Vnitřní trh v prosinci 2013

14.01.2014
Euroskop

Rada v oblasti veřejných zakázek podpořila výhradní elektronickou fakturaci, Komise chystá harmonizaci pravidel při porušování celních předpisů, Instituce se dohodly na posílení systému pojištění vkladů v EU, Členské státy odsouhlasily reformu auditů, Za zneužívání trhu do vězení

Rada v oblasti veřejných zakázek podpořila výhradní elektronickou fakturaci

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek (KOM(2013)449)

Rada 2. 12. 2013 podpořila návrh směrnice o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek.

Pozadí

Komise návrh včetně sdělení, ve kterém představila svoji vizi „uceleného elektronického zadávání veřejných zakázek“, připravila především s odkazem na tzv. digitální agenda pro Evropu, sdělení „Strategie pro elektronické zadávání veřejných zakázek“ a Akt o jednotném trhu II (z října 2012; více v příspěvku „Komise předložila Akt o jednotném trhu II“, Vnitřní trh v říjnu 2012).

Záměr zavést elektronickou fakturaci při zadávání veřejných zakázek do roku 2016 v průběhu roku 2012 podpořil i EP a Evropská rada. Od listopadu 2012 do ledna 2013 se k tématu konala také veřejná konzultace. Veřejné výdaje na zboží, stavební práce a služby představují podle Komise cca 19 % HDP EU (více v příspěvku „Komise: V oblasti veřejných zakázek výhradně elektronické faktury“, Vnitřní trh v červnu 2013).

Klíčové a sporné body

Nová norma by měla zvýšit interoperabilitu mezi různými, především vnitrostátními, systémy elektronické fakturace (za intervence CEN, na bázi nařízení č. 1025/2012), neboť elektronické faktury v současnosti tvoří pouze 4–15 % celkového počtu všech vystavených faktur (a obdobně to platí i celkově o elektronické komunikaci s úřady).

Sdělení Komise pak ve středně- a dlouhodobém horizontu počítá s tím, že elektronická fakturace při veřejných zakázkách by měla být „spíše pravidlem než výjimkou“ (některé zdroje hovoří již o horizontu cca do 3–4 let). Členské státy by také měly vytvořit „národní strategie pro ucelené zadávání veřejných zakázek“ a sdílet osvědčené postupy, i s využitím prostředků a/nebo podpory EU (např. CEF či e-SENS).

Komise odhaduje, že přijetí elektronické fakturace při zadávání veřejných zakázek by v celé EU mohlo přinést úspory ve výši 2,3 mld. € ročně, resp. (podle komisaře Michela Barniera) snížit vystavení jedné faktury z 30–50 € na 1 €.

Předpokládaný další vývoj

V následujícím období by se měli zástupci Rady a EP (IMCO) pokusit dojednat kompromisní znění návrhu v prvním čtení. Výsledná směrnice by měla být implementována do 4 let od vstupu v platnost.

Odkazy

Komise chystá harmonizaci pravidel při porušování celních předpisů

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o právním rámci Unie, který se týká porušení celních předpisů a sankcí (KOM(2013)884).

Komise 13. 12. 2013 navrhla legislativní rámec, který bude harmonizovat porušování celních předpisů a sankcí za ně uvalených.

Pozadí

Celní předpisy jsou v EU zcela harmonizovány, důsledky jejich porušení se však liší napříč státy. Výsledkem je právní nejistota pro podnikatele a možné narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. V současné době mají členské státy velmi rozdílné definice pro celní porušení a aplikují různé typy a úrovně sankcí. Např. sankce za určité protiprávní jednání se pohybují od malých pokut v některých členských státech až po trest odnětí svobody v jiných. Tyto rozdíly mimo jiné vytvářejí nespravedlivé výhody pro ty, kteří porušují zákon v členském státě s mírnější legislativní úpravou. Z mezinárodního pohledu vyvolávají rozdílné právní řády členských států, v rámci nichž jsou uplatňovány rozdílné sankce, určité obavy ve WTO ohledně dodržování povinností, jež pro EU vyplývají z mezinárodních závazků přijatých v této oblasti. Na úrovni EU je v důsledku rozdílného prosazování celních předpisů ztíženo řízení celní unie. Návrh směrnice proto přesně stanoví úkony, které budou považovány za porušení celních předpisů EU.

