Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2011

Euroskop, 02.11.2011

Komise chce otevřít evropský globalizační fond většímu počtu zájemců

Komise chce otevřít evropský globalizační fond většímu počtu zájemců

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014-2020) (KOM(2011)608)

Komise 6. 10. 2011 uveřejnila návrh, jenž by měl upravit fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) v období 2014-2020. Prostředky z EGF by měly být „přístupnější".

Pozadí

EGF vznikl v lednu 2007 na základě nařízení č. 1927/2006 s cílem finančně napomáhat podnikatelským subjektům, jež se dostaly do existenčních obtíží v důsledku globalizace. Ročně disponuje 500 mil. €, přičemž běžně se z nich vyčerpá jen zlomek (od roku 2007 bylo k EGF podáno 78 žádostí pokrývajících na 76 tis. pracovníků o objemu „pouhých" 355 mil. €). V červnu 2009 bylo proto v Úředním věstníku EU uveřejněno nařízení č. 546/2009, které podmínky pro čerpání z EGF rozvolňuje. V současnosti probíhá legislativní proces mající zajistit, aby rozvolněné podmínky zůstaly v platnosti i po 31. 12. 2011 (do 31. 12. 2013; více v příspěvku „Pravidla pro čerpání z Evropského globalizačního fondu mají zůstat rozvolněna až do konce roku 2013", Zaměstnanost a sociální věci v září 2011). Nový legislativní návrh upravující fungování EGF v letech 2014-2020 na něj meritorně logicky navazuje. Zjednodušeně řečeno, dočasná opatření, která v důsledku finanční a hospodářské krize z roku 2008 zavedlo nařízení č. 546/2009, by se měla stát trvalými.

Klíčové body

„Nový EGF" by měl pokrýt širší paletu zaměstnanců, i díky rozvolnění podmínek, za nichž by mělo být možné z EGF čerpat (důvodem pro čerpání z EGF by měla být nově i „neočekávaná krize vedoucí k vážnému narušení místní, regionální a národní ekonomiky"). Za „pracovníka" by měl být nadále (v kontrastu s původními nařízeními č. 1927/2006 a č. 546/2009) považován nejen zaměstnanec se smlouvou na dobu neurčitou, ale i zaměstnanec se smlouvou na dobu určitou, sezónní zaměstnanec (interim worker), OSVČ či podnikatel z malého a středního podniku. Nově by měl EGF pokrývat všechny uvedené skupiny i v oblasti zemědělství (které údajně „trpí" liberalizací světového obchodu ve WTO, resp. uzavíráním obchodních dohod, které vytvářejí tlak na vysoké ceny unijních zemědělských produktů, zejm. cukru a hovězího).

Celkově by měl „nový EGF" pokrýt až 34,5 mil. pracovníků, tedy 15,5 % veškeré pracovní síly v EU.

Členský stát, jenž zaznamená masové propouštění (až na výjimky min. 500 pracovníků), by měl žádost o prostředky z EGF dodat do 3 měsíců a do 15 měsíců od jejich získání podat zprávu o jejich použití.

Komise by pak měla do konce roku 2022 vypracovat evaluaci všech prostředků vynaložených z EGF do 30. 6. 2018. Komise hodlá dosáhnout toho, aby alespoň 50 % pracovníků podpořených z EGF získalo do 12 měsíců „stabilní zaměstnání" (v roce to bylo jen 40 %).

Komise v období 2014-2020 počítá s 3 mld. €, tedy s 429 mil. € ročně (v současnosti to je 500 mil. €), počítaje v to i pomoc zemědělcům ve výši max. 2,5 mld. € (sic!) a „technickou asistenci" (0,5 %). EGF by měl aktivity členských států kofinancovat 50 %, resp. 65 %, pokud půjde o stát, v němž alespoň jeden region NUTS 2 spadá pod cíl konvergence kohezní politiky EU.

Stav projednávání

Lze očekávat, že proti návrhu Komise se postaví zejm. Velká Británie, Dánsko, Švédsko a Německo, státy, které rozporovaly a rozporují již stávající rozvolnění pravidel EGF do konce roku 2013. Proti principu saturovat z EGF i zemědělce (údajně ne proti výše uvedené sumě 2,5 mld. €) se nedlouho po uveřejnění návrhu ozvaly i odbory reprezentované ETUC.

Předpokládaný další vývoj

Komise věří, že její návrh bude schválen do konce roku 2012.

Odkazy