10.01.2021
Euroskop
Komise navrhla nové předpisy pro udržitelné baterie, Komise navrhla řešení pro úvěry v selhání, Rada potvrdila pravidla týkající finančních referenčních hodnot, Instituce se dohodly na novém programu „Clo”, Rada potvrdila změny pravidel kapitálových trhů, V roce 2019 bylo zabavené více zboží, EIB poskytne půjčky různým subjektům v ČR
|
Komise navrhla nové předpisy pro udržitelné baterie
|
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o bateriích a odpadních bateriích, o zrušení směrnice 2006/66/ES a o změně nařízení (EU) 2019/1020 (COM(2020)798)
- Komise 10. 12. 2020 navrhla modernizaci právního předpisu EU o bateriích a představuje tak první z iniciativ oznámených v novém Akčním plánu pro oběhové hospodářství. Baterie, které budou udržitelnější po celou dobu svého životního cyklu, mají zásadní význam pro cíle Zelené dohody pro Evropu a přispívají k ambici nulového znečištění, která je v této dohodě stanovena.
Pozadí
Baterie a odpadní baterie jsou od roku 2006 na úrovni EU regulovány směrnicí o bateriích (č. 66/2006). Modernizace tohoto předpisu je nutná, protože se změnily socioekonomické podmínky, technologický vývoj, trhy a způsoby použití baterií.
Poptávka po bateriích rychle roste a do roku 2030 se má zvýšit 14násobně. Důvodem je především elektrická doprava, díky níž se tento trh stává na celosvětové úrovni čím dál více strategickým. Tento celosvětový exponenciální nárůst poptávky po bateriích povede k odpovídajícímu zvýšení poptávky po surovinách, a proto je třeba minimalizovat jejich dopad na životní prostředí.
Baterie uváděné na trh EU by měly být udržitelné, vysoce výkonné a bezpečné po celou dobu svého životního cyklu. To znamená, že baterie se vyrábějí s co nejmenším dopadem na životní prostředí z materiálů získaných při plném respektování lidských práv i sociálních a ekologických norem. Baterie musí mít dlouhou životnost, být bezpečné a na konci své životnosti by měly být nově využity, repasovány nebo recyklovány, aby se cenné materiály vrátily zpět do hospodářství.
Klíčové a sporné body
Cílem navrhovaného nařízení je, aby baterie uváděné na trh EU byly udržitelné, oběhové, vysoce výkonné a bezpečné po celou dobu jejich životního cyklu, aby byly sbírány, repasovány a recyklovány a staly se skutečným zdrojem cenných surovin.
Komise navrhuje závazné požadavky pro všechny baterie (tj. průmyslové a automobilové baterie, baterie do elektrických vozidel a přenosné baterie) uváděné na trh EU. Pro rozvoj udržitelnějšího a konkurenceschopnějšího odvětví baterií v Evropě a na celém světě mají zásadní význam požadavky jako používání odpovědně získaných materiálů, omezení používání nebezpečných látek, povinné minimální množství recyklovaných materiálů, uhlíková stopa, výkonnost, trvanlivost a označování, jakož i splnění cílů v oblasti sběru a recyklace.
Opatření, která Komise navrhuje, mají usnadnit dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Lepší a výkonnější baterie přispějí k elektrifikaci silniční dopravy, a tím se významně sníží emise, začnou se ve větší míře používat elektrická vozidla a bude snadnější začlenit do unijní skladby zdrojů energie vyšší podíl obnovitelných zdrojů.
Tímto návrhem hodlá Komise rovněž posílit oběhové hospodářství u hodnotových řetězců baterií a podpořit účinnější využívání zdrojů, aby se minimalizoval dopad baterií na životní prostředí. Od 1. 7. 2024 mohou být na trh uváděny pouze nabíjitelné průmyslové baterie a baterie do elektrických vozidel, pro něž bylo vypracováno prohlášení o uhlíkové stopě.
Aby bylo možné uzavřít cyklus a zachovat cenné materiály používané pro baterie v evropském hospodářství co nejdéle, navrhuje Komise stanovit nové požadavky a cíle týkající se obsahu recyklovaných materiálů a sběru, zpracování a recyklace baterií na konci jejich životnosti. Tím by se zajistilo, že průmyslové a automobilové baterie nebo baterie do elektrických vozidel nebudou po skončení své životnosti pro hospodářství ztraceny.
Aby se významným způsobem zlepšil sběr a recyklace přenosných baterií, stávající 45% míra sběru by se měla zvýšit na 65 % v roce 2025 a na 70 % v roce 2030, aby materiály z baterií, které používáme doma, nebyly pro hospodářství ztraceny. U ostatních baterií – průmyslových nebo automobilových baterií či baterií do elektrických vozidel – musí probíhat sběr v plném rozsahu. Všechny sebrané baterie musí být recyklovány a musí být dosaženo vysoké úrovně využití, zejména u cenných materiálů, jako je kobalt, lithium, nikl a olovo.
Navrhované nařízení definuje rámec, který usnadní nové využití baterií z elektrických vozidel, aby mohly být upotřebeny znovu, např. jako stacionární systémy pro ukládání energie nebo jako zdroje energie v elektrických rozvodných sítích.
Komise navrhuje:
- Zvýšit cíl pro tříděný sběr přenosných baterií ze stávajících 45 % na 65 % v roce 2025 a na 70 % v roce 2030 a stanovit konkrétní cíl pro odpadní baterie z lehkých dopravních prostředků, což je odvětví, které by mělo expandovat.
- Posílit stávající povinnost sběru všech automobilových a průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel, a to zavedením zvláštních povinností podávat zprávy, aby se usnadnilo prosazování předpisů.
Využívání nových IT technologií, konkrétně pasů baterií a propojeného datového prostoru, bude mít zásadní význam pro bezpečné sdílení údajů, lepší transparentnost trhu s bateriemi a vysledovatelnost velkých baterií během jejich životního cyklu. Výrobci tak budou schopni vyvíjet inovativní výrobky a služby v rámci souběžné ekologické a digitální transformace.
Nové nařízení o bateriích stanoví požadavky na udržitelnost a bezpečnost, které by baterie měly splňovat před uvedením na trh. Tato pravidla se vztahují na všechny baterie vstupující na trh EU bez ohledu na jejich původ. V případě baterií vyrobených mimo EU bude muset soulad baterií s příslušnými požadavky stanovenými v nařízení zajistit dovozce baterií do EU nebo jejich distributor.
Předpokládaný další vývoj
Komise vyzvala Radu i EP k přijetí návrhu a plánuje překládat další návrhy týkající se této konkrétních aspektů této problematiky.
Odkazy
Komise navrhla řešení pro úvěry v selhání
|
Communication from the Commission to the European Parliament, the Council and the European Central Bank Tackling non-performing loans in the aftermath of the COVID-19 pandemic (COM(2020)822)
- Komise 16. 12. 2020 předložila strategii, která by měla zabránit nahromadění úvěrů v selhání, které vznikají v důsledku koronavirové krize. Strategie byla navržena proto, aby domácnosti a podniky v EU měly po celou dobu krize přístup k finančním prostředkům, které potřebují.
Pozadí
Banky hrají při zmírňování dopadů koronavirové krize velkou úlohu tím, že pokračují ve financování ekonomiky. To je klíčové pro podporu hospodářského oživení EU. Vzhledem k dopadu koronaviru na hospodářství EU se očekává, že v celé EU vzroste objem úvěrů v selhání, i když dosud není jasné kdy a do jaké míry. Kvalita bankovních aktiv, a tedy i úvěrová kapacita bank, závisí na rychlosti oživení hospodářství EU a při pomalejším tempu by se mohla zhoršovat.
Navržená strategie Komise v oblasti úvěrů v selhání vychází z konzistentního souboru dříve provedených opatření. V červenci 2017 se ministři financí na zasedání Rady ECOFIN dohodli na prvním akčním plánu pro řešení úvěrů v selhání.
V souladu s akčním plánem ECOFIN oznámila Komise ve svém sdělení o dokončení bankovní unie z října 2017 komplexní balík opatření ke snížení objemu úvěrů v selhání v EU. V březnu 2018 předložila Komise balík opatření k řešení vysokých poměrů úvěrů v selhání (více v příspěvku „Rada se zabývala otázkou nesplacených úvěrů v EU”, Vnitřní trh v červenci 2017, v příspěvku „Komise přichází s dalším posílením ochrany bankovních vkladů”, Institucionální záležitosti v listopadu 2015 a v příspěvku „Komise ve svém sdělení vyzvala k dokončení úplné bankovní unie”, Institucionální záležitosti v říjnu 2017).
Bankovní balík Komise z dubna 2020 přispěl ke zmírnění dopadů koronavirové krize zavedením cílených „rychlých oprav“ obezřetnostních pravidel EU v oblasti bankovnictví. Balík opatření na podporu oživení kapitálových trhů, který byl přijat v červenci 2020, navrhl cílené změny pravidel kapitálového trhu s cílem podpořit větší investice do ekonomiky, umožnit rychlou rekapitalizaci společností a zvýšit schopnost bank financovat oživení (více v příspěvku „Bankovní balík Komise má usnadnit poskytování úvěrů domácnostem a podnikům”, Vnitřní trh v dubnu 2020 a v příspěvku „Komise podpoří evropské kapitálové trhy”, Informační společnost v září 2020 a v příspěvku „Kapitálové trhy pomáhají evropskému oživení”, Vnitřní trh v červenci 2020).
Klíčové a sporné body
Komise navrhuje sérii opatření se 4 hlavními cíli:
- Rozvoj sekundárních trhů s klasifikovanými aktivy: banky tak budou moci přesunout úvěry v selhání ze svých rozvah a zároveň bude zajištěna posílená ochrana dlužníků. Klíčovým krokem v tomto procesu by bylo přijetí návrhu Komise o obsluhovatelích úvěrů a kupcích úvěrů, který v současné době projednávají EP a Rada. Pravidla obsažená v návrhu by posílila ochranu dlužníků na sekundárních trzích. Komise se rovněž domnívá, že pro zvýšení transparentnosti trhu by bylo vhodné zřídit na úrovni EU centrální elektronické datové centrum. Takové centrum by fungovalo jako datové úložiště podporující trh s úvěry v selhání, a tak by umožňovalo lepší výměnu informací mezi všemi zúčastněnými stranami (jimiž jsou prodejci úvěrů, kupci úvěrů, obsluhovatelé úvěrů, společnosti spravující aktiva a soukromé platformy úvěrů v selhání), aby se s úvěry v selhání nakládalo účinným způsobem. Komise by provedla veřejnou konzultaci a na jejím základě by prostudovala několik alternativ pro zřízení datového centra na evropské úrovni a rozhodla o nejlepším dalším postupu. Jednou z možností by mohlo být zřízení datového centra rozšířením oblasti působnosti stávajícího úložiště dat European DataWarehouse (ED);
- Reforma právních předpisů EU v oblasti platební neschopnosti podniků a vymáhání dluhů: tato reforma má pomoci sblížit různé insolvenční rámce v EU a zároveň zachovat vysokou úroveň ochrany spotřebitele. Shodnější insolvenční řízení by zvýšila právní jistotu a urychlila by získání hodnoty ve prospěch věřitele i dlužníka. Komise vyzývá EP a Radu, aby rychle dosáhly dohody o legislativním návrhu minimálních harmonizačních pravidel pro urychlené mimosoudní vymáhání kolaterálu, který Komise předložila v roce 2018.
- Podpora zakládání vnitrostátních společností spravujících aktiva (AMC) a jejich spolupráce na úrovni EU: AMC mohou ulevit bankám, které se potýkají s obtížemi, tím, že jim umožní odstranit z rozvah úvěry v selhání. Banky se pak mohou místo řízení problematických úvěrů věnovat poskytování úvěrů domácnostem a životaschopným podnikům. Komise je připravena podpořit ty členské státy, které si to přejí, při zřizování vnitrostátních AMC, a je připravena posoudit, jak by tato spolupráce mohla být posílena vytvořením evropské sítě vnitrostátních AMC. Vnitrostátní AMC mají cenné zkušenosti z domácího prostředí a síť vnitrostátních AMC by mohla vnitrostátním subjektům pomoci vyměňovat si osvědčené postupy, zkvalitnit standardy v oblasti dat a transparentnosti a zajistit lepší koordinaci činnosti. Síť AMC by mohla navíc využívat datového centra k vzájemné koordinaci a spolupráci za účelem sdílení informací o investorech, dlužnících a obsluhovatelích. Přístup k informacím o trzích s úvěry v selhání bude vyžadovat dodržování všech příslušných pravidel ochrany údajů týkajících se dlužníků;
- Předběžná opatření: i když je bankovní sektor EU celkově mnohem zdravější než po finanční krizi, členské státy stále reagují v oblasti hospodářské politiky různě. Vzhledem k zvláštní situaci za současné zdravotní krize mají orgány možnost v případě potřeby zavést preventivní opatření veřejné podpory s cílem zajistit trvalé financování reálné ekonomiky podle směrnice EU o ozdravných postupech a řešení krize bank a rámců státní podpory.
Předpokládaný další vývoj
Komise bude nadále usilovat o oživení a posílení bankovního sektoru.
Odkazy
-
Návrh směrnice o obsluhovatelích úvěrů, kupcích úvěrů a vymáhání kolaterálu
-
Druhá zpráva o pokroku při snižování úvěrů v selhání v Evropě
Krátce…
Rada potvrdila pravidla týkající finančních referenčních hodnot
|
Rada a EP 9. 12. 2020 dosáhly dohody o změně nařízení o referenčních hodnotách. Dohodnuté změny mají klíčový význam pro to, aby se zabránilo systémovým rizikům, jež by mohla vyvstat v důsledku postupného ukončení používání londýnské mezibankovní nabídkové sazby (LIBOR) do konce roku 2021. Referenční sazba LIBOR a další významné referenční hodnoty jsou v široké míře používány v celé řadě smluv a finančních nástrojů. Ukončení používání sazby LIBOR není důsledkem vystoupení VB z EU. Cílem změn nařízení o referenčních hodnotách je zajistit, aby regulační orgány mohly do doby, než se systémově významná referenční hodnota přestane používat, stanovit zákonnou náhradní referenční hodnotu, a tím ochránit finanční stabilitu na trzích EU. Nová pravidla svěřují Komisi pravomoc nahradit tzv. referenční hodnoty s kritickým významem, které by mohly ovlivnit stabilitu finančních trhů v EU, a další relevantní referenční hodnoty, pokud by ukončení jejich používání vedlo k závažnému narušení fungování finančních trhů v EU. Komise má mít možnost nahradit referenční hodnoty třetích zemí, pokud by ukončení jejich používání vedlo k závažnému narušení fungování finančních trhů nebo by představovalo systémové riziko pro finanční systém v EU. Zákonem stanovená referenční hodnota tedy nahradí referenční hodnoty ve finančních nástrojích a smlouvách, které buď neobsahují žádnou smluvní náhradu – tzv. záložní ustanovení – nebo obsahují záložní ustanovení, jež regulační orgány považují za nevhodné, např. proto, že by mohlo mít nepříznivý dopad na finanční stabilitu. Je rovněž stanoven rámec pro nahrazení referenční hodnoty prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů. Rada a EP rovněž prodloužily přechodné období, aby byl zajištěn hladký přechod na nová pravidla upravující používání referenčních hodnot třetích zemí. Subjekty podléhající dohledu EU budou moci tyto referenční hodnoty používat do konce roku 2023. Komise může toto období dále prodloužit do konce roku 2025 prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, který musí být přijat do 15. 6. 2023, pokud ve zprávě, která má být předložena ve stejné lhůtě, prokáže, že je to nezbytné. Komise ve zprávě rovněž posoudí, zda je třeba změnit právní předpisy týkající se používání referenčních hodnot třetích zemí subjekty podléhajícími dohledu EU, a případně k ní připojí legislativní návrh.
Instituce se dohodly na novém programu „Clo”
|
EP a Rada 15. 12. dosáhly dohody týkající se programu „Clo“ na období let 2021–2027. Nový program s rozpočtem 950 mil. € má přispět k další modernizaci celní unie tím, že ji vybaví nástroji potřebnými k provádění náležitých kontrol, k udržení kroku s rostoucím objemem obchodu a k boji proti novým formám podvodů. Přispěje k provádění akčního plánu EU v celní oblasti, který byl přijat v září 2020 (více v příspěvku „Komise představila nový akční plán pro větší podporu unijních celních orgánů”, Vnitřní trh v září 2020). Nový program „Clo“ má usnadnit vnitrostátním orgánům výměnu informací a údajů a umožnit jim navrhovat účinnější strategie řízení rizik pro boj proti celním podvodům a pro řešení bezpečnostních hrozeb. Program rovněž podpoří celní správy poskytnutím vhodné odborné přípravy a nástrojů pro přechod do digitálního prostředí. Konečné znění programu by mělo být pod podmínkou formálního potvrzení této předběžné politické dohody Radou a EP přijato počátkem roku 2021.
Rada potvrdila změny pravidel kapitálových trhů
|
Rada 16. 12. 2020 potvrdila cílené změny pravidel upravujících kapitálové trhy v EU. Jednání o tzv. balíku týkajícím se oživení kapitálových trhů byla nejvyšší prioritou v Radě. Po té, co v červenci 2020 Komise předložila legislativní návrh, Rada a EP dosáhly dohody za méně než 5 měsíců (více v příspěvku „Bankovní balík Komise má usnadnit poskytování úvěrů domácnostem a podnikům“, Vnitřní trh v dubnu 2020 a v příspěvku „Kapitálové trhy pomáhají evropskému oživení”, Vnitřní trh v červenci 2020). Legislativní změny zahrnují změny směrnice č. 65/2014 o trzích finančních nástrojů (MiFID) II, nařízení č. 1129/2017 o prospektu a č. 2402/2017 sekuritizačního rámce EU. V rámci změn pravidel směrnice MiFID II se Rada a EP dohodly na cíleném zjednodušení požadavků na informace, např. pokud jde o zveřejňování informací o nákladech a poplatcích. Tyto změny mají usnadnit poskytování investičních služeb a investic v rámci hospodářství EU, aniž by byla ohrožena ochrana investorů. Kromě toho byla dohodnuta cílená výjimka umožňující bankám a finančním podnikům spojit náklady na výzkum a provádění, pokud jde o výzkum týkající se emitentů s malou a střední tržní kapitalizací. Režim limitů pozic pro komoditní deriváty má být rovněž upraven tak, aby pomohl evropským podnikům reagovat na nestabilitu trhu a podpořil vznik a růst trhů s komoditními deriváty denominovanými v €. Tyto změny nemají vliv na zemědělské produkty, zejména na produkty používané k lidské spotřebě. Rada a EP se rovněž dohodly na vytvoření nového „unijního prospektu pro oživení“ – kratšího prospektu – s cílem usnadnit společnostem vydávání kapitálu. Unijní prospekt pro oživení má být k dispozici pro navýšení kapitálu až na 150 % nesplaceného kapitálu během 12 měsíců. Tím se zamezí vysoce ředicím emisím a zároveň se zajistí, aby nový prospekt mohl být použit jako základ pro smysluplnou rekapitalizaci společností. Nový režim se použije do konce roku 2022, aby emitenti mohli získat nezbytný dodatečný kapitál k překonání krize COVID-19. Během jednání Rada a EP rovněž doladily požadavky týkající se minimálních údajů, které mají být v prospektu pro oživení uvedeny, aby investoři dostali odpovídající informace. S cílem usnadnit sekuritizaci se stávající rámec EU pro jednoduché, transparentní a standardizované (JTS) sekuritizace rozšíří o syntetické sekuritizace. Syntetické sekuritizace jsou pro banky důležitým nástrojem řízení úvěrového rizika, neboť jim umožňují přenést úvěrové riziko určitého souboru úvěrů, obvykle velkých podnikových úvěrů nebo úvěrů MSP, na investory. Dohodnuté změny uvolní bankovní kapitál pro další poskytování úvěrů a umožní širšímu okruhu investorů financovat hospodářské oživení po krizi COVID-19. S cílem podpořit používání označení STS jsou zavedeny preferenční rizikové váhy pro přednostní tranše, které si ponechá původce, zatímco Evropský orgán pro bankovnictví bude trh s těmito produkty pečlivě sledovat, aby se zajistilo, že to nepovede k nadměrnému pákovému efektu bank. Nová pravidla mají rovněž odstranit regulační překážky pro sekuritizaci nevýkonných expozic. Toho se dosáhne tím, že se pravidla pro nevýkonné expozice obecně sladí s mezinárodními standardy a zajistí se jejich obezřetnost, a zároveň se umožní, aby banky, jež jsou původci, používaly postupy modelování citlivé na rizika. To by mělo bankám pomoci lépe řídit jejich rozvahy při řešení hospodářských důsledků pandemie COVID-19, zajistit úvěrovou kapacitu ve střednědobém horizontu a obecněji sdílet rizika s nebankovním finančním sektorem.
V roce 2019 bylo zabavené více zboží
|
Komise 17. 12. 2020 zveřejnila zprávu, dle které na vnějších hranicích EU bylo v roce 2019 zabaveno padělané zboží, jehož maloobchodní hodnota přesahuje 760 mil. €. To je o 20 mil. € více než v roce 2018. Počet případů, kdy došlo k zadržení zboží, pak za stejné období vzrostl o více než 30 %. Uvedená výroční zpráva přináší přehled výsledků práce celních úředníků EU, kteří odpovídají za prosazování práv duševního vlastnictví na vnějších hranicích EU. Celkem celní orgány členských států v roce 2019 provedly přes 90 tis. zásahů, při kterých zabavily téměř 41 mil. kusů zboží (o 53 % více než o rok dříve), kterým bylo právo z duševního vlastnictví porušeno. Zpráva zdůrazňuje, že k hlavním kategoriím zabaveného zboží – cigaretám (21,3 %) a obalovým materiálům (13,6 %) – se letos přidaly padělané zápalky (20 %). Zbytek padělků dovážených do EU tvoří převážně hračky (9,6 %) a oděvy (3,9 %). Z pohledu počtu zásahů vedou kategorie oděvů a sportovní obuvi, na 3. místě jsou parfémy a kosmetické výrobky. V 85 % případů bylo zabavené zboží nakonec zlikvidováno. Co se týká původu padělků, hlavním zdrojem je Čína, jak z hlediska množství zabaveného zboží (33 %), tak jeho hodnoty (56 %). Mezi prvními 7 se z obou hledisek stejně jako v předchozích letech drží také Turecko a Hongkong. V počtu kusů jsou pak na předních místech Pákistán (zápalky) a Moldavsko (obalový materiál na cigarety) a v hodnotě zabaveného zboží Maroko (hodinky), Senegal (oděvy) a Srbsko (tabák do vodních dýmek). Celkem 85 % zásahů se týkalo poštovních a kurýrních zásilek. Zboží zadržené v poštovním styku tvořily zejména spotřební předměty objednané na internetu, jako jsou obuv, oděvy a hračky. Problémem zůstávají padělané výrobky denní potřeby, které mohou ohrozit zdraví a bezpečí spotřebitelů, jako jsou potraviny a nápoje, hygienické potřeby a kosmetika, léky, hračky a elektrické spotřebiče pro domácnost, a které tvoří 15,6 % celkového množství zadrženého zboží.
EIB poskytne půjčky různým subjektům v ČR
|
EIB 18. 12. 2020 podepsala úvěr v hodnotě 70 mil. € (ekvivalent 1,8 mld. Kč) s Moneta Money Bank na podporu MSP a středně kapitalizovaných společností. Úvěr z EIB má za cíl adresovat překážky s dostatečnou likviditou a realizací investic, kterým malé firmy v současnosti čelí, a přispívá tak ke zmírnění negativních ekonomických dopadů pandemie COVID-19. EIB 18. 12. 2020 rovněž podepsala smlouvu o úvěru ve výši 130 mil. € (v přepočtu 3,43 mld. Kč) se společností ČD Cargo, která je největším českým poskytovatelem železniční nákladní dopravy, na podporu pořízení nových elektrických lokomotiv a výměnu zastaralých kolejových vozidel. ČD Cargo je dceřinou společností Českých drah, státem vlastněného osobního železničního dopravce. Půjčka EIB podpoří společnost ČD Cargo v jejím ambiciózním plánu rozvoje intermodální dopravy, jehož cílem je reagovat na rostoucí trh a zajistit lokomotivní a vozový park v souladu s evropskými požadavky na interoperabilitu. Projekt spočívá v pořízení 50 elektrických lokomotiv a 140 intermodálních nákladních vozů, jakož i ve zpětném dovybavení přibližně 310 starších lokomotiv evropským systémem řízení železniční dopravy. EIB 18. 12. 2020 podepsala také dohodu o půjčce ve výši 130 mil. € (v přepočtu 3,42 mld. Kč) s ČSOB Leasing (skupina ČSOB). Půjčka je určena na podporu MSP a společností se střední kapitalizací, které zasáhla pandemie COVID-19. ČSOB Leasing poskytuje kompletní nabídku financování aktiv pro vozidla, stroje a zařízení.