Klíčové a sporné body

Nově stanovené úkony, které budou představovat porušení celních předpisů EU, rozděluje Komise podle úrovně jejich závažnosti a na úmyslně či nedbale zapříčiněné. Patří mezi ně např. neplacení cel, nenahlášení zboží k proclení, falšování dokumentů k získání preferenčního zacházení aj. Trestáno bude také podněcování, napomáhání či navádění k porušení celních pravidel EU. Sankce se pohybují ve výši 1 % z hodnoty zboží při neúmyslném či administrativním pochybení až do 30 % z hodnoty zboží (resp. 45 tis. €) při nejzávažnějších porušeních. V úvahu musí být brána povaha a okolnost protiprávního jednání, četnost a doba trvání, výše neproclené částky či „důvěryhodnost“ obchodníka.

Předpokládaný další vývoj

Návrh bude předložen Radě a EP. Cílem Komise je zajistit platnost nových pravidel od roku 2017 po implementaci modernizovaného celního kodexu EU.

Odkazy

Instituce se dohodly na posílení systému pojištění vkladů v EU

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o systémech pojištění vkladů (KOM(2010)368)

Litevské předsednictví dosáhlo 17. 12. 2013 politické dohody na revizi systému pojištění vkladů (Deposit Guarantee Schemes – DGS) v členských státech, a udělalo tak další krok k vytvoření jednotného kodexu krizového řízení úvěrových institucí v EU a bankovní unii.

Pozadí

Systém pojištění vkladů byl na evropské úrovni zaveden v roce 1994, jednání o jeho revizi začala v létě roku 2010 (více v příspěvku „Komise předložila balík na posílení důvěry ve finanční služby“, Spotřebitelé v červenci 2010). Komise balík návrhů tehdy předložila coby komplexní reformu dosavadní právní úpravy, jež měla doplnit řadu ad hoc kroků provedených bezprostředně po vypuknutí finanční krize v roce 2008.

Cílem revize je zajistit dostatečné finanční prostředky fondům DGS a posílit ochranu vkladatelů v případě úpadku nebo řešení problémů banky (aby dostali vložené peníze co nejrychleji zpět). Revizí má dojít k posílení stávajících národních systémů pojištění vkladů.

Klíčové a sporné body

Výsledkem kompromisu je fakt, že mají být nadále kryty vklady do 100 tis. € 1 vkladatele v 1 bance, přístup k jejich vyplacení ale bude jednodušší a rychlejší. Lhůta pro vyplacení vkladu se bude postupně snižovat z dnešních 20 pracovních dnů na 7 pracovních dní v roce 2024, a to ve 3 fázích: 15 pracovních dnů od 1. ledna 2019; 10 pracovních dní od roku 2021 a nakonec 7 pracovních dní od roku 2024.

Informace o ochraně vkladů v rámci DGS budou vkladatelům poskytovány jasně a srozumitelně, aby si byli vědomi toho, do jaké míry jsou jejich vklady chráněny. Při uložení svých peněz v bance budou muset například podepsat standardizovaný informační formulář obsahující veškeré relevantní informace o pojištění vkladu, banky budou mít povinnost je informovat o ochraně vkladů také na výpisech z účtu.

Cílem každého DGS fondu má být částka rovná hodnotě 0,8 % (v případě „koncentrovaného bankovního odvětví“ a po souhlasu EK 0,5 %) pojištěných vkladů vytvořená do 10 let (s možností prodloužení dané lhůty o další 4 roky, pokud během fáze vytváření dojde k výplatě velké částky z fondu). V případě nedosažení uvedeného objemu prostředků bude DGS okamžitě shromažďovat příspěvky z bankovního sektoru, poslední možností bude přístup k alternativním způsobům financování, jako jsou půjčky od veřejného či soukromého sektoru. K dispozici bude také dobrovolný mechanismus vzájemného půjčování mezi fondy DGS z různých zemí EU.

DGS fondy budou nadále financovat přímo banky, ne daňoví poplatníci. Příspěvky bank do systému budou odrážet jejich rizikové profily, tj. více rizikové banky budou muset přispět více. Až 70 % plateb z bank do fondů bude muset být provedeno v čas a v hotovosti, odloženo bude moci být zbývajících 30 %, a to jen do následujícího roku.

K DGS by se měly připojit všechny úvěrové instituce, bude nad ním zaveden pravidelný dohled a průběžné provádění zátěžových testů systému.

Odkazy

Členské státy odsouhlasily reformu auditů

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/43/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek (KOM(2011)778)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu (KOM(2011)779)

Coreper 18. 12. 2013 schválil nové nařízení reformující trh auditů v EU, na kterém se jen pár dní předtím shodlo litevské předsednictví s EP. Dohodnutý kompromis je však méně ambiciózní než původní návrh Komise.

Pozadí

V říjnu 2010 Komise uveřejnila tematickou ze­lenou knihu s odůvodněním, že audity jsou klíčové pro znovuzískání důvěry ve finanční trh. Ta podle její interpretace utrpěla především v krizi započaté v roce 2008. Audity podle Komise musejí plnit svůj účel a nebýt jen „fíkovým listem“ finančních institucí. Komise uveřejnila návrhy v listopadu 2011 (více v příspěvku „Komise mění pravidla auditu“, Vnitřní trh v listopadu 2011).

Klíčové a sporné body

Návrhy se týkají povinného auditu subjektů veřejného zájmu (banky, pojišťovny, společnosti kotované na burze ap.) a obsahují opatření, jejichž cílem je dosáhnout větší nezávislosti auditorů a dynamičtějšího trhu s povinnými audity. Změny zpřísňují pravidla pro auditory a auditorské společnosti, cílí na zvýšení transparentnosti (např. pravidelným podáváním zpráv orgánu dohledu) a důvěry k auditorům.

Návrh ukládá povinnost střídat auditorskou společnost po 10 letech. Členské státy mohou povolit ponechat si stejného auditora až na dobu 20 let (v případě veřejného výběrového řízení) a až na 24 let v případě společného auditu, kdy je firma auditována více společnostmi zároveň (to je zásadní rozdíl oproti Komisí původně navrhovaným 6, max. 12 letům).

Poskytování jiných než auditorských služeb od auditorských společností bude zakázáno, aby se předešlo střetu zájmů (ale členské státy budou moci povolit např. daňové poradenství, pokud nemají přímý vliv na auditovanou účetní uzávěrku a řízení firmy). Bude také stanoven strop pro odměny za neauditorské (nezakázané) činnosti, které auditoři poskytují auditované firmě, a to ve výši max. 70 % průměru poplatků placených jim v posledních 3 letech auditovanou firmou.

Má být také umožněn větší výběr poskytovatele auditu (jelikož se v dnešní době jedná o velmi koncentrovaný trh v rukou 4 velkých firem: Deloitte, Ernst & Young, KPMG, PricewaterhouseCoopers). Z tohoto důvodu budou posíleny nástroje pro sledování koncentrace na auditorském trhu. Kromě toho balíček zavádí možnost pro 5 % akcionářů společnosti zahájit akci vedoucí k zamítnutí auditora a obsahuje také soubor správních sankcí, které mohou být použity příslušnými orgány při porušení nových pravidel.

Dohled nad systémem bude prováděn v rámci Výboru evropských orgánů pro dohled nad auditem (CEAOB) a za pomoci ESMA. Nová pravidla zajistí rovné podmínky pro auditory na úrovni EU prostřednictvím posílení přeshraniční mobility a harmonizace mezinárodních auditorských standardů (ISA).

Odkazy

Za zneužívání trhu do vězení

Pozměněný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávním postihu za obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (COM(2012)420)

Rada, EP a Komise se 20. 12. 2013 dohodly na návrhu směrnice o trestněprávním postihu za zneužívání trhu (MAD).

Pozadí

Komise v září 2011 předložila návrh pravidel platných na celém území EU a stanovila minimální trestní sankce za zneužití informací v obchodním styku a za manipulaci s trhem. V červenci 2012 změnila Komise svůj původní návrh tak, aby bylo jednoznačně zakázáno manipulovat s klíčovými ukazateli, včetně sazeb Libor a Euribor, a aby se takové jednání považovalo za trestný čin. Navržením těchto pravidel Komise poprvé využila svých nových pravomocí podle Lisabonské smlouvy, aby prosadila provádění politiky EU za pomoci trestních postihů. Směrnice doplňuje samostatný návrh nařízení o zneužívání trhu schválený EP v září 2013 (více v příspěvku „EP je pro zpřísnění směrnice o zneužívání trhu“, Vnitřní trh v září 2013) a pozměňuje původní směrnici č. 2003/6.

Investoři zneužívající důvěrné informace a manipulující s trhy šířením nepravdivých nebo zavádějících informací mnohdy uniknou postihu (díky rozdílům v zákonech a definici trestních činů v jednotlivých členských státech EU). V některých státech nemají úřady účinné pravomoci, aby takovou činnost postihovaly, v jiných trestní postih za určitý typ zneužití informací v obchodním styku nebo manipulace s trhem vůbec neexistuje.

Členské státy se, zatím v politické dohodě, zavázaly přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zamezily zneužívání informací v obchodním styku, jakož i zneužívání svých finančních trhů. Budou muset zajistit, aby takové chování, včetně manipulace ukazatelů, bylo trestným činem, který lze účinně postihovat v celé EU. Rovněž stanoví sankce za navádění, pomáhání nebo spoluúčast při zneužívání trhu, stejně jako za pokusy o spáchání těchto činů.

Klíčové a sporné body

Konkrétně bude mít EU společné definice trestných činů souvisejících se zneužíváním trhu (např. zneužití informací v obchodním styku, nedovolené zpřístupnění informací a manipulace s trhem). Vznikne společný soubor trestních sankcí, včetně pokut a odnětí svobody min. na 4 roky za obchodování zasvěcených osob či manipulace s trhem (např. kdy vnitřní informace byly záměrně použity k nákupu či prodeji finančních instrumentů; poskytnutí nesprávných či zavádějících signálů týkající se nabídky, poptávky a ceny instrumentu; manipulace s výpočtem referenčních hodnot) a 2 roky za neoprávněné zveřejnění důvěrných informací. Také právnické osoby ponesou odpovědnost za zneužívání trhu.

Členské státy zajistí soudní příslušnost pro tyto trestné činy, dojde-li k nim na jejich území nebo bude-li pachatel jejich státním příslušníkem. Zajistí také, aby soudní a donucovací orgány, které se těmito nadmíru složitými případy zabývají, byly dobře připraveny.

Zneužívání trhu je značný problém, který podkopává důvěru ve finanční systém. Důležité je odstranit mezery, kterých využívají manipulátoři finančních trhů, a klíčem k tomu má být právě odrazující účinek trestního práva. Vysoké pokuty či nepodmíněné tresty budou hrozit zejména za manipulaci s důležitými ukazateli (Euribor).

Předpokládaný další vývoj

EP politickou dohodu stvrdí nejpravděpodobněji na svém plenárním zasedání v lednu 2014.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality