Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zaměstnanost a sociální věci v únoru 2018

Euroskop, 09.03.2018

Komise předpokládá pokračující stabilní růst ekonomiky EU, rostě i zaměstnanost v EU, EU se připojí k mezinárodní smlouvě na podporu nevidomých

  • Evropská ekonomika by podle prognózy měla růst i v následujícím roce. Zaměstnanost v EU se nadále zvyšuje.

  • EU chce více pomáhat zrakově postiženým 

 

Komise předpokládá pokračující stabilní růst ekonomiky EU, rostě i zaměstnanost v EU

  • Ekonomika EU překonává očekávání a i v příštím roce by měla silně růst.

  • Ekonomický růst je příležitostí k provádění strukturálních reforem a odpovědné fiskální politiky.

  • Ve srovnání s rokem 2016 zaměstnanost v EU vzrostla o 1,7 %.

  • Míra zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let v EU posledních 3 roky soustavně roste.

  • Nejvyšší nárůst produktivity práce byl zaznamenán v Lotyšsku, Litvě, Polsku a Rumunsku.

  • Takřka všechny členské státy zaznamenaly růst příjmů domácností.

  • Komise 7. 2. 2018 zveřejnila svou zimní hospodářkou prognózu na rok 2018. Současně Komise 12. 2. 2018 vydala čtvrtletní přezkum zaměstnanosti a sociálního rozvoje v Evropě. Z dat vyplývá, že byl ve 3. čtvrtletí 2017 zaznamenán nad očekávání silný růst zaměstnanosti v EU, přičemž míra nezaměstnanosti se dále snížila.

 Pozadí

Od letošního roku začala Komise vydávat dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě průběžné prognózy (zimní a letní) namísto tří souhrnných prognóz ze zimy, jara a podzimu, které vypracovává od roku 2012. Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace na stávající rok a roky následující pro všechny členské státy a eurozónu, jakož i souhrnné ukazatele pro EU. Prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů o směnných kurzech, úrokových sazbách a cenách komodit s datem uzávěrky 26. 1. 2018. Všechny ostatní vstupní data zahrnují období až do 30. 1. 2018.

Čtvrtletní přezkum zaměstnanosti a sociálního rozvoje v Evropě pravidelně nabízí přehled vývoje v sociální oblasti a na trhu práce v EU. Sleduje krátkodobé změny v HDP a tendence v oblasti zaměstnanosti.

V listopadu 2017 EP, Rada a Komise vyhlásily evropský pilíř sociálních práv, který stanovuje 20 hlavních zásad a práv na podporu „spravedlivého a dobře fungujícího trhu práce a systému sociálního zabezpečení“ (více v příspěvku „V EU vzniká evropský pilíř sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2017). Komise postupně přispívá k tomu, aby se pilíř proměnil v konkrétní kroky, např. prostřednictvím iniciativy pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životemnávrhu směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU či připravovaného balíčku předpisů v oblasti sociální spravedlnosti (více v příspěvku „EU chce lepší pracovní podmínky pro zaměstnance“, Zaměstnanost a sociální věci v prosinci 2017).

Klíčovým nástrojem pro řízení procesu ekonomického a sociálního sbližování je každý rok evropský semestr. Počínaje cyklem 2017/2018 byly zásady a priority pilíře sladěny se všemi hlavními dokumenty semestru. Konkrétně návrh společné zprávy o zaměstnanosti zahrnuje nový srovnávací přehled sociálních ukazatelů pro sledování výkonnosti v hlavních oblastech, na něž se vztahuje pilíř, jako např. míra předčasného ukončení školní docházky, míra nezaměstnanosti mladých lidí nebo dopad sociálních transferů na zmírňování chudoby.

Klíčové a sporné body

Tempo růstu eurozóny i celé EU v roce 2017 předčilo očekávání. Ekonomika jak eurozóny, tak EU podle odhadů za rok 2017 vzrostla o 2,4 %, nejrychleji za poslední dekádu. Stejný trend se má v obou případech udržet i v příštích letech, v roce 2018 se očekává růst 2,3 %, v roce 2019 pak 2,0 %. Důvodem je jednak dynamičtější cyklický růst v Evropě, kde se zlepšuje situace na pracovních trzích a vládne obzvláště dobrá ekonomická nálada, jednak oproti očekávání výraznější oživení ekonomické aktivity a obchodu ve světě. Investicím v časovém horizontu prognózy pomůže silná poptávka, vysoká míra využití kapacit a příznivé podmínky financování.

Jádrová inflace, která nezahrnuje pohyblivé ceny energií a nezpracovaných potravin, by měla zůstat mírná, neboť stagnace pracovního trhu ustupuje jen pozvolna a tlak na růst mezd je stále omezený. Celkovou inflaci budou nadále značně ovlivňovat ceny energií, přičemž podle prognóz bude lehce stoupat. V eurozóně dosáhla inflace v roce 2017 1,5 %. V roce 2018 by se měla udržet na stejné úrovni a v roce 2019 pak vzrůst na 1,6 %.

V krátkodobém horizontu by ekonomický růst mohl překonat očekávání, na což poukazuje velmi dobrá ekonomická nálada. Ve střednědobém horizontu by vysoké globální ceny aktiv mohlo ohrozit přehodnocení rizik a základních ekonomických veličin. Riziko horšího než předpokládaného růstu v důsledku nejistého výsledku jednání o Brexitu zůstává a stejně tak rizika spojená s geopolitickým napětím a posunem k protekcionistickým a dovnitř obráceným politikám.

Růst reálného HDP ČR v roce 2017 překročil potenciál zejména díky rostoucí soukromé spotřebě a investicím, ale s pnutím na trhu práce. Růst v letech 2018 a 2019 bude pravděpodobně mírnější na úrovni 3,2 %, resp. 2,9 %.

V otázce zaměstnanosti ve srovnání s rokem 2016 došlo k jejímu nárůstu v EU o 1,7 %. To znamená, že práci mají nyní nově další 4 mil. lidí, z toho 2,7 mil. v eurozóně. Počet zaměstnanců se smlouvou na dobu neurčitou vzrostl ve 3. čtvrtletí 2017 meziročně o 2,8 mil., přičemž toto zvýšení je 3krát vyšší než růst počtu smluv na dobu určitou (900 tis.). Počet pracovníků s plným úvazkem se zvýšil o zhruba 3 mil. na 181 mil., zatímco počet pracovníků s částečným úvazkem vzrostl o přibližně 300 tis. na 42,7 mil.

Míra zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let v EU poslední 3 roky soustavně roste a ve 3. čtvrtletí roku 2017 dosáhla historicky nejvyšší úrovně 72,3 %. Nicméně mezi členskými státy přetrvávají velké rozdíly. Míra zaměstnanosti na vnitrostátní úrovni se pohybovala od 58 % v Řecku do 82 % ve Švédsku.

  • Zpráva rovněž ukazuje, že nezaměstnanost v EU se stabilním tempem blíží k úrovni, které dosahovala před krizí. Od svého maxima v dubnu 2013 se počet nezaměstnaných snížil o přibližně 8,6 mil. lidí a v prosinci 2017 zůstal pod úrovní 18 mil., což je nejméně od listopadu 2008.

Míra zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let v EU poslední 3 roky soustavně roste a ve 3. čtvrtletí roku 2017 dosáhla historicky nejvyšší úrovně 72,3 %. Nicméně mezi členskými státy přetrvávají velké rozdíly. Míra zaměstnanosti na vnitrostátní úrovni se pohybovala od 58 % v Řecku do 82 % ve Švédsku.

  • Zpráva rovněž ukazuje, že nezaměstnanost v EU se stabilním tempem blíží k úrovni, které dosahovala před krizí. Od svého maxima v dubnu 2013 se počet nezaměstnaných snížil o přibližně 8,6 mil. lidí a v prosinci 2017 zůstal pod úrovní 18 mil., což je nejméně od listopadu 2008.

Dle zprávy se ve srovnání s 3. čtvrtletím roku 2016 produktivita práce v EU zlepšila o 0,8 %. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Lotyšsku, Litvě, Polsku a Rumunsku (meziročně o více než 3 %). Finanční situace domácností v EU se i nadále zlepšovala meziročním tempem růstu přibližně 1,5 %, což bylo způsobeno především růstem příjmů z pracovní činnosti. Téměř všechny členské státy zaznamenaly i meziročně do 1. poloviny roku 2017 růst příjmů domácností. V několika zemích (v Chorvatsku, Řecku, Itálii, Portugalsku a Španělsku a v Nizozemsku) je hrubý disponibilní příjem domácností stále pod úrovní roku 2008.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude situaci ekonomiky EU včetně pracovního trhu trhu nadále pravidelně hodnotit.

Odkazy

 

Krátce...

 

EU se připojí k mezinárodní smlouvě na podporu nevidomých

  • Mezinárodní dohoda by měla zajistit snadnější přístup k literárním dílům pro nevidomé.

  • Cílem je zavést soubor mezinárodních pravidel, která by omezila autorská práva.

Rada 15. 2. 2018 přijala rozhodnutí, kterým se schvaluje uzavření Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu k vydaným dílům pro osoby nevidomé, zrakově postižené nebo s jinou poruchou čtení. Marrákešská smlouva má za cíl zavést soubor mezinárodních pravidel, která by měla zajistit omezení autorských práv nebo výjimky z těchto práv ve prospěch osob nevidomých nebo zrakově postižených. Důvodem jsou překážky, které mají zrakově postižené při přístupu ke knihám. Dohoda by měla konkrétně umožnit přeshraniční výměnu výtisků vydaných děl vyrobených v přístupném formátu. Prostřednictvím dohody došlo na mezinárodní úrovni k dohodě o potřebě zvýšit počet děl a jiných předmětů chráněných autorským právem, které jsou k dispozici v přístupných formátech, jako je Braillovo písmo, audioknihy nebo zvětšené písmo. V září 2017 přijala Rada prováděcí právní předpisy s cílem zavést do práva EU v souladu s Marrákešskou smlouvou novou povinnou výjimku z autorských práv. Rozhodnutí Rady umožňuje, aby EU v létě 2018 Marrákešskou smlouvu ratifikovala.