Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

AKTUALIZACE: Směrnice o pracovní době

Euroskop, 06.10.2008

Rada propojila politickou dohodu o pozměňovacím návrhu na revizi směrnice o pracovní době s politickou dohodou o navrhované nové směrnici o dočasné práci zprostředkovávané přes agenturu. Tento přístup umožnil, aby se oba návrhy dostaly po dlouhé době neshod do druhého čtení.

AKTUALIZACE: Směrnice o pracovní době

 

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/88/EC o některých aspektech úpravy pracovní doby (KOM(2004)207 v konečném znění)

 

1. Legislativní pozadí

 

Komise návrh revize směrnice č. 2003/88 předložila v roce 2004, aby zajistila lepší úpravu pracovní doby v EU a pro pracovníky byly zajištěny stejné podmínky s ohledem na jejich bezpečnost a zdraví (více zde).

 

2. Stav legislativního procesu

 

Na politickou dohodu přijatou 9. června 2008 navázala Rada společným postojem, který formálně přijala 15. září 2008. Komise poté předala své sdělení, týkající se společného postoje Rady, Evropskému parlamentu.

Podle Komise vyžaduje otázka pracovní pohotovosti a náhradního odpočinku i nadále jasné řešení prostřednictvím legislativních kroků.

 

2.1. Hlavní rozdíly mezi pozměněným návrhem Komise a společným postojem Rady

 

  • Uplatnění maximální délky pracovní doby na pracovníka a doba odpočinku, jak požaduje směrnice

Podle Komise by právní předpisy členských států měly stanovit odpovídající opatření zaručující to, že limity pro průměrnou týdenní pracovní dobu a denní a týdenní dobu odpočinku budou co možná nejvíce respektovány s ohledem na pracovníky, kteří pracují současně v rámci dvou nebo více pracovních poměrů.

Tento bod se stal důvodem k rozsáhlé diskuzi během počátečního období prvního čtení

v Radě. Nejméně dvanáct členských států uplatňuje tato ustanovení na pracovníka, zatímco nejméně dvanáct jiných členských států je uplatňuje na pracovní smlouvu.

I přes pozměňovací návrhy Evropského parlamentu nebylo možné dosáhnout dohody ohledně vytvoření pravidla, které by se vztahovalo na pracovníka.

  • Pracovní pohotovost

V pozměňovacím návrhu se rozlišuje mezi „aktivní pracovní pohotovostí" a „dobou

nečinnosti" v průběhu pracovní pohotovosti. Komise navrhla, aby doba aktivní pracovní pohotovosti (doba, kdy pracovník na požádání skutečně vykonává své povinnosti) byla vždy považována za pracovní dobu. Doba nečinnosti by za pracovní dobu považována být neměla, pouze v případě, kdy tak stanoví vnitrostátní právo nebo kolektivní smlouvy. Doba nečinnosti by ale nikdy neměla být považována za dobu odpočinku.

Ve společném postoji nebyly provedeny žádné změny ohledně aktivní pracovní

pohotovosti, ale „část pracovní pohotovosti, při které nedojde k výkonu práce" by mohla být považována buď za pracovní dobu, nebo za dobu odpočinku.

  • Sladění pracovního a rodinného života

Společný postoj uvádí, že členské státy „vybízejí" zaměstnavatele, aby žádosti pracovníků na změnu jejich pracovní doby přezkoumávali s ohledem na oboustrannou pružnost. Původní návrh požadoval, aby toto členské státy „zajistily".

  • Výjimka („opt-out")

Pozměněný návrh stanovil, že výjimka bude zrušena tři roky po vstupu navrhované směrnice v platnost. Pracovníci, kteří s výjimkou nesouhlasili, by měli být také lépe ochráněni.

Společný postoj zrušení výjimky nestanoví. Zvyšuje ale ochranu tak, aby pro výjimku existoval nový rámec, který by měl mít čtyři body:

a) jednoznačnější limity;

b) řadu přísnějších praktických podmínek na ochranu pracovníků;

c) budoucí revizi výjimky založenou na podrobných zprávách členských států;

d) ustanovení, které členským státům ukládá povinnost zvolit mezi použitím výjimky a možností určit průměr pracovní doby za delší období (až dvanáct měsíců) na základě právních předpisů.

V roce 2000 tuto výjimku ve skutečnosti využíval jen jeden členský stát. V roce 2008 čtrnáct členských států. Některé státy si chtějí ponechat možnost výjimku zachovat pro případ možného nedostatku pracovních sil v určitém odvětví.

  • Limit pro pracovníky využívající výjimku by byl 60 hodin (průměr za období tří měsíců), pokud kolektivní smlouvy nebo dohody mezi sociálními partnery nestanoví jinak; nebo 65 hodin, pokud se část pracovní pohotovosti, při které nedojde k výkonu práce, považuje za pracovní dobu a pokud se nepoužije žádná kolektivní smlouva.

 

2.2. Nová ustanovení zavedená Radou

 

  • Nový ochranný rámec pro výjimku („opt-out")

Výjimka je koncipována jako odchylka, která je podmíněna účinnou ochranou zdraví a bezpečnosti pracovníků a výslovným, svobodným a informovaným souhlasem pracovníka. Její použití vyžaduje rovněž konzultaci se sociálními partnery. Mělo by dojít k lepší ochraně pracovníků před nátlakem na využití výjimky a záruce, že se mohou vrátit k 48hodinovému limitu.

  • Výjimka z určitých ochranných podmínek pro krátkodobé pracovníky

Společný postoj stanoví, že pracovníci zaměstnaní u stejného zaměstnavatele po dobu nepřekračující celkem deset týdnů v roce budou vyňati z oblasti působnosti dvou ochranných podmínek pro pracovníky využívající výjimky. V průběhu prvních čtyř týdnů pracovního poměru (avšak nikoli při podpisu pracovní smlouvy) může jejich pracovní doba překročit maximální limit pro pracovníky využívající výjimky.

 

3. Očekávaný vývoj

 

Aby byl návrh směrnice podpořen i v druhém čtení, Komise připustila, že bude muset podpořit změny týkající se výjimky uvedené ve společném postoji. Druhé čtení v Evropském parlamentu by mělo proběhnout 18. prosince 2008.

 

Seznam odkazů

 

Dokumenty

 

 

Monitoring legislativního procesu

 

 

Další odkazy