Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zaměstnanost a sociální věci v červenci 2017

Euroskop, 09.08.2017

Nová opatření ke zlepšení pracovních podmínek, EU pokročila v ochraně pracovníky před karcinogeny a mutageny, Vyjednávání revize modrých karet se dostala do další fáze 

  • Lepší pracovní podmínky pro námořníky

  • Unie chce chránit pracovníky před nebezpečnými látkami

  • Unie chce být atraktivní pro kvalifikované síly ze třetích zemích 

 

Nová opatření ke zlepšení pracovních podmínek

  • 80 % světového obchodu je dopravováno po moři

  • Úmluva o práci stanovuje soubor pravidel a ochranných opatření při práci pro všechny námořníky bez ohledu na jejich státní příslušnost

  • Nová úmluva má být začleněna do práva EU

  • Návrh by měl zvýšit ochranu námořníků v případě opuštění nebo nevyplacení mzdy

  • Komise 27. 7. 2017 navrhla, aby byla nová dohoda mezi sociálními partnery, jejímž cílem je zlepšit pracovní podmínky námořníků na plavidlech pod vlajkou EU, začleněna do práva EU.

Pozadí

Odhaduje se, že v roce 2010 působilo v námořní dopravě v členských státech EU 230 tis. aktivních námořníků. Podle studie, kterou vypracoval Eurofound o sociálním dialogu v námořním odvětví a zprávy Komise, má doprava po moři pro evropské hospodářství zásadní význam: 80 % světového obchodu je dopravováno po moři a pobřežní plavba zajišťuje přepravu 40 % nákladu uvnitř Evropy. Námořní doprava má navíc dopad na kvalitu života občanů, protože zajišťuje dopravní služby turistům a obyvatelům ostrovů a okrajových regionů. Evropskými přístavy tak každý rok projde více než 400 mil. cestujících.

Mezinárodní organizace práce v této souvislosti v roce 2006 přijala Úmluvu o práci na moři, jejímž cílem je vytvořit jednotný nástroj, který má zahrnovat všechny dosavadní normy platné pro práci na moři na mezinárodní úrovni. Úmluva stanovuje soubor pravidel a ochranných opatření při práci pro všechny námořníky bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo vlajku jejich lodí. Úmluvu o práci na moři dosud ratifikovalo 81 zemí, včetně všech členských států EU s výjimkou Rakouska, Slovenska a ČR. Její ustanovení byla začleněna do práva EU směrnicí Rady č. 13/2009. Úmluva řeší některé problémy týkající se odpovědnosti a odškodnění v souvislosti s nároky posádky vzniklými v důsledku úmrtí, úrazu a opuštění.

Námořníci pracující daleko od domova jsou stále vystaveni riziku opuštění v cizích přístavech, pokud majitelé lodí neplní své povinnosti. Podle údajů získaných Mezinárodní organizací práce bylo od roku 2004 opuštěno 192 obchodních lodí, z toho 21 plavidel pod vlajkou EU. V roce 2016 bylo v EU opuštěno 5 obchodních plavidel s 58 námořníky. V prosinci 2016 sociální partneři v odvětví námořní dopravy EU uzavřeli dohodu o změně směrnice č. 13/2009.

Klíčové a sporné body

Komise navrhla, aby byla nová dohoda mezi sociálními partnery, jejímž cílem je zlepšit pracovní podmínky námořníků na plavidlech pod vlajkou EU, začleněna do práva EU. Návrh by měl zajistit, aby byli námořníci v budoucnosti lépe chráněni proti opuštění v cizích přístavech, a posílí jejich práva na odškodnění v případě úmrtí nebo dlouhodobé pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo pracovního rizika.

Kvůli globální povaze lodního průmyslu, kde platí různé vnitrostátní právní předpisy v závislosti na státu majitele lodi, státu vlajky plavidla nebo na státní příslušnosti posádky, je pro námořníky obtížné dočkat se v případě opuštění, úrazu nebo úmrtí rychlé a uspokojivé nápravy. Komise proto navrhla revizi stávajícího systému.

Návrh by měl zvýšit ochranu námořníků v případě opuštění, včetně situací, kdy majitel lodi nevyplatí smluvní mzdu po dobu nejméně 2 měsíce nebo opustí námořníka bez nezbytného zajištění a podpory k výkonu provozu lodi. To by mělo být přínosem nejen pro ně samotné, ale také pro všechny přístavní orgány v EU, jelikož sníží počet problematických případů opuštění námořníka.

Návrh by měl zlepšit také mechanismy, jimiž je poskytováno odškodnění. Například by se mělo zrychlit a zjednodušit vyplácení nároků, díky čemuž by se mohlo zabránit dlouhým zpožděním plateb a byrokracii, s nimiž se námořníci nebo jejich rodiny často v případech opuštění nebo úmrtí či dlouhodobé pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání setkávají.

Další předpokládaný vývoj

Návrh musí být schválen Radou.

Odkazy

 

Krátce...

 

EU pokročila v ochraně pracovníky před karcinogeny a mutageny

  • EU chce v průběhu 50 let zachránit 100 tis. pracovníků před nebezpečnými látkami

  • Návrh směrnice zavádí a přehodnocuje limitní hodnoty

Coreper 11. 7. 2017 schválil prozatímní dohodu s EP ohledně návrhu směrnice o ochraně pracovníků před expozicí karcinogenům nebo mutagenům na pracovišti. Revize směrnice o karcinogenech a mutagenech byla zahájena v roce 2008. Od května 2016 byly předloženy 2 návrhy na změnu této směrnice, respektive na snížení expozice pracovníků 20 rakovinotvorným chemickým látkám. Oba návrhy by měly v průběhu následujících 50 let zachránit životy více než 100 tis. pracovníků. Maltské předsednictví a EP dosáhly v červnu 2017 předběžné dohody o návrhu směrnice (více v příspěvku „Ochrana před karcinogeny a mutageny při práci by měla být přísnější“, Zaměstnanost a sociální věci v červnu 2017). Návrh směrnice navrhuje stanovit limitní hodnoty expozice pro dalších 11 karcinogenů, které stávající směrnice z roku 2004 dosud nezahrnovala. Jedná se o tyto látky: respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého, 1,2-epoxypropan, 1,3-butadien, 2-nitropropan, akrylamid, určité sloučeniny chromu (VI), ethylenoxid, o-toluidin, vysokotavná keramická vlákna, bromoethylen a hydrazin. Směrnice také přehodnocuje limitní hodnoty pro vinylchlorid monomer a prach tvrdých dřev s ohledem na novější vědecké údaje. Měly by být zavedeny minimální požadavky na odstraňování a omezování veškerých karcinogenů a mutagenů. Hlavními změnami návrhu Komise jsou: látky toxické pro reprodukci: Komise bude muset nejpozději do 1. čtvrtletí 2019 posoudit možnost zařazení předmětných látek do oblasti působnosti směrnice a může v této záležitosti předložit legislativní návrh; šestimocný chrom: na období 5 let po datu provedení směrnice bude platit limitní hodnota expozice ve výši 0,010 mg/m3; po tomto období bude platit limit 0,005 mg/m3. Existuje výjimka pro svařování a plazmové řezání nebo podobné pracovní postupy, při nichž vzniká kouř: u nich je limitní hodnota expozice 0,025 mg/m3 na období 5 let po datu provedení a poté bude limit 0,005 mg/m3; prach z tvrdých dřev: na období 5 let po vstupu směrnice v platnost bude platit limitní hodnota expozice na úrovni 3 mg/m3 a poté bude limit 2 mg/m3; respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého: Komise se zavázala, že zhodnotí, zda je nutné v rámci příštího hodnocení provádění dotčené směrnice upravit limitní hodnotu pro respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého; zdravotní dohled: lékař nebo orgán odpovědný za zdravotní dohled nad pracovníky může v rámci členských států uvést, že musí zdravotní dohled pokračovat i po ukončení expozice, a to na dobu, kterou považuje za nezbytnou k zajištění zdraví příslušného pracovníka. Komise již zahájila přípravné práce pro další soubor chemických látek, pro který máme v úmyslu předložit návrh na začátku příštího roku. V lednu 2017 Komise rovněž zahájila širší iniciativu na podporu zdraví a bezpečnosti na pracovišti

 

Vyjednávání revize modrých karet se dostala do další fáze

  • EU pokročila v revizi modrých karet, které umožňují osobám ze třetích zemí pracovat na území Unie

  • Nová směrnice by se měla např. vztahovat také na rodinné příslušníky

Coreper 26. 7. 2017 dosáhl dohody při jednání o návrhu směrnice o podmínkách pro vstup a pobyt vysoce kvalifikovaných pracovníků přicházejících ze třetích zemí (tzv. směrnice o modré kartě). Na základě tohoto mandátu může předsednictví zahájit jednání s EP. Komise v červnu 2016 představila akční plán, jehož cílem je právě podpora integrace příslušníků třetích zemí, návrh na revizi modrých karet a agendu dovedností pro Evropu. Cílem modré karty je přilákat do Evropy vysoce kvalifikované pracovníky. Účelem reformy směrnice o modré kartě je učinit odchod za prací do EU pro vysoce kvalifikované pracovníky ze třetích zemí atraktivnějším. Jejím cílem je rovněž zvýšit mobilitu těchto pracovníků mezi pracovními místy v různých členských státech. Nahradit by měla stávající směrnici o modré kartě, přičemž větší harmonizace podmínek pro vstup a pobyt a zlepšení situace vysoce kvalifikovaných pracovníků by v ní bylo dosaženo, např. prostřednictvím: 1) stanovení inkluzivnějších kritérii pro přijetí, jež zahrnují mimo jiné snížení minimální výše mzdy, které mohou členské státy pro přijetí státních příslušníků třetích zemí zavést, možností pro členské státy použít pravidlo snížené minimální mzdy i u čerstvých absolventů, a rovněž zkrácení minimální délky pracovní smlouvy na šest měsíců; 2) urychlení řízení, zejména zavedením možnosti uplatnit v případě uznaných zaměstnavatelů zjednodušené postupy; 3)zavedení pravidla, že členské státy mohou držitelům modré karty EU umožnit, aby souběžně zahájili i samostatně výdělečnou činnost nebo výdělečnou činnost jinou než jejich hlavní činnost; 4) usnadnění mobility v rámci EU, mimo jiné zkrácením minimální doby oprávněného pobytu v prvním členském státě; 5) rozšíření oblasti působnosti směrnice, aby se vztahovala i na rodinné příslušníky, kteří nejsou občany EU, a v některých případech také na osoby, kterým byla přiznána mezinárodní ochrana.