Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vnější obchodní vztahy v červnu 2019

Euroskop, 10.07.2019

Rada schválila obchodní dohodu a dohodu o investicích s Vietnamem, EU a Mercosur dosáhly dohody o obchodu, Rada přijala novou strategii pro region Střední Asie, Rada přijala závěry o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení, Rada prodloužila sankce vůči Rusku za protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu, Rada prodloužila hospodářské sankce vůči Rusku o 6 měsíců

  • Dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem má být nejambicióznější dohodou uzavřenou s rozvojovou zemí

  • EU uzavřela největší obchodní dohodu ve své historii

  • Nová strategie EU pro Střední Asii má reagovat na nové příležitosti v tomto regionu

  • Rada ve svých závěrech dala zelenou pokračování v procesu rozšiřování

  • EU nadále odsuzuje protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu Ruskem

  • Dle EU nedošlo v Rusko k úplnému provedení minských dohod 

 

Rada schválila obchodní dohodu a dohodu o investicích s Vietnamem

  • Obchod s Vietnamem dosahuje hodnoty 49,3 mld.€ v případě zboží a přes 3 mld. € v případě služeb.
  • Dohody mají mít obrovský přínos pro evropské i vietnamské podniky, spotřebitele a pracovníky.
  • Podpořit by měly také dodržování pracovních práv, ochranu životního prostředí a boj proti změně klimatu podle Pařížské dohody.
  • Nová dohoda o ochraně investic nahrazuje bilaterální dohody o investicích, které 21 členských států již s Vietnamem uzavřelo.
  •  Rada 25. 6. 2019 schválila obchodní dohodu a dohodu investicích mezi EU a Vietnamem.

Pozadí

Vietnam představuje pro EU 2. největšího obchodního partnera v regionu ASEAN a stále větší počet evropských společností zde zřizuje svou regionální kancelář. Nicméně, investice EU ve Vietnamu s hodnotou 6 mld. € v roce 2017 zůstávají nadále na nízké úrovni. Mezi nejčastěji dovážené výrobky z Vietnamu patří telekomunikační vybavení, obuv a textil, nábytek a zemědělské produkty. Naopak z EU do Vietnamu se vyvážejí zejména stroje, dopravní zařízení, chemické látky a potraviny a nápoje. Tyto dohody spolu s dohodami podepsanými nedávno se Singapurem (více v příspěvku „Rada přijala obchodní a investiční dohodu mezi EU a Singapurem“, Vnější obchodní vztahy v říjnu 2018) představují příležitost pro EU uzavřít do budoucna dohodu s celým sdružením ASEAN. Nová obchodní dohoda je vázána na dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Vietnamem, která mj. umožňuje přijmout adekvátní opatření v případě porušování lidských práv.

Klíčové a sporné body

  • Obchodní dohoda má odstranit téměř všechna cla z obchodu se zbožím. Ihned po vstupu dohody v platnost má být zrušeno 65 % cel na zboží vyvážené z EU do Vietnamu, zbývající cla mají být poté postupně zrušena do 10 let. V případě vývozu zboží z Vietnamu do EU bude ihned zrušeno 71 % cel a zbytek do 7 let.
  • Součástí je také zvláštní ustanovení na odstranění technických překážek, např. v automobilovém odvětví.
  • Dohoda má také zajistit ochranu 169 tradičních evropských potravin a nápojů se zeměpisným označením.
  • Dohoda nabízí příležitosti rovněž pro podniky EU ve Vietnamu, které se budu moci účastnit nabídkových řízení za stejných podmínek jako domácí podniky.
  • Obě strany se také zavázaly k účinnému provádění Pařížské dohody o změně klimatu či zásady ILO týkající se základních práv pracovníků. Dohodou se proto zřizují specializované platformy, s jejichž pomocí se v EU a ve Vietnamu do plnění těchto závazků zapojí občanská společnost.
  • Dohoda o ochraně investic zřizuje nový systém soudů pro investiční oblast, prostřednictvím kterého mohou být pravidla sloužící k ochraně investic vymáhána.
  • Státům je zachováno právo přijímat regulační opatření, bude-li to v zájmu jejich občanů.
  • Dohoda také zavádí nové právní záruky k předcházení střetu zájmů a ke zvýšení transparentnosti.

Předpokládaný další vývoj

Dohody musí být nyní podepsány EU a Vietnamem a předloženy EP k vyjádření souhlasu. Dohoda může následně vstoupit v platnost po oficiálním uzavřením ze strany Rady. Dohodu o ochraně investic musí nejprve ratifikovat členské státy v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy.

Odkazy

 

EU a Mercosur dosáhly dohody o obchodu

  • Obchod se zbožím dosahuje hodnoty 88 mld. € a obchod se službami 34 mld. €.

  • Odhaduje se, že dohoda by měla přinést společnostem EU úspory na clech v hodnotě více než 4 mld. €.

  • Dohoda prosazuje přísné normy bezpečnosti potravin a ochrany spotřebitelů či konkrétní závazky týkající se pracovních práv a ochrany životního prostředí.

  • Dohoda má přinést příležitosti i výhody mimo jiné i pro evropské zemědělce.

  • EU a Mercosur 28. 6. 2019 dosáhly politické dohody o obchodní dohodě.

Pozadí

Obchodní dohoda je součástí nové komplexní dohody o přidružení vyjednávané mezi EU a zeměmi Mercosuru. EU je prvním velkým partnerem, který s tímto blokem (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay) dojednal obchodní dohodu. Jedná se zároveň o největší obchodní dohodu, kterou kdy EU uzavřela, jelikož se má dotknout až 780 mil. lidí. Upevnit má těsné politické a hospodářské vztahy mezi EU a zeměmi Mercosuru. Dohoda např. prosazuje přísné normy bezpečnosti potravin a ochrany spotřebitelů a obsahuje konkrétní závazky týkající se pracovních práv a ochrany životního prostředí, včetně provádění Pařížské dohody o klimatu.

Klíčové a sporné body

  • Dohodou má být odstraněna většina cel uplatňovaných na vývoz z EU do zemí Mercosuru.
  • V případě průmyslových výrobků se jedná především o automobily (celní sazba 35 %), automobilové díly (14–18 %), strojní zařízení (14–20 %), chemické látky (až 18 %), léčivé přípravky (až 14 %), oděvy a obuv (35 %) nebo pletené textilie (26 %).
  • V případě zemědělsko-potravinářského odvětví dojde ke snížení stávajících vysokých cel na vývozní produkty Unie, jakými jsou čokoláda a cukrovinky (20 %), víno (27 %), lihoviny (20 až 35 %) a nealkoholické nápoje (20 až 35 %). Bezcelní přístup bude uplatňován rovněž na mléčné výrobky z EU (současná celní sazba 28 %).
  • Dohoda má dále chránit 357 vysoce kvalitních evropských potravinářských výrobků a nápojů, které byly uznány jako zeměpisná označení.
  • Předpokládá se zjednodušení hraničních kontrol, snížení byrokracie a omezení využívání vývozních daní ze strany zemí Mercosuru.
  • Dohoda rovněž obsahuje zvláštní kapitolu zaměřenou na udržitelný rozvoj, konkrétně na udržitelné obhospodařování a ochranu lesů, dodržování pracovních práv a prosazování odpovědného chování podniků.
  • Oběma stranám má být ponecháno právo na regulaci ve veřejném zájmu a právo organizovat veřejné služby tak, jak považují za vhodné.
  • Dohoda ponechává přísné normy pro bezpečnost dovážených potravin do EU. Ke kontrole a rychlejšímu toku informací má přispět nový informační a oznamovací systém.
  • Kromě ekonomického přínosu by měla dohoda zintenzivnit spolupráci i v dalších oblastech, jakými jsou migrace, digitální ekonomika, výzkum a vzdělávání, lidská práva, sociální odpovědnost podniků, ochrana životního prostředí, správa oceánů, boj proti terorismu, praní peněz a kyberkriminalita.

Předpokládaný další vývoj

Nyní musí obě strany provést právní revizi dohodnutého znění. Následně ji Komise přeloží do všech úředních jazyků EU a předloží členským státům a EP ke schválení.

Odkazy

 

Krátce…

  

Rada přijala novou strategii pro region Střední Asie

  • Nová strategie se zaměřuje na podporu odolnosti, prosperity a regionální spolupráce ve Střední Asii.

  • Středoasijské země však musí provést patřičné reformy v oblasti základních práv, právního státu a tržního hospodářství.

  • Zaměřit by se tak země daného regionu měly např. na podporu soukromého sektoru, zejména malých a středních podniků.

Rada 17. 6. 2019 přijala novou strategii EU pro Střední Asii, která reaguje na posílení vztahů mezi EU a Kazachstánem, Kyrgyzskou republikou, Tádžikistánem, Turkmenistánem a Uzbekistánem od přijetí první strategie v roce 2007. Rada tak potvrdila společné sdělení EU z května 2019, ve kterém nastiňuje novou vizi obnoveného partnerství se Střední Asií a aktualizuje svou strategii pro vztahy s tímto regionem (více v příspěvku „EU nastínila novou vizi v oblasti Střední Asie“, Vnější obchodní vztahy v květnu 2019). Rada se tak např. zavázala uzavírat a provádět posílené dohody o partnerství a spolupráci. Rada rovněž zmínila potřebu posílit spolupráci na podporu míru v Afghánistánu. Zároveň však zdůraznila, že šíře vztahů EU a středoasijských zemí závisí na jejich připravenosti a odhodlanosti provádět reformy a posílit demokracii, lidská práva, právní stát a nezávislost soudnictví, jakož i modernizovat a diverzifikovat ekonomiku.

 

Rada přijala závěry o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení

  • Rada ve zprávě pozitivně zhodnotila rozvoj regionální spolupráce a pěstování dobrých sousedských vztahů.

  • Výzvou naopak zůstává nezávislost soudnictví, boj proti korupci a organizované trestné činnosti, ochrana základních práv či fungování a nezávislost demokratických orgánů.

  • V letošním roce by se měla Rada věnovat případnému zahájení přístupových jednáních s Republikou Severní Makedonie a Albánií a stanovisku Komise k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU.

Rada 18. 6. 2019 přijala závěry o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení, ve kterém potvrdila odhodlanost pokračovat v procesu rozšíření. V této souvislosti Rada zdůraznila potřebu stanovit spravedlivé a přesně vymezené podmínky a uplatňovat zásadu vlastních zásluh. Nadále je také potřeba zaměřit se na základní reformy jednak v oblasti právního státu, základních práv, fungování demokratických institucí a reformy veřejné správy, jednak v oblasti hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti. Rada opětovně připomněla také význam regionální spolupráce a dalšího prohlubování spolupráce v zahraničněpolitických otázkách, včetně boje proti terorismu a organizované trestné činnosti. Komise by měla nadále monitorovat průběžné provádění kritérií pro uvolnění vízového režimu. Pozitivně Rada hodnotila spolupráci Turecka a západního Balkánu v oblasti migrace. V této souvislosti zároveň zdůraznila, že musí být nepřetržitě prováděno prohlášení EU a Turecka a poskytována trvalá podpora partnerům podél západobalkánské trasy. Potvrdila proto, že EU je nadále připravena poskytovat finanční podporu a technickou pomoc. EU nadále poskytuje také významnou finanční podporu a technickou pomoc pro účely procesu rozšíření a procesu stabilizace a přidružení, zejména v podobě nástroje předvstupní pomoci (NPP). Na závěr Rada uvítala dosavadní pokrok v provádění sofijského programu priorit a strategie pro západní Balkán. Rada se následně zaměřila na jednotlivé státy. V procesu rozšíření Rada uvítala pokrok přístupových jednáních s Černou Horou (doposud otevřeno 32 z 35 kapitol a 3 kapitoly byly prozatímně uzavřeny) i Srbskem (doposud otevřeno 16 z 35 kapitol jednání a 2 kapitoly byly prozatímně uzavřeny). Zintenzivnit úsilí je potřeba v oblastech, jimiž jsou především svoboda sdělovacích prostředků, nezávislost soudnictví, obchodování s lidmi, boj proti korupci a organizované trestné činnosti a dodržování základních práv. V případě Turecka Rada připomněla, že v současné době nelze uvažovat o otevření či uzavření žádných dalších kapitol a nepočítá se s dalším úsilím o modernizaci celní unie mezi EU a Tureckem. Obzvláště znepokojena je Rada pokračujícím znepokojivým vývojem situace v oblasti právního státu a základních práv včetně svobody projevu. V rámci procesu stabilizace a přidružení Rada připomněla doporučení Komise zahájit s Republikou Severní Makedonie a Albánií přístupová jednání, k čemuž by se měla vrátit nejpozději v říjnu 2019. V případě Bosny a Hercegoviny vzala Rada na vědomí stanovisko Komise k žádosti o členství v EU, které posoudí v průběhu letošního roku. V případě Kosova Rada zopakovala důležitost pokračovat v provádění Dohody o stabilizaci a přidružení. Rada v současné době také posuzuje návrh Komise na převedení Kosova na seznam zemí s bezvízovým stykem se zeměmi schengenského prostoru, který v březnu 2019 podpořil EP.

 

Rada prodloužila sankce vůči Rusku za protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu

  • Opatření se vztahují na osoby z EU a společnosti usazené v EU.

  • Evropští občané ani společnosti usazené v EU tak např. nemohou nadále kupovat nemovitosti nebo subjekty na Krymu, financovat krymské společnosti ani poskytovat související služby.

  • Podobně evropské výletní lodě nemohou nadále vplouvat do přístavů na Krymském poloostrově, s výjimkou mimořádných situací.

Rada 20. 6. 2019 prodloužila o 1 rok platnost omezujících opatření zavedených v reakci na protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu Ruskem do 23. 6. 2020. Tímto rozhodnutím Rada reagovala na prohlášení vysoké představitelky pro SZBP, ve kterém zdůraznila odhodlání EU zasazovat se o svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Sankce se týkají dovozu zboží pocházejícího z Krymu nebo Sevastopolu do EU, investic na Krymu nebo v Sevastopolu, dále služeb cestovního ruchu na Krymu nebo v Sevastopolu, vývozu určitého zboží a technologií pro krymské společnosti nebo pro použití na Krymu v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky a poskytování technické pomoci nebo zprostředkovatelské, stavební či inženýrské služby související s infrastrukturou v těchto odvětvích. Mezi další opatření, která EU v návaznosti na krizi na Ukrajině přijala, patří hospodářské sankce vůči určitým odvětvím ruského hospodářství, které nyní platí do 31. 7. 2019 a individuální restriktivní opatření v podobě zmrazení majetku a zákazu cestování, která se v současnosti vztahují na 170 osob a 44 subjektů z důvodu jejich činnosti, kterou narušili územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

 

Rada prodloužila hospodářské sankce vůči Rusku o 6 měsíců

  • Evropská rada vyzvala k urychlenému obnovení jednání s cílem provést minské dohody.

  • Hospodářské sankce zahrnují odvětví finančního sektoru, energetiky, obrany a zboží dvojího užití.

  • Doba trvání sankcí je nadále vázána na úplné provedení minských dohod.

Rada 27. 6. 2019 prodloužila platnost hospodářských sankcí do 31. 1. 2020. Dané rozhodnutí bylo učiněno v návaznosti na zhodnocení stavu provádění minských dohod na zasedání Evropské rady v červnu 2019. Opatření se zaměřují na finanční sektor, odvětví energetiky a obrany a oblast zboží dvojího užití. Konkrétně hospodářské sankce omezují přístup na primární a sekundární kapitálové trhy EU jednak pro 5 významných ruských finančních institucí ve většinovém vlastnictví státu a jejich většinově vlastněné dceřiné společnosti usazené mimo EU, jednak pro 3 významné ruské energetické společnosti a 3 společnosti působící v oblasti obrany. Dále ukládají zákaz vývozu a dovozu na obchod se zbraněmi, zavádějí zákaz vývozu zboží dvojího užití určeného pro vojenské účely nebo pro vojenské koncové uživatele v Rusku a omezují přístup Ruska k některým citlivým technologiím a službám využitelným pro těžbu a průzkum ropy. 

Další články v rubrice