Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2017

Euroskop, 09.11.2017

Komise žaluje ČR a Lucembursko kvůli volnému pohybu osob, Zaměstananost mladých se zlepšuje, Pilíř sociálních práv byl přijat, Vysílání pracovníků prošlo Radou

  • ČR a Lucembursko čelí žalobě před Soudním dvorem EU

  • Nezaměstnanost mladých se nyní pohybuje na úrovni 16,9 %, což je níže před krizí v roce 2008

  • Nový pilíř sociálních práv čeká na podpis na summitu

  • Dohoda týkající se pravidel pro vysílání pracovníků 

 

Komise žaluje ČR a Lucembursko kvůli volnému pohybu osob

Směrnice o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem (2014/54/EU)

  • ČR a Lucembursko mají problém, protože neoznámily úplné provedení směrnice.

  • Členským státům vypršel termín v květnu 2016.

  • ČR informovala Komisi, že návrh zákona k provedení směrnice je projednáván v EP.

  • Penále by mělo dosahovat výše 6 528 € pro Lucembursko a 33 510,4 € pro ČR.

 
  • Komise 4. 10. 2017 podala k Soudnímu dvoru EU žalobu na ČR a Lucembursko, protože neoznámily úplné provedení směrnice o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem ve svém vnitrostátním právu, a to více než rok po uplynutí lhůty pro její provedení.

Pozadí

V září 2016 Komise zaslala ČR a Lucembursku výzvu a následně v únoru 2017 odůvodněné stanovisko kvůli nesplnění povinnosti. Vnitrostátní orgány Lucemburska informovaly Komisi, že směrnice byla provedena kromě ustanovení týkající se určení subjektu a jeho úkolů; příslušný návrh zákona je projednáván v národním parlamentu. Vnitrostátní orgány ČR informovaly Komisi, že návrh zákona k provedení směrnice je projednáván v parlamentu. Přesto ani jeden ze zmíněných členských států formálně neoznámil úplné provedení, a Komise se proto rozhodla podat na žalobu u Soudního dvora EU.

Klíčové a sporné body

Podle uvedené směrnice musí členské státy určit jeden nebo více subjektů na podporu rovného zacházení, které mobilním pracovníkům EU poskytnou podporu a pomoc při prosazování jejich práv. Směrnice členským státům rovněž ukládá povinnost zajistit přístup k účinné právní ochraně v případě porušení těchto práv a podporovat aktivní dialog se sociálními partnery, nevládními organizacemi a orgány veřejné moci s cílem podpořit zásadu rovného zacházení.

Své právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí měly členské státy uvést v účinnost do 21. 5. 2016. Na základě čl. 260 Smlouvy o fungování EU Komise požádala Soudní dvůr EU, aby uložil denní penále ve výši 6 528 € Lucembursku a ve výši 33 510,4 € ČR, dokud směrnice nebude v jejich vnitrostátním právu plně provedena. Na členské státy, které neoznámily prováděcí opatření, se Komise zaměřuje přednostně.

Odkazy

 

Krátce...

 

Zaměstnanost mladých se zlepšuje

  • V EU zaměstnáno 235 mil. lidí, což je nejvyšší dosud zaznamenaná úroveň.

  • Nezaměstnanost mladých se nyní pohybuje na úrovni 16,9 %.

Komise 5. 10. 2017 informovala o stavu zaměstnanosti v EU. Podle nového čtvrtletního průzkumu zaměstnanost v EU roste, a to téměř ve všech členských státech. V porovnání se stejným obdobím v roce 2016 zaměstnanost ve druhém čtvrtletí roku 2017 vzrostla o 1,5 % v EU a o 1,6 % v eurozóně. V porovnání s loňským rokem přibylo letos v EU 3,5 mil. pracovních míst (2,4 mil. v eurozóně). Celkově je v EU zaměstnáno 235 mil. lidí, což je nejvyšší dosud zaznamenaná úroveň. Nárůst zaměstnanosti v EU za poslední 4 roky je pozitivní zejména pro mladší generaci, které mívá problémy s horším uplatněním na trhu práce. Nezaměstnanost mladých se nyní pohybuje na úrovni 16,9 %, což je níže než před krizí v roce 2008. Přezkum dále potvrdil pokračující růst hospodářství ve všech členských státech – s 2,4% růstem v EU (a 2,3% růstem v eurozóně) za minulý rok. Zpráva shrnuje, že: míra nezaměstnanosti v EU a v eurozóně od poloviny roku 2013 téměř ve všech členských státech stabilně klesá. V srpnu 2017 klesla na 7,6 % v EU a 9,1 % v eurozóně, což v obou případech znamená roční snížení o 0,9 p. b. Míra zaznamenaná v srpnu 2017 byla nejnižší v EU od listopadu 2008. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti, která již 3 roky klesá, se snížila o dalších 0,5 p. b. během 1 roku předcházejícího 1. čtvrtletí 2017. Téměř ve všech členských státech dlouhodobá nezaměstnanost klesá. Ale podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti je stále vysoký, přibližně 45 %. Počet zaměstnanců se smlouvou na dobu neurčitou během 1 roku předcházejícího 1. čtvrtletí 2017 vzrostl o 1,4 %. Odpovídá to nárůstu počtu zaměstnanců o 2,2 mil., což je 4krát více než nárůst počtu pracovních smluv na dobu určitou (500 tis., 1,5 % roční míra růstu).

 

Pilíř sociálních práv byl přijat

  • Jednomyslná shoda na pilíři sociálních práv

  • Vyhlášení by mělo být podepsáno během summitu v Göteborgu v listopadu 2017.

Rada pro zaměstnanost a sociální politiku se 23. 10. 2017 jednomyslně dohodla na znění vyhlášení evropského pilíře sociálních práv a tím dala zmocnění k jeho podpisu jménem členských států na summitu v Göteborgu. Pilíř je politickým závazkem a představuje vodítko pro členské státy a orgány EU. Prostřednictvím pilíře by se mělo posílit sociální acquis a poskytování účinnějších práv občanům. Je zaměřen na zaměstnanost a sociální aspekty a přizpůsobení evropského sociálního modelu výzvám 21. století. První návrh pilíře byl představen v březnu 2016. Poté následovaly konzultace s členskými státy, orgány EU, sociálními partnery, občanskou společností a občany. V dubnu 2017 předložila Komise konečné znění.  Cílem pilíře je přispívat k pokroku v sociální oblasti podporou spravedlivých a dobře fungujících trhů práce a systémů sociálního zabezpečení. Pilíř stanovuje 20 zásad a práv rozdělených do 3 kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; dynamické trhy práce a spravedlivé pracovní podmínky; veřejná podpora / sociální ochrana a začleňování (více v příspěvku „V EU vzniká evropský pilíř sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2017). Komise chce rozšířit oblast působnosti stávající směrnice o pracovních smlouvách (tzv. směrnice č. 533/91 o písemném prohlášení) a rozšířit ji na nové formy zaměstnání, jako jsou pracovníci na vyžádání, pracovníci na základě poukazu a pracovníci platforem tak, aby nikdo nebyl opomenut. Stávající pravidla by měla být rovněž modernizována s ohledem na vývoj na trhu práce v posledních desetiletích. Mezi orgány EU panuje o společném návrhu shoda, vyhlášení by mělo být podepsáno během summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu v Göteborgu dne 17. 11. 2017.

 

Vysílání pracovníků prošlo Radou

  • Vyslaní pracovníci mají mít stejná pravidla odměňování.

  • EU se snaží o zvyšování bezpečnostních kontrol.

Rada 24. 10. 2017 dosáhla obecné dohody ohledně návrhu Komise revidovat pravidla pro vysílání pracovníků. Komise formální návrh na změnu směrnice o vysílání pracovníků z roku 1996 předložila v březnu 2016. Návrh vychází ze zásady „stejná odměna za stejnou práci na stejném místě“ a stanovuje, že vyslaní pracovníci mají mít stejná pravidla odměňování a mají se na ně vztahovat stejné pracovní podmínky jako na místní pracovní síly. Návrh doplňuje směrnici o prosazování předpisů v oblasti vysílání pracovníků z roku 2014, kterou se zavádějí nové nástroje pro boj proti podvodům a zneužití a zlepšení správní spolupráce mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za vysílání pracovníků. Komise v červenci 2016 přijala sdělení týkající se přezkumu návrhu revidované směrnice o vysílání pracovníků v rámci kontrolního mechanismu národních parlamentů. Tento mechanismus byl zahájen v květnu 2016 několika parlamenty členských států, které se proti revizi ohradily. Komise po posouzení došla k závěru, že uvedený návrh revidované směrnice není v rozporu se zásadou subsidiarity (více v příspěvku „Úprava vysílání pracovníků není dle Komise v rozporu se zásadou subsidiarity“, Zaměstnanost a sociální věci v červenci 2016).