Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Veřejné zdraví v březnu 2020

Euroskop, 10.04.2020

Komise vydala balík opatření proti COVID-19, Předsednictví spustilo režim plné aktivace IPCR, Rada i Evropská rada řeší v rámci mimořádných jednání COVID-19, Komise poskytla více financí na výzkum, Komise představila pokyny k opatřením na hranicích, Komise se snaží o zajištění dodávek osobních ochranných prostředků, Evropská rada vydala společné prohlášení, EP schválil část opatření v boji proti COVID-19

  • EU chce zmírnit socioekonomický dopad onemocnění COVID-19

  • Mechanismus IPCR byl plně aktivován

  • Lídři EU se mimořádně schází kvůli pandemii koronaviru

  • Komise chce více podporovat výzkum věnující se nemoci COVID-19

  • Členské státy mohou na hranicích provádět základní zdravotní prohlídky

  • Evropská rada se vyjádřila k pandemii

  • EU by měla zajistit dodávky osobních ochranných prostředků

  • EP na mimořádném zasedání schválil na dálku akty spojené s bojem proti koronaviru

  

Komise vydala balík opatření proti COVID-19

  • Hlavní část fiskální reakce na koronavirus má jít z vnitrostátních rozpočtů členských států.

  • Komise podporuje plnou flexibilitu rámců pro státní podporu a Paktu o stabilitě a růstu.

  • Komise plánuje využít nástroje, které má k dispozici, ke zmírnění následků pandemie

  • V rámci této nové iniciativy navrhuje Komise nasměrovat celkem 37 mld. € z politiky soudržnosti na boj proti krizi.

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council, the Council, the European Central Bank, the European Investment Bank and the Eurogroup - Coordinated economic response to the COVID-19 Outbreak (COM(2020)112)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) č. 1301/2013 a nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na koronavirovou nákazu COVID-19 [investiční iniciativa pro reakci na koronavirus] (KOM(2020)113)

Doporučení Komise (EU) 2020/403 ze dne 13. března 2020 o postupech posuzování shody a dozoru nad trhem v souvislosti s hrozbou nákazy koronavirem COVID-19

 Komise 13. 3. 2020 předložila reakci na pandemii koronaviru, jejímž cílem je zmírnit socioekonomický dopad nemoci COVID-19 na hospodářství EU i na občany.

Pozadí

COVID-19 je závažnou mimořádnou událostí v oblasti veřejného zdraví pro občany, společnost i hospodářství. Infekce se nevyhnula žádnému z členských států. Jde zároveň o velký otřes pro hospodářství EU. 

Komise 10. 3. 2020 oznámila opatření na podporu likvidity, jejichž cílem je ulevit SME. Z těchto opatření by měly mít prospěch SME v oblasti cestovního ruchu, zejména v členských státech, kde cestovní ruch přináší významný prospěch národnímu hospodářství a kde nyní neprobíhá.

Klíčové a sporné body

Komise plánuje využít nástroje, které má k dispozici, ke zmírnění následků pandemie, zejména s cílem:

  • zajistit nezbytné zásobování systémů zdravotní péče zachováním integrity jednotného trhu a produkce a distribuce hodnotových řetězců,
  • podporovat obyvatelstvo, aby se neprojevily neúměrné důsledky pro příjmy a zaměstnanost a zabránilo se trvalému působení této krize,
  • podpořit podniky a zajistit, aby likvidita finančního sektoru nadále podporovala ekonomiku
  • a umožnit členským státům jednat rozhodně a koordinovaně, a to prostřednictvím plné flexibility rámců pro státní podporu a Paktu o stabilitě a růstu.

Hlavní část fiskální reakce na koronavirus má jít z vnitrostátních rozpočtů členských států. Pravidla EU pro státní podporu umožňují členským státům přijímat rychlá a účinná opatření na podporu občanů a podniků, zejména SME, které čelí hospodářským problémům v důsledku COVID-19. Členské státy mohou přijmout celou škálu podpůrných opatření v souladu s platnými pravidly státní podpory. Mohou se rozhodnout pro uplatnění mzdových dotací, pozastavení plateb daně z příjmu právnických osob a DPH nebo sociálních příspěvků. Navíc mohou udělit i přímou finanční podporu spotřebitelům, např. na zrušené služby nebo letenky, které jim nebyly proplaceny ze strany dotčených firem. Pravidla EU pro státní podporu členským státům dávají možnost pomoci podnikům, které se potýkají s nedostatkem likvidity a potřebují nouzovou pomoc.

Komise navrhne Radě, aby uplatnila veškerou flexibilitu, kterou nabízí fiskální rámec EU, aby mohly provést opatření nezbytná pro to, aby se omezilo šíření koronavirové nákazy a zmírnily se její negativní socioekonomické dopady. Komise doporučí, aby se v případě negativního růstu nebo velkého poklesu aktivity upravilo fiskální úsilí požadované od členských států. Komise je také připravena navrhnout, aby Rada aktivovala obecnou únikovou doložku, aby bylo možné zohlednit obecnější podporu týkající se fiskální politiky. Tato doložka by ve spolupráci s Radou pozastavila fiskální korekci doporučenou Radou v případě prudkého hospodářského propadu v eurozóně nebo v EU jako celku.

Solidarita je v této krizi klíčová, zejména proto, aby se podařilo zajistit, že se prostředky nezbytné ke zmírnění zdravotních rizik nákazy dostanou ke všem potřebným. Komise členským státům mimo jiné poskytuje pokyny k tomu, jak zavést odpovídající kontrolní mechanismy pro zajištění bezpečnosti dodávek. Stejně tak Komise spouští zrychlené společné zadávací řízení pro toto zboží a vydává i doporučení k ochranným prostředkům bez označení CE.

Vzhledem k těsnému propojení evropských dodavatelských řetězců dopadá krize v souvislosti s koronavirem na dopravní systémy, které se opírají o rozsáhlou síť služeb pozemské, námořní i letecké nákladní dopravy. Komise spolupracuje s členskými státy na zajištění toku nezbytného zboží přes pozemní hranice.

K podpoře likvidity SME mají být použity stávající nástroje rozpočtu EU, a to jako doplněk k opatřením přijatým ze strany členských států. V nadcházejících týdnech bude z rozpočtu EU přesměrována 1 mld. € jako záruka pro Evropský investiční fond. Banky tím budou vybídnuty k poskytování likvidity SME a podnikům se střední tržní kapitalizací. Financování ve výši přibližně 8 mld. € má pomoci 100 tis. SME a malým podnikům se střední tržní kapitalizací. Zasaženým dlužníkům by měla být přerušena povinnost splácet úvěry.

V rámci zmírnění dopadu na zaměstnanost by se měly uplatnit především režimy zkrácených úvazků a kurzy zvyšování dovedností a rekvalifikace. Komise plánuje urychlit přípravu legislativního návrhu týkajícího se evropského systému zajištění v nezaměstnanosti s cílem podpořit politiky členských států, které usilují o zachování pracovních míst a dovedností. V rámci stávajícího i budoucího nařízení by mohl být k podpoře propuštěných a samostatně výdělečně činných osob využit rovněž Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. Pro rok 2020 je k dispozici až 179 mil. €.

V rámci nové iniciativy Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus navrhuje Komise nasměrovat celkem 37 mld. € z politiky soudržnosti na boj proti krizi v podobě koronaviru. Komise proto navrhuje, aby letos nemusela členské státy žádat o vrácení nevyčerpaného předběžného financování z evropských strukturálních fondů. Jedná se o částku zhruba 8 mld. € z rozpočtu EU, kterou budou členské státy moci využít k doplnění 29 mld. € ze strukturálních fondů v celé EU. Tím se navýší investiční částka pro rok 2020 a usnadní předsunutí dosud nepřidělených finančních prostředků ve výši 28 mld. €, které jsou v rámci programů politiky soudržnosti k dispozici v období 2014–2020. Komise vyzývá EP a Radu, aby tento návrh urychleně schválily, a mohl tak být přijat během příštích 2 týdnů.

Kromě toho Komise navrhuje, aby byla do působnosti Fondu solidarity EU nově zařazena také krize v oblasti veřejného zdraví, a mohl být v případě potřeby použit pro nejvíce postižené členské státy. Pro letošní rok je k dispozici až 800 mil. €. 

Orientační rozdělení objemu investic na základě Investiční iniciativy pro reakci na koronavirus podle členských států*

 v mil. €

Členský stát

Částky uvolněné jako likvidita

(1)

Odpovídající rozpočet EU

(2)

Celkové investice v souvislosti s uvolněnou likviditou

(3)=(1)+(2)

Zbývající částka z ESI fondů*** po iniciativě (včetně vnitrostátního spolufinancování)

Bulharsko

122

690

812

546

Belgie

37

29

66

373

Česká republika

294

869

1 163

3 956

Dánsko

18

20

38

47

Německo

328

498

826

1 906

Estonsko

73

222

295

397

Řecko

355

1 421

1 776

0

Španělsko

1 161

2 984

4 145

7 086

Francie

312

338

650

1 311

Chorvatsko

174

984

1 158

0

Irsko

1

1

3

0

Itálie

853

1 465

2 318

8 945

Kypr

7

39

45

0

Lotyšsko

118

674

792

0

Litva

222

1 264

1 487

0

Lucemburské velkovévodství

1

1

2

0

Maďarsko

855

4 748

5 603

0

Malta

9

39

48

0

Nizozemsko

14

11

25

0

Rakousko

13

6

19

25

Polsko

1 125

6 310

7 435

0

Portugalsko

405

1 407

1 813

0

Rumunsko

491

2 588

3 079

0

Slovinsko

115

471

586

0

Slovenská republika

527

1 948

2 475

146

Finsko

24

24

48

349

Švédsko

23

23

46

460

EU-27 celkem:

7 678

29 073

36 751

25 546

Spojené království**

244

311

555

2 408

CELKEM:

7 922

29 384

37 306

27 954

* Kromě iniciativy Interreg. Zahrnuté ESI fondy: EFRR, FS, ESF&YEI, ENRF.

** Podle dohody o vystoupení se nařízení o společných ustanoveních vztahuje na Spojené království až do ukončení programu.

*** V případě členských států, které nemají žádné zbývající částky, je to způsobeno mírou výběru projektů před investiční iniciativou pro reakci na koronavirus činící téměř 100 % nebo více.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude pokračovat v předkládání konkrétních aktů, které mohou pomoci v boji proti COVID-19. Rada i EP mají rozhodovat ve zrychleném režimu.

Odkazy

 

Krátce…

 

Předsednictví Rady spustilo režim plné aktivace IPCR 

  • Rada podnikla řadu kroků potřebných ke koordinaci reakce EU na šíření nákazy COVID-19.

  • Rozsah šíření nákazy prokázal, že opatření na úrovni EU je zapotřebí více koordinovat. 

Chorvatské předsednictví se 2. 3. 2020 rozhodlo, že v rámci opatření pro integrovanou politickou reakci na krize (IPCR) bude dosavadní režim sdílení informací nahrazen režimem plné aktivace. Plná aktivace opatření IPCR umožňuje klást větší důraz na zjišťování hlavních nedostatků ve všech odvětvích a soustředit se na vypracování konkrétních opatření EU v oblasti reakce na krize, a to během jednání u kulatého stolu vedených předsednictvími. Na těchto krizových zasedáních se setkávají zástupci kanceláře předsedy Evropské rady, Komise, EEAS, postižených členských států a dalších příslušných stran. Účastníci jednání u “kulatého stolu” připravují, rozvíjejí a aktualizují návrhy na opatření, o kterých má následně jednat a rozhodnout Rada. Opatření IPCR mají posilovat schopnost EU přijímat rychlá rozhodnutí v případě, že EU čelí závažným meziodvětvovým krizím, jež si žádají reakci na její politické úrovni. V průběhu krize a jejího vývoje je díky nim zajištěna potřebná podpora ze strany orgánů a služeb EU. Tato opatření vycházejí ze zásady subsidiarity a plně respektují úkoly, jež v krizové situaci přísluší členským státům. Nenahrazují se jimi stávající opatření na odvětvové úrovni. Opatření IPCR schválila Rada v červnu 2013. V prosinci 2018 přijala Rada rozhodnutí, kterým je kodifikovala do právního aktu. V lednu 2020 aktivovalo chorvatské předsednictví opatření IPCR EU v režimu sdílení informací.

 

Rada i Evropská rada řeší v rámci mimořádných jednání COVID-19

  • Rada se zabývala tím, jak nejlépe zajistit koordinovanou reakci na aktuální nákazu COVID-19 v EU.

  • Ministři se shodli na tom, že v zájmu boje proti nákaze COVID-19 je důležité dále zvyšovat informovanost veřejnosti i jednotlivců o hrozbě, kterou COVID-19 představuje, posílit ochranu ohrožených a starších osob a zavést soudržná opatření, která by šíření nákazy omezila.

  • Vedoucí představitelé EU se navíc dohodli na posílení vnějších hranic tím, že budou koordinovaným způsobem po dobu 30 dnů dočasně omezeny cesty do EU, které nejsou nezbytné.

Rada 6. 3. 2020 uspořádala 2. mimořádné zasedání ministrů zdravotnictví za účelem projednání nejnovějšího vývoje šíření nákazy COVID-19. Ministři se shodli na tom, že v zájmu boje proti šíření nákazy COVID-19 je důležité: dále zvyšovat informovanost o této nákaze; posilovat ochranu ohrožených osob; a stanovit opatření, která by šíření nákazy omezila, včetně fakticky podloženého poradenství ohledně cestování do rizikových oblastí a z nich. Ministři rovněž zdůraznili, že je třeba na evropské úrovni sledovat dostupnost zdravotnického vybavení a léků v EU s cílem zajistit výrobu, skladování, dostupnost a racionální využívání ochranných prostředků v EU. Následně 13. 2. 2020 Rada EU zasedala, aby vyhodnotila dopad epidemie nákazy COVID-19. Lídři EU se shodli, že epidemie nových infekčních onemocnění, jako je nákaza COVID-19, představují potenciální celosvětovou hrozbu pro veřejné zdraví, a to zejména z důvodu vysokého počtu osob, které v globalizovaném světě cestují mezi státy, a velké četnosti těchto cest. Evropská rada zdůraznila, že je důležité posílit úlohu WHO při zvládání epidemie, a to mimo jiné na základě koordinovaného příspěvku EU, zejména pokud jde o zajištění výměny epidemiologických údajů v reálném čase. Členové Evropské rady 17. 3. 2020 uspořádali 2. videokonferenci věnovanou nákaze COVID-19. Hlavy států a vlád členských států se v diskuzi zaměřily opět na otázky týkající se: omezení šíření viru, zajištění zdravotnického vybavení, zejména ochranných roušek a respirátorů, podpory výzkumu, včetně výzkumu zaměřeného na vakcínu, řešení socioekonomických důsledků, a pomoci občanům EU, kteří zůstali ve třetích zemích. Vedoucí představitelé se navíc dohodli na posílení vnějších hranic tím, že budou koordinovaným způsobem po dobu 30 dnů dočasně omezeny cesty do EU, které nejsou nezbytné.

 

Komise poskytla více financí na výzkum

  • Komise poskytla prostředky na vývoj očkovacích látek proti onemocnění COVID-19, a na léčbu a diagnostiku.

  • Financování pro mimořádné situace z programu Horizont 2020 umožňuje výzkumným pracovníkům okamžitě začít pracovat na řešení nákazy koronavirem.

Komise 6. 3. 2020 oznámila, že vybrala 17 projektů zahrnujících 136 výzkumných týmů, které obdrží celkové finanční prostředky ve výši 47,5 mil. € z jejího programu pro výzkum a inovace Horizont 2020. Tyto týmy mají pracovat na vývoji očkovacích látek, nových léčebných postupů, diagnostických testů a lékařských systémů zaměřených na prevenci šíření koronaviru. Kromě toho Komise vyčlenila až 45 mil. € na výzkum v oblasti očkování a léčby prostřednictvím výzvy zveřejněné dne 3. 3. 2020 v rámci Iniciativy pro inovativní léčiva (IMI). Stejnou částku má doplnit i farmaceutický průmysl, celkem tedy tyto prostředky činí až 90 mil. €. Zmíněných 17 projektů se má věnovat těmto oblastem: (1) Vývoj nových očkovacích látek: Výzkum se soustředí na vývoj profylaktické očkovací látky pro prevenci a terapeutické očkovací látky pro léčbu; (2) Rychlá diagnostická vyšetření u pacienta: Intenzivní úsilí se soustředí na to, aby zdravotníci v první linii mohli rychleji a přesněji stanovit diagnózu, čímž se sníží riziko dalšího šíření viru; (3) Nové způsoby léčby zahrnující dvojí přístup: zaprvé zrychlený vývoj nových způsobů léčby, na nichž se již pracuje (včetně terapeutických peptidů, monoklonálních protilátek a širokospektrálních antivirových přípravků), a zadruhé screening a identifikace molekul, které by mohly působit proti viru pomocí pokročilého modelování a výpočetní techniky; (4) Zlepšování epidemiologie a veřejného zdraví včetně připravenosti a reakce na ohniska této choroby: Tyto projekty pomohou vytvořit lepší monitorovací systémy, díky nimž bude možné účinně předcházet a bránit šíření viru a zároveň přispívat k hodnocení sociální dynamiky. Komise v lednu 2020 zveřejnila výzvu v hodnotě 10 mil. €, zajistila dalších 37,5 mil. € na naléhavě potřebný výzkum v oblasti vývoje očkovacích látek proti onemocnění COVID-19, jeho léčby a diagnostiky. Toto opatření je součástí koordinované reakce EU na hrozbu pro veřejné zdraví.

 

Komise představila pokyny k opatřením na hranicích

  • EU musí zajistit, aby se zboží a základní služby nadále mohly pohybovat na vnitřním trhu.

  • Osobám, které jsou nemocné, by neměl být odepřen vstup, ale měl by jim být poskytnut přístup ke zdravotní péči.

  • Členské státy by se měly domluvit na koordinaci a provádět zdravotní prohlídky pouze na jedné straně hranice.

Komise 16. 3. 2020 představila členským státům pokyny, které se týkají zdravotních opatření při správě hranic v souvislosti s nouzovou situací kolem COVID-19. Cílem je chránit zdraví občanů, zajistit správné zacházení s osobami, které musí cestovat, a zachovat dostupnost základních produktů a služeb. Pokyny stanovují zásady integrovaného přístupu k účinné správě hranic s cílem chránit zdraví, ale současně zachovat integritu jednotného trhu. Dle pokynů osoby, u nichž bylo zjištěno riziko šíření COVID-19, by měly mít přístup k odpovídající zdravotní péči buď v zemi příjezdu, nebo v zemi odjezdu. Na tom by se obě země měly dohodnout. Každého, kdo vstupuje na území daného státu, lze podrobit zdravotní kontrole, aniž by bylo nutné formálně zavádět kontroly na vnitřních hranicích. Rozdíl mezi běžnými zdravotními kontrolami a hraničními kontrolami spočívá v možnosti odepřít vstup jednotlivým osobám. Osobám, které jsou nemocné, by neměl být odepřen vstup, ale měl by jim být poskytnut přístup ke zdravotní péči. Členské státy mohou znovu zavést kontroly na vnitřních hranicích z důvodů veřejného pořádku, mezi něž může v mimořádně kritických situacích patřit i veřejné zdraví. Tyto kontroly na hranicích by měly být organizovány tak, aby se zabránilo vzniku velkých shromáždění (např. front), která by mohla vést ke zvýšenému šíření viru. Členské státy by se měly domluvit na koordinaci a provádět zdravotní prohlídky pouze na jedné straně hranice. Členské státy musí vždy vpustit své občany a rezidenty a měly by usnadňovat průjezd ostatních občanů EU a rezidentů, kteří se vracejí domů. Mohou však přijmout opatření, např. požadavek na samoizolaci, pokud stejné požadavky stanoví pro své vlastní státní příslušníky. Členské státy by měly usnadnit překračování hranic přeshraničním pracovníkům, a to zejména (avšak nejen) těm, kteří pracují v odvětví zdravotní péče, potravinářství a v dalších základních službách (např. péče o děti či seniory, kritičtí pracovníci veřejných služeb). Volný pohyb zboží je zásadní pro zachování jejich dostupnosti. To je důležité zejména pro základní produkty. Jde o dodávky potravin, včetně hospodářských zvířat, lékařské a ochranné prostředky a vybavení. Obecně by kontrolní opatření neměla vést k vážnému narušení dodavatelských řetězců, základních služeb obecného zájmu a národních ekonomik a hospodářství EU jako celku. Členské státy by měly pro nákladní dopravu určit prioritní pruhy (např. za využití „zelených pruhů“). Stejně tak platí, že klíčovým faktorem pro zajištění dostatečného pohybu zboží a nezbytného personálu je bezpečný pohyb pracovníků v dopravě, včetně řidičů nákladních automobilů a strojvedoucích, pilotů a leteckých posádek. Na zboží, které v rámci jednotného trhu EU splňuje právní předpisy, by neměly být uvaleny žádné další požadavky na osvědčení.

 

Komise se snaží o zajištění dodávek osobních ochranných prostředků

  • Z vytvoření společné zásoby nouzového zdravotnického vybavení mají mít prospěch všechny členské státy.

  • Společné vystupování může posílit postavení EU na mezinárodním trhu.

Komise 24. 3. 2020 obdržela nabídky od výrobců pokrývající a v některých případech i přesahující množství požadovaná členskými státy, které se zadávání zakázek účastní, a to pro každou požadovanou položku. Společné zadávání zakázek se vztahuje na masky typu 2 a 3, rukavice, ochranné brýle, ochranné štíty, chirurgické masky a kombinézy. Díky tomu mají mít nemocnice, zdravotničtí pracovníci, pečovatelské domy a příslušné osoby nezbytné prostředky k ochraně před virem a k omezení jeho šíření. Nabídky mohly být předloženy, protože Komise se 19. 3. 2020 rozhodla vytvořit v systému rescEU strategickou zásobu zdravotnických prostředků: ventilátory a ochranné masky mají zemím EU zvládat pandemii koronaviru COVID-19. Systém rescEU je součástí mechanismu civilní ochrany EU, který má posilovat spolupráci mezi zúčastněnými státy v oblasti civilní ochrany s cílem zlepšit prevenci katastrof, připravenost a reakci na ně. Mezi prostředky rescEU již patří např. letadla a vrtulníky pro hašení požárů. Předložený návrh tento mechanismus upravuje. V případě, že rozsah mimořádné události přesáhne zásahové kapacity určité země, může tato země prostřednictvím mechanismu požádat o pomoc. Zdravotnické prostředky, které se mohou stát součástí rezervy, mohou zahrnovat: zdravotnické vybavení pro jednotky intenzivní péče, jako jsou ventilátory; osobní ochranné pomůcky, jako jsou masky pro opakované použití; vakcíny a léky; a laboratorní pomůcky. Zásoba má být fyzicky umístěna v jednom nebo několika členských státech. Za nákup vybavení bude odpovídat hostitelský členský stát. Komise by měla financovat 90 % zásoby. Distribuci vybavení bude řídit středisko EU pro koordinaci odezvy na mimořádné události, aby se dostalo tam, kde je nejvíce potřeba. Počáteční rozpočet EU na tyto zásoby má činit 50 mil. €, z toho 40 mil. € podléhá schválení rozpočtovými orgány. Vedle toho se členské státy také dohodly využít mechanismu společného zadávání veřejných zakázek na nákup osobních ochranných prostředků, respiračních ventilátorů a vybavení nezbytné pro testování koronaviru. Tato spolupráce jim může poskytnout silnější postavení na světovém trhu.

 

Evropská rada vydala společné prohlášení

  • Pandemie COVID-19 vyžaduje naléhavá, rozhodná a komplexní opatření na unijní, vnitrostátní, regionální i místní úrovni.

  • Členské státy vyzvaly Komisi, aby nadále podnikala a urychlila kroky s cílem pomoci zajistit naléhavě potřebné a odpovídající dodávky zdravotnického vybavení v celé EU, které jsou nejakutnější prioritou.

Evropská rada 26. 3. 2020 vydala společné prohlášení týkající se pandemie nového koronaviru. V návaznosti na neformální videokonferenci, která se uskutečnila 26. 3. 2020, přijali členové Evropské rady prohlášení o opatřeních EU v reakci na šíření onemocnění COVID-19, rozšíření EU, zemětřesení v Chorvatsku a situaci na vnějších hranicích EU. Společné prohlášení se věnuje snahám o omezení šíření viru, zajišťování zdravotnického vybavení, podpoře výzkumu, řešení socioekonomických důsledků a repatriaci občanů EU. Z prohlášení vyplývá, že členské státy potřebují flexibilitu, aby mohly učinit vše, co je nezbytné. Komisí přijatý dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při šíření onemocnění COVID-19 představuje důležitý prvek. Totéž platí pro použití obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členské státy ocenily návrh Komise na investiční iniciativu pro reakci na koronavirus, který má poskytnout v rámci politiky soudržnosti investice ve výši 37 mld. na řešení důsledků krize. Díky navržené změně týkající se Fondu solidarity EU lze tento fond využít také pro mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví, jako je např. rozšíření onemocnění COVID-19. Komise má ve spolupráci s průmyslem poskytovat přehled o stavu zásob, výroby a dovozu a přijímat opatření ke zlepšení situace. Evropská rada se má aktivně zasazovat o realizaci svých iniciativ společných zakázek v oblasti osobních ochranných prostředků, ventilátorů a vybavení pro testování. Mimo jiné požádala také Komisi, aby prozkoumala možnosti, jak v tomto ohledu urychlit příslušné postupy. Komise v případě potřeby může navýšit původní rozpočet na strategickou zásobu zdravotnického vybavení v rámci systému rescEU, včetně vybavení pro intenzivní péči, očkovacích látek a terapeutik.

 

EP schválil část opatření v boji proti COVID-19

  • Poslanci hlasovali na dálku o opatřeních proti COVID-19.

  • EP v rámci postupu pro naléhavé případy přijal 3 nařízení.

EP 26. 3. 2020 schválil na mimořádném plenárním zasedání téměř jednomyslně legislativní návrhy, které jako součást koordinované reakce EU mají pomoci v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům. Trojice opatření, která mají pomoci jednotlivcům a podnikům vypořádat se s aktuální krizí a s jejími následky, byla schválena během zkráceného zasedání v rámci tzv. postupu pro naléhavé případy. Stalo se tak 2 týdny poté, co legislativní návrhy předložila Komise 13. 3. 2020 v rámci balíku opatření proti hospodářskému dopadu koronaviru. Součástí schválených opatření je: (1) Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus: Nová iniciativa má umožnit zrychlené vyčlenění 37 mld. € z fondů EU na podporu občanům, regionům a zemím, které jsou nejvíce zasažené pandemií nového koronaviru. Tyto prostředky by měly být použity na podporu systémů zdravotnické péče, SME, pracovních trhů a dalších zranitelných odvětví ekonomik členských států. Toto opatření poslanci schválili poměrem hlasů 683:1:4; (2) Rozšíření působnosti Fondu solidarity EU na krizové situace v oblasti veřejného zdraví: Toto opatření má umožnit členským státům zasaženým novým koronavirem požádat o finanční pomoc z celkového balíku, který pro rok 2020 činí 800 mil. €. Seznam oprávněných operací bude rozšířen tak, aby zahrnul podporu v případě závažného ohrožení veřejného zdraví, včetně lékařské pomoci, a opatření zaměřená na prevenci, monitorování anebo kontrolu šíření nemocí. Tyto změny poslanci schválili poměrem hlasů 671:3:14; (3) Pozastavení platnosti pravidla o ztrátě letištních slotů: Toto opatření umožní leteckým společnostem zastavit během pandemie tzv. lety duchů, při kterých jsou letadla téměř anebo úplně bez cestujících, a to bez hrozby ztráty letištních slotů v následující sezóně. Platnost pravidla „use it or lose it“ (využij letištní sloty, nebo o něj přijdeš) bude pozastavena během celé letní sezóny, tedy od 29. 3. do 24. 10. 2020. Úprava existující legislativy byla schválena poměrem hlasů 686:0:2. Poslanci během plenární rozpravy nejen podpořili opatření EU pro boj proti nákaze COVID-19, ale také vyzvali členské státy k větší vzájemné solidaritě. Zákonodárci v debatě, která předcházela hlasování o balíku opatření, vyzvali členské státy k užší spolupráci. Žádali také, aby státy ponechaly vnitřní hranice otevřené a umožnily tak nepřetržité doručování zdravotnického vybavení a nezbytného zboží.

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v červnu 2020

Euroskop, 10.07.2020

Veřejné zdraví v květnu 2020

Euroskop, 10.06.2020

Veřejné zdraví v dubnu 2020

Euroskop, 09.05.2020

Veřejné zdraví v únoru 2020

Euroskop, 06.03.2020

Veřejné zdraví v lednu 2020

Euroskop, 09.02.2020