Vnější obchodní vztahy v únoru 2020

06.03.2020
Euroskop

Komise hodnotila všeobecný systém preferencí, EP schválil dohodu s Vietnamem, Komise se rozhodla částečně odejmout Kambodži preferenční přístup na trh EU, Komisař Hogan informoval o novém balíku v oblasti transparentnosti

  • Byla zveřejněna nová zpráva o systému všeobecného systému preferencí

  • EU by měla mít novou dohodu s Vietnamem

  • Kambodža by měla mít omezený preferenční přístup na trh EU

  • EU chce posilovat svoji globální pozici

Krátce…

Komise hodnotila všeobecný systém preferencí

  • Vývoz do EU z rozvojových zemí, které využívají zvláštní celní preference v rámci unijního všeobecného systému preferencí (GSP), dosáhl v roce 2018 rekordních 69 mld. €.

  • Prostřednictvím všeobecného systému preferencí EU jsou podporovány rozvojové země v udržitelném růstu a pokroku včetně opatření v oblasti klimatu.

  • Jedná se o třetí dvouletou zprávu v řadě.

Komise 10. 2. 2020 zveřejnila zprávu o systému všeobecného systému preferencí (GSP). Dle dokumentu se vývoz do EU ze 71 zemí zvýhodněných v rámci systému GSP zvýšil na téměř 184 mld. €. Téměř 69 mld. € z této částky připadalo na vývoz na základě zvláštních preferencí v rámci GSP. GSP ruší v případě vývozu z rozvojových zemí do EU dovozní cla. Poskytuje zemím další vývozní příležitosti, a tím jim pomáhá bojovat s chudobou a vytvářet pracovní místa při dodržování zásad udržitelného rozvoje. GPS se skládá ze 3 režimů: (1) obecný režim pro země s nízkými a nižšími středními příjmy, který umožňuje částečné nebo úplné odstranění cel u ⅔ celních položek (15 zvýhodněných zemí); (2) zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+), který snižuje tytéž sazby na 0 % u zranitelných zemí s nízkými a nižšími středními příjmy, jež provádějí 27 mezinárodních úmluv týkajících se lidských či pracovních práv, ochrany životního prostředí a řádné správy věcí veřejných (8 zvýhodněných zemí); a (3) zvláštní režim pro nejméně rozvinuté země nazvaný EBA (Everything But Arms, vše kromě zbraní), který jim poskytuje bezcelní a bezkvótový přístup pro všechny výrobky kromě zbraní a střeliva (48 zvýhodněných zemí). Ze zveřejněné zprávy např. vyplývá, že díky systému GSP zasahují země, jako je Šrí Lanka, Mongolsko a Bolívie, efektivněji proti dětské práci. Řada ze 71 zemí zvýhodněných v rámci systému GSP řeší stále podstatné problémy, např. omezování občanské společnosti a svobody sdělovacích prostředků, přístup ke spravedlnosti, práva menšin, trest smrti a svobodu sdružování. Vzhledem k nedostatečnému pokroku v některých zemích, a to i v těch nejvíce zvýhodňovaných, sleduje EU intenzivněji situaci zejména v oblasti lidských a pracovních práv. Zpráva se zabývá tím, do jaké míry země systém GSP využívají. Věnuje se rovněž řadě obecných otázek, jako je svoboda a manévrovací prostor občanské společnosti, pokrok v boji proti dětské práci a problémy v oblasti životního prostředí a řádné správy věcí veřejných. Zpráva uvádí příklady spolupráce EU se všemi zúčastněnými stranami, jako jsou občanská společnost, mezinárodní organizace (zejména monitorující orgány OSN a Mezinárodní organizace práce) a úřady zvýhodněných zemí. Cílem je zefektivnit systém GSP, aby se mohl rozvíjet obchod ruku v ruce s prosazováním hodnot. Důležitým partnerem při naplňování zásad udržitelného rozvoje je průmysl EU, který v zemích GSP investuje, vyrábí, získává suroviny a zajišťuje, aby byly dodržovány mezinárodní normy v oblasti práce a životního prostředí.

EP schválil dohodu s Vietnamem

  • Postupně by mělo dojít k odstranění téměř všech cel mezi EU a Vietnamem.

  • Dohody zahrnují závazná ustanovení týkající se klimatu, pracovních podmínek a lidských práv.

  • Dohody představují další krok v liberalizaci meziregionálního obchodu s jihovýchodní Asií.

  • Tyto dohody mají zvýšit prosperitu, vytvořit nová a lépe placená pracovní místa, snížit výdaje velkých i malých společností a přinést jim lepší přístup na vzájemné trhy.

  • EU je jedním z největších zahraničních investorů ve Vietnamu – v roce 2017 činil celkový objem přímých zahraničních investic 6,1 mld. €.

EP 12. 2. 2020 schválil dohodu o volném obchodu mezi EU a Vietnamem. Podle poslanců jde o nejambicióznější obchodní dohodu EU s rozvojovou zemí. Poslanci vyslovili souhlas s dohodou o volném obchodu mezi EU a Vietnamskou socialistickou republikou poměrem hlasů 401:192:40. EP zároveň v souvisejícím nelegislativním usnesení schváleném poměrem hlasů 416:187:44 zdůraznil, že jde o „nejmodernější, nejkomplexnější a nejambicióznější dohodu“, jaká byla dosud uzavřena mezi EU na jedné straně a rozvojovou zemí na straně druhé. Zákonodárci si od dohody slibují zpřísnění norem a pravidel v jihovýchodní Asii, které by se tak přiblížily k standardům v EU. Dohodu zároveň považují za další krok na cestě k volnému obchodu s celým regionem. Rada v červnu 2019 schválila obchodní dohodu a dohodu investicích mezi EU a Vietnamem (více v příspěvku „Rada schválila obchodní dohodu a dohodu o investicích s Vietnamem“, Vnější obchodní vztahy v červnu 2019). Usnesení zdůrazňuje, že dohoda je signálem ve prospěch volného, ​​spravedlivého a vzájemného obchodu v časech sílících protekcionistických tendencí a zpochybňování pravidel. Dohoda o volném obchodu by měla v průběhu 10 let odstranit téměř všechna cla mezi Vietnamem a EU včetně cel na hlavní exportní zboží EU: stroje, automobily a chemické produkty. Vztahuje se také na služby, např. v oblasti bankovnictví, námořní dopravy či pošty, kde budou mít podniky z EU lepší přístup na vietnamský trh. Evropské firmy se budou moci ucházet i o veřejné zakázky vyhlašované vietnamskou vládou či některými městy včetně Hanoje. Dohoda zavazuje obě strany k: ratifikaci 8 základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) a dodržování, prosazování a účinnému provádění zásad MOP týkajících se základních práv při práci; provádění Pařížské dohody a dalších mezinárodních dohod o životním prostředí a jednání ve prospěch udržitelné ochrany volně žijících a planě rostoucích druhů, biologické rozmanitostí, lesnictví a rybolovu a zapojení nezávislé občanské společnosti do monitorování realizace těchto závazků oběma stranami. Vietnam již pokročil při plnění některých závazků: v červnu 2019 ratifikoval Úmluvu MOP č. 98 o kolektivním vyjednávání; v listopadu 2019 přijal revidovaný zákoník práce; potvrdil harmonogram pro ratifikaci zbývajících dvou základních úmluv MOP o svobodě sdružování a o nucené práci. Dohoda také poskytuje ochranu 169 tradičním evropským výrobkům ve Vietnamu. Dohoda má také podporovat ochranu životního prostředí a pokrok, kterého Vietnam dosáhl v sociálních otázkách včetně pracovních práv zaměstnanců. Pro Vietnam představuje závazek ve vztahu k uplatňování Pařížské dohody o klimatu. Vietnam se na základě tlaku EP zavázal ratifikovat 2 úmluvy Mezinárodní organizace práce: do roku 2020 by se země měla přihlásit k úmluvě o odstranění nucené práce a do roku 2023 k úmluvě o svobodě sdružování související s odbory. Platnost obchodní dohody bude možné v případě porušování lidských práv pozastavit. EP také poměrem hlasů 407:188:53 podpořil uzavření dohody o ochraně investic. Ta počítá s vytvořením systému řešení sporů mezi podniky a státem, který bude založen na nezávislých soudcích. Poslanci následně poměrem hlasů 406:184:58 přijali k investiční dohodě samostatné nelegislativní usnesení. Po souhlasu EP uzavře dohodu o volném obchodu formálně Rada. Aby mohla vstoupit v platnost, musí se EU a Vietnam vzájemně informovat o ukončení ratifikačního procesu. Dohoda o ochraně investic si kromě souhlasu EP vyžaduje i ratifikaci národními parlamenty jednotlivých členskými států EU. Vietnam je po Singapuru v rámci Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) 2. největším obchodním partnerem EU. Objem obchodní výměny představuje ročně u zboží 47,6 mld. €, v oblasti služeb je to 3,6 mld. €. Vývoz EU do Vietnamu roste každoročně o 5-7 %. Deficit obchodní bilance EU s Vietnamem dosahoval v roce 2018 přibližně 27 mld. €. EU dováží z Vietnamu zejména telekomunikační zařízení a oděvní a potravinářské výrobky. Mezi hlavní vývozní artikly EU směřující do Vietnamu patří stroje a dopravní zařízení, chemické látky a zemědělské produkty.

Komise se rozhodla částečně odejmout Kambodži preferenční přístup na trh EU

  • EU je odhodlána podporovat hospodářský a sociální rozvoj Kambodže prostřednictvím obchodních preferencí.

  • EU vzhledem k délce, rozsahu a dopadu kambodžského porušování práv na politickou účast a na svobodu projevu a sdružování odejmula obchodní preference.
  • Cílem EU je, aby kambodžské orgány skoncovaly s porušováním lidských práv.

Komise se 12. 2. 2020 rozhodla odejmout část celních preferencí udělených Kambodži v rámci obchodního režimu EU „Vše kromě zbraní“ (EBA), a to v důsledku závažného a systematického porušování zásad v oblasti lidských práv zakotvených v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. Odnětí celních preferencí a jejich nahrazení standardními unijními cly (v rámci doložky nejvyšších výhod) bude mít dopad na vybrané oděvní a obuvnické výrobky a veškeré cestovní potřeby a cukr. Celkově jde přibližně o 1/5 (neboli o 1 mld. €) ročního vývozu z Kambodže do EU. Pokud EP a Rada nevysloví námitku, začne toto opatření platit v srpnu 2020. Rozhodnutí Komise reaguje na porušování lidských práv, které vedlo k zahájení příslušného postupu. Zároveň však zachovává rozvojový cíl obchodního režimu EU. Uznává, že je třeba nadále podporovat hospodářský rozvoj Kambodže a diverzifikaci kambodžského vývozu. Všechna nově vznikající průmyslová odvětví v Kambodži budou i nadále využívat bezcelní a bezkvótový přístup na trh EU. Totéž platí i pro oděvní výrobky s vysokou přidanou hodnotou a některé druhy obuvi. Rozhodnutí Komise navazuje na důkladnou spolupráci s kambodžskou vládou a zúčastněnými stranami. Zejména během posledních 12 měsíců provedla Komise a EEAS v Kambodži zjišťovací mise a uspořádala několik schůzek s kambodžskými orgány na technické i politické úrovni. V oblasti občanských a politických práv nedošlo od zahájení postupu pro odnětí preferencí v rámci režimu „Vše kromě zbraní“ v únoru 2019 k žádnému významnému pokroku. Komise nicméně uznává kroky, které kambodžské orgány přijaly zejména v oblasti pracovních a pozemkových práv. Vážné obavy však přetrvávají – jde zejména o nevyřešená občanskoprávní a trestní řízení vedená proti odborářům. EU opakuje, že je třeba, aby kambodžská vláda znovu otevřela politický prostor v zemi, vytvořila nezbytné podmínky pro obnovení důvěryhodné opozice a zahájila demokratický proces národního usmíření prostřednictvím skutečného a inkluzivního dialogu. To zahrnuje obnovení politických práv členů opozice a zrušení či revizi právních předpisů, jako je zákon o politických stranách a zákon o sdruženích a nevládních organizacích. Komise a EEAS mají nadále spolupracovat s kambodžskými orgány a pozorně sledovat situaci v oblasti lidských a pracovních práv v zemi. Pokud Kambodža vykáže významný pokrok, a to zejména v oblasti občanských a politických práv, může Komise své rozhodnutí přezkoumat a celní preference v rámci režimu EBA obnovit. EU je největším obchodním partnerem Kambodže. V roce 2018 do EU směřovalo 45 % kambodžského vývozu. Vývoz z Kambodže do EU dosáhl v roce 2018 výše 5,4 mld. €, což je více než dvojnásobek částky 2,5 mld. € zaznamenané v roce 2013. 95,7 % tohoto vývozu se dostalo na trh EU na základě celních preferencí v rámci režimu EBA (tj. celkem 5,2 mld. € z celkových 5,4 mld. €). EBA je jedním z preferenčních obchodních režimů všeobecného systému preferencí EU (GSP). Zajišťuje státům, které OSN klasifikuje jako nejméně rozvinuté země, bezcelní a bezkvótový přístup na trh EU pro všechny produkty s výjimkou zbraní a střeliva. Přístup k těmto preferencím je podmíněn dodržováním lidských a pracovních práv.

Komisař Hogan informoval o novém balíku v oblasti transparentnosti

  • V oblasti obchodní politiky je EU, dle Komise, nejtransparentnějším veřejným subjektem na světě.

  • Nový soubor závazků má posílit globální vedoucí pozici EU.

Komisař pro obchod Phil Hogan 18. 2. 2020 oznámil svůj záměr dále posílit závazky Komise v oblasti transparentnosti. Například by se měly systematicky podávat zprávy o činnosti všech výborů zřízených v rámci obchodních dohod EU. Nový balík opatření v oblasti transparentnosti zahrnuje zveřejňování rozhodnutí Komise, kterým se členské státy opravňují k vedení dvoustranných jednání o investicích; zápisů z jednání Výboru pro nástroje na ochranu obchodu bez obchodně citlivých údajů a doporučení Komise pro směrnice pro jednání, a to nejen v případě preferenčních obchodních dohod, jak je tomu již nyní, ale i u dohod nepreferenčních. Komisař Hogan rovněž potvrdil, že iniciativa Komise zveřejnit dokumenty vydané podle nařízení o přístupu k dokumentům se má rovněž vztahovat na dokumenty související s obchodem. Závazky nynějšího balíku v oblasti transparentnosti nabyly účinku, a na příslušné dokumenty se tedy již vztahují. Oznámená opatření vycházejí z proaktivního přístupu k obchodní politice, který Komise již uplatňuje. Komise zveřejňuje informace ve všech fázích obchodních jednání. Jedná se mimo jiné o návrhy Komise Radě týkající se směrnic pro jednání o preferenčních obchodních dohodách, zprávy o kolech jednání, prvotní návrhy EU k jednání, posouzení dopadů na udržitelnost a vyjednaný text, jakmile existuje v dohodnutém konsolidovaném znění. Komise rovněž aktivně oslovuje zúčastněné strany, aby od nich obdržela konkrétní vstupní údaje potřebné k dosažení fakticky podložené obchodní politiky EU ve všech fázích. Před zahájením politické iniciativy provádí otevřenou veřejnou konzultaci. V průběhu vyjednávání vede veřejné konzultace a dialogy s občanskou společností a zajišťuje informační činnost. Ve fázi provádění obchodních dohod pak spolupracuje se zúčastněnými stranami prostřednictvím poradních orgánů občanské společnosti.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality