Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vnitřní trh v červnu 2019

Euroskop, 10.07.2019

Rada schválila kontrolu vývozu zboží dvojího užití, Nová pravidla týkající se platební neschopnosti podniků schválena, Rada přijala nová pravidla usnadňující přístup k penzijním produktům a investičním fondům, Inovační výkonnost EU se nadále zlepšuje

  • Pokrok v přijímání nařízení týkající se zboží dvojího užití

  • Rada podpořila druhou šanci pro podniky v platební neschopnosti

  • Rada podnikla klíčové kroky v rámci reformy unie kapitálových trhů

  • EU hodnotila inovace

 

Krátce…

  

Rada schválila kontrolu vývozu zboží dvojího užití

  • EU by měla upravit stávající režim EU pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování, technické pomoci a tranzitu u zboží dvojího užití.

  • Kontroly vývozu mimo jiné odráží závazek EU k mezinárodní bezpečnosti. 

Coeper se 5. 6. 2019 dohodl na vyjednávacím postoji Rady k návrhu přepracovaného znění nařízení, kterým se zavádí režim pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy u zboží dvojího užití, tj. civilního a vojenského. Cílem návrhu je posílit nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, regionální mír, bezpečnost a stabilitu a dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Podle mezinárodních závazků musí mít členské státy EU vnitrostátní kontroly, aby zabránily šíření jaderných, chemických nebo biologických zbraní a jejich nosičů. To zahrnuje kontrolu zboží dvojího užití, což jsou související materiály, vybavení a technologie pro vývoz, které lze použít pro civilní i vojenské účely. Za tímto účelem přijala EU v roce 2009 nařízení, kterým se zavádí režim pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití. Pro přizpůsobení se měnícím se technologickým, hospodářským a politickým okolnostem předložila Komise v září 2016 návrh na aktualizaci a rozšíření stávajících pravidel (více v příspěvku „Komise chce upravit kontrolu vývozu zboží dvojího užití“, Vnitřní trh v září 2016). Očekává, že tento návrh umožní snížení administrativní zátěže v rámci jednotného trhu, zejména díky tomu, že počet výrobků, které by podléhaly kontrole na transfery v rámci EU, by se měl snížit přibližně o 40 %. Nová pravidla mají zavést změny v systému EU pro kontrolu vývozu a zahrnují: (1) další harmonizaci postupů udělování licencí zavedením nových všeobecných vývozních povolení (všeobecná vývozní povolení EU), což jsou povolení pro vývoz do některých zemí určení, jež jsou k dispozici všem vývozcům, kteří dodržují podmínky; (2) harmonizaci kontroly poskytování technické pomoci v souvislosti s citlivým zbožím; (3) novou zmínku o zboží kybernetického dohledu zdůrazňující, že příslušné orgány mají možnost kontrolovat toto zboží za použití stávajícího nařízení, jako je tomu u veškerého zboží dvojího užití neuvedeného na seznamu, které by mohlo být použito pro řízení či páchání závažného porušování lidských práv. Na základě tohoto mandátu zahájí předsednictví Rady jednání s EP.

 

Nová pravidla týkající se platební neschopnosti podniků schválena

  • EU chce usnadnit podnikům potýkajícím se s finančními potížemi včasný přístup k restrukturalizaci.

  • Nová insolvenční pravidla mají snížit počet úpadků a zajistit, že podnikatelé s dobrou pověstí dostanou druhou šanci.

Rada 6. 6. 2019 přijala směrnici o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení. Toto rozhodnutí představuje završení legislativního postupu. Komise návrh směrnice předložila v listopadu 2016. Pravidla doplňují nařízení o insolvenčním řízení z roku 2015, které se zaměřuje na řešení sporů ohledně soudní příslušnosti a právních předpisů v přeshraničních insolvenčních řízeních a zajišťuje uznávání soudních rozhodnutí týkajících se insolvence v rámci celé EU (více v příspěvku „Komise poprvé předložila soubor evropských pravidel pro platební neschopnost podniků“, Vnitřní trh v listopadu 2016 a v příspěvku „Rada schválila svůj postoj týkající se platební neschopnosti podniků“, Vnitřní trh v říjnu 2018). Obecným cílem směrnice je snížit překážky bránící volnému toku kapitálu, které vyplývají z rozdílů mezi restrukturalizačními a insolvenčními rámci členských států. Cílem nových pravidel je také snížit objem úvěrů se selháním v rozvahách bank a zabránit jejich hromadění v budoucnosti. Mezi klíčové prvky nových pravidel patří: (1) Včasné varování a přístup k informacím s cílem pomoci dlužníkům odhalit okolnosti, jež by mohly vést k hrozbě úpadku a které je mohou upozornit na nutnost urychleně jednat. (2) Rámce pro preventivní restrukturalizaci: dlužníci mají mít přístup k rámci pro preventivní restrukturalizaci, který jim umožní provést restrukturalizaci, s cílem předejít úpadku a zajistit jejich životaschopnost, a tím ochránit pracovní místa a zachovat fungování podniku. Tyto rámce mohou být rovněž k dispozici na žádost věřitelů a zástupců zaměstnanců. (3) Usnadnění jednání o plánech preventivní restrukturalizace, přičemž v některých případech má být jmenován odborník na oblast restrukturalizace, který by měl pomoci s vypracováním plánu. (4) Restrukturalizační plány: nová pravidla předpokládají řadu prvků, které musí být součástí plánu, včetně popisu ekonomické situace, dotčených stran a jejich tříd, podmínek plánu atd. (5) Přerušení vymáhání individuálních nároků: dlužníci mohou využít přerušení vymáhání individuálních nároků v zájmu podpory jednání o restrukturalizačním plánu v rámci preventivní restrukturalizace; a (6) Oddlužení: za podmínek stanovených ve směrnici budou mít předlužení podnikatelé přístup nejméně k jednomu postupu, který může vést k jejich úplnému oddlužení po uplynutí nejdéle 3 let. Členské státy mají mít 2 roky (od data vyhlášení v Úředním věstníku) na provedení nových ustanovení. V řádně odůvodněných případech však mohou Komisi požádat o další rok na provedení směrnice.

 

Rada přijala nová pravidla usnadňující přístup k penzijním produktům a investičním fondům

  • EU zavádí novou celounijní možnost spoření, která má doplňovat státní, zaměstnanecké a vnitrostátní osobní penzijní pojištění.

  • Produkty PEPP budou přenositelné mezi členskými státy.

  • Cílem reformy je rovněž odstranit stávající regulační překážky bránící přeshraniční distribuci investičních fondů a snížit náklady na jejich distribuci.

Rada 14. 6. 2019 přijala 2 reformy v rámci unie kapitálových trhů. Jedná se o nařízení poskytující větší výběr lidem, kteří si chtějí spořit na důchod, a rozšiřující trh s osobními penzijními produkty díky vytvoření panevropského penzijního produktu (PEPP). Dané nařízení vytváří nový druh dobrovolného osobního penzijního produktu, který bude mít stejné vlastnosti v celé EU. Poskytovateli budou moci být pojišťovny, banky, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, investiční firmy a správci aktiv, kterým bude vydán tzv. „pas EU“ opravňují prodávat produkty PEPP v různých členských státech. Produkty PEPP představují novou celounijní možnost spoření, která bude doplňovat státní, zaměstnanecké a vnitrostátní osobní penzijní pojištění. Výhodou také má být, že střadatelé budou mít možnost pokračovat v zasílání svých příspěvků na PEPP, i když se přestěhují do jiného členského státu. Druhou reformou je balík opatření, jehož cílem je odstranění stávajících překážek bránících přeshraniční distribuci investičních fondů. Sjednoceny jsou tak např. postupy a podmínky týkající se odchodu z vnitrostátních trhů pro správce fondů kolektivního investování, kteří se rozhodnou ukončit nabídku nebo umístění svých fondů. Opatření rovněž upřesňuje povinnosti správců aktiv v oblasti poskytování služeb zákazníkům v jejich hostitelském členském státě. Očekává se také usnadnění správcům alternativních investičních fondů EU prověřovat zájem případných profesionálních investorů o nové trhy a v neposlední řadě větší transparentnost a jednotné místo pro online přístup k informacím o vnitrostátních pravidlech souvisejících s požadavky na nabízení a s příslušnými poplatky. Nová opatření vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku (více v příspěvku „Rada potvrdila dohodu o celoevropském penzijním produktu“, Zaměstnanost a sociální věci v únoru 2019).

 

Inovační výkonnost EU se nadále zlepšuje

  • Očekává se, že v období 2021–2027 vytvoří investice do výzkumu a inovací až 100 tis. nových pracovních míst.

  • Od roku 2011 vzrostla inovační výkonnost EU v průměru o 8,8 %.

Komise 17. 6. 2019 vydala Evropský srovnávací přehled inovací za rok 2019 a Srovnávací přehled inovací v regionech za rok 2019. Z dokumentů vyplývá, že se inovační výkonnost EU za poslední 4 roky zlepšuje. Vůbec poprvé v historii vykazuje EU v oblasti inovací lepší výsledky než USA. EU však stále zaostává za Japonskem a Jižní Koreou a rychle ji dohání Čína. Tyto údaje doplňují nedávná doporučení pro jednotlivé země vydaná Komisí v rámci evropského semestru, která vyzdvihují úlohu výzkumu a inovací a obsahují doporučení týkající se podpory růstu produktivity a konkurenceschopnosti. Inovace byly v posledních desetiletích motorem přibližně 2/3 hospodářského růstu EU. Očekává se, že v období 2021–2027 vytvoří investice do výzkumu a inovací až 100 tis. nových pracovních míst v této oblasti. Komise v rámci analýzy evropského semestru  předložila doporučení pro jednotlivé země na rok 2019, která poskytují pokyny pro hospodářskou politiku pro všechny členské státy EU na příštích 12–18 měsíců. V doporučeních pro jednotlivé země vydaných letos se výzkum a inovace dostaly na přední místo.

 

Evropský srovnávací přehled inovací za rok 2019 - hlavní zjištění:

  1. Na základě dosažených výsledků jsou země EU rozčleněny do těchto 4 výkonnostních skupin: vynikající inovátoři, silní inovátoři, mírní inovátoři a slabí inovátoři. Švédsko je v roce 2019 považováno za vynikajícího inovátora EU, po něm následuje Finsko, Dánsko a Nizozemsko. Spojené království a Lucembursko klesly z nejvyššího postavení vynikajícího inovátora do skupiny silných inovátorů, do které se poprvé dostalo Estonsko.
  2. Od roku 2011 vzrostla inovační výkonnost EU v průměru o 8,8 %. Od téhož roku se inovační výkonnost zvýšila ve 25 zemích EU. Nejvíce se zvýšila v Litvě, Řecku, Lotyšsku, na Maltě, ve VB, v Estonsku a Nizozemsku a nejvíce poklesla v Rumunsku a Slovinsku.
  3. Na celosvětové úrovni EU překonala USA. Výkonnostní náskok EU před Brazílií, Indií, Ruskem a Jižní Afrikou zůstává i nadále značný. Čína však dohání zpoždění 3krát rychleji, než je tempo růstu inovační výkonnosti v EU. V porovnání s Japonskem a Jižní Koreou EU zaostává.
  4. Ve vybraných oblastech inovací mají nejlepší výkonnost tyto země EU: Dánsko – lidské zdroje a prostředí příznivé pro inovace; Lucembursko – atraktivní výzkumné systémy; Francie – finance a podpora; Německo – investice podniků; Portugalsko – inovativní malé a střední podniky; Rakousko — vazby; Malta – duševní vlastnictví; Irsko – dopady na zaměstnanost a na prodej.

Srovnávací přehled za rok 2019 je doplněn srovnávacím přehledem inovací v regionech. Poskytuje srovnávací posouzení výkonnosti inovačních systémů ve 238 regionech 23 členských států EU (Kypr, Estonsko, Lotyšsko, Lucembursko a Malta jsou zařazeny na úrovni země). Kromě toho se srovnávací přehled inovací v regionech vztahuje také na regiony z Norska, Srbska a Švýcarska. Nejinovativnějšími regiony v EU jsou Helsinki-Uusimaa (Finsko), poté následuje Stockholm (Švédsko) a Hovedstaden (Dánsko). Během 9letého období pozorování se výkonnost zvýšila u 159 regionů. Ze srovnávacího přehledu inovací v regionech vyplývá silná konvergence ve výkonnosti na úrovni regionů, přičemž rozdíly ve výkonnosti mezi jednotlivými regiony se zmenšují.

Další články v rubrice

Vnitřní trhv září 2019

Euroskop, 09.10.2019

Vnitřní trh v červenci 2019

Euroskop, 09.08.2019

Vnitřní trh v březnu 2019

Euroskop, 10.04.2019

Vnitřní trh v únoru 2019

Euroskop, 08.03.2019