Vnitřní trh v dubnu 2013

07.05.2013
Euroskop

Rada a EP dosáhli kompromisu: podnikání v EU bude „odpovědnější“, Komise navrhla zpřísnění směrnic o účetnictví, JURI souhlasí se změnami pravidel auditu.

Rada a EP dosáhli kompromisu: podnikání v EU bude „odpovědnější“

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Iniciativa pro sociální podnikání. Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací (KOM(2011)682)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a směrnice Komise 2007/14/ES (KOM(2011)683)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the annual financial statements, consolidated financial statements and related reports of certain types of undertakings (COM(2011)684)

Zástupci Rady a EP dosáhli 9. 4. 2013 kompromisu týkajícího se balíku na „podporu podnikání a odpovědných podniků“. Komise to okamžitě přivítala, Coreper pak stvrdil 17. 4. 2013. Nejdůležitější novinkou je, že platby společností, které působí v odvětví těžby nerostných surovin a v lesním hospodářství, vládám příslušných zemí by měly být v budoucnu (na vlastní náklady těchto společností) výrazně transparentnější.

Pozadí

Komise balík uveřejnila v říjnu 2010 a doprovodila jej sdělením o sociální odpovědnosti podniků, jež balíku dává ideový „rám“ a nabízí definici pojmu Corporate Social Responsibility (CSR; více v příspěvku „Komise chce, aby podnikání v EU bylo ,odpovědnější‘“, Vnitřní trh v říjnu 2011).

Balík odkazuje primárně na iniciativu „Single Market Act“ (více v příspěvku „Single Market Act ,tlačí‘ EP i Komise“, Vnitřní trh v dubnu 2011).

Rada k balíku přijala tzv. obecný přístup v červnu 2012. Výbor JURI se jím zaobíral (aby jej v řadě parametrů zpřísnil) v září 2012 (více v příspěvku „JURI stejně jako Komise chce, aby podnikání v EU bylo ,odpovědnější‘“,Vnitřní trh v září 2012).

Klíčové a sporné body

Nejspornějším bodem jednání byla Komisí navrhovaná výjimka mající společnostem, které působí v odvětví těžby nerostných surovin a v lesním hospodářství, umožnit nepředkládat transparentní účty, pokud to nepovolují zákony země, kde tyto společnosti vykonávají svou činnost. V EP, který byl obdobně jako řada lidskoprávních organizací (např. Oxfam nebo Transparency International) striktně proti, se danému návrhu přezdívalo „diktátorská klauzule“. Výsledný kompromis už ji neobsahuje. Uvedené požadavky by se nicméně (zatím) neměly vztahovat na finanční sektor, telekomunikace či stavebnictví (jak požadoval JURI a zejm. zelení v EP).

Dalším ústupkem irského předsednictví, které návrh kompromisu předložilo, je akceptace požadavku EP (resp. JURI), aby těžební společnosti ke zvýšení transparentnosti zavedly nejen systém výkaznictví podle jednotlivých zemí (country-by-country reporting; CBCR), ale také podle jednotlivých projektů (project-by-project reporting; PBPR). Vykazování daní, poplatků a bonusů, jež těžební společnosti vyplácejí vládám hostitelských zemí, by mělo odhalit finanční dopady působení té které společnosti v každé hostitelské zemi zvlášť (více zde).

Uvedené požadavky by se měly týkat všech plateb nad 100 tis. € – po vzoru sekce 1504 amerického Dodd-Frank Act přijatého v červenci 2010, který stanovuje limit 100 tis. USD (JURI požadoval 80 tis. €, Rada 500 tis. € a Komise počítala s tím, že limit stanoví až prostřednictvím komitologie, resp. aktem v přenesené působnosti). Ve výsledku by tak údajně mělo být pokryto na 90 % všech aktivit, které těžební společnosti na světě vykonávají. (Americké a evropské společnosti se nicméně podle Euromines budou moci dostat do konkurenční nevýhody vůči subjektům z jižní Ameriky nebo Číny.)

Formálně by mělo dojít k revizi směrnici č. 2004/109 o transparentnosti (aby se vztahovala na kótované společnosti) a směrnic č. 78/660 a č. 83/349 – tzv. čtvrtá a sedmá směrnice o účetnictví – (aby se vztahovaly i na velké společnosti nekótované).

Nad rámec uvedeného by měly malé a střední podniky profitovat z jednoduššího sestavování účetní závěrky. Srovnatelnost účetních závěrek v rámci celé EU by měla podle Komise vést k lepšímu přístupu malých a středních podniků k financování, a tedy ke snížení nákladů na kapitál a k podpoře přeshraničního obchodu. Malé a střední podniky by měly v důsledku uvedeného opatření uspořit údajně až 1,7 mld. € ročně (více zde).

Obecně by mělo platit, že veškerá pravidla týkající se účetnictví by nadále měla vycházet z logiky fungování malých a středních podniků (v současnosti se vůči nim naopak spíše uplatňují výjimky ze stávajících norem určených primárně pro velké podniky).

Předpokládaný další vývoj

V následujícím období by měla kompromis potvrdit jak Rada, tak plénum EP, konkrétní data ale zatím nejsou známa, pouze v případě EP se hovoří o „příštím plenárním zasedání“.

Odkazy

Komise navrhla zpřísnění směrnic o účetnictví

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Council Directives 78/660/EEC and 83/349/EEC as regards disclosure of nonfinancial and diversity information by certain large companies and groups (COM(2013)207)

Komise 16. 4. 2013 navrhla revizi stávajících směrnic o účetnictví s cílem „zvýšit transparentnost některých velkých společností v sociální a environmentální oblasti“.

Pozadí

Návrh Komise krom realizované veřejné konzultace (zahájené v listopadu 2010 a ukončené v lednu 2011) odkazuje zejm. na Akt o jednotném trhu, resp. „12 projektů pro jednotný trh roku 2012“ z dubna 2011 (více v příspěvku „Single Market Act ,tlačí‘ EP i Komise, Vnitřní trh v dubnu 2011), sdělení „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ z října 2011 (více v příspěvku „Komise chce, aby podnikání v EU bylo ,odpovědnější‘“,Vnitřní trh v říjnu 2011) a akční plán pro právo obchodních společností a podnikové řízení z prosince 2012.

Formálně by měla doznat změn zejm. tzv. čtvrtá směrnice o účetnictví (směrnice č. 78/660), neboť její ustanovení – přestože byla již 14krát novelizována – jsou podle Komise nejasná. A i proto její požadavky naplňuje jen cca 10 % dotčených společností. Revidována by měla být také směrnice č. 83/349 (tzv. sedmá směrnice o účetnictví).

Klíčové body

Společnosti nad 500 zaměstnanců (v EU je takových údajně cca 18 tis.) by měly ve výročních zprávách „zveřejňovat informace o (…) rizicích a výsledcích, pokud jde o životní prostředí, sociální aspekty a problematiku vztahu k zaměstnancům, dodržování lidských práv, boj proti korupci a úplatkářství a širší spektrum zastoupení ve správních radách“.

Ročně by to každou z nich mělo stát nejvýše 5 tis. €.

Sporné body

Komise tvrdí, že „přijatý přístup zajišťuje, že administrativní zátěž bude snížena na minimum“, neboť dotčené společnosti by měly zveřejňovat jen „stručné informace nezbytné pro porozumění rozvoji, výkonnosti nebo postavení společnosti (…) pokud se některá konkrétní oblast společnosti netýká, nemusela by o ní podávat informace, pouze by musela vysvětlit, proč tomu tak je“. Obecně by nicméně mělo platit, že fakultativní by měla být jen forma podávaných informací (společnosti by podle Komise měly mít možnost pro tento účel využít úmluvy OSN Global Compact, ISO 26000 nebo německého kodexu udržitelnosti), ne jejich obsah.

Tuto intepretaci podporuje i fakt, že „pokud jde o transparentnost diverzifikovaného zastoupení v dozorčích a správních radách“, společnosti by měly „poskytovat informace o své politice rozmanitosti, která se týká věku, pohlaví, zeměpisné různorodosti, vzdělání a profesních zkušeností (…) společnosti, které politiku rozmanitosti nemají, by musely vysvětlit, proč ji nemají“.

Relevantní neziskové organizace se nicméně domnívají, že požadavky obsažené v návrhu jsou velmi benevolentní, že nová norma, bude-li přijata, bude nanejvýš „papírovým tygrem“. Navíc se objevily spekulace, že návrh byl už před uveřejněním předmětem lobbingu zacíleného na to, aby byl dopad výsledné normy na podnikání v EU co nejomezenější.

Předpokládaný další vývoj

Návrh podléhá spolurozhodování Rady a EP. Komise počítá s tím, že obě instituce budou s to dosáhnout kompromisu tak, aby členské státy mohly výslednou normu implementovat nejpozději během roku 2016, aby se na dotčené společnosti vztahovala od roku 2017.

Odkazy

JURI souhlasí se změnami pravidel auditu

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/43/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek (KOM(2011)778)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu (KOM(2011)779)

Výbor JURI 25. 4. 2013 podpořil návrhy cílící na zásadní změny v oblasti auditu, řadě parametrů ale původní návrhy Komise rozvolnil.

Pozadí

Komise své návrhy předložila v listopadu 2011 (více v příspěvku „Komise mění pravidla auditu“, Vnitřní trh v listopadu 2011). Již v říjnu 2010 uveřejnila tematickou zelenou knihu s odůvodněním, že audity jsou klíčové pro znovuzískání důvěry ve finanční trh. Audity podle Komise musejí plnit svůj účel a nebýt jen „fíkovým listem“ finančních insti­tucí. („Bezprostředně před krizí, během ní i po ní skončily audity některých velkých finančních institucí s výsledkem ,bez výhrad‘, přestože jejich finanční zdraví vykazovalo vážné vnitřní nedostatky.“)

Předložené návrhy by se měly dotknout zejm. před nedávnem implementované směrnice č. 2006/43.

Klíčové body

Návrhy se týkají povinného auditu subjektů veřejného zájmu (banky, pojišťovny, společnosti kotované na burze ap.; srov. směrnice č. 2006/43) a obsahují opatření, jejichž cílem je „dosáhnout větší nezávislosti auditorů a dynamičtějšího trhu s povinnými audity“:

1. Měla by být zavedena povinnost střídat auditorské společnosti po maximálně 14 letech (Komise navrhovala pouze 6 let, což by podle JURI bylo nákladné). Období 14 let by navíc mělo být možné prodloužit až na 25 let, pokud např. budou prováděny tzv. společné audity, tj. pokud 1 účetní jednotka (subjekt, který je předmětem auditu) bude pro výkon svého auditu využívat paralelně více než 1 auditorskou společnost, nebo si auditorskou společnost vybere ve veřejném tendru.

2. Subjekty veřejného zájmu by měly své auditory vybírat v otevřeném a transparentním nabídkovém řízení. Audity samotné by měly být podrobnější.

3. Auditorské společnosti by neměly poskytovat svým (auditovaným) klientům neauditorské (konzultantské, poradenské) služby. Podle JURI by se ovšem toto omezení mělo zavádět jen tehdy, pokud se prokáže, že takové služby mají přímý (negativní) dopad na auditorskou činnost. Proto do návrhu zakomponoval seznam „zakázaných“ služeb.

4. Dohled nad odvětvím auditu by měl realizovat orgán ESMA a národní orgány.

5. Auditorské firmy by měly „výměnou“ za regulaci a obligatorní přijetí mezinárodních auditorských standardů získat „pas“ pro provozování své činnosti kdekoliv v EU (tj. bez nutnosti registrace v každém členském státě zvlášť).

Sporné body

Návrhy Komise měly potenciál ovlivnit zejm. tzv. velkou čtyřku (Deloitte, Ernst & Young, KPMG, PricewaterhouseCoopers), jež údajně ovládá nejméně 85 % trhu v EU. Proto všechny uvedené společnosti výstup jednání JURI v zásadě přivítaly, obdobně jako např. ACCA či BusinessEurope.

Předpokládaný další vývoj

Zpravodaj Sajjad Karim by měl v následujícím období zahájit jednání o možném kompromisu s Radou, přestože socialisté, komunisté a zelení v EP se při hlasování (jež skončilo poměrem 15:10) postavili proti.

Rada by podle irského předsednictví mohla ke své pozici dospět do konce června 2013, pokud se v průběhu negociací neobjeví neočekávané překážky.

Komise předpokládá, že výsledné normy by se mohly začít uplatňovat nejpozději v roce 2015.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality