Vnitřní trh v únoru 2015

05.03.2015
Euroskop

Jednodušší clearing pro penzijní fondy, Komise podpořila nové výzkumné projekty, Jak obnovit důvěru aktérů trhu v referenční hodnoty?, Investiční plán dostal zelenou, Unie zahájila veřejnou konzultaci týkající se vzniku unie kapitálových trhů

  • Komise navrhuje dvouletý odklad pro penzijní fondy od ústředních clearingových požadavků na derivátové operace
  • Komise udělila 59 grantů v rámci řízení ECR „Proof of Concept“
  • Rada podpořila nová pravidla pro referenční hodnoty používaných ve finančních nástrojích
  • Unie zahájila veřejnou konzultaci týkající se vzniku unie kapitálových trhů
  • EIB podpořila realizaci Investičního plánu

Jednodušší clearing pro penzijní fondy

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě, která posuzuje pokrok a úsilí ústředních protistran při hledání technických řešení pro převod nehotovostního kolaterálu složkami penzijního systému jako variačních marží a nutnost přijmout opatření k usnadnění takového řešení (KOM(2015)39)

  • Komise 3. 2. 2015 zveřejnila zprávu, ve které doporučuje poskytnout penzijním fondům dvouletou výjimku z ústředních clearingových požadavků na jejich derivátové operace.

Pozadí

Nařízení č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (EMIR) vstoupilo v platnost v srpnu 2012 (více v příspěvku „Rada se shodla s EP na regulaci derivátů“, Vnitřní trh v únoru 2012). Jeho cílem je zavést rámec pro některé deriváty, jako jsou mimoburzovní (OTC) derivátové smlouvy, a to stanovením požadavků na clearing a dvoustranné řízení rizik. Nařízení také vymezuje požadavky na oznamování derivátových smluv a jednotné požadavky na výkon činností ústředních protistran a registrů obchodních údajů. Podle nařízení budou standardizované OTC deriváty finančních institucí (obchodované soukromě prostřednictvím dealerské sítě) podléhat povinnému centrálnímu clearingu, který musí provádět ústřední protistrany. Ústřední protistrany jsou subjekty, které při transakci vstoupí mezi dvě protistrany, a stanou se „kupujícím pro každého prodávajícího“ a „prodávajícím pro každého kupujícího“. V případě, že jedna z protistran selže, nese úvěrové riziko protistrany a je koncipována tak, aby odolala selhání člena clearingového systému nebo klienta, a to především uplatňováním častých a střízlivých požadavků na kolaterál, které mají krýt jakékoli ztráty plynoucí ze selhání. Ústřední protistrana přijímá ke splnění výzev k dodatkové úhradě variační marže jako kolaterál pouze vysoce likvidní aktiva (zpravidla hotovost), aby zajistila možnost rychlé likvidace v případě selhání. Důvodem zavedení nařízení bylo zvýšení finanční stability a bezpečnost tím, že se zabrání situaci, kdy kolaps jedné finanční firmy může způsobit zhroucení dalších finančních firem.

Klíčové a sporné body

Složky penzijního systému jsou v mnoha členských státech aktivními účastníky trhu s OTC deriváty. Obvykle však nedrží hotovost, ale investice s vyššími výnosy, aby svým příjemcům – penzistům, zajistily významnou návratnost. Ústřední protistrany však nemohou ke splnění výzev k dodatkové úhradě variační marže přijímat jako kolaterál nehotovostní aktiva, a to znamená, že složky penzijního systému by v krátkodobém horizontu musely vytvářet hotovost (půjčkou či prodejem jiných aktiv). Hotovostní kolaterál však nese nízký úrok a vede k vysokým nákladům ušlých příležitostí. Náklady na centrální clearing by pro složky penzijního systému nakonec vedly k poklesu důchodových příjmů příslušných penzistů.

Instituce se proto dohodly na tříleté výjimce z povinnosti clearingu pro složky penzijního systému, která vyprší v srpnu 2015 (a kterou lze celkem prodloužit o další tři roky), aby měly ústřední protistrany více času na vypracování technických řešení pro převod nehotovostního kolaterálu za účelem splnění výzev k dodatkové úhradě variační marže.

Zpráva Komise doporučuje, aby výjimka byla rozšířena o další 2 roky. Toto rozšíření bude mít formu aktu v přenesené pravomoci, které bude muset schválit kolegium komisařů.

Odkazy

Komise podpořila nové výzkumné projekty

  • Evropská rada pro výzkum (ECR) 5. 2. 2015 rozdělila v rámci druhého kola grantového řízení ECR „Proof of Concept“ 59 grantů evropským výzkumníkům.

Pozadí

O vzniku Evropské rady pro výzkum se začalo podrobněji hovořit během dánského předsednictví v druhé polovině roku 2002. V roce 2005 vznikla ECR, která měla pomoci i s koordinací 7. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj. ECR oficiálně zahájila svoji činnost v roce 2007. Od tohoto roku jsou každoročně vybírány nejlepší projekty, které mají podpořit vynikající výzkum. ECR se snaží přilákat výzkumné pracovníky z celého světa, aby v EU pracovali na svých výzkumných projektech.

K dnešnímu dni ERC financovala více než 4,5 tis. špičkových výzkumných pracovníků v různých fázích jejich výzkumu. V rámci nového programu pro výzkum a inovace v EU Horizont 2020 má ERC výrazně zvýšený rozpočet a měla by mít k dispozici více než 13 mld. €.

Systém financování grantů „Proof of concept” byl představen v roce 2011 jako tzv. top-up financování, které má přispět k podněcování inovací. Jeden grant může mít hodnotu až 150 tis. € a projekty je možno financovat až po dobu 18 měsíců.

Klíčové a sporné body

Vybrané a oznámené granty jsou součásti druhého kola výzvy ERC „Proof of Concept“. Z celkových 442 žádostí, které byly podány v rámci této výzvy, bylo vybráno 59 projektů. Počet žádostí se oproti minulé výzvě zvýšil o 51 %. V rámci této výzvy byly finanční prostředky rozděleny výzkumným pracovníkům pocházejícím z 15 zemí v rámci Evropského výzkumného prostoru (ERA).

Země

Počet podpořených projektů

Nizozemsko

11

Spojené království

9

Španělsko

8

Francie

6

Izrael

6

Německo

4

Itálie

4

Švýcarsko

3

Irsko

2

Belgie

1

Finsko

1

Řecko

1

Norsko

1

Švédsko

1

Turecko

1

Celkem

59

Mezi podpořené projekty patří např. inovace jednoduchého krevního testu pro diagnostiku rakoviny prsu, zařízení na eliminaci nelegálního odlesňování, umělé cévy apod.

Předpokládaný další vývoj

Během roku 2015 bude možné podat žádosti ještě dvakrát (do 28. 5. 2015 a do 1. 10. 2015) a výsledky budou představeny koncem května, koncem srpna a v polovině prosince.

Odkazy

Jak obnovit důvěru aktérů trhu v referenční hodnoty?

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách (KOM(2013)641)

  • Coreper se 13. 2. 2015 jménem Rady dohodl na vyjednávacím postoji k novým pravidlům, která mají zajistit větší přesnost a integritu referenčních hodnot používaných ve finančních nástrojích.

Pozadí

Manipulace s referenčními úrokovými sazbami jako Libor a Euribor, s nimiž bylo manipulováno v roce 2012 (ale i ropa Brent, plyn či směnné kurzy), poukázaly na význam i slabá místa těchto referenčních ukazatelů. Na přesnosti referenčních hodnot totiž závisí nastavení ceny mnoha finančních nástrojů a smluv (dluhopisy, akcie, futures nebo swapy; hypotéky nebo spotřebitelské smlouvy).

Legislativní návrh předložila Komise v září 2013 s cílem vyjasnit otázku odpovědnosti a dohledu příslušných orgánů. Dosud se jednalo o doménu trhu. Návrhy nových pravidel doplňují texty schválené Radou a EP v červnu a září 2013, podle nichž bude manipulace s benchmarky trestným činem zneužívání trhu sankcionovaným správními pokutami (více v příspěvku „EP je pro zpřísnění směrnice o zneužívání trhu“, Vnitřní trh v září 2013).

Pochybnosti nad věrohodností indexů, které jsou používány jako referenční hodnoty, mohou podlomit důvěru trhu, způsobit ztráty spotřebitelům a investorům a narušit fungování reálné ekonomiky. Referenční hodnoty jsou náchylnější k manipulaci všude tam, kde při jejich stanovování existuje střet zájmů a volnost v rozhodování a kde chybí řádný dohled.

Klíčové a sporné body

Návrh nařízení zavádí právně závazný kodex chování pro dodavatele vstupních údajů a vyžaduje používání důkladných metodik a dostatečných a spolehlivých údajů. Tam, kde je to možné, se mají jako vstupní údaje používat údaje o skutečných transakcích, nicméně nejsou-li údaje o transakcích dostačující, lze používat i údaje jiné.

  • Návrh nařízení má za cíl zlepšit správu a kontrolu v procesu stanovování referenčních hodnot, zejména zajistit, aby se jejich administrátoři nenacházeli ve střetu zájmů, nebo jej alespoň náležitě řídili. Dále je cílem zlepšit kvalitu vstupních údajů a metodik, které administrátoři referenčních hodnot používají a rovněž zajistit, aby dodavatelé vstupních údajů i údaje, které poskytují, podléhali náležitým kontrolám, zejména z hlediska předcházení střetu zájmů. Je potřeba chránit spotřebitele a investory prostřednictvím větší transparentnosti, přiměřených práv na nápravu a v případě potřeby posouzení vhodnosti.

Oblast působnosti nařízení je široká. Referenční hodnoty s kritickým významem budou podléhat přísnějším pravidlům, mezi něž patří i pravomoc příslušného orgánu dodávání vstupních údajů nařídit. Nebude se však vztahovat na stanovování referenčních hodnot centrálními bankami a pro účely veřejné politiky.

Administrátoři referenčních hodnot budou muset požádat o povolení a budou podléhat dohledu ze strany příslušného orgánu země, v níž se nacházejí. Jestliže administrátor požadavkům stanoveným v nařízení nevyhoví, může mu příslušný orgán povolení odebrat nebo pozastavit jeho platnost. Administrátoři budou mít povinnost zavést náležité mechanismy řízení a kontroly, které zabrání vzniku střetu zájmů.

Dohled příslušných orgánů členských států nad administrátory referenčních hodnot bude koordinovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). Ten bude také součástí kolegií národních orgánů dohledu, jež budou vytvořena, aby přijímala klíčová rozhodnutí týkající se referenčních hodnot s kritickým významem. Porušení pravidel by mělo být trestáno až 500 tis. € v případě fyzických osob a až 1 mil. € či 10 % ročního obratu v případě osob právnických.

Předpokládaný další vývoj

Lotyšské předsednictví má co nejdříve zahájit jednání s EP tak, aby bylo možné nařízení přijmout v prvním čtení. Komise očekává konečnou dohodu v létě.

Odkazy

Investiční plán dostal zelenou

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance, Investiční plán pro Evropu (KOM(2014)903)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro strategické investice a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 (KOM(2015)10)

  • Zasedání Rady guvernérů EIB 17. 2. 2015 podpořilo vznik Investičního plánu pro Evropu (tzv. Junckerův plán) a vznik Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), díky čemuž by mělo být možné předfinancování projektů SME do začátku léta.

Pozadí

Komise v listopadu 2014 zveřejnila Investiční plán pro Evropu (tzv. Junckerův plán), který by měl nastartovat investice v rámci EU. Investiční plán by měl mobilizovat asi 315 mld. € v průběhu následujících 3 let (do konce roku 2017). Prostředky by měly pomoci unijnímu hospodářství dostat se na úroveň investic před rokem 2007. Následkem ekonomické a finanční krize poklesla míra investic v EU od roku 2007 (kdy dosáhla vrcholu) asi o 15 % (více v příspěvku „Komise chce znovu nastartovat růst“, Vnitřní trh v listopadu 2014).

Komise v lednu 2015 zveřejnila v úzké spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB) návrh nařízení na zřízení Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který by měl posílit růst a konkurenceschopnost v EU. Prostřednictví EFSI by mělo dojít k mobilizaci soukromých i veřejných investic v minimální výši 315 mld. €. Návrh také počítá se zřízením Evropského centra pro investiční poradenství, jehož cílem by měla být pomoc při identifikaci, přípravě a rozvoji projektů napříč Unií (více v příspěvku „Komise vytváří právní základ pro Junckerův plán“, Vnitřní trh v lednu 2015).

Klíčové a sporné body

Mimořádné zasedání Rady guvernérů, která je složena z 28 ministrů (nejčastěji ministrů financí) z členských států, uznalo důležitost podpory investic a investičního plánu v EU. Předseda EIB Werner Hoyer oznámil, že celková úvěrová aktivita EIB v roce 2014 dosáhla téměř 77 mld. €, přičemž dalších 3,3 mld. € bylo poskytnuto Evropským investičním fondem (EIF).

Prostředky by měly být nově poskytnuty v rámci předběžného financování malým a středním podnikům prostřednictvím EIF, který by měl krýt riziko transakcí, dokud nebude ESFI plně fungovat. ESFI by měl být dle předpokladů funkční nejpozději od září 2015. Aby mohl být ESFI co nejdříve v chodu, je důležité přijmout návrh nařízení o zřízení ESFI do července 2015. Prostředky by poté mohly plynout např. do dopravní infrastruktury, digitální infrastruktury, ale také do škol a nemocnic již na podzim 2015. Pro funkčnost ESFI je důležité pokročit i v dalších oblastech Investičního plánu pro Evropu.

Předpokládaný další vývoj

Do července 2015 by mělo dojít ke schválení návrhu nařízení na zřízení fondu pro strategické investice a dle toho se bude odvíjet spouštění Investičního plánu pro Evropu.

Odkazy

Unie zahájila veřejnou konzultaci týkající se vzniku unie kapitálových trhů

Green paper – Building a Capital Markets Union (KOM(2015)63)

  • Komise 18. 2. 2015 zahájila veřejnou konzultaci týkající se jednotného kapitálového trhu (CMU) v zájmu mobilizace finančních prostředků pro evropské podniky a stimulace růstu ve všech 28 členských státech EU.

Pozadí

Komise v lednu 2015 odstartovala práci na tvorbě unie kapitálových trhů (Capital Markets Union; CMU), která by měla poskytnout firmám a podnikatelům široký přístup k finančním zdrojům. CMU přístup ke zdrojům by měl probíhat v rámci Investičního plánu pro Evropu, který Komise představila v listopadu 2014 a který by měl mobilizovat až 315 mld. € a podpořit růst v EU. Důvodem k vypracování plánu byla stále neutěšená situace na poli investic a vysoká míra nezaměstnanosti uvnitř Unie. Hlavním cílem plánu je podpořit investice a opětovně nastartovat růst (více v příspěvku „Komise chce vytvořit unii kapitálových trhů“, Vnitřní trh v lednu 2015 a v příspěvku „Komise chce znovu nastartovat růst“, Vnitřní trh v listopadu 2014).

Klíčové a sporné body

Cílem CMU by mělo být odstranění překážek, které stojí v cestě přeshraničním investicím v EU a brání podnikům v přístupu k finančním prostředkům. Podniky, které jsou v současné době silně závislé na bankách, mají ztížený přístup k finančním prostředkům. Trhy s rizikovým kapitálem jsou velmi rozvinuty např. ve Spojených státech. Díky CMU by mělo být také snazší získat peníze od investorů, a dále zefektivnit systém pro poskytování těchto prostředků – tzv. investiční řetězec.

Prostřednictvím veřejné konzultace by Komise chtěla získat zpětnou vazbu ze strany EP, Rady, dalších orgánů EU, vnitrostátních parlamentů, podniků, finančního sektoru a ostatních zainteresovaných stran. V rámci veřejné konzultace se zainteresovaní aktéři mohou vyjádřit k zelené knize, která byla Komisí vydána. Konzultace bude probíhat 3 měsíce až do 13. 5. 2015.

Unie kapitálových trhů by měla maximalizovat přínosy kapitálových trhů jak pro hospodářství, růst, tak pro vytváření pracovních míst. Dále by mělo dojít k vytvoření jednotného kapitálového trhu pro všech 28 členských států a k odstranění překážek, které omezují větší propojení se světovými kapitálovými trhy. Prostřednictvím CMU by mělo taktéž dojít k větší ochraně investorů a k zvýšení konkurenceschopnosti Unie.

Na základě výsledků konzultace by měla Komise podniknout kroky, které by vedly k dosažení těchto cílů:

  • zlepšit financování všech podniků a projektů infrastruktury v celé Evropě,
  • pomoci SME k zisku finančních prostředků stejně snadno, jako v případě velkých podniků,
  • vytvořit jednotný trh s kapitálem odstraněním překážek přeshraničních investic,
  • diverzifikovat financování hospodářství a snížit náklady na získávání kapitálu.

Na základě konzultací by měl být také sestaven akční plán, který by měl pomoci mobilizovat nebankovní finanční prostředky, jež by začínajícím podnikům pomohly rozvíjet se a větším společnostem dále expandovat.

Předpokládaný další vývoj

Po skončení veřejné konzultace by měla Komise během léta přijmout akční plán, v němž by měla být nastíněna vize základů unie kapitálových trhů i časový harmonogram (až do roku 2019).

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality