Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zaměstnanost a sociální věci v červenci 2015

Euroskop, 07.08.2015

Komise rozhodla o stažení zablokované směrnice o mateřské dovolené, Trh práce hlásí oživení, EGF podpořil v posledních 2 letech 30 tis. pracovníků

  • Komise předloží nový návrh na harmonizaci mateřské dovolené v EU, stávající návrh stáhla

  • Dle zprávy Komise došlo k částečnému oživení na pracovním trhu EU

  • Za poslední dva roky šlo z Evropského globalizačního fondu na podporu nezaměstnanosti 114 mil.  

 

Komise rozhodla o stažení zablokované směrnice o mateřské dovolené

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (KOM(2008)637)

  • Komise 1. 7. 2015 rozhodla o stažení návrhu směrnice o mateřské dovolené, u níž po více než 7 letech nebyl dokončen legislativní proces.

Pozadí

V říjnu 2008 Komise na doporučení různých odborníků předložila návrh, který navrhoval zvýšení minimálně na 18 týdnů plně placené mateřské dovolené (nebo přinejmenším rovnocenné dávky nemocenského pojištění). V říjnu 2010 EP ve svém postoji v prvním čtení (poměrem 390:192:59) prosazoval i ambicióznější opatření - mateřskou dovolenou v délce nejméně 20 týdnů bez přerušení a otcovskou dovolenou v délce nejméně 2 týdnů a to bez snížení mzdy (více v příspěvku „EP podpořil prodloužení plně placené mateřské dovolené na minimálně 20 týdnů“, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2010). Projednávání návrhu se zablokovalo, neboť Rada kategoricky odmítla vzít v úvahu pozměňovací návrhy EP. Polské předsednictví se na podzim 2011 pokusilo vysvětlit postoje států a vyjádřilo odhodlání chránit vnitrostátní právní předpisy a zdůraznilo obtížnou ekonomickou situaci členských států.

  • Hlavním argumentem byly rozdíly mezi jednotlivými státy, které jsou stále obrovské a finanční náklady by v některých státech byly neúnosné. ČR neměla s návrhem Komise ani EP významnější problémy, patříme totiž k zemím s nárokem na dlouhou mateřskou dovolenou.  Odbory a Evropská ženská lobby stála za stanoviskem EP, zatímco zaměstnavatelé měli strach z vysokých nákladů.

Poslanci nového EP schválili v květnu 2015 usnesení, ve kterém vyzvali k obnovení jednání. Požádali Komisi, aby nestahovala svůj návrh o mateřské dovolené, nebo aby do konce roku představila návrh nový. Mateřská dovolená je nyní upravena směrnicí č. 85/92, která stanovuje minimální dobu mateřské dovolené na 14 týdnů, z toho 2 týdny jsou povinné. Příspěvek po dobu mateřské dovolené stanovují vnitrostátní právní předpisy. Mezi členskými státy ale panují velké rozdíly (14–52 týdnů) a ne vždy a všude je mateřská dovolená plně placená. Liší se i délka povinné části mateřské dovolené.

Klíčové a sporné body

Komise se v rámci svého Pracovního plánu rozhodla posoudit návrhy, které jsou již dlouhou dobu neúspěšně projednávány. Jedním z těchto návrhů je již zmíněná směrnice o mateřské dovolené. Komise několikrát usilovala o znovu nastartování jednání a o dokončení legislativního procesu. Několikrát také jednala s EP, který dlouhodobě vyjadřoval vůli proces dokončit. Lotyšské předsednictví ovšem nezaznamenalo posun v agendě a informovalo Komisi, že neexistuje šance k nalezení kompromisu. Rada Komisi vyzvala, aby návrh stáhla.

Komise patovou situaci dlouhodobě považuje za nevhodnou, a proto se rozhodla návrh definitivně stáhnout, čímž chce otevřít cestu k novému návrhu.

Komise plánuje předložit širší iniciativu, která by vycházela z cílů staženého návrhu. Nová iniciativa by měla zhodnotit současné trendy a měla by vycházet z posledních výzkumů.

I přesto, že Komise plánuje nový návrh, bylo oznámení Komise o stažení silně kritizováno zejména ze strany obhájců práv žen a rovnosti pohlaví za to, že podlehla tlaku ze strany vlád EU. Zástupkyně skupin hájících práva žen vznesly otázku, jak chce EU řešit své demografické problémy a plnit cíle strategie 2020, když nechce přijmout opatření, které by ženám zajistila rovnější postavení. 

I odborová organizace CESI (European Confederation of Independent Trade Unions) považuje stáhnutí návrhu za zklamaní. CESI nicméně vítá, že mateřská dovolená je stále na pořadu jednání Komise a je připravena poradit a konstruktivně přispět k novému návrhu. 

Předpokládaný další vývoj

Komise hodlá do projednávání zapojit více aktérů a chtěla by při přípravě nového právního aktu otevřít veřejnou konzultaci. Před tím, než rozhodnutí o zrušení nabude účinnosti, chce Komise přestavit alespoň hrubé obrysy nové iniciativy. Nová iniciativa by měla být součástí pracovního programu Komise na rok 2016.

Odkazy

 

Trh práce hlásí oživení

Labour Market and Wage Developments in Europe 2015

  • Komise 17. 7. 2015 zveřejnila data o vývoji na pracovním trhu EU. Z dat vyplývá, že pracovní trh se v EU oživil, přibylo pracovních nabídek a zvyšovaly se mzdy.

Pozadí

Komise pravidelně hodnotí vývoj na trhu práce a srovnává jej i s dalšími státy mimo EU. Důraz je na tuto oblast kladen zejména po ekonomické krizi, v jejímž důsledku rekordně vzrostla nezaměstnanost a snižovaly se mzdy. Větší mírou nezaměstnanosti je již dlouhodobě postižena eurozóna, s čímž EU prozatím neúspěšně bojuje.

Komise ve svých hodnotících zprávách posuzuje řadu aspektů. Zaměřuje se na míru nezaměstnanosti, na dlouhodobou nezaměstnanost, na vývoj mezd a na vývoj reforem v jednotlivých členských státech.  

Klíčové a sporné body

Počet nezaměstnaných v EU byl v prvním čtvrtletí roku 2015 23,6 mil. osob. Dle výsledků Komise nezaměstnanost v Unii postupně klesá, přesto je důležité zdůraznit, že je stále velmi vysoká. Při srovnání s USA nebo státy G7 lze pozorovat velké rozdíly v míře nezaměstnanosti.  

Vývoj nezaměstnanosti v EU–28, EU–18, G7 a v USA (2007–2015)

Zdroj: Eurostat

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných je na druhou stranu na vzestupu a v prvním čtvrtletí roku 2015 byl takřka 5%. Řešení dlouhodobé nezaměstnanosti je jednou z klíčových výzev Komise a jejího programu pro podporu růstu a zaměstnanosti, který byl stanoven v pracovním programu Komise. Komise sice očekává, že ekonomika bude nadále růst, ale přesto nebude možné najít uplatnění pro všechny nezaměstnané. Je proto nutné lidem bez práce umožnit rekvalifikace a kurzy, které by jim zvýšily šanci na trhu práce.

Míra nezaměstnanosti a HDP (2009–2015)

 

Zdroj: Eurostat

Analýza také ukazuje, že ve většině evropských ekonomik došlo od roku 2008 k výraznému zrychlení reforem.

  • Reformy se v první fázi snažily zmírnit dopad krize a odvrátit růst nezaměstnanosti. Ve druhé fázi byla podporována opatření, které měla vést k větší konkurenceschopnosti na pracovním trhu. Třetí fáze reforem by se měla v členských státech objevovat nyní a měla by usilovat o řešení sociálních dopadů krize, a to zejména prostřednictvím efektivnější politiky trhu práce, lepších sociálních záchranných sítí a snížením daňového zatížení.

Zpráva se také zaměřuje na roli, kterou v době krize a bezprostředně po ní hraje pracovní mobilita. Mobilita pracovních sil byla na mírném vzestupu i před krizí a pomohla částečně zmírnit rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými zeměmi. Úroveň mobility však zůstává velmi nízká a představuje asi pouze 5 % pracujících. Ve srovnání s téměř 30% pracovní mobilitou v USA je toto číslo velmi nízké.

Předpokládaný další vývoj

V budoucnu se očekává další pokles nezaměstnanosti. Vliv by na to měl mít dle plánů Komise tak Fond pro strategické investice (EFSI), který by měl začít fungovat od podzimu 2015 a který by měl přivést do unijního hospodářství nové investice.

Odkazy

 

EGF podpořil v posledních 2 letech 30 tis. pracovníků

Report from the Commission to the European Parliament and the Council on the activities of the European Globalisation Adjustment Fund in 2013 and 2014 (KOM(2015)355)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006

  • Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) 22. 7. 2015 zveřejnil zprávu, ve které konstatuje, že v letech 2013–2014 pomohl celkem 27 610 pracovníkům propuštěným v důsledku hospodářské krize a globalizace.

Pozadí

EFG vznikl v lednu 2007 na základě nařízení č. 1927/2006 s cílem finančně napomáhat podnikatelským subjektům, jež se dostaly do existenčních obtíží v důsledku globalizace. Ročně disponuje asi 500 mil. €, přičemž běžně se z nich vyčerpal pouze zlomek. V červnu 2009 bylo proto v Úředním věstníku EU uveřejněno nařízení č. 546/2009, které podmínky pro čerpání z EGF rozvolňuje (více v příspěvku „EMPL se zabýval budoucností evropského globalizačního fondu“, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2012). Legislativní návrh upravující fungování EGF v letech 2014-2020 na něj meritorně navazuje.

Pokračování fungování EGF potvrzuje solidaritu mezi členskými státy Unie. V současném období byla činnost EGF rozšířena a vztahuje se více na pracovníky propuštěné v důsledku hospodářské krize a také na pracovníky zaměstnané na dobu určitou a OSVČ. Do působení fondu spadají také mladí lidé, ovšem pouze do konce roku 2017, kdy vyprší výjimka. Do tohoto data mohou být podporováni mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se neúčastní odborné přípravy a bydlí v regionech, které jsou způsobilé pro podporu z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, přičemž jejich počet nesmí přesáhnout počet podpořených propuštěných pracovníků.

Od začátku svého fungování v roce 2007 obdržel EGF celkem 136 žádostí. V rámci pomoci pro více než 128 331 pracovníků bylo vyplaceno přibližně 550 mil. €.

EGF poskytuje finanční prostředky na jednotlivá opatření, která mají pomoci zaměstnancům, kteří ztratili práci. Cílem EGF je, aby tito pracovníci našli co nejdříve nové uplatnění.

V rámci podpory se jedná o:

  • intenzivní a individualizovanou pomoc při hledání zaměstnání,
  • různé druhy odborné přípravy, opatření v oblasti zvyšování kvalifikace a rekvalifikace,
  • časově omezené pobídky a příspěvky vyplácené po dobu trvání aktivních opatření,
  • podporu pro zahájení podnikání,
  • odborné vedení v průběhu celého procesu.

Prostřednictvím EGF by měly státy jednat flexibilněji a rychleji. EGF také umožnuje více individualizované zaměření pro konkrétní skupiny osob (např. lidem starším 50 let, osobám pocházejícím z rodin migrantů, lidem se zdravotním postižením a lidem, kteří mají pouze základní vzdělání a dovednosti).

EGF se významně liší od ostatních fondů EU. Evropské strukturální a investiční fondy, zvláště pak Evropský sociální fond (ESF), se zaměřují na strategické, dlouhodobé cíle a podporu řadu projektů např. v oblasti celoživotního vzdělávání a snaží se předvídat a řešit sociální dopad průmyslových změn. EGF na druhou stranu nabízí konkrétním pracovníkům jednorázovou podporu, která je časově omezena.

Klíčové a sporné body

Představený dokument ukazuje, že v období 2013–2014 EGF poskytnul finanční pomoc ve výši více než 114 mil. €. Prostředky plynuly zaměstnancům pocházejícím z 13 členských států EU (Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko a Španělsko). Finance z EGF byly doplněny o dalších 94,1 mil. € z vnitrostátních zdrojů, přičemž celkově fond pomohl 27 610 pracovníkům propuštěným v důsledku hospodářské krize a globalizace.

Prezentované výsledky jsou poměrně optimistické a komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová ocenila zejména to, že v době omezování veřejných zdrojů, byla podpora tak vysoká. Dle komisařky opětovné zaměstnání dotčených pracovníků dosáhlo ve sledovaném období 50 %.

Představená zpráva poskytuje kromě dat o množství finančních prostředků a zapojených osob také přehled žádostí o podporu podaných v letech 2013–2014 a obsahuje také výsledky řady případů, jejichž závěrečné zprávy Komise obdržela v daných letech. Dle výsledků se někteří dotčení zaměstnanci také dodatečně vzdělávali nebo absolvovali odbornou přípravu s cílem zvýšit šanci na svou zaměstnatelnost. Důležité je upozornit na to, že mezi podporovanými pracovníky jsou často uchazeči o práci s nižší kvalifikací a znevýhodnění uchazeči, u kterých je zaměstnatelnost mnohem složitější, proto je 50% úspěšnost dobrým výsledkem.

  • V následujícím období (2014–2020) může být využito maximálně 1,05 mld. €.

Předpokládaný další vývoj

Od roku 2017 nebudou moci být podporováni mladí nezaměstnaní lidé po ukončení studia. Fond by měl bez větší změn fungovat až do roku 2020. Předpokládá se, že fond s určitými změnami bude fungovat i po tomto datu.

Odkazy