budov;
  • pravidelné inspekce kotlů a klimatizačních systémů.

Dalšími relevantními legislativními dokumenty v otázce energetické účinnost budov a spotřebičů jsou především směrnice č. 32/2006, č. 32/2005, č. 68/1993 a Akční plán pro energetickou účinnost (COM(2006)545).

Budovy statisticky zastupují zhruba 40 % energetické spotřeby EU. Toto procento je (pro srovnání) vyšší než energetická spotřeba dopravy a průmyslu. Četné výzkumy upozorňují na skutečnost, že až pětina současné energetické spotřeby, tedy zhruba 30-45 milionů tun CO2 za rok, by mohlo být ušetřeno v případě aplikace přísnějších standardů při stavbě budov.

 

1.1. Postoj Evropského parlamentu

 

Evropský parlament se 31. ledna 2008 svým usnesením vycházejícím ze zprávy Fiony Hallové vyjádřil k Akčnímu plánu pro energetickou účinnost. V otázce energetické náročnosti budov především:

  • podpořil případnou revizi směrnice č. 2002/91;
  • vyzval Komisi, aby urychlila řízení proti státům, které směrnici neuplatňují;
  • vyjádřil přesvědčení, že nové budovy musejí být bezpodmínečně stavěny podle norem nejvyšší možné energetické účinnosti, stávající budovy mají být modernizovány podle současných norem;
  • vyzval Komisi, aby při případné revizi směrnice č. 2002/91 zahrnula nově všechny budovy bez ohledu na jejich velikost;
  • vznesl otázku, zda by alternativou k renovaci neměla být podpora demolicí energeticky příliš náročných budov;
  • vyzval Komisi ke stanovení požadavků na minimální energetickou účinnost kotlů.

 

1.2. Postoj EuroAce

 

Evropská asociace firem zabývajících se zvyšováním energetické účinnosti budov (EuroACE) přivítala zvažovanou revizi stávající legislativy. Především se vyslovila pro odstranění limitu 1000 m2 relevantního pro aplikaci přísnějších požadavků. Dále také vyzvala, aby členské státy přesně definovaly stavby s nízkou energetickou náročností a aby tento typ novostaveb propagovaly ve veřejném sektoru. Certifikáty energetické účinnosti budov by se podle asociace měly napříště týkat bez výjimky všech budov, do kterých má přístup veřejnost. S tím souvisí i další výzva týkající se nutného sjednocení energetické certifikace budov ve všech členských státech EU.

 

2. Klíčové obsahové body konzultačního dokumentu

 

  • Energetická spotřeba budov v EU představuje 40 % celkové spotřeby energie v EU. Pokud EU začne aplikovat šetrné standardy, sníží podíl na 28 % v roce 2020, což může snížit celkovou spotřebu energie v EU o 11 %.
  • Návrh, aby napříště musely přísnější standardy splňovat i budovy s výměrou pod 1000 m2. Důsledkem stávající úpravy je totiž stav, kdy přísnější normy musí splňovat jen 30 % budov v EU.
  • Je třeba zvýšit efektivitu používání certifikátů energetické náročnosti. Tento nástroj je zcela vyhovující, je však třeba zajistit, aby certifikáty měly ve všech členských zemích dostatečnou kvalitu a aby byly využívány v případě všech převodů budov.
  • Pokud budou aplikovány nové standardy, benefitem pro EU bude především zvýšení nezávislosti na importu energie ze třetích zemí.
  • Směrnice č. 2002/91 o energetické náročnosti budov je nedostačující, protože formulace mnohých článků jsou vágní a nedostatečně jasně definované.
  • Potenciál pro aplikaci přísnějších norem mají veřejné budovy, které mohou jít příkladem. Bohužel se tak doposud neděje.
  • Nová směrnice nemá pouze pozměňovat stávající legislativu. Má být z důvodu přehlednosti zcela novým právním rámcem neodkazujícím na stávající směrnice.

 

 3. Očekávaný vývoj

 

Zveřejňování výsledků konzultací je v případě Komise bohužel velmi nekonzistentní a často spojené s velkým zpožděním. Poté, co Komise příspěvky obdržené v rámci veřejné konzultace oficiálně vyhodnotí, lze očekávat zveřejnění konkrétního legislativního návrhu - patrně do konce roku 2008.

 

Seznam odkazů

 

Dokumenty

 

 

Další odkazy

 

Další články v rubrice

Veřejné konzultace v srpnu 2019

Euroskop, 09.08.2019

Veřejné konzultace v dubnu 2019

Euroskop, 10.04.2019