Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2014

09.11.2014
Euroskop

EU bojuje proti nezaměstnanosti mladých, Rada se dohodla na platformě proti nehlášené práci

EU bojuje proti nezaměstnanosti mladých

Doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (2013/C120/01)

Komise 8. 10. 2014 vydala zprávu o iniciativě týkající se záruk pro mladé, na jejichž základech se dohodly státy v dubnu 2013.

Pozadí

Vzhledem k dlouhodobě neutěšené situaci v oblasti zaměstnanosti mladých lidí se Rada dohodla na přístupu, který by měl mladým lidem (mladším než 25 let) zajistit, aby během 4 měsíců od chvíle, kdy ukončili formální vzdělávání nebo přišli o práci, slušnou, konkrétní nabídku uplatnění, a to bez ohledu na to, zda jsou zapsaní na pracovním úřadě jako žadatelé o práci či nikoli. Dle dohody by se mělo jednat buď o nabídku pracovního místa, odborné praxe či stáže, nebo možnost dalšího vzdělání. Nabídka by měla zároveň odpovídat konkrétním potřebám a specifické situaci dané osoby. Pomocí záruk pro mladé by se mělo přispět také k naplnění strategie Evropa 2020 a to nejvíce v bodě, který hovoří o tom, že 75 % lidí ve věku 20-64 má mít zaměstnání.

Členské země připravují v rámci systému záruk pro mladé lidi národní prováděcí plány. Komise zemím zprostředkovává výměnu osvědčených postupů zejména pomocí programu vzájemného učení v oblasti evropské strategie zaměstnanosti. ČR zveřejnila svůj Program záruky pro mladé na stránkách MSPV.

Náklady na tento systém záruk nelze zatím stanovit, ale Komise je přesvědčena, že i vyšší náklady budou představovat úsporu na dávkách, ušlém zisku a na daních. Podle zpráv náklady mohou dosahovat výše 21 mld. € ročně.

Klíčové a sporné body

Říjnová hodnotící zpráva přináší informace o současném stavu mladých lidí. V srpnu 2014 hledalo zaměstnání 5 mil. lidí do 25 let (z toho 3,3 mil. v eurozóně) – míra nezaměstnanosti tedy dosahuje pro EU hodnoty 21,6 % a pro eurozónu 23,3 %. Rozdíly mezi jednotlivými státy jsou obrovské – v Německu dosahuje míra nezaměstnanosti mladých 7,6 % a naopak ve Španělsku 53,7 %.

Záruky pro mladé se ověřily již ve Finsku a v Rakousku. Členské státy se tedy mohou inspirovat u těchto členských států. Otázku nezaměstnanosti členské státy řeší také prostřednictvím veřejných služeb zaměstnanosti, které se soustředí nejen na mladé lidi, ale i na další skupiny nezaměstnaných (více v příspěvku „EP podpořil spolupráci mezi veřejnými službami zaměstnanosti“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2014).

Komise je přesvědčena, že mladí lidé nemají dostatek zkušeností a dovedností, které společnosti a firmy hledají, a proto je nabídka stáží, školení a dalšího vzdělání vhodnější cestou než investice do společností, které by usilovaly o tvorbu nových pracovních pozic.

Zpráva dále zhodnotila konkrétní příklady záruk pro mladé lidi, kterých mohou členské státy využít – může se jednat o školení, semináře, podporu mládežnických organizací, podpora start-upů a řada dalších iniciativ. Stáže, které by měly být nezaměstnaným nabízeny, by se měly řídit dle rámce pro kvalitu stáží, který Rada přijala v březnu 2014. Rámec kvality stáží je jednou z iniciativ oznámených v balíku zaměstnanost mládeže z prosince 2012

Členské státy budou moci využít 6 mld. € během let 2014 – 2015 a další 4 miliardy € by měly plynout z ESF společně s využitím národních finančních prostředků.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude dále hodnotit situaci mladých lidí a posuzovat naplňování záruk pro mladé.

Odkazy

Rada se dohodla na platformě proti nehlášené práci

Proposal for a decision of the European parliament and of the on establishing a European Platform to enhance cooperation in the prevention and deterrence of undeclared work (COM(2014)221)

Formace Rady EPSCO se 16. 10. 2014 dohodla na obecném přístupu ke zřízení evropské platformy pro účinnější prevenci a odrazování od nehlášené práce.

Pozadí

Nehlášenou práci jednotlivé členské státy definují různě, ovšem na úrovni EU je nehlášená práce definována jako placená činnost, která je v souladu s právem pokud jde o její obecnou povahu, avšak není nahlášená orgánům veřejné moci. Pod tuto definici spadají pouze legální činnosti.

Eurobarometr za rok 2013 přinesl data týkající nehlášené práce. Nehlášená práce představuje v EU široce rozšířený problém. 11 % Evropanů přiznává, že v minulém roce nakoupili zboží nebo služby vytvořené v rámci nehlášené práce, přičemž 4 % dotázaných přiznalo, že za svou práci obdrželi nenahlášenou mzdu.

Ohromný nárůst poptávky po nehlášené práci byl zaznamenán v Řecku, na Kypru a ve Slovinsku, tedy v zemích, které významně postihla hospodářská krize.

Již balík týkající se zaměstnanosti z dubna 2012 zdůraznil, že transformace neformální nebo nehlášené práce v legální zaměstnání by mohla napomoci ke snížení nezaměstnanosti, a také zdůraznil potřebu zlepšit spolupráci mezi členskými státy.

V polovině roku 2013 Komise provedla první fázi konzultací se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců na úrovni EU týkajících se možné budoucnosti opatření EU ke zvýšení spolupráce mezi donucovacími orgány jednotlivých členských států. Na začátku roku 2014 následovala druhá fáze konzultací.

Nehlášená práce připravuje pracovníky o sociální ochranu, ohrožuje jejich zdraví a bezpečnost a oslabuje pracovněprávní normy. Rovněž narušuje korektní hospodářskou soutěž mezi podniky a ohrožuje udržitelnost veřejných financí a systémů sociálního zabezpečení.

Klíčové a sporné body

Navrhovaná platforma by měla sdružovat všechny donucovací orgány podílející se na řešení nehlášené práce, jako jsou inspektoráty práce, inspektoráty sociálního zabezpečení a daňové a migrační orgány, jakož i ostatní zúčastněné strany jako např. zástupce zaměstnavatelů a zaměstnanců na úrovni EU. Návrh předpokládá, že členy platformy by měly být všechny členské státy, jelikož nehlášená práce se týká jich všech a společná účast všech zemí EU je zásadní pro řešení přeshraničních situací.

Nová platforma by měla (1) být fórem, kde se mohou odborníci podělit o informace a osvědčené metody, a zároveň rozšířit dosavadní kontakty; (2) zjistit, jak mohou nástroje na vnitrostátní úrovni a úrovni EU řešit sdílené problémy, jako je související nepravá samostatná výdělečná činnost a nehlášená práce v subdodavatelských řetězcích; (3) řešit přeshraniční aspekty například tím, že prozkoumá způsoby, jak zlepšovat výměnu údajů mezi vnitrostátními správami; (4) posilovat operativní spolupráci, např. prostřednictvím společných školení, výměny pracovníků a společných kontrol; (5) vypracovat společné zásady a pokyny pro provádění kontrol v zájmu boje proti nehlášené práci; (6) zvyšovat informovanost o problému prostřednictvím společných aktivit (více v příspěvku „EU bojuje proti nehlášené práci“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2014).

V září se k platformě vyjádřil Evropský hospodářský a sociální výbor (EESC), který ve svém stanovisku konstatoval, že souhlasí s Komisí a Radou a považuje nehlášenou práci za problém, který se týká všech členských států, byť v různé míře, a poškozuje evropské ideály. Výbor také kladně zhodnotil návrh na zřízení evropské platformy pro posílení spolupráce při boji proti nehlášené práci, které by se měly účastnit všechny státy. Výbor vyzval novou Komisi, aby zapojila do projednávání více sociálních partnerů, kteří by mohli přinést své know-how.

Dohoda Rady předpokládá, že by se platformy měly účastnit všechny členské státy, ale díky obecnému přístupu by státům měla zůstat možnost rozhodnout, které iniciativy se státy zúčastní a které nikoliv. Členské státy by na základě dohody měly mít možnost zvolit, jaká opatření mají být na vnitrostátní úrovni přijata, aby došlo ke zlepšení situace. Mělo by záležet na prioritách jednotlivých členských států a stanovených cílech, kterých by chtěly dosáhnout.

Předpokládaný další vývoj

Dohoda Rady bude základem pro jednání s EP.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality