Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vnitřní trh v listopadu 2018

Euroskop, 10.12.2018

Vytváření norem pro plně fungující jednotný trh, Vzájemné uznávání příkazů k zajištění a ke konfiskaci schváleno, EIB působí v ČR 25 let, Rada s EP se shodly na usnadnění pohybu zboží v celé EU

  • Komise navrhla kroky k plně fungujícímu jednotnému trhu

  • Pokračuje boj proti financování terorismu

  • EIB podpořila v ČR 195 projektů během 25 let

  • Navrhované nařízení má zlepšit uplatňování zásady vzájemného uznávání

 

Vytváření norem pro plně fungující jednotný trh  

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council and the European Economic And Social Committee Harmonised standards: Enhancing transparency and legal certainty for a fully functioning Single Market (COM(2018)764)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Central Bank, the European Economic and Social Committee, the Committee of the Regions and the European Investment Bank - Investment Plan for Europe: stock-taking and next steps (COM(2018)771)

Sdělení Komise Evropskému Parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Jednotný trh v měnícím se světě Jedinečná výhoda si žádá nový politický závazek (COM(2018)772)

  • Komise předložila 3 sdělení týkající se fungujícího jednotného trhu.

  • Komise chce zvýšit účinnost, transparentnost a právní jistotu pro subjekty podílející se na vypracovávání harmonizovaných norem.

  • Komise vyzvala instituce, aby přijaly projednávané návrhy.

  • Komise usiluje o usnadnění přeshraničních aktivit.

Pozadí

Evropské normy nahrazují potenciálně protichůdné vnitrostátní normy ve všech členských státech EU, a usnadňují tak přístup na jednotný trh. Tyto normy proto přispívají k dalšímu prohlubování jednotného trhu. EU dlouhodobě podporuje soulad evropských a mezinárodních norem.

Harmonizovaná norma je evropská norma vypracovaná na žádost Komise uznanou evropskou normalizační organizací. Tyto normy se stávají součástí práva EU, a pokud je výrobci na jednotném trhu používají, mohou předpokládat, že jejich výrobky odpovídají požadavkům právních předpisů EU. To poskytuje důležitou právní jistotu uživatelům a zároveň umožňuje malým a středním podnikům uvádět na trh produkty, které jsou v souladu s právními předpisy EU, a to bez dodatečných nákladů.

Evropský systém normalizace je založen na partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi Komisí a normalizačními subjekty. Nařízení č. 1025/2012 o normalizaci, které vstoupilo v platnost v roce 2013, zavedlo v tomto systému nové rozdělení úloh a úkolů jednotlivých zúčastněných stran. Stanovuje rovněž pevný rámec pro požadavky podporující začlenění, který umožňuje, aby byly v procesu normalizace zohledněny také zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů a pracovníků a v neposlední řadě i zájmy v oblasti životního prostředí.

Za posuzování evropských harmonizovaných norem odpovídá Komise, která musí zajistit, aby byly tyto normy slučitelné s požadavky příslušných harmonizovaných právních předpisů EU. Význam této odpovědnosti potvrzuje i judikatura SD EU, která zdůrazňuje její právní důsledky.

Klíčové a sporné body

Sdělení nabízí přehled fungování evropského systému normalizace, obsahuje hodnocení iniciativ zahájených v posledních letech a prezentuje také 4 hlavní opatření, která by měla Komise přijmout, aby zvýšila účinnost, transparentnost a právní jistotu pro subjekty podílející se na vypracovávání harmonizovaných norem:

  1. co nejrychleji přijmout nevyřízené harmonizované normy, které ještě nebyly zveřejněny v Úředním věstníku EU;
  2. zefektivnit vnitřní rozhodovací procesy, zejména rozhodování o zveřejnění odkazů na harmonizované normy v Úředním věstníku;
  3. vypracovat pokyny k praktickým aspektům provádění nařízení o normalizaci;
  4. průběžně rozšiřovat počet poradců, kteří pomáhají s rychlým a důkladným posouzením harmonizovaných norem a s jejich včasným zveřejněním v Úředním věstníku.

Tento akční plán doplňuje sdělení o jednotném trhu a sdělení o investičním plánu, jež analyzují zbývající překážky a nevyužité příležitosti, kterým je třeba věnovat pozornost v zájmu plně fungujícího jednotného trhu.

Komise upozornila na 3 hlavní oblasti, v nichž by mělo být zvětšeno úsilí k prohloubení a posílení jednotného trhu:

  1. Přijmout projednávané návrhy: Komise předložila 67 návrhů, které přímo souvisejí s řádným fungováním jednotného trhu a z nichž 44 dosud nebylo schváleno. Komise vyzvala EP a Radu, aby do konce volebního období přijaly nejdůležitější předložené návrhy (návrhy na začlenění digitalizace a nových technologií do jednotného trhu, na zajištění bezpečnější a udržitelnější energie v Evropě a na vytvoření unie kapitálových trhů - viz informativní přehled týkající se iniciativ).
  2. Zajistit, aby pravidla fungovala i v praxi: Občané a podniky mohou z výhod jednotného trhu těžit pouze tehdy, pokud  pravidla budou v praxi skutečně fungovat. Komise vyzývá členské státy, aby pravidla EU prováděly, uplatňovaly a prosazovaly pozorně a aby nevytvářely nové překážky. Komise by měla nadále zajišťovat dodržování pravidel EU napříč různými oblastmi, ať už jde o automobilové emise nebo elektronický obchodsociální média nebo odvětví služeb apod.
  3. Pokračovat v adaptaci jednotného trhu: Hospodářskou integraci v oblasti služeb, produktů, daní a síťových odvětví je dle Komise stále možné prohlubovat.

Podle sdělení je v souladu s cílem investičního plánu zapotřebí koordinované úsilí v následujících 2 bodech:

  1. Odstranit regulační překážky: Komise usiluje o usnadnění přeshraničních aktivit, zajištění větší předvídatelnosti regulace v rámci strategie pro jednotný trhjednotného digitálního trhuunie kapitálových trhů a energetické unie.
  2. Provést podnikatelsky orientované strukturální reformy: V rámci evropského semestru zavedla Junckerova Komise nový přístup založený na tzv. magickém trojúhelníku strukturálních reforem, investic a fiskální odpovědnosti. Tento přístup přinesl podle Komise pokrok ve všech členských státech, zejména pokud jde o správu a podmínky k podnikání. V některých zemích je však zapotřebí důraznější tlak na provádění strukturálních reforem, např. při budování účinných systémů soudnictví.

Předpokládaný další vývoj

Komise by měla nadále spolupracovat se všemi příslušnými partnery a podporovat fungující jednotný trh.

Odkazy

 

Krátce...

 

Vzájemné uznávání příkazů k zajištění a ke konfiskaci schváleno

  • Cílem nových pravidel je zajistit účinné zajištění a konfiskaci majetku z trestné činnosti v celé EU.

  • Odhaduje se, že 98,9 % zisků z trestné činnosti není konfiskováno a zůstává k dispozici pachatelům trestných činů. 

Rada 6. 11. 2018 přijala nařízení o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a ke konfiskaci. Cílem nových pravidel je zajistit účinné zajištění a konfiskaci majetku z trestné činnosti v celé EU. Komise v prosinci 2016 přijala balík návrhů, jež by měly zlepšit schopnosti EU v boji proti financování terorismu a organizovaného zločinu, čímž plní své závazky vyplývající z akčního plánu pro boj proti financování terorismu z února 2016 (více v příspěvku „Komise plní akční plán pro boj proti financování terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2016). V současné době se odhaduje, že 98,9 % zisků z trestné činnosti není konfiskováno a zůstává k dispozici pachatelům trestných činů.  Mezi hlavní rysy nových pravidel patří: (a) jediné nařízení upravující příkazy k zajištění a ke konfiskaci, které je přímo použitelné v EU. Vyřešit by se tím měly otázky spojené s prováděním stávajících nástrojů, které vedly k nedostatečnému vzájemnému uznávání; (b) obecná zásada vzájemného uznávání, což znamená, že všechna soudní rozhodnutí v trestních věcech přijatá v jedné zemi EU mají být za běžných okolností přímo uznána a vykonána v jiném členském státě. Nařízení stanoví pouze omezený počet důvodů pro neuznání a nevykonání; (c) široká škála druhů konfiskace v trestních věcech, jako je konfiskace na majetkovém základě a konfiskace nezaložená na odsuzujícím rozsudku, včetně některých systémů předběžné konfiskace, existuje-li spojení s trestným činem; (d) standardní osvědčení a postupy, jež umožní rychlé a účinné zajištění a konfiskaci; (e) lhůta 45 dnů pro uznání příkazu ke konfiskaci a v naléhavých případech lhůta 48 hodin pro uznání a 48 hodin pro výkon příkazů k zajištění. Tyto lhůty by měly moci být prodlouženy pouze za přísných podmínek; (f) ustanovení k zajištění toho, že práva obětí na náhradu škody a vrácení majetku jsou respektována v přeshraničních případech. Toto nařízení má nahrazovat rámcová rozhodnutí o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a o vzájemném uznávání příkazů ke konfiskaci z let 2003 a 2006. Nařízení by mělo vstoupit v platnost 24 měsíců po vyhlášení v Úředním věstníku EU.

 

EIB působí v ČR 25 let

  • EIB za 25 let poskytla ČR úvěry v celkové hodnotě 25 mld. €.
  • V následujících 3 letech by investice měly směřovat zejména do obnovy a rozšiřování kapacit.

Dle hodnotící zprávy EIB z 5. 11. 2018 v ČR poskytla úvěry na 195 projektů v celkové hodnotě 24 mld. €. Kromě toho schválil Evropský investiční fond 45 operací ve výši přibližně 1 mld. €. Skupina EIB, kterou tvoří Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond (EIF) zahájila svou činnost v ČR již v roce 1993.  Skupina EIB může financovat projekty v oblasti dopravy, energetiky a sociální infrastruktury a podporovat malé a střední podniky. Podobně jako v jiných členských státech EU podporuje EIB investiční projekty, jejichž cílem je zmenšit rozdíly mezi regiony, posílit hospodářskou konkurenceschopnost a zvýšit životní úroveň lidí. V ČR se zaměřuje zejména na rozvoj vnitrostátních a transevropských dopravních sítí, na podporu malého a středního podnikání a také na projekty týkající se změny klimatu. K nedávno schváleným projektům, které by měly být brzy připraveny k podpisu, patří: obnova české železniční infrastruktury (446 mil. €), vodohospodářská infrastruktura města Brna (27 mil. €), zprostředkovaný úvěr České spořitelny na financování projektů MSP a společnosti se střední tržní kapitalizací (200 mil. €) a průmyslový a obchodní areál Vlněna v Brně (33 mil. €). Hodnotící zpráva shrnula také stav současného českého hospodářství, kde palčivým problémem zůstává nedostatek kvalifikovaných pracovníků a to, že pouze 6 % českých společností investuje do výzkumu a vývoje. Dle zprávy české společnosti potřebují vyšší investice do vzdělávání, dovedností a inovací. V následujících 3 letech by investice měly směřovat zejména do obnovy a rozšiřování kapacit, přičemž podniky v odvětví výroby by měly investovat do vývoje nových produktů a procesů. Téměř všechny české firmy považují za překážku pro investice malou dostupnost zaměstnanců se správnými dovednostmi, což platí zejména pro pracovníky se střední a nízkou kvalifikací. EIB má finanční zprostředkovatele ve všech členských státech EU i mimo ni.

 

Rada s EP se shodly na usnadnění pohybu zboží v celé EU

  • Dochází k tomu, že zboží, které je v souladu s právními předpisy uvedeno na trh v některé ze zemí EU, je v jiném členském státě bezdůvodně odepřen vstup na trh.

  • Zásada vzájemného uznávání je odvozena z judikatury SD EU.

Předsednictví Rady 22. 11. 2018 dosáhlo předběžné dohody s EP o opatřeních, která mají usnadnit pohyb zboží v celé EU. Nová pravidla mají rozšířit stávající právní rámec, ve kterém se podniky vstupující na nové trhy v jiných zemích EU, nemohou na zásadu vzájemného uznávání dostatečně spolehnout. Stále ještě dochází k tomu, že zboží, které je v souladu s právními předpisy uvedeno na trh v některé ze zemí EU, je v jiném členském státě bezdůvodně odepřen vstup na trh. Zásada vzájemného uznávání je odvozena z judikatury SD EU a je jedním ze způsobů, jak zajistit volný pohyb zboží na vnitřnímu trhu. V souladu s touto zásadou členský stát nemůže zakázat na svém území prodej výrobků, jež jsou v souladu s právními předpisy uvedeny na trh v jiném členském státě, a to ani v případě, že byly vyrobeny podle jiných technických postupů než domácí výrobky. Jedinou výjimkou z této zásady jsou omezení, která jsou odůvodněna legitimním veřejným zájmem a jsou přiměřená vzhledem ke sledovaným cílům. Návrh nového nařízení předložila Komise v  prosinci 2017 v rámci tzv. „balíku týkajícího se zboží“, který obsahuje rovněž návrh nařízení stanovujícího pravidla a postupy pro dosažení souladu s harmonizačními právními předpisy Unie v oblasti výrobků a vymáhání těchto předpisů (více v příspěvku „Komise novými návrhy cílí na posílení důvěry v jednotný trh“, Vnitřní trh v prosinci 2017). Navrhované nařízení má zlepšit uplatňování zásady vzájemného uznávání tím, že: (a) upřesní oblast působnosti vzájemného uznávání. Má se tím tak zvýšit právní jistota podniků a vnitrostátních orgánů, pokud jde o to, kdy může být zásada vzájemného uznávání uplatňována; (b) zavede prohlášení o vzájemném uznávání s cílem usnadnit prokázání skutečnosti, že zboží již bylo v souladu s právními předpisy uvedeno na trh v některé ze zemí EU. Jeho cílem je umožnit hospodářským subjektům, aby využívaly toto prohlášení v rámci posouzení dotčeného zboží; (c) zavede mechanismus řešení problémů využívající sítě SOLVIT, který má poskytovat praktická řešení v případě sporů týkajících se slučitelnosti určitého správního rozhodnutí zamítajícího nebo omezujícího přístup na trh se zásadou vzájemného uznávání; (d) posílí správní spolupráci prostřednictvím kontaktních míst pro výrobky a využíváním IT technologií ve větší míře. Tato opatření mají podle očekávání zvýšit výměnu informací a posílit důvěru mezi vnitrostátními orgány; (e) poskytne možnost získat na zavedení výše uvedených mechanismů v souladu s novými pravidly finanční podporu EU. Předběžnou dohodu musí nejdříve potvrdit EP a Rada a poté může být formálně přijata.

Další články v rubrice

Vnitřní trhv září 2019

Euroskop, 09.10.2019

Vnitřní trh v červenci 2019

Euroskop, 09.08.2019

Vnitřní trh v červnu 2019

Euroskop, 10.07.2019

Vnitřní trh v březnu 2019

Euroskop, 10.04.2019