Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zaměstnanost a sociální věci v červnu 2010

Euroskop, 02.07.2010

Komise zahájila druhé kolo konzultací k revizi směrnice o pracovní době, Rada podpořila vyšší stupeň ochrany matek-OSVČ, Rada dospěla ke shodě, jak v EU snižovat chudobu, EP: Pracovní doba řidičů musí být maximálně 48hodinová

Komise zahájila druhé kolo konzultací k revizi směrnice o pracovní době

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby

Komise 7. 6. 2010 ukončila první kolo konzultací k revizi směrnice o pracovní době a současně zahájila jejich druhé kolo.

Pozadí

Revize směrnice, kterou se instituce EU zabý­vají od roku 2004 a na jejímž původním návrhu (KOM(2004)607) se v roce 2009 v dohodova­cím řízení neshodly, Komise oživila na konci roku 2009.

Komise 24. 3. 2010 oficiálně požádala sociální partnery v dokumentu KOM(2010)106, aby se vyjádřili k možnostem nové re­vize směrnice. Od samého počátku se Komise potýká s různorodými postoji jednotlivých partnerů, zejm. ze strany zástupců odborů.

Klíčové body

Komise 7. 6. 2010 uzavřela první kolo konzultací se sociálními partnery. Zástupci ETUC zopakovali své 3 hlavní požadavky, a to zrušení opt-out (výjimky) ze 48hodinové týdenní pracovní doby, započítávání pracovní pohotovosti do pracovní doby a možnost vybrat si pauzu na odpočinek ihned po odpracování pracovní doby.

Vzhledem k rozdílnosti postojů jednotlivých aktérů musí Komise na základě článku 154 TFEU zahájit druhé kolo jednání. ETUC argumentuje ochranou zdraví a bezpečností pracovníků během pracovní doby. Zdůrazňuje nutnost přizpůsobit novou podobu směrnice současným podmínkám a hrozbám, zlepšit propojení práce a rodinného života a dát pracovníkům účinný nástroj k vyjednávání se zaměstnavatelem. ETUC požaduje přesnější definici „pracovníka" a uznání tvrzení, že lepší pracovní podmínky vedou k vyšší produktivitě.

Odkazy

 

Rada podpořila vyšší stupeň ochrany matek-OSVČ

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice 86/613/EHS (KOM(2008)636)

Rada 7. 6. 2010 a poté definitivně 24. 6. 2010 podpořila návrh směrnice o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné v podobě, v níž ji přijalo plénum EP v květnu 2010.

Pozadí

Návrh je součástí tzv. rodinného balíku (balíku opatření pro zlepšení rovnováhy pracovního a rodinného života), jejž Komise uveřejnila v říjnu 2008. Plénum EP návrh podpořilo v květnu 2009. Rada jej předběžně schválila v listopadu 2009, definitivně své první čtení završila v březnu 2010. Druhé čtení v EP bylo ukončeno v květnu 2010.

Klíčové body a stav projednávání

Matky-OSVČ, tzv. asistující partnerky a životní partnerky (všech sektorů) se budou účastnit národních systémů sociálního zabezpečení, pakliže se pro to členské státy rozhodnou. (Pokud tak ale učiní, nemělo by se rozlišovat mezi OSVČ a zaměstnanci.)

Na OSVČ by se také měla vždy (nyní i při případných revizích) vztahovat stejná pravidla týkající se minimální délky mateřské dovolené jako na zaměstnance (dnes 14 týdnů, dojde-li k revizi směrnice č. 92/85, pak až 20 týdnů). Podmínkou pro takový postup by však mělo být předložení zprávy Komise, která situaci (nejpozději 6 let od vstupu normy v platnost) posoudí.

Předpokládaný další vývoj

Směrnice by měla být implementována do 2 let od uveřejnění v Úředním věstníku EU.

V případě, že se v členských zemích objeví potíže s implementací opatření týkajících se asistujících partnerek, měla by se implementační lhůta prodloužit o další 2 roky.

Odkazy

 

Rada dospěla ke shodě, jak v EU snižovat chudobu

Sdělení Komise „Evropa 2020": Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (KOM(2010)2020)

Rada se 7. 6. 2010 shodla, jak realizovat kontroverzní cíl na snížení počtu Evropanů trpících chudobou o 20 mil. do roku 2020.

Pozadí

Daný cíl je součástí ekonomicko-environmentálně-sociální strategie „Evropa 2020", nástupkyně tzv. Lisabonské strategie z roku 2000, jíž Komise oficiálně představila v březnu 2010. Společně s cílem týkajícím se výdajů na výzkum a vývoj a předčasného opouštění systému vzdělávání se jednalo o jednu z nejspornějších položek.

5 cílů strategie „Evropa 2020"

1. zvýšení podílu pracující populace v produktivním věku (20-64 let) z 69 % na 75 %

2. zvýšení podílu vládních výdajů na výzkum a vývoj z 1,9 % na 3 % HDP, zejm. zlepšením podmínek pro soukromé investice

3. snížení emisí skleníkových plynů o min. 20 % v porovnání s rokem 1990, zvýšení podílu energií z obnovitelných zdrojů na 20 % a 20% zvýšení energetické účinnosti

4. snížení počtu Evropanů trpících chudobou (tj. disponujících pouze 60 % mediánu mzdy v příslušném členském státě) z 80 mil. na 60 mil.

5. snížení počtu občanů EU opouštějících předčasně systém vzdělávání z 15 % na 10 % a zvýšení počtu vysokoškolských absolventů (v rámci věkové skupiny 30-34 let) z 31 % na 40 %

Zdroj: Sdělení Komise „Evropa 2020": Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Klíčové body

Rada odsouhlasila, aby byl stávající celounijní cíl zachován, ovšem aby to byly členské státy, kdo si bude moci do roku 2015, kdy by mělo dojít k revizi cíle, zvolit nejvhodnější indikátor jeho dosažení.

K dispozici by měly být následující indikátory připravené výborem EU pro sociální ochranu: 1. příjem (za chudé by měli být považováni ti, kteří disponují pouze 60 % mediánu mzdy v příslušném členském státě); 2. materiální deprivace (za chudé by měli být považováni ti, kteří zažívají alespoň 4 z 9 tzv. deprivačních situací, resp., zjednodušeně řečeno, nemají přístup ke zboží základní životní potřeby); 3. zaměstnanost v domácnosti (za chudé by měli být považováni ti, kteří žijí v plně nebo „téměř plně" nezaměstnané domácnosti po dobu delší než 1 rok).

První z indikátorů si údajně zvolí Francie, druhý Německo a třetí státy Skandinávie.

Stav projednávání

Mezi otevřené kritiky přísně definovaného cíle patřila spolu s Itálií a Polskem také ČR.

Krom toho Rada nedořešila, ke kterému referenčnímu roku by se mělo snížení chudoby v EU vztahovat. Zatímco např. Německo a Francie preferují rok 2008 (v datech se podle jejich názoru neprojevují důsledky hospodářské recese), ČR, Řecko, Polsko, Litva či Velká Británie plédují za rok 2009.

Zainteresovaní aktéři, zejm. neziskový sektor (např. EAPN), vyjádřili obavy, zda dosažený kompromis bude realizovatelný v praxi. Jiní (např. AGE) naopak podporují především vyšší cíl: 25% snížení chudoby, ať už bude za chudé označeno na 80 mil. Evropanů, jak předpokládá Komise, nebo až 120 mil., což je cifra, s níž operuje mj. i AGE v důsledku zavedení 3 výše uvedených indikátorů. EP 16. 6. 2010 navrhl až 50% snížení chudoby.

Předpokládaný další vývoj

Strategii „Evropa 2020" jako celek schválila 8. 6. 2010 Rada ECOFIN a (navzdory postoji EP z 16. 6. 2010 přijatému poměrem 562:57:24, který pro její realizaci zejm. v jižní a střední Evropě požadoval zajištění dodatečných zdrojů Komisí a posílení tzv. komunitární metody, tedy role EU) ve dnech 17.-18. 6. 2010 (s akcentem na posílení role žen a genderových otázek obecně) také summit Evropské rady.

Tzv. národní reformní programy by měly být předmětem debat na summitu Evropské rady v říjnu 2010. Pokud členské státy nebudou strategii „Evropa 2020" naplňovat, počítá se s tím, že bude moci být uplatněn sankční mechanismus čl. 121 Smlouvy o fungování EU.

Odkazy

 

EP: Pracovní doba řidičů musí být maximálně 48hodinová

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (KOM(2008)650)

Plénum EP 16. 6. 2010 přijalo poměrem 368:301:8 novou zprávu k návrhu směrnice o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě. Meritorně text odmítlo, takže týdenní pracovní doba všech řidičů (včetně OSVČ) by měla být maximálně 48hodinová.

Pozadí

Komise svůj návrh přeložila v říjnu 2008. Pokud by tak neučinila, na OSVČ by se od 23. 3. 2009 automaticky vztahovala směrnice č. 2002/15 umožňující všem „osobám vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě" (tedy nejen zaměstnancům, ale i OSVČ) pracovat jen 48 hodin týdně (resp. až 60 hodin, ale v průměru 4 měsíců max. 48 hodin).

Plénum EP návrh Komise odmítlo už v květnu 2009, ale v září 2009 výbor EMPL jeho postoj zamítl. Proto byl nucen vypracovat novou zprávu. Stalo se tak v dubnu 2010.

Klíčové body a stav projednávání

Týdenní pracovní doba osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě by podle zprávy Edit Bauer měla být bez výjimek 48 hodin, ač sama zpravodajka (za podpory lidovců, liberálů a konzervativců) s tím nesouhlasí.

Na všechny řidiče se již vztahuje nařízení č. 561/2006 o době řízení a odpočinku. Navíc řidiči-OSVČ krom samotného řízení vykonávají ještě řadu dalších činností, a tudíž lze očekávat, že nové opatření pro ně bude (zvlášť pro ty, kteří absolvují spíše kratší cesty s častou nakládkou a vykládkou) výrazně restriktivní.

Komise návrh řešení, jejž předložil EP (resp. levice v EP a lidovci z Francie, Španělska, Itálie a Lucemburska, obávající se konkurence z tzv. nových členských států EU), odmítla již v květnu 2009 jako administrativně zbytečně složité a neproporcionální, podobně jako IRU či UEAPME. Pozici EP naopak přivítala ETF (a odbory obecně), jež tvrdí, že zrušením výjimky pro OSVČ (a tedy zkrácením pracovní doby z údajně až 86 na 48 hodin týdně) se zvýší bezpečnost na silnicích.

Postoj ČR

Jak čeští konzervativní europoslanci, tak reprezentanti přepravců Česmad Bohemia nebo Společenství autodopravců Čech a Moravy se dlouhodobě stavěli za výjimku pro OSVČ - s argumentem, že restrikce nejsou řešením (je otázka, jak se bude nová norma vymáhat) a postavení OSVČ na roveň zaměstnanců fakticky bude znamenat bezprecedentní vztažení zákoníku práce na desetitisíce živnostníků.

Předpokládaný další vývoj

Po odmítnutí návrhu Komise se bude na OSVČ vztahovat směrnice č. 2002/15, jež by se na ně automaticky vztahovala již od 23. 3. 2009, pokud by Komise svůj text nepředložila.

24. 6. 2010 Komise na zasedání Rady ústy komisaře Siima Kallase (k potěšení Francie či Rakouska) oznámila, že odmítnutý návrh stáhne z projednávání. Zdálo se, že tím končí debaty, zda by daným krokem mohla dosáhnout „neaplikace" směrnice č. 2002/15, resp. zachování výjimky pro OSVČ. 28. 6. 2010 však konzervativci v EP adresovali komisařům Siimu Kallasovi a Lászlu Andorovi dopis, v němž Komisi žádají o přehodnocení daného kroku, popř. o předložení zcela nového návrhu.

Odkazy