Vnitřní trh v září 2014

08.10.2014
Euroskop

Komerční banka uzavřela smlouvu s Evropskou investiční bankou (EIB), Konkurenceschopnost průmyslu musí být výrazně podpořena, Komise zpřísnila podmínky pro ratingové agentury, Členské státy se spojí v boji proti manipulacím s výsledky zápasů

Komerční banka uzavřela smlouvu s Evropskou investiční bankou (EIB)

Komerční banka uzavřela 4. 9. 2014 smlouvu s Evropskou investiční bankou (EIB), která umožňuje firemním klientům získat zdroje z EIB. Program je zaměřen na společnosti, které podporují mladé pracovníky na počátku své kariéry.

Pozadí

Postavení mladých lidí na trhu práce je poměrně nejisté a míra jejich zaměstnanosti je trvale vysoká. Absolventi mají často pouze minimální pracovní zkušenost, což jim komplikuje hledat uplatnění. EIB ve spolupráci s Komerční bankou se proto zaměřili na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Zaměstnávání mladých lidí má zásadní význam pro naši společnost a ekonomiku. Mladí lidé mohou (a často tak činí) přinášet nové pohledy na věc a nápady, které prospějí chodu celé společnosti. Generální ředitel Komerční banky Albert Le Dirach tedy tvrdí, že je důležité podpořit vstup mladých lidí na pracovní trh a určitým způsobem kompenzovat společnostem náklady spojené s jejich zácvikem a s uvedením do plného pracovního procesu.

Klíčové a sporné body

Tato smlouva představuje první poskytnutou půjčku od EIB v České republice v rámci programu pro zaměstnávání mladých – Skills and jobs – Investing for Youth, který je zaměřen na boj s nezaměstnaností u mladých lidí. Hlavním cílem programu je podporovat přímé zaměstnávání mladých lidí a podporovat praxe a stáže u těchto lidí, kde by docházelo k využití nabytých znalostí. Komerční banka je první na českém trhu, která poskytuje tento unikátní program svým klientům. Konkrétně by se mělo jednat o možnost získat výhodné půjčky pro firmy ve výši 0,30 % p. a.. Program, který se nazývá EuroPremium Young, je otevřen pro společnosti s méně než 3000 zaměstnanci, které: (1) přijaly mladého zaměstnance (který je definován jako osoba ve věku 15- 30 let) v uplynulých 6 měsících a který je stále v pracovním poměru nebo které hodlají přijmout mladého člověka v následujících 6 měsících nebo (2) nabízí pracovní zkušenosti formou stáže nebo praxe a nebo (3) spolupracují s technickými školami a univerzitami při náboru zájemců o studium.

Celkový objem kontraktu mezi KB a EIB by měl dosáhnout asi 680 mil. Kč, přičemž výše úvěrů by měla být maximálně ve výši 300 mil. Kč.. Poskytování zdrojů ze strany EU je omezeno, a proto zdroje EIB nesmí spolu s dalšími jinými zdroji EU (např. ze strukturálních fondů) tvořit více než 100 % nákladů. Středně dlouhé a dlouhodobé úvěry a půjčky by měly být poskytovány skrze podniky, přičemž minimální doba splatnosti úvěru byla stanovena na 2 roky. Z tohoto programu byly vyloučeny určité aktivity jako výroba zbraní, hazard, výroba tabáku, aktivity s nevykompenzovanými dopady na životní prostředí, developerské aktivity, atp. Cílem financování by měl být buďto nákup hmotného a nehmotného investičního majetku (výzkumné práce, plánování a finanční náklady během fáze výstavby, náklady na výzkum a vývoj, atp) nebo financování pracovního kapitálu. Expertní podporu pro poskytnutí úvěry by měla poskytovat síť odborníků z KB EU Point.

Předpokládány další vývoj

Problematika zaměstnávání mladých lidí bude nadále monitorována a průběžně budou zveřejňovány další informace a doporučení

Odkazy

Konkurenceschopnost průmyslu musí být výrazně podpořena

Komise 11. 9. 2014 vydala dvě zprávy, které navrhují podporu konkurenceschopnosti průmyslu, která by mohla zajistit následný hospodářský růst

Pozadí

Komise každoročně vypracovává a vydává zprávy o konkurenceschopnosti. Cílem těchto zpráv je přinést informace, které by mohly pomoci při tvorbě politik jak na národní, tak na unijní úrovni. Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy, která byla vydána v roce 2014, nese název „Helping Firms Grow“ a přináší kvantitativní hodnocení výsledků evropského průmyslu, přičemž se pokouší odpovědět na důležité otázky týkající se průmyslové politiky a nabízí empirické odpovědi na důležité otázky z oblasti průmyslové politiky. Zpráva o konkurenceschopnosti členských států za rok 2014 se nazývá „Reindustrialising Europe“ a pomocí ukazatelů hodnotí provádění průmyslové politiky na unijní úrovni a v členských státech.

Klíčové a sporné body

Zpráva rozděluje členské státy dle jejich tendencí k postupnému zlepšování. Mezi členské státy s vysokou a zlepšující se konkurenceschopností patří Nizozemsko, Německo, Dánsko a Irsko. Členské státy s vysokou, avšak stagnující či zhoršující se konkurenceschopností zastupuje Belgie, Spojené království, Rakousko, Francie, Itálie, Lucembursko, Švédsko a Finsko. Dále k členským státům s mírnou, avšak zlepšující se konkurenceschopností lze zařadit Estonsko, Litvu, Španělsko, Lotyšsko, Českou republiku, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Řecko. A nakonec mezi členské státy s mírnou a stagnující či zhoršující se konkurenceschopností patří dle zprávy Slovinsko, Bulharsko, Chorvatsko, Malta a Kypr.

Zprávy dále konstatují, že Unie má stále významné konkurenční výhody, důležité je zdůraznit zejména kvalifikovanou pracovní sílu, která produkuje výrobky vysoké kvality, ale přes tyto pozitivní výsledky je nutné podporovat investice do všech oblastí. Problémem zůstává zisk úvěrů pro malé a střední firmy, což brzdí jejich další možný rozvoj. Výsledky obou zpráv konstatují, že snížení byrokracie a efektivnější veřejná správa může vést k dynamickému růstu podniků. Firmy v rozvoji brzdí složitost právních norem a nákladná daňová pravidla, která jsou i časově náročná. Státy musí více uvažovat o dopadu svých úprav na malé a střední podniky. Zprávy akcentují důležitost energetických zdrojů. Ceny energií jsou v EU vyšší než jinde, což způsobuje nižší konkurenceschopnost podniků na mezinárodním trhu. Zlepšení energetické účinnosti bohužel nedokázalo plně vyvážit účinky rostoucích cen.

Předpokládaný další vývoj

Výsledky zpráv by měly být zohledněny při utváření politiky na obou úrovních. Zprávy by měly být využity i pro zasedání Rady pro konkurenceschopnost a pro doporučení Komise k politikám hospodářských a strukturálních reforem, jež se vydávají členským státům v procesu evropského semestru.

Odkazy

Komise zpřísnila podmínky pro ratingové agentury

Commission delegated regulation supplementing Regulation No 1060/2006 to regulatory technical standards on disclosure requirements for structured finance instruments

Commission delegated regulation supplementing Regulation No 1060/2006 with regard to regulatory technical standards for the periodic reporting on fees charged by credit rating agencies for the purpose of on-going supervision by the European Securities and Markets Authority

Commission delegated regulation supplementing Regulation No 1060/2006 with regard to regulatory technical standards for the presentation of the information that credit rating agencies make available to the European Securities and Markets Authority

Komise přijala 30. 9. 2014 tři regulační technické normy (RTS) potřebné k provádění klíčových ustanovení nařízení o ratingových agenturách.

Pozadí

Nařízení o ratingových agenturách (č. 1060/2009), platné od prosince 2010, bylo součástí reakce Evropy na závazky G20. Nařízení bylo změněno v květnu 2011 kvůli přizpůsobení se vytvoření Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), kterému byly přiděleny veškeré dohlížecí pravomoci nad ratingovými agenturami. Poslední regulační balíček, který dále zpřísnil pravidla pro ratingové agentury, vstoupil v platnost v červnu 2013 a zahrnoval pravidla, jejichž cílem bylo snížit nadměrné spoléhání na rating, zlepšení kvality ratingu státních dluhů (v důsledku čehož nesou ratingové agentury větší odpovědnost za své činy), snížení střetu zájmů a posílení hospodářské soutěže na ratingovém trhu.

Klíčové a sporné body

RTS stanoví (a) požadavky na zveřejňování pro emitenty, původce a sponzory strukturovaných finančních nástrojů; (b) požadavky na ratingové agentury (CRA) pro podávání zpráv a (c) požadavky na ratingové agentury o poplatcích pro účely průběžného dohledu ESMA.

ad a). RTS specifikuje obsah, četnost a prezentaci informací, které emitent, původce a sponzor strukturovaného finančního nástroje se sídlem v EU budou společně muset zveřejňovat na webových stránkách, které budou zřízeny ESMA. Tím se zlepší schopnost investorů k učinění informovaného posouzení rizik souvisejících s těmito komplexními finančními nástroji. Povinnost zveřejnění je zaměřena zejména na snižování závislosti a spoléhání investorů na ratingy a posílení hospodářské soutěže mezi ratingovými agenturami.

ad b). Určuje obsah a prezentaci informací, včetně struktury, formátu, způsobu a načasování podávání zpráv, které ratingové agentury mají sdělit orgánu ESMA pro účely Evropské ratingové platformy. ESMA zřídí tuto platformu, která umožní investorům konzultovat a snadno porovnávat všechny dostupné ratingy.

ad c.) Stanoví obsah a formát údajů o poplatcích účtovaných ratingovými agenturami jejich klientům, které mají být pravidelně hlášeny orgánu ESMA za účelem trvalého dohledu nad ratingovými agenturami. Informace získané v rámci této RTS umožní ověření, zda cenové praktiky jsou diskriminační, a tím usnadní spravedlivou hospodářskou soutěž a snížení výskytu střetu zájmů.

Předpokládaný další vývoj

EP a Rada mají jeden měsíc na to uplatnit své právo na námitku. Po uplynutí této doby budou RTS zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dvacátým dnem po jejich zveřejnění.

Odkazy

Členské státy se spojí v boji proti manipulacím s výsledky zápasů

Council of Europe Convention on the Manipulation of Sports Competitions (CM/Del/Dec(2014)1205/8.1)

Komise společně s členskými státy vypracovala Úmluvu o manipulaci sportovních soutěží. K Úmluvě vypracované pod záštitou Rady Evropy mohou přistoupit všechny státy.

Klíčové a sporné body

Cílem Úmluvy je předcházet, odhalovat a bojovat proti manipulaci s výsledky zápasů a sportovních soutěží. Vlády jsou v ní vyzvány, aby zahájily opatření k zabránění střetu zájmů mezi provozovateli sportovních sázek a sportovními organizacemi, podpořily regulační orgány a zvýšily úsilí v boji proti podvodům a ilegálním sázkám.

Diskutovalo se také o revizi Úmluvy o diváckém násilí. Od svého přijetí v roce 1985 tato úmluva sehrála významnou roli při zvyšování povědomí o osvědčených postupech v boji proti násilí na sportovních akcích. Ministři členských zemí vyzvali k tomu, aby se aktualizovala a její působnost byla rozšířena tak, aby odrážela vývoj a zlepšení v oblastech, jako je bezpečnost, technologie a pohostinnost. Na programu je také diskuse o tom, jak dále posílit spolupráci mezi Evropskou unií, Radou Evropy a Evropským zastoupením ve Světové antidopingové agentuře (WADA).

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality