Vnitřní trh v březnu 2014

05.04.2014
Euroskop

Komise požaduje více transparentní platy bankéřů, EU bojuje proti syntetickým drogám, EP udělal velký krok k reformě pojišťovnictví, Rada a EP schválily návrh nařízení o biocidech, Komise zveřejnila plán na dlouhodobé financování hospodářství v EU

Komise požaduje více transparentní platy bankéřů

Nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 4. 3. 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se kvalitativních a vhodných kvantitativních kritérií k určení kategorií zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce (C(2014)1332)

Komise 4. 3. 2014 přijala v přenesené pravomoci regulační technické normy určující kategorie pracovníků, jejichž pracovní náplň má podstatný dopad na rizikový profil bank a investičních společnosti.

Pozadí

Nově přijaté normy doplňují směrnici č. 36/2013 a nařízení č. 575/2013 o kapitálových požadavcích (CRD IV, nebo také tzv. Basel III; více v příspěvku „Komise uveřejnila návrhy na implementaci dohody Basel III v EU“, Vnitřní trh v červenci 2011), platné od července 2013, které posilují vztah mezi variabilní složkou odměny (či bonusu) a pevnou složkou odměny (platem) zaměstnanců finančních institucí. Ve stručnosti: od roku 2014 nesmí pohyblivá složka překročit 100 % složky pevné, za určitých okolností může být poměr zvýšen na max. 200 %.

Tyto normy byly vyvinuty Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) a nyní schváleny Komisí. Stanoví kvantitativní a kvalitativní kritéria pro identifikaci pracovníků, kteří na sebe berou přílišné riziko, aby tak všechny instituce v EU podléhající CRD IV měly jednotné podmínky. Všichni tito pracovníci musí být v souladu s pravidly EU o pohyblivé složce odměny.

Klíčové a sporné body

Kategorie zaměstnanců, jejichž činnost má významný dopad na rizikový profil dané instituce, budou určeny dle některých (nebo jen jednoho) z těchto kritérií: (1) Kvalitativní kritéria, které se týkají role a rozhodovacích pravomocí zaměstnance v instituci (např. je členem řídícího orgánu instituce, dozorčího orgánu, vrcholného vedení atd.); (2) kvantitativní kritéria týkající se úrovně celkové hrubé odměny zaměstnance (splňuje, pokud jeho odměna přesáhne hodnotu 500 tis. € ročně, nebo se nachází mezi 0,3 % zaměstnanců s nejvyšší odměnou v dané firmě, či je jeho odměna rovna nebo vyšší než nejnižší celkové odměny ve vrcholném managementu firmy).

Zároveň také mohou instituce odmítnout zařadit některého ze svých zaměstnanců do této kategorie, pokud byl identifikován pouze na základě některého z kvantitativních kritérií (a nemá tedy dle nich takový vliv na rizikový profil, což podléhá kontrole orgánu dohledu). V závislosti na výši jeho odměny je nutné tuto skutečnost buďto: (1) oznámit příslušnému orgánu (celková odměna nad 500 tis. €), (2) obdržet předchozí souhlas orgánu (odměna nad 750 tis. €) anebo (3) informovat EBA před zamýšleným rozhodnutím (nad 1 mil. €). Důkazní břemeno je na straně žádající instituce.

Předpokládaný další vývoj

Rada a EP mají nyní 1 měsíc (s možností prodloužení o další 2) na kontrolu této normy. Poté bude zveřejněna v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost 20 dní na to. Norma je přímo použitelná (bez nutnosti implementace) ve všech členských státech EU.

Odkazy

EU bojuje proti syntetickým drogám

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o nových psychoaktivních látkách (KOM(2013)619)

LIBE 10. 3. 2014 schválil (poměrem 51:4) návrh nařízení týkající se omezení používání psychoaktivních látek, které bývají užívány jako syntetické drogy.

Pozadí

V roce 2012 došlo každý týden prostřednictvím mechanismu pro rychlou výměnu informací k nahlášení nové psychoaktivní látky. V roce 2013 se toto číslo ještě zvýšilo. Trh s těmito látkami je v procesu neustálé změny a internet přinesl řadu možností, jak nové psychoaktivní látky šířit k uživatelům.

Členské státy se snaží omezit obchod s novými psychoaktivními látkami, čímž narušují fungování vnitřního trhu, neboť tyto látky mohou být užívány i legálně např. ve vědě a výzkumu, v průmyslu a při výrobě léčiv.

Navrhovaný akt umožňuje odstupňovaný přístup, dle nebezpečnosti látek a případných rizik. LIBE ve své zprávě navrhuje, aby byly lépe vyjasněny podmínky, za kterých může členský stát zavést přísnější vnitrostátní opatření v případě specifických rizik. A dále doporučil posílit výměnu informací o nových psychoaktivních látkách.

Klíčové a sporné body

Cílem návrhu nařízení je zabránit užívání těchto látek jako syntetických drog. Nová pravidla zejména urychlí činnost Unie ze současných více než 2 roků na 6 měsíců, nebo i kratší dobu v případě nouze. Návrh umožňuje na dobu jednoho roku stáhnout z trhu vážně škodlivé látky. Navrhované nařízení stanovuje, že pokud je členskými státy oznámena nová psychoaktivní látka, která by mohla vyvolat obavy, vypracuje Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a Europol o nové psychoaktivní látce společnou zprávu. Na základě této zprávy vědecký výbor EMCDDA zhodnotí rizika nové psychoaktivní látky a Komise stanoví případná omezení.

Pokud se jedná o látku s bezprostředními riziky, mělo by dojít ke krátkodobému omezení spotřebitelského trhu a k dalšímu posouzení rizik, během něhož nebudou mít spotřebitelé k látce přístup. V případě, že jsou rizika nízká, Unie by neměla provádět žádné akce. V případě mírných rizik nařízení navrhuje omezení spotřebitelského trhu a – pokud je předpoklad závažných rizik – mělo by dojít k tržnímu omezení, vyjma definovaných oblastí, kde lze látky užívat legálně.

Předpokládaný další vývoj

Nyní je potřeba schválit návrh na plénu EP, které se bude konat během dubna 2014. Poté by měl být návrh formálně schválen Radou.

Odkazy

EP udělal velký krok k reformě pojišťovnictví

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (KOM(2011)8)

Plénum EP 11. 3. 2014 podpořilo (poměrem 560:113:4) návrh směrnice, která umožní dokončení a funkčnost směrnice „Solvency II“ regulující sektor pojišťovnictví v EU, a dokončuje nový rámec pro regulaci a dohled v pojišťovnictví EU.

Pozadí

Komise návrh na změnu směrnice č. 138/2009 (tj. Omnibus II) předložila v lednu 2011, aby zohlednila novou architekturu kontroly v sektoru pojišťovnictví (zřízení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění EIOPA) a vstup Lisabonské smlouvy v platnost.

Aby se Solvency II stala plně funkční, musí Komise rovněž vydat značný počet aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, jež stanoví důležité údaje o různých technických záležitostech. Mnohá z těchto pravidel ale navazují právě na návrh Omnibus II (více v příspěvku „Reforma pojišťovnictví v EU na obzoru“, Vnitřní trh v listopadu 2013).

Klíčové a sporné body

Návrh směrnice definuje vhodné oblasti, v nichž EIOPA (pro Solvency II) a ESMA budou moci navrhnout technické normy jako dodatečný nástroj pro sbližování dohledu s cílem vytvořit jednotný soubor pravidel a zajistit stabilitu, rovné zacházení, nižší náklady na dodržování předpisů.

Omnibus II by měl utvořit systém, který více bere v potaz investiční riziko – pojišťovny budou moci i nadále plnit svou roli dlouhodobých investorů.

Návrh potvrzuje pravomoci orgánu EIOPA, který bude schopen zajistit soudržnost postupů národních supervizorů a přispěje k vytvoření jednotného kodexu týkajícího se dozoru nad pojišťovnictvím.

EIOPA a ESMA budou moci navrhovat technické standardy jako dodatečný nástroj k zajištění konvergence supervize (což posílí stabilitu, sníží náklady na dodržení předpisů a prevenci regulační arbitráže). EIOPA bude moci vyžadovat informace o provádění legislativy v členských zemích, aby se ujistila, že je plní správně. Dohoda také popisuje, jak EIOPA a ESMA budou urovnávat spory mezi vnitrostátními orgány dohledu v oblastech, kde existují jednotné procesy. Návrh směrnice Omnibus II rovněž obsahuje v některých oblastech přechodná opatření. Např. pro zajištění funkčního vztahu s třetími zeměmi lze v případě nutnosti rozhodnout o dočasné rovnocennosti se systémem EU, aby při přechodu na Solvency II nedošlo k narušení trhu.

Předpokládaný další vývoj

EP a Rada se dohodly, že směrnice Solvency II (včetně změn, které přináší Omnibus II) by měla platit od 1. 1. 2016. Po schválení EP bude muset být návrh formálně přijat Radou a poté bude zveřejněn v Úředním věstníku. Směrnice vstoupí v platnost prvním dnem po zveřejnění.

Odkazy

Rada a EP schválily návrh nařízení o biocidech

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 528/2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání, pokud jde o určité podmínky přístupu na trh (KOM(2013)288)

Rada společně s EP 11. 3. 2014 podepsala návrh nařízení, který se týká obchodování s biocidními přípravky a tím ukončila legislativní proceduru na úrovni EU.

Pozadí

Navrhované nařízení se týká revize nařízení č. 528/2012, které bylo nedávno přijato a je platné teprve od 1. 9. 2013. Došlo totiž ke zjištění, že některá ustanovení nařízení č. 528/2012 mohou vést nepředvídatelným a negativním důsledkům.

Problém je zejména absence lhůty stanovené pro ochranu údajů, které se týkají přípravků s nejlepším rizikovým profilem. Přechodná pravidla nařízení o biocidních přípravcích mohou neúmyslně způsobit až 11leté zmrazení trhu s předměty ošetřenými biocidními látkami, které jsou na trhu EU zákonně, ale dosud nebyly na úrovni EU posouzeny. Z výše uvedených důvodů došlo k návrhu nového nařízení, které by mělo revidovat chybně nastavené platné nařízení. EP 25. 2. 2014 schválil na plénu tento návrh nařízení.

Klíčové a sporné body

Hlavním cílem návrhu nařízení je odstranit chyby předchozího nařízení a zajistit lepší fungování vnitřního trhu s biocidními přípravky, společně se zajištěním vysoké míry ochrany životního prostředí a lidského zdraví.

Nařízení stanovuje podmínky užívání látek, které jsou uvedeny v příloze I směrnice č. 98/8/ES. Osoba, která uvádí na trh produkt ošetřený biocidním přípravkem je zodpovědná za to, že štítek bude poskytovat všechny potřebné informace, které nařízení stanovuje. Nařízení by se nemělo týkat produktů, které biocidní přípravky používají jako pomocné látky ve smyslu nařízení č. 1831/2003 a nařízení č. 1333/2008. Návrh dále řeší hodnocení biocidních přípravků, které musí vždy vzít v úvahu rizika pro lidské zdraví a životní prostředí. Výrobky s použitím biocidních přípravků musí rovněž splňovat kritéria podle nařízení č. 1272/2008.

Předpokládaný další vývoj

Legislativní procedura byla podpisem ukončena a nařízení vstoupí v platnost 20. dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Odkazy

Komise zveřejnila plán na dlouhodobé financování hospodářství v EU

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o dlouhodobém financování evropské ekonomiky (KOM(2014)168)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Unleashing the potential of Crowdfunding in the European Union (COM(2014)172)

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on the activities and supervision of institutions for occupational retirement provision (COM(2014)167)

Komise 27. 3. 2014 přijala balík opatření, který má podpořit nové a odlišné způsoby uvolnění dlouhodobého financování a podpořit návrat Evropy k udržitelnému hospodářskému růstu.

Pozadí

Důvod k přijetí bylo zajištění financování strategie Evropa 2020 a klimaticko-energetického balíku 2030, které vyžadují a nadále budou vyžadovat množství investic. Podle odhadů bude v období do roku 2020 jenom u dopravní, energetické a telekomunikační sítě infrastruktury potřeba investovat asi 1 bilion €. Zelená kniha o dlouhodobém financování evropského hospodářství, kterou Komise vydala v březnu 2013, zahájila rozsáhlou diskuzi a přinesla odpovědi ze všech odvětví hospodářství. Přijatý balík zahrnuje sdělení o dlouhodobém financování hospodářství, legislativní návrh nových pravidel pro zaměstnanecké penzijní fondy a sdělení o skupinovém financování (crowdfunding). Komise při vypracování vycházela nejen z veřejné diskuze, ale i z podnětů pocházejících z diskuzí na mezinárodních fórech – např. G20 a OECD. Přijatý program má zajistit větší finanční stabilitu a důvěru a udržitelný růst Unie.

Klíčové a sporné body

Přijatý balík obsahuje soubor konkrétních opatření, která Komise přijme ve snaze zlepšit dlouhodobé financování evropského hospodářství.

První část balíku se týká sdělení Komise o dlouhodobém financování evropské ekonomiky, ze kterého vychází další dva dokumenty Komise. Zaprvé se jedná o návrh na revizi pravidel pro zaměstnanecké penzijní fondy, který má pomoci dále rozvinout důležitý typ dlouhodobého investora v EU. Cílem tohoto návrhu by mělo být, aby lidé v systémech důchodového pojištění byli náležitě chráněni proti rizikům, aby byly odstraněny překážky přeshraničního poskytování služeb a aby mohly penzijní fondy investovat do finančních aktiv s dlouhodobým hospodářským profilem a tím podpořit financování růstu ekonomiky.

Zadruhé se jedná o sdělení o skupinovém financování (crowdfunding), které má nabídnout alternativní možnosti financování pro malé a střední podniky. Cílem by měla být podpora osvědčených postupů, zvyšování informovanosti a usnadnění zavedení značky kvality. Další opatření bude Komise postupně zveřejňovat.

Všechna opatření (již vydaná i ta, která budou následovat) lze rozdělit do 6 kategorií – (1) mobilizace dlouhodobého financování ze soukromých zdrojů – sem lze zařadit zveřejněný návrh týkající se penzijních fondů; (2) lepší využití veřejného financování; (3) rozvoj evropských kapitálových trhů; (4) zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování; (5) nasměrování soukromých investic do infrastruktury v zájmu splnění cílů strategie Evropa 2020; (6) posílení širšího rámce na podporu udržitelných financí.

Předpokládaný další vývoj

Konkrétní legislativní návrhy budou projednávány Radou a EP.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality