Přejít na obsah

Vyhledávání

16/04/2014 12:11:38


Hlavní menu

Vnitřní trh v únoru 2011

Euroskop, 05.03.2011

Correia De Campos: EP restart vnitřního trhu bez sociální dimenze nepodpoří, Změnu politiky v oblasti auditu podle Komise schvaluje většina aktérů, EP schvaluje ve věci patentů tzv. posílenou spolupráci, Komise reviduje „Small Business Act", Komise chce propojit obchodní rejstříky v celé EU

Correia De Campos: EP restart vnitřního trhu bez sociální dimenze nepodpoří

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Na cestě k Aktu o jednotném trhu. Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství. 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod (KOM(2010)608)

Antonio Fernando Correia De Campos, zpravodaj nejdůležitější ze 3 zpráv, jež má EP vypracovat k iniciativě Komise „Single Market Act", se při uveřejňování svého návrhu 1. 2. 2011 na půdě výboru IMCO postavil za to, aby ve všech normách týkajících se jednotného vnitřního trhu EU byla obsažena „horizontální sociální klauzule".

Pozadí

V říjnu 2009 byl bývalý komisař odpovědný za oblast vnitřního trhu a hospodářské soutěže Mario Monti předsedou stávající Komise José Manuelem Barrosem požádán, aby vypracoval zprávu týkající se dosavadního fungování jednotného vnitřního trhu EU, jenž oficiálně vznikl 1. 1. 1993. Montiho text byl uveřejněn v květnu 2010, kdy jej podpořilo i plénum EP. Komise proto v říjnu 2010 uveřejnila sdělení o 50 konkrétních položkách („akcích"), cílící na „restart" projektu vnitřního trhu, a doprovodila jej překvapivě podrobnou zprávou o občanství EU (více v příspěvku Vnitřní trh v říjnu 2010). Oba dokumenty, jež by měly být naplňovány zejm. v letech 2011-2012, jsou v současnosti předmětem debat v Radě a EP.

Klíčové body a stav projednávání

Antonio Fernando Correia De Campos tvrdí, že Komise nebere ve svém přístupu k jednotnému vnitřnímu trhu (zejm. v kapitole II sdělení „Navrácení Evropanů do centra jednotného trhu a posílení jejich důvěry") dostatečně v úvahu občany EU a jejich „základní sociální práva": (1) právo na kolektivní akci; (2) práva pracovníků a pracovní právo; (3) ochranu zaměstnanosti. V tomto názoru jej plně podporují zejm. odbory reprezentované na úrovni EU organizací ETUC.

Podle zpravodaje např. musí být veškeré restrukturalizační kroky v podnicích vždy v souladu s čl. 9 Smlouvy o fungování EU (týká se sociálních požadavků na realizaci politik EU) a (extenzivně definovanou) Chartou základních práv EU. Komise podle něj ve svém sdělení také měla lépe specifikovat možnost podávání kolektivních žalob v EU a měla přiznat větší význam otázce sociálních služeb a „digitálnímu jednotnému trhu". Zpravodaj tvrdí, že v co nejkratším časovém horizontu by měl vzniknout jednotný trh s hypotékami a měla by být implementována politika na podporu elektronického obchodování (e-commerce). Jednotný vnitřní trh by podle něj měl občanům EU přinést „hmatatelné výsledky".

Zbývající 2 zprávy (Sandry Kalniety a Cristiana Silviu Busoie), prezentované také 1. 2. 2011, jsou v porovnání s uvedenými návrhy umírněnější.

Řízení (governance) vnitřního trhu by podle zprávy Sandry Kalniety nemělo být, jak navrhuje Rada, primárně otázkou členských států; koordinační roli by měli na nejvyšší úrovni naplňovat také předseda Evropské rady a předseda Komise. EU by rovněž měla budovat trvalá partnerství jak s místními a regionálními autoritami členských států, tak i s jejich parlamenty, které jsou v posledku těmi, kdo se podílí na přípravě nezbytných implementačních opatření (v případě neplnění povinností ze strany členských států by měla výrazněji vystupovat nejen Komise, ale i Soudní dvůr EU).

Pokud jde o problematiku malého a středního podnikání, zpravodaj Silviu Busoie nenavrhuje nic podstatného, co by překračovalo rámec revize iniciativy „Small Business Act" (viz níže).

Předpokládaný další vývoj

EP by měl svou definitivní pozici k iniciativě „Single Market Act" schválit 16. 3. 2011 na půdě výboru IMCO a 6. 4. 2011 v plénu EP.

Rada by se měla iniciativou v průběhu maďarského předsednictví zabývat primárně ve dnech 10.-11. 3. 2011 a 30.-31. 5. 2011.

Odkazy

 

Změnu politiky v oblasti auditu podle Komise schvaluje většina aktérů

Zelená kniha. Politika v oblasti auditu: poučení z krize (KOM(2010)561)

Komise 10. 2. 2011 uspořádala konferenci k výsledkům veřejné konzultace, jež se od října do prosince 2010 konala v návaznosti na uveřejnění zelené knihy k politice v oblasti auditu.

Pozadí

Komise předložila zelenou knihu a zahájila veřejnou konzultaci s odůvodněním, že audity jsou klíčové pro znovuzískání důvěry ve finanční trh. Ta podle její interpretace utrpěla především v krizi započaté v roce 2008. Audity podle Komise musejí plnit svůj účel a nebýt jen „fíkovým listem" finančních institucí. Proto Komise svou zelenou knihu vystavěla okolo 2 hlavních témat: nezávislosti a dohledu (více v příspěvku Vnitřní trh v říjnu 2010).

Klíčové body a stav projednávání

Komise, jež v rámci konzultace obdržela 688 příspěvků, tvrdí, že status quo v oblasti unijní politiky auditu je neudržitelná a že změnu podporuje většina aktérů s výjimkou tzv. velké čtyřky - Deloitte, Ernst & Young, KPMG and PricewaterhouseCoopers. Ta ovšem v EU ovládá přibližně 70 % trhu.

Uvedené společnosti jsou např. proti zavedení „rotačního principu", spočívajícího ve střídání auditorských firem (auditujících jeden konkrétní subjekt) alespoň každé 2 roky a v otevření trhu dalším auditorským firmám, ale i proti striktnímu oddělení auditu od dalších (konzultačních) služeb, které tyto firmy nabízejí. Auditované subjekty by si také měly zachovat možnost vybrat si auditorskou firmu podle svého uvážení, ne na základě rozhodnutí (národního) regulátora.

Mezi další varianty dalšího postupu, které z konzultace vyplynuly, patří např. zavedení stropu pro tržní podíl „velké čtyřky" (sic!), vytvoření auditorských konsorcií 3 firem, z nichž alespoň jedna nebude patřit do „velké čtyřky", nebo paralelní audit daného subjektu 2 auditorskými firmami, z nichž alespoň jedna nebude patřit do „velké čtyřky" (tzv. francouzský model). Právě k poslední z variant se přiklání i Komise.

Auditorské firmy se prakticky shodují jen na tom, že je nutné zajistit transparentnost auditu (mj. přijetím mezinárodních auditorských standardů) a posílit komunikaci mezi zainteresovanými aktéry.

Výbor ECON mezitím údajně (informaci se nepodařilo ověřit) připravuje zprávu z vlastní iniciativy, v níž navrhuje daňové úlevy pro malé auditorské firmy. Debatuje se i o „evropském pasu" pro tyto firmy (za předpokladu respektování příslušných pravidel jednotlivých členských států).

Předpokládaný další vývoj

Komise hodlá předložit příslušné legislativní návrhy do listopadu 2011.

Odkazy

 

EP schvaluje ve věci patentů tzv. posílenou spolupráci

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (KOM(2010)790)

Plénum EP 15. 2. 2011 přijalo poměrem 471:160:42 zprávu Klause-Heinera Lehneho, čímž vyjádřilo souhlas, aby byla ve věci (překladů) patentů zahájena tzv. posílená spolupráce. 7. 2. 2011 totéž (za nesouhlasu Itálie a Španělska) učinil Coreper.

Pozadí a klíčové body

Komise v červenci 2010 uveřejnila návrh týkající se „ujednání o překladu pro patent EU". Cílem bylo snížit cenu patentových přihlášek, jež je podle Komise až 10krát vyšší než v USA.

V EU by se mělo, pokud jde o patenty, nově pracovat jen se 3 jazyky - angličtinou, francouzštinou a němčinou (více v příspěvku Vnitřní trh v červenci 2010).

Belgické předsednictví ve druhé polovině roku 2010 neúspěšně navrhlo několik „ústupků", jež měly o návrhu přesvědčit i ty země, které signalizovaly, že s ním mají problém (zejm. Itálie a Španělsko, ale i Polsko, Slovensko či Portugalsko; více v příspěvku Vnitřní trh v říjnu 2010, a v příspěvku Vnitřní trh v listopadu 2010).

Rada ale nebyla schopna dospět k nezbytnému jednomyslnému souhlasu všech členských států. Komise proto na žádost Dánska, Estonska, Finska, Francie, Litvy, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Polska, Slovinska, Velké Británie a Švédska (a za podpory 10 dalších zemí) navrhla zahájení posílené spolupráce, aby v roce 2011 předložila 2 meritorní legislativní návrhy, jež budou založeny na kompromisu belgického předsednictví (více v příspěvku Vnitřní trh v prosinci 2010).

Podmínkou je, aby s posílenou spoluprací předtím souhlasila Rada kvalifikovanou většinou a svůj souhlas připojil i EP.

Posílená spolupráce je od přijetí Amsterodamské smlouvy možná, pokud se pro její implementaci rozhodne minimálně třetina (nyní 9) členských států EU. V současnosti je upravena čl. 329 Smlouvy o fungování EU.

Stav projednávání

S návrhem na posílenou spolupráci dlouhodobě nesouhlasí Itálie a Španělsko, nově ani Kypr.

Kritiku (resp. apel na zavedení jednotného „evropského" režimu se zapojením unijní OHIM a bez zainteresování mezinárodní organizace EPO) vyjádřila také Nadace pro svobodnou informační infrastrukturu (FFII). Posílená spolupráce prý svými parametry zvýhodní německé a francouzské subjekty.

Postoj ČR

ČR požádala o hodnocení dopadu zahájení posílené spolupráce, neřadí se tedy mezi její bezvýhradné zastánce.

V ČR byl již dříve artikulován požadavek, aby patenty byly automaticky (strojově) překládány do všech 23 úředních jazyků EU (vznesla jej Unie malých a středních podniků ČR).

Předpokládaný další vývoj

Rada se bude návrhem zabývat s největší pravděpodobností 10. 3. 2011. Posílená spolupráce by mohla být zahájena do května 2011.

Komise ale ještě předtím musí předložit 2 návrhy (o patentech samých a o jazykovém režimu) a země, na něž se bude posílená spolupráce vztahovat, je musí přijmout (první procedurou spolurozhodování, druhý procedurou konzultace). Rovněž je nezbytné vyčkat, až Soudní dvůr EU prezentuje své stanovisko k tomu, zda je jednotná patentová ochrana, navíc založená na posílené spolupráci, v souladu s právem EU.

Odkazy

 

Komise reviduje „Small Business Act"

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Review of the "Small Business Act" for Europe (COM(2011)78)

Komise 23. 2. 2011 zahájila revizi své necelé 3 roky staré iniciativy „Small Business Act", jež by měla podporovat aktivity malých a středních podniků (do 250 zaměstnanců) v EU. Většina avizovaných kroků již byla zahájena, Komise ale konstatuje, že „je třeba udělat více".

Pozadí

Iniciativa „Small Business Act" z června 2008, vzata na vědomí Radou v prosinci 2008, se stala prvním uceleným rámcem opatření EU zaměřeným na malé a střední podniky.

Malé a střední podniky tvoří podle Komise více než 99 % podniků v EU a zaměstnávají více než 90 mil. lidí. Také platí, že 23 mil. malých a středních podniků v EU zaměstnává přibližně 67 % pracovních sil působících v soukromém sektoru. V důsledku hospodářské krize ale malé a střední podniky v EU propustily na 3,25 mil. zaměstnanců.

Dalším důvodem pro předložení revize „Small Business Act" bylo sladění této iniciativy s projektem „všeobjímající" ekonomicko-ekologicko-sociální strategie Evropa 2020 a fakt, že ze 27 členských států EU jediná Itálie „Small Business Act" reflektovala legislativně (Belgie a Francie v „národních programech").

Klíčové body

Za úspěch dosavadní realizace „Small Business Act" Komise považuje mj. (1) schválení směrnice o opožděných platbách (více v příspěvku Vnitřní trh v lednu 2011); (2) fakt, že ve většině členských států výrazně klesla doba a náklady potřebné k založení společnosti, takže průměr EU pro společnost s ručením omezeným se snížil z 12 dnů a 485 € v roce 2007 na 7 dní a 399 € v roce 2010, nebo (3) otevření centra EU pro malé a střední podniky v Číně. V případě ČR Komise zmiňuje např. projekt zavedení datových schránek.

V budoucnu by měly být realizovány mj. následující kroky (celkem jich Komise vypočítává 29):

zkrácení doby potřebné k založení společnosti na 3 dny a k získání potřebných licencí a povolení na 1 měsíc (plus snížení nákladů na 100 €), a to do roku 2013;

zesílení programů úvěrových záruk malým a středním podnikům;

zlepšení přístupu malých a středních podniků k financím, včetně přístupu k trhům s rizikovým kapitálem;

pravidelné testování dopadů legislativy EU na malé a střední podniky se zohledněním rozdílů mezi mikropodniky (do 10 zaměstnanců), malými (do 50 zaměstnanců) a středními (do 250 zaměstnanců) podniky;

předložení návrhu na společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob;

přijetí opatření na jednodušší přeshraniční vymáhání dluhů;

iniciace center EU pro malé a střední podniky, zejm. v zemích BRIC.

Stav projednávání

Řada položek z uvedeného výčtu má racionální jádro, je ovšem potřeba mezi nimi pečlivě selektovat, a to nejen z meritorního hlediska, ale i z hlediska zajištění jejich praktické realizace (počínaje návrhem, jeho projednáním a konče jeho implementací; pakliže tedy jde o legislativní návrh, nikoliv o doporučení či jiný nezávazný akt).

Zásadní spory rozhodně vyvolá kontroverzní návrh na společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob (tzv. CCCTB). Dlouhodobě s danou ideou nesouhlasí krom ČR např. Irsko, Slovensko nebo Bulharsko. Kompletní výčet uskutečněných a plánovaných iniciativ obsahuje i další problematické body, zejm. z pohledu členských států.

Patří mezi ně např. záměr (1) kvantifikovat „pozlacování" (komplikování) unijní legislativy při její implementaci v členských státech (jak se bude „pozlacování" měřit a k čemu budou výsledky sloužit?); (2) navrhnout „nástroj evropského smluvního práva" (co to znamená?); (3) vytvořit „výuková schémata" pro ženy-podnikatelky; (4) poskytovat zkrachovavším poctivým podnikatelům (sic!) podporu tím, že se jim legislativně umožní vypořádat s dluhy nejvýše do 3 let (zatím ji v určitém rozsahu poskytuje jen Belgie, Finsko, Irsko, Španělsko a Velká Británie).

Organizace typu UEAPME, Eurochambres či ESBA kritizují fakt, že realizace „Small Business Act" bude i nadále závislá na libovůli členských států (pokud se neuplatní legislativní pravidla).

Odkazy

 

Komise chce propojit obchodní rejstříky v celé EU

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directives 89/666/EEC, 2005/56/EC and 2009/101/EC as regards the interconnection of central, commercial and companies registers (COM(2001)XXX)

Komise 24. 2. 2011 uveřejnila návrh směrnice na propojení obchodních rejstříků v celé EU.

Pozadí

V současnosti je správa obchodních rejstříků v EU v plné kompetenci členských států, popř. jejich místních (Německo) nebo regionálních (Rakousko) autorit. EU pouze směrnicí č. 68/151, resp. č. 2003/58 zajistila, aby je všechny členské státy od roku 2007 zpřístupnily také online. Z toho plyne, že poskytované informace jsou zpravidla v jednom jazyce, a pokud už dochází k nějaké (dobrovolné) přeshraniční kooperaci, pak je povětšinou limitovaná na určitý typ dat a/nebo generuje data pouze jednorázovně (v dávkách), což v praxi znamená, že informace zastarávají.

Návrh pozměňuje směrnice č. 89/666, č. 2005/56 a č. 2009/101.

Klíčové body

Návrh Komise má legislativně ošetřit elektronické propojení (online verzí) obchodních rejstříků ze všech členských států EU.

Cílem má být (1) stimulace přeshraničního obchodu; (2) zvýšení právní jistoty obchodních společností, spotřebitelů (ti podle Komise kvůli nejistotě odmítají nakupovat online v zahraničí; v roce 2008 jich tak činilo jen 7 %) i odpovědných (daňových, soudních) orgánů členských států; a (3) úspora v řádu 70 mil. € ročně.

Předpokládaný další vývoj

O návrhu bude spolurozhodovat EP a Rada.

Odkazy

Související články

Vnitřní trh v březnu 2014

Euroskop, 05.04.2014
Komise požaduje více transparentní platy bankéřů, EU bojuje proti syntetickým drogám, EP udělal velký krok k reformě pojišťovnictví, Rada a EP schválily návrh nařízení...

Vnitřní trh v únoru 2014

Euroskop, 08.03.2014
Zpoždění v zavádění jednotného evropského patentu, Zpráva EP o upadajícím ocelářství v Evropě, Udělování hudebních licencí bude snazší, EU bude více harmonizovat další...

Vnitřní trh v lednu 2014

Euroskop, 10.02.2014
Instituce se shodly na pravidlech o trzích finančních nástrojů MiFID II, Nová pravidla zadávání veřejných zakázek v EU schválilo plénum EP, EU připravuje strukturální reformu...

Vnitřní trh v prosinci 2013

Euroskop, 14.01.2014
Rada v oblasti veřejných zakázek podpořila výhradní elektronickou fakturaci, Komise chystá harmonizaci pravidel při porušování celních předpisů, Instituce se dohodly na posílení...

Vnitřní trh v listopadu 2013

Euroskop, 06.12.2013
Snazší udělování hudebních licencí již v roce 2015, Reforma pojišťovnictví v EU na obzoru, INTA: Mezinárodní trh veřejných zakázek má doznat změn, IMCO podpořil zpřísnění...
Rozhovory
Prouza: českým zájmem je silná Evropská komise
P. Zenkner, M. Bydžovská, Euroskop, 15.4. 2014
Jaká je pozice Česka ke klimatickému balíčku? EUROSKOP hovořil se státním tajemníkem pro EU Tomášem Prouzou o českých zájmech v Evropské unii.