Zaměstnanost a sociální věci v březnu 2016

08.04.2016
Euroskop

Komise představila novou iniciativu týkající se sociálních práv, Podmínky vysílání pracovníků by měly být změněny

  • Unie chce vystavět nový sociální pilíř

  • EU chce znovu upravit pravidla pro vysílání pracovníků

Komise představila novou iniciativu týkající se sociálních práv

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – zahájení veřejné konzultace o evropském pilíři sociálních práv (KOM(2016)127)

Příloha – První, předběžný nástin evropského pilíře sociálních práv sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – zahájení veřejné konzultace o evropském pilíři sociálních práv (KOM(2016)127)

  • Komise 8. 3. 2016 představila nástin evropského pilíře sociálních práv, který v září 2015 ohlásil předseda Jean-Claude Juncker, a rovněž zahájila veřejnou konzultaci týkající se této věci.

Pozadí

Hospodářská výkonnost EU je od počátku hospodářské krize omezena, což s sebou nese sociální důsledky. Demografický vývoj a změny pracovního trhu výrazným způsobem mění oblast zaměstnanosti.

Komise představila nákres evropského pilíře sociálních práv, který v září loňského roku ohlásil předseda Jean-Claude Juncker. V lednu 2016 vedlo kolegium komisařů první orientační rozpravu o pilíři sociálních práv. Následně místopředseda Komise Valdis Dombrovskis a komisařka Marianne Thyssenová prezentovali a nastínili první obrysy evropského pilíře sociálních práv a oznámili záměr zahájit rozsáhlou konzultaci na toto téma.

Klíčové a sporné body

Představená iniciativa je úzce spojena se snahou Komise o vytvoření hlubší a spravedlivější HMU. Iniciativa primárně cílí na státy eurozóny, přičemž další členské státy se mohou připojit, pokud o to projeví zájem.

Cílem evropského pilíře sociálních práv by mělo být usměrnění politiky týkající se pracovního trhu a systémů sociálního zabezpečení v zúčastněných členských státech. Navrhované zásady by neměly nahradit stávající práva, ale spíše umožnit posouzení výsledků vnitrostátních politik zaměstnanosti a sociálních politik a poté je v budoucnosti zlepšit. Pilíř by měl dle nástinu podporovat proces reforem na vnitrostátní úrovni a v konkrétnější rovině sloužit jako vodítko pro obnovenou konvergenci v rámci eurozóny.

V průběhu roku 2016 by měla Komise diskutovat s dalšími orgány EU, vnitrostátními orgány a parlamenty, sociálními partnery, občanskou společností, odborníky z akademické obce i veřejností. Výsledek této veřejné konzultace by měl sloužit jako podklad pro konečné znění evropského pilíře sociálních práv počátkem roku 2017.

Zahájená veřejná konzultace tři hlavní cíle:

  • zhodnotit stávající sociální „acquis“ EU, zjistit, do jaké míry jsou stávající práva uplatňována a zůstávají relevantní pro současné i budoucí problémy a/nebo zda by měly být zváženy nové způsoby, jak tato práva zajistit;
  • zohlednit nové trendy v organizaci práce a společnosti v důsledku nových technologií, demografických trendů nebo jiných faktorů, jež mají význam pro pracovní život a sociální podmínky;
  • shromáždit názory a získat zpětnou vazbu ohledně úlohy evropského pilíře sociálních práv. Konzultace by měla sloužit k diskusi o jeho rozsahu působnosti a obsahu, jakož i jeho úloze jako součásti sociálního rozměru HMU a k zamyšlení nad konkrétními potřebami eurozóny. Tato reflexe by měla rovněž pomoci členským státům, které nejsou členy eurozóny, při rozhodování, zda se do pilíře zapojí.

Pozice ČR

Vláda ČR dlouhodobě podporuje rozvoj HMU, včetně její sociální dimenze. K tomu, aby se ČR mohla k tématu vyjádřit, přispěje také diskuse v rámci kulatého stolu Národního konventu o EU na téma sociální dimenze evropské integrace, který se uskuteční 29. 4. 2016.

Předpokládaný další vývoj

Internetová konzultace potrvá do konce roku 2016. Následně bude konzultace vyhodnocena a počátkem roku 2017 by Komise měla předložit konečný návrh pilíře.

Odkazy

Podmínky vysílání pracovníků by měly být změněny

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (KOM(2016)128)

  • Komise 8. 3. 2016 představila cílenou revizi pravidel pro vysílání pracovníků.

Pozadí

Právní předpisy EU vymezují soubor povinných pravidel upravujících podmínky zaměstnávání vysílaných pracovníků a jsou uvedeny ve směrnici č. 96/71, která byla přijata již v roce 1996.

Tato směrnice stanovuje, že pracovníci vyslaní do jiného členského státu jsou nadále zaměstnanci vysílající společnosti. Vztahují se na ně ovšem právní předpisy příslušného členského státu a mají ze zákona nárok na soubor základních práv zajištěných v hostitelském členském státě, ve kterém vykonávají činnost.

Směrnice deklaruje minimální podmínky, na něž mají vyslaní pracovníci nárok, ale zaměstnavatelé mohou pracovníkům poskytnout příznivější podmínky. Směrnice o vysílání pracovníků se nezabývá aspekty sociálního zabezpečení. Tyto aspekty upravuje nařízení č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Komise se již dříve rozhodla, že je potřeba provést komplexní přezkum směrnice z roku 1996 a to zejména z důvodu zabránění sociálního dumpingu. Na základě přezkumu, jehož součástí byly také konzultace zainteresovaných subjektů a posouzení dopadu, se Komise zavázala připravit revizi směrnice o vysílání pracovníků zaměřenou na vyřešení nekalých praktik.

Hospodářská situace a poměry na trhu práce v EU se od roku 1996 zásadně změnily. V posledních 20 letech se jednotný trh rozrostl a zvětšily se mzdové rozdíly, což vedlo k vytvoření nezamýšlených pobídek ke zneužívání těchto rozdílů prostřednictvím vysílání pracovníků. Legislativní rámec vytvořený směrnicí z roku 1996 tedy již není schopen na tyto nové skutečnosti plně reagovat.

V letech 2010–2014 se navíc počet vyslaných zvýšil o téměř 45 %. V roce 2014 bylo do jiného členského státu vysláno asi 1,9 mil. evropských pracovníků. Vysílání pracovníků je nejčastější ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a v odvětvích služeb, jako jsou osobní služby (vzdělávání, zdravotnictví a sociální práce) a služby pro podniky (administrativní, odborné a finanční služby).

V roce 2014 byla přijata směrnice č. 2014/67 (tzv. „směrnice o prosazování“), která se týká praktického uplatňování pravidel pro vysílání pracovníků. Právní akt se věnuje řešení problémů souvisejících s podvody, obcházením pravidel a s výměnou informací mezi členskými státy.

Směrnice o prosazování, kterou musí členské státy provést do svých vnitrostátních právních předpisů do 18. 6. 2016, by měla:

  • zvýšit povědomí vyslaných pracovníků a společností o jejich právech a povinnostech,
  • zlepšit spolupráci mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za vysílání,
  • řešit problematiku společností s fiktivním sídlem (tzv. společnosti typu poštovní schránka), které vysílání pracovníků zneužívají k obcházení zákonů,
  • definovat povinnosti členských států, pokud jde o kontrolu plnění pravidel pro vysílání pracovníků,
  • stanovit požadavky kladené na společnosti, pokud jde o zajištění transparentnosti informací a inspekce,
  • zmocnit odborové svazy a další subjekty k podávání stížností a přijímání právních či správních kroků vůči zaměstnavatelům vyslaných pracovníků porušujících jejich práva,
  • zajistit účinné uplatňování a výběr správních sankcí a pokut ve všech členských státech v případech, kdy nejsou dodrženy právní předpisy EU vztahující se na vysílání pracovníků.

Směrnice o prosazování má nabídnout vnitrostátním orgánům nástroje, jak odlišit skutečné vysílání od zneužívání a obcházení pravidel (více v příspěvku „Vysílání pracovníků schválila Rada“, Zaměstnanost a sociální věci v květnu 2014). Nově předložený návrh směrnice na směrnici o prosazování navazuje.

Klíčové a sporné body

Návrh směrnice stanovuje, že by vyslaní pracovníci měli mít stejné podmínky, kterými se řídí odměny a pracovní podmínky místních pracovníků. Kvůli dodržení zásady subsidiarity by měly být tyto podmínky stanoveny veřejnými orgány a/nebo sociálními partnery v daném členském státě. V současné době se již na vyslané pracovníky v některých oblastech, jako je bezpečnost a ochrana zdraví, vztahují stejná pravidla jako na zaměstnance hostitelského členského státu. Sporné je ovšem to, že zaměstnavatelé nejsou povinni platit vyslaným pracovníkům více než minimální mzdu stanovenou v hostitelské zemi. To může vytvářet mzdové rozdíly mezi vyslanými a místními pracovníky a potenciálně vést k nekalé hospodářské soutěži mezi podniky. Komise se prostřednictvím návrhu směrnice snaží zabránit tomu, aby vyslaní pracovníci byli za stejnou práci odměňováni méně než ostatní pracovníci. Z tohoto důvodu by měli mít vyslaní pracovníci zaručena všechna pravidla odměňování, která obecně platí pro místní pracovníky. Do odměňování by se neměla počítat pouze minimální mzda, ale také případné příplatky či příspěvky. Členské státy by tedy nově měly specifikovat různé složky, z nichž se skládá celková odměna na jejich území. Návrh směrnice členským státům také umožňuje stanovit, že subdodavatel musí svým pracovníkům poskytovat stejnou odměnu jako hlavní dodavatel.

Návrh by se měl rovněž vztahovat na agenturní zaměstnávání v případě agentur zřízených v zahraničí, které vysílají pracovníky.

V případech, kdy délka vyslání přesahuje 24 měsíců, by měly být uplatňovány pracovněprávní podmínky hostitelských členských států.

Poslanci k návrhu nevyjádřili jednotnou podporu a jejich postoje se různí dle politické příslušnosti. Zatímco středoleví poslanci návrh považují za prostředek omezující vykořisťovaní pracujících, tak poslanci ve středu a pravé části politického spektra jsou znepokojeni možným dopadem na konkurenceschopnost, a to zejména u MSP.

Pozice ČR

Vláda ČR chápe současnou úpravu vysílání pracovníků jako vyvážený kompromis mezi principem volného pohybu služeb a potřebou zajistit přiměřenou ochranu pracovníků vyslaných v rámci přeshraničního poskytování služeb. Vláda ČR tedy nepodporuje revizi směrnice č. 71/96, protože rozdílnou úroveň mezd nelze považovat za projev sociálního dumpingu. Dle postoje vlády by měly být využity nedávno přijaté nástroje a není vhodné revidovat právní rámec v době, kdy ještě neuplynula doba pro jejich implementaci.

Předpokládaný další vývoj

Návrh směrnice by měl být nyní projednán na pracovní skupině a poté v dubnu 2016 na neformálním ministerském zasedání Rady.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality