Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2016

Euroskop, 07.05.2016

Unie navrhla nový přístup pro vysídlené osoby, Pracovní podmínky v oblasti rybolovu by měly být lepší

  • Vysídlené osoby by prostřednictvím EU měly mít lepší postavení

  • Unie na základě návrhu sociálních partnerů navrhuje zlepšení pracovních podmínek v odvětví rybolovu

 

Unie navrhla nový přístup pro vysídlené osoby

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions - Lives in Dignity: from Aid-dependence to Self-reliance (COM(2016)234)

  • Komise 26. 4. 2016 zveřejnila rámec doporučení, dle kterých by Unie společně s dalšími partnery mohla zlepšit postavení nuceně vysídlených osob, které jsou často závislé na humanitární pomoci.

Pozadí

V současné době je téměř 80 mil. lidí v nouzi z důvodu konfliktů, přírodních katastrof a sociální či ekonomické nestability. Dle OSN se pohybuje mimo zemi původu více než 60 mil. uprchlíků a vnitřně vysídlených osob. Od konce 2. světové války se jedná o největší množství lidí v pohybu, 86 % těchto osob pochází z rozvojových zemí (nejčastěji Sýrie, Afghánistán, Somálsko, Súdán a Jižní Súdán).

Klíčové a sporné body

Komise stanovila novou strategickou vizi, jak by EU mohla prostřednictvím vnější činnosti pomoci uprchlíkům a vysídleným osobám v dlouhotrvající krizi. Sdělení usiluje o to, aby vysídlené osoby žily v důstojných a přiměřených životních podmínkách. Sdělení zdůrazňuje nutnost společného úsilí při řešení krizí způsobujících migraci. Dle komisaře pro humanitární pomoc a krizový management, Christose Stylianidese, se dlouhotrvající krize staly ve světě normální situací a je nutné hledat řešení. Dle komisaře je nutné podniknout kroky k ukončení dlouhodobé závislosti na pomoci při mimořádných událostech. Je třeba věnovat větší prostor pro realizaci a rozvíjení potenciálu vysídlených osob. Komise neopomíjí ani potřeby hostitelských zemí, do kterých se vysídlené osoby přesouvají. Příchod osob má silný dopad na většinu politik hostitelských států – např. na zdravotnictví a vzdělávání. Země se mohou inspirovat také z dobré praxe, jež sdělení uvádí.

Pozice ČR

Vláda ČR nemá ke sdělení doposud jasný postoj, ale přistupuje k němu spíše zdrženlivě.

Předpokládaný další vývoj

Nadcházející Rada pro zahraniční věci by se měl dokumentu věnovat v květnu 2016.

Odkazy

 

Pracovní podmínky v oblasti rybolovu by měly být lepší

Návrh směrnice Rady, kterou se provádí dohoda týkající se provádění úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 uzavřená Všeobecnou konfederací zemědělských družstev v Evropské unii (COGECA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Sdružením vnitrostátních organizací rybářských podniků (EUROPÊCHE) dne 21. května 2012, ve znění změn ze dne 8. května 2013 (KOM(2016)235)

  • Komise 29. 4. 2016 představila návrh směrnice o pracovních podmínkách v odvětví rybolovu navazující na dohodu sociálních partnerů EU, ke které dospěli v roce 2013 a ve které navrhli sjednotit unijní právní předpisy s Úmluvou Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007.

Pozadí

Mezinárodní organizace práce (The International Labour Organization, ILO) zahájila v roce 2002 diskuse týkající se kompletního souboru mezinárodních norem pro odvětví rybolovu s cílem zajistit řádnou ochranu rybářů na celosvětové úrovni. V roce 2007 tyto diskuse vyústily v přijetí Úmluvy o práci v odvětví rybolovu. Jediným členským státem, který tuto úmluvu doposud ratifikoval, je Francie.

  • Následně v roce 2007 Komise zahájila první fázi konzultace se sociálními partnery a vyzvala je, aby posoudili možnosti společné iniciativy na podporu používání ustanovení nové úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 v rámci EU. Úmluva byla přijata v roce 2007 a obsahuje celosvětově platné minimální normy pro životní a pracovní podmínky rybářů - upravuje pracovní poměr, minimální věk, pracovní dobu, ochranu zdraví a bezpečnost při práci a právo na sociální ochranu a zdravotní péči.

Unijní odvětví rybolovu je 4. největší na světě. Rybolov v EU zaměstnává více než 100 tis. lidí a každým rokem na trh dodává zhruba 6,4 mil. t ryb. Rybolov ze své podstaty je přeshraniční činností, která je provozována po celém světě. To znamená, že plavidla, která jsou registrována v některém z členských států EU nebo plují pod jeho vlajkou, působí i mimo teritoriální vody daného státu – loví například ve vodách, jež spadají do svrchovanosti ostatních členských států EU, nebo v mezinárodních vodách.

Sociální partneři se v roce 2013 dohodli ohledně na výše uvedené úmluvě. Dohodu také podpořily organizace zastupující odvětví námořního rybolovu- Evropská federace pracovníků v dopravě (ETF), Sdružení vnitrostátních organizací rybářských podniků v Evropské unii (Europêche) a Všeobecný výbor pro zemědělské družstevnictví v EU (COGECA).

Sociální partneři následně požádali o legislativní provedení zmiňované dohody, jež by uvedlo stávající právní předpisy EU do souladu s normami úmluvy ILO. Z toho důvodu Komise představila návrh, jež by měl provádět úmluvu ILO.

Klíčové a sporné body

Návrh by měl zlepšit pracovní a životní podmínky rybářů pracujících na plavidlech plujících pod vlajkou některého členského státu. Podmínky by se tedy měly v EU konsolidovat a dohoda bude moci být zavedena do unijního práva.

Návrh by měl také dle komisaře pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov omezit motivaci k nezákonnému lovu ryb.

Konkrétně navrhovaná směrnice obsahuje požadavky týkající se:

  • práce na palubě (např. minimálního věku, lékařského osvědčení, informací v pracovní smlouvě),
  • služebních podmínek (maximální délky pracovní doby, práva na repatriaci),
  • ubytování a stravování,
  • bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně lékařské péče na palubě a na pevnině.

Komise také předpokládá, že zapracování dohody sociálních partnerů do právních předpisů EU poslouží jako příklad třetím zemím, aby ratifikovaly úmluvu ILO z roku 2007.

Předpokládaný další vývoj

Návrh nebude procházet řádným legislativním postupem, jakmile jej přijme Rada, bude dohoda zavedena do unijního práva.

Odkazy