Vnější obchodní vztahy v lednu 2021

Krátce…

EU předkládá žádost o zřízení panelu WTO

EU 14. 1. 2021 požádala o zřízení panelu WTO, protože usiluje o odstranění nezákonných vývozních omezení uvalených Indonésií na suroviny nezbytné pro výrobu nerezavějící oceli, zejména niklovou a železnou rudu. Opatření, která EU napadá, se týkají zákazu vývozu niklové rudy a domácích požadavků na zpracování niklové a železné rudy. Tato opatření nezákonně omezují přístup výrobců oceli v EU k surovinám potřebným pro výrobu nerezavějící oceli. Zatímco výrobní odvětví EU dosáhlo za 10 let nejnižší úrovně výroby nerezavějící oceli, Indonésie se po Číně stane 2. největším výrobcem na světě, čemuž napomáhají nespravedlivé a nezákonné výhody, jako jsou ty, které jsou předmětem tohoto sporu. EU ve své žádosti o zřízení panelu zpochybňuje dlouhotrvající a proměnlivá omezení na vývoz niklové rudy v Indonésii. Od ledna 2020 Indonésie zavedla úplný zákaz vývozu niklové rudy a vyhradila ji indonéské výrobě nerezavějící oceli. Indonésie na niklovou a železnou rudu rovněž uplatňuje domácí požadavky na zpracování, které podnikům ukládají povinnost podrobit své suroviny v Indonésii před jejich vývozem určitým zpracovatelským nebo čisticím operacím. To dále nepřiměřeně omezuje vývoz nezpracovaných surovin. Tato opatření jsou v rozporu se zákazem vývozních omezení podle Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) z roku 1994. EU na zasedání orgánu WTO pro řešení sporů požádá o zřízení panelu, který rozhodne o zákonnosti daných indonéských opatření. Jakmile bude panel zřízen, podá EU žádost ohledně jeho složení. Jakmile bude dořešeno složení, předloží tento panel harmonogram řešení případu. Obrat odvětví nerezavějící oceli v EU dosahuje přibližně 20 mld. € a zajišťuje ročně investice ve výši 420 mil. €. Na odvětví nerezavějící oceli v Evropě závisí celkem 30 tis. přímých pracovních míst a dohromady více než 200 tis. přímých a nepřímých pracovních míst. 4 hlavní výrobci plochých výrobků z nerezavějící oceli v EU nedávno oznámili plány na zrušení více než 1 tis. trvalých pracovních míst do konce roku 2021.

EU by měla mít silnější pravomoci v obchodních sporech

EP 19. 1. 2021 přijal usnesení o návrhu nařízení o výkonu práv EU za účelem uplatňování a prosazování pravidel mezinárodního obchodu. Plénum podpořilo politickou dohodu mezi EP a Radou poměrem hlasů 653:10:30. Posílení tzv. nařízení o prosazování umožňuje EU chránit své obchodní zájmy před partnery, kteří jednají nezákonně. Komise v prosinci 2019 představila návrh, který má EU umožnit chránit obchodní zájmy navzdory ochromení vícestranného systému řešení sporů v rámci WTO. Komise také zřídila post vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod, aby se ještě více posílil důraz na dodržování a vymáhání obchodních dohod EU (více v příspěvku „Nový návrh má chránit obchodní zájmy EU i v případě blokování WTO”, Vnitřní trh v prosinci 2019). Nově má EU zavést protiopatření, pokud získá příznivé rozhodnutí od panelu pro urovnání sporu WTO nebo na základě dvoustranných a regionálních dohod, když druhá strana při rozhodování sporu nespolupracuje. EP rozšířil oblast působnosti nařízení od sporů o zboží až po spory týkající se služeb a určitých práv duševního vlastnictví, včetně evropských ochranných známek, vzorů a zeměpisných označení. Poslanci zdůrazňují, že se jedná o velký podíl světového obchodu a vztahuje se na ně mezinárodní obchodní dohody. EP zajistil, aby Komise zkoumala porušení, která negativně ovlivňují pracovníky nebo životní prostředí. Jakmile to obchodní dohody umožní, v této oblasti se uplatní donucovací opatření. EP také trval na nástroji, který by EU umožnil odradit a působit proti jiným zemím, které se snaží vnutit politická rozhodnutí EU. Komise souhlasila s předložením právních předpisů nejpozději do konce roku 2021 a členské státy se zavázaly, že se budou touto otázkou zabývat. Vzhledem k tomu, že odvolací orgán WTO již není schopen plnit svou funkci rozhodce sporu v posledním stupni z důvodu nadbytečných volných míst, zůstala EU bez prostředků k prosazování obchodních pravidel, pokud jsou v procesu WTO blokovány případy. Nová pravidla jsou součástí úsilí o lepší nástroje EU na podporu dodržování předpisů a prosazování obchodních dohod EU ve změněném geopolitickém kontextu. Rada formálně přijme revidované nařízení, které bude poté zveřejněno v Úředním věstníku EU.

Komise se věnovala uznávání na trzích

Komise 27. 1. 2021 přijala rozhodnutí o rovnocennosti ohledně ústředních protistran z USA. Tím se stanoví, že režim Komise USA pro cenné papíry a burzu (SEC) pro ústřední protistrany USA je rovnocenný pravidlům EU. Toto rozhodnutí o rovnocennosti stanoví, že právní předpisy a předpisy o dohledu platné pro ústřední protistrany USA registrované u SEC lze považovat za rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení č. 648/2012 o infrastruktuře evropského trhu (známé jako EMIR). Rozhodnutí je prvním krokem k tomu, aby ústřední protistrany z USA registrované u SEC byly uznány v EU. Umožní americkým protistranám požádat o uznání Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA). Poté, co ESMA tyto ústřední protistrany z USA uzná, budou moci poskytovat centrální clearingové služby v EU. Ústřední protistrany jsou subjekty, které plní zprostředkující úlohu mezi kupujícím a prodávajícím derivátové smlouvy. Působí jako kupující pro jednotlivé prodávající a jako prodávající pro jednotlivé kupující. Jejich využívání podpořila po finanční krizi skupina G20 s cílem snížit riziko při obchodování s deriváty. Derivátové trhy jsou svou povahou globální. Komise přijme rozhodnutí o rovnocennosti v případě, že režim třetí země splňuje 3 podmínky stanovené v nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR): (1) musí ústřední protistrany povolené ve třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení EMIR; (2) musí tyto protistrany ve třetí zemi podléhat soustavnému účinnému dohledu a (3) musí právní rámec dané třetí země obsahovat účinný rovnocenný systém pro uznávání zahraničních ústředních protistran.