Zaměstnanost a sociální věci v květnu 2010

04.06.2010
Euroskop

Pravidla koordinace systémů sociálního zabezpečení se od května 2010 mění, EP podporuje rovné zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, EP: přestupky proti „sociálním předpisům“ v dopravě se musí trestat srovnatelně, Projednávání nové antidiskriminační směrnice v Radě se komplikuje

Pravidla koordinace systémů sociálního zabezpečení se od května 2010 mění

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

1. 5. 2010 vstoupila v platnost nařízení č. 883/2004 a č. 987/2009 rušící nařízení č. 1408/71 a č. 574/72. Nové normy by měly vyjasnit a zjednodušit koordinaci sociálních systémů v EU, resp. komunikaci cca 50 tis. odpovědných institucí.

Klíčové body

Elementárním cílem nových nařízení je zajistit, aby pracovníci migrující v rámci EU (občané kteréhokoli členského státu, ale i osoby bez státního občanství nebo uprchlíci, zaměstnanci i OSVČ) byli za všech okolností pokryti systémem sociálního zabezpečení (se všemi z toho vyplývajícími právy i povinnostmi) a nebyli nuceni platit příspěvky ve dvou zemích zároveň.

Normy se týkají dávek v nemoci, dávek v mateřství, dávek v invaliditě, dávek ve stáří, pozůstalostních dávek, dávek při pracovních úrazech a nemocech z povolání, pohřebného, dávek v nezaměstnanosti (pokud nezaměstnaný hledá práci v jiné zemi EU, bude moci od úřadů své domovské země pobírat podporu nově až 6 měsíců), rodinných dávek a nově také otcovských dávek a dávek předdůchodových. Stranou naopak ponechávají dávky sociální pomoci (např. příspěvek na bydlení).

Obecně bude platit pravidlo, že pracovníci jsou pokryti systémem sociálního zabezpečení v té zemi, ve které pracují. Výjimkou budou tzv. vyslaní pracovníci (podle směrnice č. 96/71 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb). Ti konají práci jménem svého zaměstnavatele a ve státě, do nějž byli vysláni, nenahrazují žádnou osobu. Podléhají systému sociálního zabezpečení ve své domovské zemi, a to až po dobu 24 měsíců (dosud jen 12 měsíců), výjimečně 60 měsíců (doba předchozího vyslání zkracuje dobu vyslání následujícího).

V případě pracovníků, kteří jsou zaměstnáni ve více členských státech, bude pro příslušnost ke konkrétnímu systému sociálního zabezpečení rozhodující, ve které zemi v posledních 12 měsících vykonávali „podstatnou část své činnosti (min. 25 % doby nebo příjmu, v případě OSVČ se uplatní i kritéria pracovní doby, obratu, poskytnutých služeb ap.). Dosud platilo, že pracovník spadal pod systém sociálního zabezpečení v zemi, kde měl hlášeno trvalé bydliště a vykonával zde jakoukoli část své činnosti.

Předpokládaný další vývoj

Po uplynutí 2 let by se měla komunikace mezi příslušnými úřady členských států EU (v ČR Česká správa sociálního zabezpečení) probíhat výhradně elektronicky prostřednictvím systému EESSI.

Odkazy

EP podporuje rovné zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice 86/613/EHS (KOM(2008)636)

Výbor FEMM 4. 5. 2010 přijal poměrem 29:1:1 svou zprávu k návrhu směrnice o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné. Plénum jeho postoj potvrdilo 18. 5. 2010.

Pozadí

Návrh je součástí tzv. rodinného balíku (balíku opatření pro zlepšení rovnováhy pracovního a rodinného života), jejž Komise uveřejnila v říjnu 2008. Plénum EP návrh podpořilo v květnu 2009. Rada jej předběžně schválila v listopadu 2009, definitivně své první čtení završila v březnu 2010.

Klíčové body a stav projednávání

EP souhlasil s tím, aby se matky-OSVČ, tzv. asistující partnerky a životní partnerky (všech sektorů) účastnily národních systémů sociálního zabezpečení, pakliže se pro to členské státy rozhodnou. Pokud tak již ale učiní, nemělo by se rozlišovat mezi OSVČ a zaměstnanci.

Na OSVČ by se také měla vždy (nyní i při případných revizích) vztahovat stejná pravidla týkající se minimální délky mateřské dovolené jako na zaměstnance (tj. nejen 14 týdnů, jak připouští Rada, ale dojde-li k revizi směrnice č. 92/85, pak až 20 týdnů). Podmínkou pro takový postup by však mělo být předložení zprávy Komise, která situaci posoudí.

Předpokládaný další vývoj

Rada se bude návrhem zabývat 24. 6. 2010.

Směrnice by měla být implementována do 2 let od uveřejnění v Úředním věstníku EU, v případě, že se v „členských zemích objeví potíže, měla by se implementační lhůta prodloužit o další 2 roky.

Odkazy

EP: přestupky proti „sociálním předpisům v dopravě se musí trestat srovnatelně

Návrh zprávy o sankcích v případě vážného porušení sociálních předpisů v silniční dopravě (2009/2154(INI))

Plénum EP 18. 5. 2010 přijalo zprávu Helly Ranner (z vlastní iniciativy výboru TRAN), jejímž hlavním poselstvím je zajištění „srovnatelnosti výše sankcí (primárně pokut) za přestupky proti „sociálním předpisům v dopravě (doba jízdy, doba odpočinku, pracovní podmínky ap.) napříč celou EU.

Pozadí

Cílem zprávy je upozornit na neuspokojivou implementaci řady unijních předpisů (mj. nařízení č. 3821/85, nařízení č. 561/2006 či směrnice č. 2006/22), zejm. z toho důvodu, že nejsou ve všech svých parametrech adekvátně formulovány. Výbor TRAN o textu hlasoval v dubnu 2010.

Klíčové body

Zpráva kritizuje nejen různé metody klasifikace závažnosti přestupků, ale také různou výši pokut v jednotlivých členských státech (podle Komise, resp. dokumentu KOM(2009)225, od 58 € do 5 tis. €). Podle názoru výboru TRAN by členské státy měly zavést minimální a maximální výše pokut za jednotlivé přestupky, např. na základě čl. 83 Smlouvy o fungování EU.

Otázka různých cenových hladin v různých zemích by měla být zohledněna jen okrajově. Naopak by se měl např. zvýšit počet kontrol na silnicích a počet parkovacích míst pro kamiony (a povědomí o nich), aby řidiči mohli dodržovat povinné doby odpočinku.

Stav projednávání a předpokládaný další vývoj

Přijatá zpráva, proti níž se postavili pouze konzervativní poslanci v EP, nemá na členské státy ani Komisi žádný bezprostřední vliv.

Z hlediska merita věci je signifikantní, že EP navrhuje opatření, na jejichž realizaci (včetně finančního zajištění) se nemá podílet on sám, resp. EU, ale primárně členské státy.

Odkazy

Projednávání nové antidiskriminační směrnice v Radě se komplikuje

Návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (KOM(2008)426)

Rada by měla 7. 6. 2010 přijmout novou zprávu o pokroku ve věci připravované antidiskriminační směrnice. V průběhu května 2010 nicméně vyšlo najevo, že řada členských států s návrhem nesouhlasí.

Pozadí

Návrh byl uveřejněn coby součást tzv. sociálního balíku v červenci 2008 s cílem doplnit stávající směrnice č. 2000/43 a č. 2000/78 a rozšířit je o boj proti diskriminaci mimo pracovní poměr. Plénum EP přijalo zprávu Kathalijny Marie Buitenweg z výboru LIBE, téměř bezvýhradně podporující Komisi, v dubnu 2009.

Klíčové body a stav projednávání

Předmětem sporu je především vymezení konceptu „legitimní rozdíly v zacházení na základě zdravotního postižení a/nebo věku (čl. 2 návrhu).

Existuje totiž obava, že novou legislativou mohou být výrazně zasaženy nejen sektory bankovnictví a pojišťovnictví, jež oba s určitou formou „legitimní diskriminace běžně pracují, ale např. i řada malých a středních podniků (kvůli novým požadavkům na vstupy do budov ap.).

Dalšími spornými body jsou (ne)zohlednění principu subsidiarity, rozdělení kompetencí mezi členské státy a EU, resp. rozdělení odpovědnosti za realizaci směrnice, právní báze návrhu (čl. 19 odst. 1 Smlouvy o fungování EU), otázka, za jakých okolností/podmínek by měla směrnice zajišťovat „výhody pro tělesné postižené, jak by měla být definována „diskriminace a „obtěžování ap.

Mezi členské státy, které návrh směrnice více či méně rozporují, patří např. Německo, ČR, Dánsko, Francie, Malta, Velká Británie, Kypr, Polsko, Itálie, Litva a Nizozemsko.

Předpokládaný další vývoj

Rada by se měla projednávání návrhu věnovat 7. 6. 2010.

EP je do projednávání návrhu od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost zapojen prostřednictvím procedury souhlasu (do té doby byl pouze konzultován).

Směrnice by měla být implementována do 2 let od svého přijetí.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality