Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2010

Euroskop, 04.11.2010

EP podpořil prodloužení plně placené mateřské dovolené na minimálně 20 týdnů

EP podpořil prodloužení plně placené mateřské dovolené na minimálně 20 týdnů

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (KOM(2008)637)

Plénum EP 20. 10. 2010 poměrem 390:192:59 podpořilo prodloužení plně placené mateřské dovolené na minimálně 20 týdnů a otcovskou dovolenou v délce alespoň 14 dní.

Pozadí

Návrh je součástí tzv. rodinného balíku (balíku opatření pro zlepšení rovnováhy pracovního a rodinného života), jejž Komise uveřejnila v říjnu 2008. Formálně jde o revizi směrnice č. 92/85.

Dosavadní jednání o návrhu bylo v EP velmi komplikované: v květnu 2009 plénum EP vrátilo podle čl. 162 Jednacího řádu EP zprávu Edite Estrela zpět k projednání ve výboru FEMM s odůvodněním, že zpravodajka do textu zakomponovala řadu kontroverzních pozměňovacích návrhů. Podruhé výbor FEMM o návrhu jednal v únoru 2010, ovšem plénum, jež mělo jeho výstup v březnu 2010 potvrdit, bylo odloženo kvůli zadání externí studie, jež měla zevrubně zhodnotit zavedení jednotného modelu mateřské dovolené v EU, resp. finanční dopady takového kroku (studie uveřejněná 5. 10. 2010 dospěla k číslu 121 mld. € do roku 2030), popř. dopady na reálnou zaměstnatelnost žen. V této souvislosti se mj. objevila kritika, že text sice kvantifikuje negativa, ale pozitiva zhodnocuje pouze kvalitativně.

Klíčové body

Plénum EP se většinou 7 hlasů postavilo za prodloužení mateřské dovolené ze 14 na 20 týdnů, (silnější většinou) za zavedení práva matek na „plný plat" (100 % platu za poslední měsíc nebo 100 % průměrného měsíčního platu) či za právo (dříve se ve výboru FEMM hovořilo o povinnosti) otců vybrat si (rovněž plně placenou) dvoutýdenní otcovskou dovolenou.

Komise navrhovala prodloužení mateřské dovolené na 18 týdnů a 100 % platu nepovinně pod dobu prvních 6 týdnů (příspěvek na druhou stranu měl být minimálně ve výši nemocenské v daném členském státě).

Pokud na úrovni příslušného členského státu již existuje určitý typ rodičovské dovolené, poslední 4 týdny z 20 by měly být podle EP považovány za mateřskou dovolenou, při níž bude pobíráno „pouze" 75 % předchozího platu. Rovněž by mělo být zaručeno, že alespoň 6 týdnů z celkové mateřské dovolené bude vybráno až po narození dítěte. Členské státy by si měly moci zachovat stávající pravidla, pokud jsou výhodnější než pravidla v nové směrnici.

Daná (nebo ještě příznivější) pravidla by se měla týkat i rodičů adoptovaných dětí mladších 12 měsíců, dětí narozených předčasně, dětí s postižením atd. Rodinný stav ani zaměstnanecký poměr by neměl být kritériem v žádném z případů.

Nově se počítá s tím, že ženy by až 6 měsíců od ukončení mateřské dovolené neměly moci být propuštěny, naopak by se měly vracet výhradně na „ekvivalentní pozici" (se stejnými povinnostmi, profesním zařazením a platem). Ženy by také neměly být nuceny k noční práci či práci přesčas během 10 týdnů před narozením dítěte, ve zbytku těhotenství v případě zdravotních problémů matky nebo dítěte a během celé doby kojení.

Nová norma by se údajně neměla týkat matek-OSVČ, ovšem nedávno schválená směrnice č. 2010/41 s jejich faktickým zařazením do rámce připravované směrnice počítá.

Stav projednávání

Někteří poslanci EP (včetně řady českých s výjimkou socialistů a komunistů, ovšem za neformální podpory Komise) rozporovali zavedení otcovské dovolené, protože podle nich „nespadá do oblasti právních předpisů týkajících se ,ochrany zdraví a bezpečnosti těhotných žen‘". Obdobné výtky lze čekat např. i od Německa, Rakouska, Lucemburska či Irska (tyto země nemají ve svých právních řádech otcovskou dovolenou vůbec zavedenu).

Již v květnu 2009 se proti návrhu postavili konzervativněji zaměření poslanci (EPP, ECR), zejm. s fiskálními odůvodněními a argumenty, že nová norma ženám-matkám ve svém výsledku spíše uškodí (zaměstnavatelé navzdory všem legislativním opatřením ženy nebudou zaměstnávat). Naopak ji přivítali zelení, byť ne všichni: někteří v připravované normě vidí potenciální prostředek k posílení stereotypů mezi muži a ženami (sic!).

Proti záměrům EP se vyslovila také Komise a Rada. Někdejší komisař Vladimír Špidla překvapivě odmítl její „preskriptivnost" a podrobnost.

Např. Velká Británie tvrdí, že nová unijní norma by jejímu systému (minimálně) zdvojnásobila náklady na 4 mld. liber ročně, nehledě na to, že již nyní zhruba 90 % Britek zůstává 20 týdnů po porodu doma (bez toho, aby měly „garantovány" lepší podmínky prosazované EU; placená mateřská trvá ve Velké Británii 6 týdnů a činí 90 % předchozího platu). Ve Francii je zase mateřská dovolená jen 16týdenní a odhaduje se, že náklady tamějšího systému by vzrostly až o 1,3 mld. € ročně.

Mezi kritiky návrhu, jak jej upravil EP, konečně patří i reprezentanti podnikatelů (např. UEAPME).

Postoj ČR

Pokud jde o délku mateřské (ale i rodičovské) dovolené, patří ČR k zemím, kde je nejdelší v Evropě (28 týdnů, v případě narození více dětí i 37 týdnů). V tomto směru návrh pro ČR problematický není. Nepřijatelné jsou ovšem jeho finanční dopady, jež potenciálně hrozí nejen jí, ale většině členských států EU. (V ČR je v současnosti matkám poskytována peněžitá pomoc v mateřství, která je jednou z dávek systému nemocenského pojištění. Vyplácí se ve výši 70 % tzv. vyměřovacího základu.)

Předpokládaný další vývoj

V následujícím období se bude návrhem zabývat Rada.

Vzhledem k tomu, že pozici EP patrně odmítne, lze očekávat druhé čtení v obou institucích, pravděpodobně i dohodovací výbor. Nová směrnice, pokud bude přijata, by měla být implementována do 2 let od svého přijetí.

Odkazy