Vnitřní trh v říjnu 2014

09.11.2014

Malé a střední podniky se v roce 2013 potýkaly s obtížemi, Komise přijala nová pravidla pro banky a pojišťovny, Nástroj Progress podpořil podnikání v EU, Evropská investiční banka bude více podporovat výzkum, vývoj, inovace a SME

Malé a střední podniky se v roce 2013 potýkaly s obtížemi

Komise 3. 10. 2014 vydala zprávu týkající se malých a středních podniků (SME) a přehledů iniciativy „Small Business Act“ pro jednotlivé země.

Pozadí

Malé a střední podniky jsou významnou součástí hospodářství Unie a Komise se je snaží pravidelně monitorovat a podporovat jejich činnost. Z tohoto důvodu jsou každoročně vydávány hodnotící a monitorovací zprávy. Pomocí posuzovaní a následně vydávaných zpráv Komise hodnotí provádění Small Business Act (SBA), který byl přijat zprávou Komise v červnu 2008.

Klíčové a sporné body

Zpráva hovoří o tom, že situace pro malé a střední podniky zůstala dosti komplikovaná. V roce 2013 převyšovaly počty SME a jejich přidaná hodnota úrovně, kterých dosáhly před krizí v roce 2008. Zaměstnanost v roce 2013 ale zaostávala oproti roku 2008 (o 1,9 mil. zaměstnanců, což je asi 2,16 %). SME se tedy v roce 2013 nedařilo tak, jak se očekávalo.

Cílem hodnotících zpráv je posouzení zavádění SBA v jednotlivých členských státech. V rámci SBA je posuzováno několik ukazatelů, které poté přináší komplexní obraz výkonnosti SME. Zpráva hodnotí jednotlivé členské státy zvlášť a zaměřuje se na postavení SME na jejich území, na problematiku zotavení z hospodářské krize a taktéž hodnotí celkové podnikatelské prostředí v zemi. ČR měla v roce 2013 asi 1 mil. SME, které zaměstnávaly 2,4 mil. zaměstnanců.

Ke skupině zemí, které se z krize víceméně zotavily a jejich zaměstnanost v sektoru SME a přidaná hodnota předčila hodnoty z roku 2008, patří Německo, Rakousko, Švédsko, Belgie, Malta, Lucembursko, Spojené království a Francie. Naopak do druhé skupiny náleží země jako Řecko, Španělsko, Portugalsko, Chorvatsko, Kypr, Irsko, Rumunsko, Slovinsko, Lotyšsko a Maďarsko. U druhé skupiny států přidaná hodnota, kterou v roce 2013 vytvořily malé a střední podniky, byla o 10 % a více nižší než v roce 2008.

Očekává se, že se situace SME bude postupně zlepšovat a jejich přidaná hodnota vytvářená v EU poroste – o 2,8 % v roce 2014 a o 3,4 % v roce 2015. Růst by měla i zaměstnanost u SME podnikat to o 0,1 % v roce 2014 a 0,7 % v roce 2015, což představuje asi 740 tis. pracovních míst v SME, což ovšem stále plně nepokrývá ztráty, které byly zaznamenány od roku 2008.

Předpokládaný další vývoj

Komise chce nadále pokračovat ve své iniciativě hodnocení SME a jejich implementace SBA.

Odkazy

Komise přijala nová pravidla pro banky a pojišťovny

Nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 10. 10. 2014, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr (C(2014)7237)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 10. 10. 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (C(2014)7230)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 10. 10. 2014, kterým se doplňuje nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (C(2014)7232)

Komise 10. 10. 2014 přijala akty v přenesené pravomoci a upravila směrnici EP a Rady č. 138/2009 a nařízení EP a Rady č. 575/2013, čímž stanovila nová pravidla pro banky a pojišťovny s cílem podpořit investice.

Pozadí

Směrnice č. 138/2009 (směrnice „Solvency II“), ve znění směrnice č. 51/2014 (směrnice „Omnibus II“), by měla být použitelná od 1. 1. 2016 a jejím cílem je nahradit 14 stávajících směrnic, které jsou označovány jako „Solvency I“. Schválená úprava by měla zavést moderní, harmonizovaný a efektivní rámec pro přístup pojišťoven a zajišťoven v EU k pojišťovací a zajišťovací činnosti a dohled nad ní. Směrnice „Solvency II“ je založena na 3 pilířích: (1) harmonizované oceňování a kapitálové požadavky vycházející z rizik; (2) harmonizované požadavky týkající se správy a kontroly a řízení rizik; (3) harmonizované podávání zpráv orgánům dohledu a zveřejňování informací. Od ledna 2016 by měly být poprvé pro všechny členské státy zavedeny kapitálové požadavky, které by vycházely z hospodářských rizik. Požadavky by měly citlivěji a hlavně efektivněji reagovat na případná rizika, kterým může být vystaven každý pojistitel. Směrnice by měla také klást větší důraz na pravidla, která umožňují zveřejňovat informace (více v příspěvku „EP udělal velký krok k reformě pojišťovnictví“, Vnitřní trh v březnu 2014). Aby mohla nová právní úprava fungovat, bylo nutné stanovit podrobnější požadavky pro jednotlivé podniky i pro skupiny. Z tohoto důvodu bylo Komisí vydáno nařízení v přenesené pravomoci.

Nařízení č. 575/2013 (nařízení o kapitálových požadavcích) bylo přijato v červnu 2013 a mělo by stanovit pravidla pro obezřetnostní požadavky, která by měla dodržovat instituce (tj. úvěrové instituce a investiční podniky) sídlící v EU. Společná pravidla jsou dle Komise nutná zejména po vstupu jednotného mechanismu dohledu v platnost, kdy se očekává, že ECB převezme dohled nad významnými úvěrovými institucemi povolenými v zúčastněných členských státech od listopadu 2014 (více v příspěvku „Bankovní unie je skoro kompletní“, Institucionální záležitosti v dubnu 2014). Čl. 429 nařízení o kapitálových požadavcích požaduje, aby instituce vypočítaly svůj pákový poměr podle metodiky stanovené v tomto článku (dále čl. 430 a čl. 451). Nový právní akt ovšem neobsahuje přesnou podmínku, aby instituce měly kapitálový požadavek vycházející z pákového poměru (více v příspěvku „EP udělal velký krok k reformě pojišťovnictví“, Vnitřní trh v březnu 2014). Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) sdělil dle své analýzy Komisi informace o významných rozdílech, které se mohou objevovat ve způsobu, jakým instituce v jednotlivých členských státech chápou a vykládají stávající předpisy o pákovém poměru, což by mohlo způsobit, že by čísla zveřejněná různými institucemi nebyla srovnatelná. Z tohoto důvodu se Komise rozhodla vydat akt v přenesené pravomoci, který by měl jasně formulovat požadavky.

Při přijetí nařízení o kapitálových požadavcích byl stanoven také požadavek, aby všechny instituce (úvěrové instituce a investiční podniky) dodržovaly obecný požadavek krytí likvidity (čl. 412 odst. 1) a pravidelně podávaly svým příslušným orgánům zprávy o složení likvidních aktiv ve své rezervě ke krytí likvidity. Komise byla ovšem zmocněna, aby mohla podrobněji rozvést obecný požadavek krytí likvidity pro úvěrové instituce. Ponaučením mohla být ekonomická krize, kdy se některé evropské úvěrové instituce staly příliš závislými na krátkodobém financování a na poskytování likvidity centrálními bankami.

Klíčové a sporné body

Balík, který byl přijat, je součástí sjednocování regulačního rámce, který reguluje finanční sektor a který by měl podporovat reálnou ekonomiku tak, aby neohrozil její stabilitu. Úpravy směrnice a nařízení, které Komise představila, jsou techničtější povahy a týkají se konkrétních a detailních aspektů.

Nařízení by mělo stanovit jasná pravidla pro hodnocení aktiv a závazků, včetně technických rezerv. Akt by se měl týkat zejména technické podrobnosti tzv. „opatření v oblasti dlouhodobého zajištění“, která byla zavedena v rámci směrnice Omnibus II s cílem vyrovnat umělou volatilitu. Nařízení by mělo také definovat podrobnosti týkající se standardního vzorce pro výpočet kapitálového požadavku solventnosti. Díky aktu v přenesené pravomoci by měly být stanoveny požadavky týkající se vykazování a zveřejňování informací, a to jak ve vztahu k orgánům dohledu, tak ve vztahu k veřejnosti.

Pákový poměr by měl mít dva základní cíle: (1) limitovat riziko nadměrné páky tím, že omezí její vytváření v bankovním sektoru; (2) sloužit jako mezní hranice pro kapitálové požadavky založené na riziku. Díky nové úpravě by mělo dojít k vyjasnění toho, že v případě transakcí s financováním cenných papírů nelze obdržený kolaterál použít ke snížení hodnoty expozic těchto obchodů, ale hotovostní pohledávky a platby transakcí s financováním cenných papírů se stejnou protistranou lze za splnění přísných kritérií odečíst. Většina změn, které navrhuje akt v přenesené pravomoci, je v souladu s revidovanými normami rámce Basilej týkajícími se pákového poměru.

Cílem krytí likvidity by mělo být předcházení rizikům, kdy jsou úvěrové instituce nuceny zbavovat se aktiv za velmi nízké ceny, což může dále způsobit pokles cen a nedůvěru v trh, což jsme mohli spatřit během nedávné ekonomické krize. Díky úpravě by měla být snížena závislost úvěrových institucí na krátkodobém financování a na likviditě poskytované centrálními bankami. Tohoto výsledku by mělo být dosaženo zavedením požadavku na minimální držení likvidních aktiv (tj. aktiv, která mohou být zlikvidována jen s malou nebo žádnou ztrátou jejich hodnoty). Akt dále stanovuje podrobný požadavek krytí likvidity, který je vyjádřen jako poměr mezi rezervou v oblasti likvidity (složenou z aktiv úrovně 1 a úrovně 2) a čistým odtokem likvidity v průběhu krizového období 30 kalendářních dnů, který by měl být vyšší než 100 %. Krytí likvidity by mělo být zavedeno postupně a mělo by se zvyšovat – v roce 2015 by mělo představovat 60 % a v roce 2018 již 100 %.

Předpokládaný další vývoj

Nařízení doplňující směrnici „Solvency II“ stejně jako nařízení týkající se pákového poměru by mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU a mělo by být závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Nařízení tykající se krytí likvidity by mělo vstoupit v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU a použitelné by mělo být od 1. 10. 2015.

Odkazy

Nástroj Progress podpořil podnikání v EU

Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Provádění evropského nástroje mikrofinancování Progress – 2013 (KOM(2014)639)

Komise 20. 10. 2014 vydala hodnotící zprávu nástroje mikrofinancování Progress, který má za cíl podpořit podnikání v Unii.

Pozadí

Evropský nástroj mikrofinancování Progress funguje od roku 2010. Byl zřízen rozhodnutím EP a Rady č. 283/2010/EU a měl by obyvatelům EU, kteří nemohou jednoduše získat bankovní úvěr, zajistit financování pomocí mikroúvěrů, které by jim měly pomoci k podpoře samostatně výdělečné činnosti nebo k rozšíření podnikání. Nástroj umožňuje financovat půjčky do výše 25 tis. € pro nezaměstnané, osoby ohrožené ztrátou zaměstnání a příslušníky znevýhodněných skupin, například mladé či starší lidi či přistěhovalce. Tato podpora není poskytována přímo podnikatelům, ale pouze vybraným poskytovatelům v některých členských státech.

Progress je provozován EIF a funguje prostřednictvím poskytovatelů mikroúvěrů na celostátní, regionální či místní úrovni. V roce 2013 existovalo 40 poskytovatelů mikroúvěrů v 18 členských státech. ČR se tohoto nástroje neúčastní.

Progress má dvě základní části – jedna část poskytuje zprostředkovatelům mikrofinancování záruky a druhá část jim nabízí financované investice, jako jsou půjčky a vlastní kapitál. Obě části spravuje EIF.

Klíčové a sporné body

Zpráva poskytuje údaje o činnosti a vývoji nástroje mikrofinancování Progress za období roku 2013 (ale většinou pouze do konce září 2013). Data pocházejí nejčastěji z období od 1. října 2012 do 30. září 2013.

Ze zprávy vyplívá, že již více než 20 tis. podnikatelů získalo půjčky a záruky v celkové hodnotě 182 mil. €. Mikrofinancování Progres dle zprávy přispělo k tvorbě nových pracovních míst, neboť podpora byla poskytována lidem, kteří získávají běžné úvěry pouze velmi obtížně.

Zpráva podává podrobnější informace o zájemcích o podporu a potvrzuje, že velkou část podpory získali uchazeči, kteří byli v době podání žádosti bez zaměstnání nebo neaktivní – 36 % z nich představovaly ženy a 5,9 % bylo mladších 25 let. Nejvíce prostředků plynulo do odvětví zemědělství a obchodu. Tyto dva sektory představují oblast, kde působí více než polovina všech podporovaných podniků.

Přes pozitivní informace o růstu pracovních míst, zpráva hovoří také o neuspokojené poptávce po mikroúvěrech a nabádá členské státy, aby aktivněji nabízely vnitrostátní systémy pro nástroje mikrofinancování a využívaly při tom zejména své prostředky z ESF nebo ERDF.

Nový program EU pro zaměstnanost a sociální inovace na období 2014–2020 (EaSI) iniciovala Komise již v říjnu 2011, tedy nedlouho po spuštění nástroje Progress. Politické dohody v této oblasti bylo dosaženo v červnu 2013. Možnost podpory a mikrofinancování je v novém programu rozšířena. Poskytovatelé mikrofinancování by měli moci využít prostředky na budování kapacit, aby mohli dále rozvíjet své podnikání a zlepšit dosah ke klientům. Nový program obsahuje také speciální nástroj, který se zaměřuje na podporu sociální podniků. Celkový rozpočet programu EaSI na období 2014–2020 činí 919 mil. € v cenách roku 2013, z čehož je více než 193 mil. € vyčleněno na mikrofinancování a sociální podnikání (více v příspěvku ,,Komise představila nový strategický rámec pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci na období 2014–2020“,Zaměstnanost a sociální věci v červnu 2014).

Předpokládaný další vývoj

Zpráva bude využita jako podklad pro čerpání informací pro nový nástroj mikrofinancování EaSI, který má být zahájen v druhé polovině roku 2014 v rámci programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace. Mikroúvěry poskytované prostřednictvím nástroje Progress budou nabízeny až do dubna 2016.

Odkazy

Evropská investiční banka bude více podporovat výzkum, vývoj, inovace a SME

Rada Evropské investiční banky (EIB) 22. 10. 2014 schválila na svém zasedání větší podporu pro výzkum, vývoj, udržitelnou infrastrukturu a pro malé a střední podniky (SME).

Pozadí

Unie se stále potýká s nezaměstnaností a s malým růstem, který má negativní vliv na současnou hospodářskou situaci. Z těchto důvodů jsou podporovány iniciativy, které usilují o lepší fungování evropského hospodářství. EIB se také rozhodla podpořit tuto oblast a poskytne podporu řadě subjektů nejen v Unii ale i mimo ni. EIB si půjčuje peníze na kapitálových trzích a poté poskytuje nízkoúročné úvěry na projekty, které usilují o zlepšení infrastruktury, zvýšení kvality energetických dodávek a zlepšení životního prostředí. V 90 % případů je podpora využita v členských zemích EU a z 10 % v sousedních a rozvojových zemích.

Klíčové a sporné body

Rada EIB schválila úvěry v hodnotě 8,4 mld. €, včetně 2,9 mld. €, které budou poskytnuty na SME v EU. V roce 2014 by měla EIB podpořit SME v celkové výši 13,1 mld. €.

Půjčky v celkové výši 3,4 mld. € podpoří konkrétní a strategické přístupy k vytváření politik týkajících se výzkumných infrastruktur. Úvěry budou poskytnuty na projekty v oblasti dopravy ve Francii, Španělsku a Řecku a v oblasti telekomunikací na Maltě.

Součástí dohody jsou také dlouhodobé investice do výzkumu a vývoje, které by měly zajistit podporu veřejných výzkumných center v Německu a rekonstrukci škol ve Francii. V oblasti udržitelných zdrojů energie bude podpora proudit na výstavbu nových a rekonstrukci stávajících vodních elektráren v Itálii a na nové offshorové elektrárny na pobřeží Spojeného království.

EIB také poskytla půjčku ve výši 100 mil. € pro maďarskou rozvojovou banku (MFB) na podporu SME. EIB úzce spolupracuje s MFB a poskytla ji již podporu v celkové hodnotě asi 1 mld. €.

Předpokládaný další vývoj

EIB bude v těchto iniciativách pokračovat a bude podporovat programy a akce, které mohou zajistit hospodářský růst a lepší situaci nejen uvnitř Unie, ale i v ně.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality