Vnitřní trh v listopadu 2012

05.12.2012
Euroskop

Plénum EP stvrdilo kompromis o nových bezpečnostních a emisních standardech pro motocykly, EP a Rada se shodují na další regulaci ratingových agentur

Plénum EP stvrdilo kompromis o nových bezpečnostních a emisních standardech pro motocykly

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2010 o schvalování a dozoru nad trhem dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek (KOM(2010)542)

Plénum EP 20. 11. 2012 stvrdilo poměrem 643:16:18 kompromis týkající se zpřísnění bezpečnostních a emisních standardů pro motocykly. Výsledkem by mělo být např. to, že všechny motocykly nad 125 cm3 budou muset být vybaveny systémem ABS.

Pozadí

Komise svůj návrh nařízení uveřejnila v říjnu 2010 s cílem zjednodušit a zpřísnit 15 v současnosti platných směrnic (nejdůležitější z nich je směrnice č. 2002/24) a sladit jejich obsah s podobnými normami, jež upravují jiné kategorie vozidel (motocykly, mopedy, elektrokola, silniční čtyřkolky ap. tvoří kategorii „L; více v příspěvku „Bezpečnostní a emisní standardy pro motocykly se zpřísní, Vnitřní trh v říjnu 2010). Ve výsledku by se podle Komise měl snížit počet smrtelných úrazů na motocyklech, jejichž počet (v porovnání se sumárními čísly u jiných kategorií vozidel) údajně zůstává stejný nebo mírně stoupá (v roce 2008 např. dosáhl v EU jako celku 5 520; zatímco na provozu se vozidla kategorie L podílejí jen 2 %, smrtelné nehody, které jejich řidiči způsobili, dosahují 16 %).

Jedinou výjimkou z uvedeného trendu by mělo být uvolnění limitu 74 kW coby dosud nejvyššího povoleného výkonu motocyklů.

Výbor IMCO schválil van de Campovu zprávu, podklad pro jednání s Radou, v prosinci 2011 (více v příspěvku „IMCO souhlasí s tím, aby se zpřísnily bezpečnostní a emisní standardy pro motocykly, Vnitřní trh v prosinci 2011), obě instituce dospěly ke kompromisu v říjnu 2012 (více v příspěvku „Rada a EP dosáhly kompromisu o nových bezpečnostních a emisních standardech pro motocykly, Vnitřní trh v září 2012).

Klíčové a sporné body

Všechny motocykly nad 125 cm3 budou muset být vybaveny systémem ABS a „palubní diagnostikou (OBD; on-board diagnostics) a budou muset automaticky rozsvěcovat světla bezprostředně po nastartování.

Výbor IMCO původně požadoval, aby byl ABS vybaven každý motocykl s objemem motoru nad 51 cm3 uvedený na trh počínaje 1. 1. 2016, přestože Komise ABS navrhovala až pro stroje nad 125 cm3 a až od roku 2017.

Motocykly pod 125 cm3 by měly být vybaveny kombinovanými brzdovými systémy (CBS) a obecně by mělo být zakázáno upravovat v motocyklech omezovače rychlosti (proti čemuž se již dříve postavila zejm. organizace FEMA).

Mopedy by měly splňovat emisní normu Euro 3 od 1. 1. 2016, všechna ostatní vozidla kategorie L od téhož data normu Euro 4 a od 1. 1. 2020 Euro 5.

Do 1. 1. 2016 by Komise měla uveřejnit studii týkající se vlivu vozidel kategorie L na životní prostředí a do konce roku 2019 cost-benefit analýzu týkající se potenciálního obligatorního zavedení ABS pro všechny motocykly.

Předpokládaný další vývoj

Dojednaný kompromis by měla ještě potvrdit Rada (patrně za abstence Velké Británie, která s ním kvůli nákladům vyplývajícím z nové legislativy nesouhlasí). Kdy tak učiní, ale zatím není známo.

Nové nařízení by se mělo začít uplatňovat již od 1. 1. 2013, přičemž příslušná (nová) vozidla kategorie L by s ním měla být v souladu od 1. 1. 2016.

Odkazy

EP a Rada se shodují na další regulaci ratingových agentur

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a směrnice 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů, pokud jde o nadměrné spoléhání na rating (KOM(2011)746)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (KOM(2011)747)

Zástupci EP, Rady a Komise dospěli 27. 11. 2012 ke kompromisu stran návrhů týkajících se další regulace působení ratingových agentur v EU.

Pozadí

Komise své návrhy na další regulaci působení ratingových agentur v EU uveřejnila v listopadu 2011. Ratingovým agenturám (zejm. tzv. velké trojce – Standard & Poor’s, Moody’s a Fitch) někteří politici (včetně politiků-úředníků v Komisi) přičítají podíl na vzniku finanční krize z roku 2008, která následně vyvolala krizi hospodářskou. Kritika vůči nim zaznívala i kvůli nedávným četným rozhodnutím o snížení hodnocení některých zadlužených členských států EU.

V současnosti jsou v EU v platnosti 2 nařízení o ratingových agenturách: č. 1060/2009 (tzv. nařízení nařízení CRA I) a č. 513/2011 (tzv. nařízení nařízení CRA II). Klíčové body první normy byl dojednán fakticky v listopadu 2008 na summitu G20 ve Washingtonu, již v květnu 2011 ale bylo toto nařízení změněno, aby bylo možné jej přizpůsobit nově vzniklému dohledu ze strany orgánu ESMA. Stávající nařízení o ratingových agenturách se zaměřují na registraci ratingových agentur, pravidla výkonu jejich činnosti a dohled nad nimi.

Nové návrhy by měly zajistit, (1) aby se obecně snížil význam ratingů, resp. jejich dopad na volatilitu ekonomiky (manažeři hedgeových fondů a retailové banky by si např. měli realizovat také vlastní ratingy), (2) aby se mezi ratingovými společnostmi zintenzivnila konkurence a snížil střet zájmů, (3) aby se zvýšila transparentnost a přesnost ratingů států (resp. státních dluhopisů) a (4) aby byl vytvořen „evropský rámec pro občanskoprávní odpovědnost v případě závažného úmyslného pochybení nebo hrubé nedbalosti při vydávání ratingů (investoři by měli své nároky vymáhat před vnitrostátními soudy, důkazní břemeno by měly nést ratingové agentury). Nová pravidla by se měla vztahovat na ratingy veřejných subjektů v EU i mimo ni, pokud ratingy státních dluhopisů vydává ratingová agentura registrovaná v EU (více v příspěvku „Komise hodlá znovu regulovat ratingové agentury, Vnitřní trh v listopadu 2011).

Rada svůj tzv. obecný přístup, umožňující instituci vyjednávat o kompromisu s EP již v prvním čtení, přijala v květnu 2012 (více v příspěvku „Rada přijala ,obecný přístup‘ k další regulaci ratingových agentur, Vnitřní trh v květnu 2012), výbor ECON přijal příslušnou zprávu Leonarda Domeniciho v červnu 2012 (více v příspěvku „ECON se vyjádřil k další regulaci ratingových agentur, Vnitřní trh v červnu 2012).

Klíčové a sporné body

Zainteresované instituce se v zásadě shodly na tom, že nevyžádané ratingy států by měly být uveřejňovány na základě jasné metodologie výhradně 3krát ročně, a to vždy po skončení obchodního dne a nejméně hodinu před otevřením akciových trhů v EU, ve dny, které si stanoví samy agentury vždy do 31. 12. předchozího roku, aby se na ně mohli dotčení aktéři (zejm. státy samotné) adekvátně připravit, přičemž možnost posoudit úvěrovou kredibilitu (bonitu) členských států by měla mít i Komise.

V praxi by se uvedené mělo odrazit i v tom, že všechny odkazy v unijní legislativě týkající se „automatické reakce na (externí) ratingy by měly být do roku 2020 zrušeny (čímž by údajně mělo být zrušeno i „nadměrné spoléhání na ratingy a omezena možná destabilizace trhů).

Rovněž by mělo dojít k omezení situací, kdy vlastníci ratingových agentur vlastní i subjekty, které jejich agentury hodnotí.

Investor držící 5% podíl v jedné ratingové agentuře by neměl být oprávněn držet více než 5% podíl v agentuře jiné. Analogicky by také mělo být zakázáno (v souladu s názorem Rady), aby vlastník více než 5 % kapitálu (nebo 10 % hlasovacích práv) v jedné ratingové agentuře vlastnil více než 5 % kapitálu (nebo 10 % hlasovacích práv) v agentuře jiné, resp. v hodnocené společnosti (navíc by v daných případech měla být zavedena informační povinnost dotčených vlastníků vůči veřejnosti). Příslušná ratingová agentura by rovněž neměla mít možnost vydávat ratingy na společnosti, v nichž vlastní více než 10 % kapitálu nebo hlasovacích práv (ECON původně požadoval jen 2 %).

Do budoucna by mělo být obtížnější i slučování ratingových agentur kvůli zachování konkurence mezi nimi.

Komise, EP i Rada se ztotožňují také s tím, aby v případě závažného úmyslného pochybení nebo hrubé nedbalosti při vydávání ratingů měli investoři možnost své nároky vymáhat před vnitrostátními soudy – a důkazní břemeno nesly ratingové agentury.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo dojednaný kompromis stvrdit nejspíše v lednu 2013. Kdy tak učiní Rada, zatím není známo.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality