Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2020

Euroskop, 10.12.2020

EU chce rozšiřovat dovednosti a rekvalifikace pracovníků, Komise představila první strategii pro rovnost LGBTIQ, Komise předložila Akční plán pro rovnost žen a mužů, EU podnikla další pokrok v rámci nástroje SURE

  • EU představila Pakt pro dovedností

  • Komise zveřejnila první strategii týkající se osob LGBTIQ

  • Komise vydala v rámci nástroje EU SURE sociální dluhopis

 

EU chce rozšiřovat dovednosti a rekvalifikace pracovníků

  • Dovednosti jsou zásadní pro to, aby se EU dostala z koronavirové pandemie a zvládla digitální a ekologickou transformaci. 
  • Velké i malé podniky potřebují kvalifikované lidi, aby mohly pracovat na inovacích.
  • Pakt podporuje to, aby měly investice do zlepšování stávajících dovedností (rekvalifikací) co největší účinek.
  • Většina zaměstnavatelů si uvědomuje, že investice do dovedností jsou klíčovým prvkem.

Pact for Skills

  • Komise 10. 11. 2020 představila pakt pro dovednosti, který je ústředním prvkem evropské agendy dovedností. Oznámila také první evropská dovednostní partnerství v klíčových průmyslových odvětvích – automobilovém průmyslu, mikroelektronice a leteckém, kosmickém a obranném průmyslu.

Pozadí

V současné době se v EU prohlubuje nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, a mnoha lidem tak hrozí nezaměstnanost. Z těchto důvodů začala EU připravovat agendu dovedností. 

Pakt pro dovednosti je jednou ze stěžejních iniciativ v rámci evropské agendy dovedností (více v příspěvku “Komise představila Evropskou agendu dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost”, Zaměstnanost a sociální věci v červenci 2020). Nová evropská průmyslová strategie uznala význam dovedností pro souběžnou ekologickou a digitální transformaci a příležitosti, které mohou pro lidi představovat. Průběžná změna kvalifikace má být hlavní součástí sociálně tržního hospodářství  (více v příspěvku “Komise představila novou průmyslovou strategii pro „celosvětově konkurenceschopnou, ekologickou a digitální Evropu“, Vnitřní trh v březnu 2020).

Klíčové a sporné body

Hlavním cílem paktu je mobilizovat zdroje a motivovat všechny příslušné zúčastněné strany, aby učinily skutečné kroky k rozšiřování dovedností a rekvalifikaci pracovníků, a to spojením úsilí a vytvářením partnerství na podporu zelené a digitální transformace, jakož i místních a regionálních strategií růstu.

Pakt pro dovednosti podporuje společné úsilí o to, aby měly investice do zlepšování (rozšiřování) stávajících dovedností a do výcviku v nových dovednostech (rekvalifikací) co největší účinek. EU v rámci paktu vyzývá průmyslové podniky, zaměstnavatele, sociální partnery, obchodní komory, veřejné orgány, poskytovatele vzdělávání a odborné přípravy a agentury práce, aby spolupracovali a jasně se zavázali investovat do odborné přípravy.

Zároveň byla oznámena i 1. evropská dovednostní partnerství v klíčových průmyslových ekosystémech, přičemž další budou následovat v nadcházejících měsících:

  • Automobilový průmysl: cíl každoročně zvýšit kvalifikaci 5 % pracovní síly by vedl k tomu, že v celém ekosystému by získalo vyšší kvalifikaci přibližně 700 tis. lidí, což počínaje regionálními pilotními projekty představuje potenciální celkové soukromé a veřejné investice ve výši 7 mld. €.

  • Mikroelektronika: iniciativy podporující cíle partnerství představují celkové veřejné a soukromé investice ve výši 2 mld. € a poskytly by příležitosti pro rozšíření dovedností a rekvalifikaci více než 250 tis. pracovníků a studentů (2021–2025) v evropských klastrech v odvětví elektroniky.

  • Letecký, kosmický a obranný průmysl: cílem je rozšířit dovednosti každoročně přibližně 6 % pracovní síly, tedy 200 tis. lidí, a rekvalifikovat 300 tis. lidí tak, aby mohli do ekosystému vstoupit, což představuje veřejné a soukromé investice ve výši 1 mld. € v příštích 10 letech.

Komise má rovněž prostřednictvím jednotného vstupního místa na úrovni EU poskytovat informace a pokyny k financování z EU a o programech rozvoje dovedností.

Předpokládaný další vývoj

EU se bude snažit přesvědčit členské státy a zástupce zaměstnavatelů, aby naplňovali pakt pro dovednosti.

Odkazy


Komise představila první strategii pro rovnost LGBTIQ

  • Za mnoho oblastí politiky spojených se zlepšováním situace v oblasti rovnosti LGBTIQ osob odpovídají členské státy.
  • EU hraje důležitou úlohu při poskytování politického vedení, koordinaci opatření členských států, sledování provádění a pokroku.
  • Strategie vyzývá ty členské státy, které nemají vnitrostátní strategii pro rovnost LGBTIQ osob, aby takovou strategii přijaly.
  • Strategie se zabývá nerovnostmi a problémy, s nimiž se LGBTIQ osoby potýkají, a stanoví na příštích 5 let řadu cílených, např. právních či finančních opatření.

Communication from the commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social committee and the Committee of the Regions Union of Equality: LGBTIQ Equality Strategy 2020-2025 (COM(2020)698)

  • Komise 12. 11. 2020 představila strategii EU pro rovnost leseb, gayů, bisexuálních, trans, nebinárních, intersexuálních a queer (LGBTIQ) osob, jak avizovala předsedkyně Komise ve svém projevu o stavu Unie v roce 2020.

Pozadí

I když se v EU v posledních letech v oblasti rovnosti LGBTIQ osob pokročilo, diskriminace vůči těmto osobám stále existuje: diskriminováno se cítí 43 % z nich. Z těchto důvodů Komise předložila první strategii týkající se těchto osob. Strategie se zabývá nerovnostmi a problémy, s nimiž se LGBTIQ osoby potýkají, a stanoví na příštích 5 let řadu cílených, např. právních či finančních opatření.

Podle Agentury pro základní práva se v roce 2019 cítilo diskriminováno 43 % LGBT osob oproti 37 % v roce 2012. Kvůli krizi COVID-19 jsou nejzranitelnější skupiny vystaveny novým tlakům a LGBTIQ osoby nejsou výjimkou.

Strategie vychází ze seznamu opatření na podporu rovnosti LGBTI osob. Navazuje na další strategické rámce a strategie Komise včetně nedávno přijatého akčního plánu EU proti rasismu na období 2020–2025, strategie v oblasti práv obětí a strategie pro rovnost žen a mužů.

Klíčové a sporné body

Strategie vyzývá ty členské státy, které nemají vnitrostátní strategii pro rovnost LGBTIQ osob, aby takovou strategii přijaly a řešily v ní specifické potřeby, jež LGBTIQ osoby v oblasti rovnosti ve své zemi mají.

Strategie stavuje opatření kolem 4 hlavních pilířů, které se zaměřují na: boj proti diskriminaci, zajištění bezpečnosti, budování inkluzivních společností a vedoucí roli při prosazování rovnosti LGBTIQ osob po celém světě. Mezi klíčová opatření nastíněná ve strategii patří:

  • Boj proti diskriminaci: klíčovou úlohu při prosazování rovnosti LGBTIQ osob sehrává právní ochrana před diskriminací. Komise vyhodnotí situaci zejména v oblasti zaměstnanosti. Do roku 2022 má být zveřejněna zpráva o uplatňování směrnice č 78/2000 o rovnosti v zaměstnání. V návaznosti na tuto zprávu Komise předloží právní předpisy týkající se zejména posílení úlohy orgánů pro rovné zacházení. Komise rovněž předloží regulační rámec, který bude konkrétně řešit riziko předpojatosti a diskriminace spjaté se systémy umělé inteligence.

  • Zajištění bezpečnosti: LGBTIQ osoby jsou v neúměrné míře oběťmi trestných činů z nenávisti, nenávistných projevů a násilí. Závažným problémem pak nadále zůstává nedostatečné oznamování trestných činů z nenávisti. Za účelem harmonizace ochrany před trestnými činy z nenávisti a nenávistnými projevy zaměřenými proti LGBTIQ osobám Komise by měla v roce 2021 předložit iniciativu s cílem rozšířit seznam „trestných činů v rámci EU“ o trestné činy z nenávisti a nenávistné projevy zaměřené mimo jiné na LGBTIQ osoby. Kromě toho nabídne Komise možnost financovat iniciativy zacílené na boj proti trestným činům z nenávisti, projevům nenávisti a násilí vůči LGBTIQ osobám.

  • Ochrana práv duhových rodin: překročí-li duhové rodiny vnitřní hranice EU, může se stát, že kvůli rozdílům v právních předpisech jednotlivých členských států nebudou uznány jejich rodinné vztahy. Komise má předložit legislativní iniciativu týkající se vzájemného uznávání rodičovství a prozkoumá možná opatření na podporu vzájemného uznávání partnerství osob stejného pohlaví mezi členskými státy.

  • Rovnost LGBTIQ osob ve světě: v různých částech světa se LGBTIQ osoby potýkají s vážným porušováním a zneužíváním práv. Komise má podporovat opatření pro rovnost LGBTIQ osob v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, nástroje předvstupní pomoci a Azylového a migračního fondu.

Předpokládaný další vývoj

Komise má pravidelně sledovat provádění opatření uvedených ve strategii a v roce 2023 předloží přezkum v polovině období.

Odkazy


Komise předložila Akční plán pro rovnost žen a mužů

  • Míra chudoby žen by mohla vzrůst až o 9,1 %.

  • Akční plán odráží cíle strategie EU pro rovnost žen a mužů

  • Plán činí z podpory genderové rovnosti prioritu v rámci všech vnějších politik a činností

  • Plán GAP III vyzývá k vytvoření společného přístupu všech evropských aktérů.

Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě - Akční plán EU pro rovnost mužů a žen (GAP) III – Ambiciózní agenda pro genderovou  rovnost a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU (JOIN(2020)17)

  • EU 25. 11. 2020 zveřejnila plány na podporu rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen v rámci veškeré vnější činnosti EU.

Pozadí

I když bylo při prosazování práv žen a dívek dosaženo pokroku, na světě není ani jedna země, která by spěla k dosažení genderové rovnosti a posílení postavení všech žen a dívek do roku 2030. Ženy a dívky jsou navíc neúměrně postiženy zdravotními a sociálně-ekonomickými dopady koronavirové krize. Například z důvodu vyššího podílu žen v neformálních pracovních činnostech a ve zranitelných odvětvích je míra nárůstu jejich nezaměstnanosti 1,8krát vyšší než u mužů. Míra chudoby žen by mohla vzrůst až o 9,1 %.

Nový akční plán EU pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU na období 2021–2025 (GAP III) si klade za cíl urychlit pokrok v této oblasti a zachovat to, čeho již bylo na poli genderové rovnosti dosaženo během 25 let od přijetí Pekingské deklarace a její akční platformy.

Akční plán odráží cíle strategie EU pro rovnost žen a mužů, což je první strategie Komise v oblasti rovnosti, která plní závazky předsedkyně Komise přijaté v jejích politických směrech.

Klíčové a sporné body

Akční plán GAP III poskytuje EU politický rámec s 5 pilíři činnosti a jeho cílem je urychlit pokrok při plnění mezinárodních závazků a budování takového světa, v němž má každý prostor se rozvíjet. Tento plán činí z podpory genderové rovnosti prioritu v rámci všech vnějších politik a činností; navrhuje možnosti spolupráce se zúčastněnými subjekty na vnitrostátní, regionální a vícestranné úrovni; posiluje opatření ve strategických tematických oblastech; vyzývá orgány a instituce, aby šly příkladem, a zajišťuje transparentnost výsledků.

Pilíře činnosti:

(1) 85 % všech nových činností v rámci vnějších vztahů má přispívat k dosažení genderové rovnosti a posílení postavení žen do roku 2025. Plán GAP III zavádí přísná pravidla pro prosazování genderového hlediska ve všech odvětvích a příslušné monitorování. Veškerá vnější pomoc poskytovaná napříč všemi odvětvími včetně infrastruktury, digitálních technologií, energetiky, zemědělství, kombinovaných fondů atd. by měla zahrnovat genderové hledisko a podporovat rovnost žen a mužů.

(2) Plán GAP III vyzývá k vytvoření společného přístupu všech evropských aktérů na úrovni jednotlivých zemí a k zaměření se na vybrané strategické otázky. 

(3) GAP III vyzývá k urychlení pokroku se zaměřením na klíčové tematické oblasti zapojení, jež zahrnují jednak boj proti genderově podmíněnému násilí, jednak posílení ekonomického, společenského a politického postavení žen a dívek. Obnovený důraz klade na všeobecný přístup ke zdravotní péči, sexuální a reprodukční zdraví a práva, genderovou rovnost ve vzdělávání či podporu rovné účasti a vedení. 

(4) Akční plán vyzývá EU, aby šla příkladem, mimo jiné zavedením genderově citlivého a genderově vyváženého vedení na vrcholné politické a řídící úrovni.

(5) Plán GAP III zaujímá nový přístup k monitorování, hodnocení a získávání poznatků s větším důrazem na měření výsledků. EU plánuje zavést kvantitativní, kvalitativní a inkluzivní systém monitorování. Každoroční pokrok při provádění plánu GAP III bude sledovat Komise ve spolupráci s ESVČ.

Hlavním cílem nového akčního plánu je přispět k posílení postavení žen, dívek a mladých lidí, aby mohli plně využívat svých práv a zvýšit svou účast na politickém, hospodářském, společenském a kulturním životě. Plán GAP III výrazně podporuje účast a vedoucí úlohu dívek a žen, například prostřednictvím programů v oblasti správy věcí veřejných a reforem veřejné správy.

Předpokládaný další vývoj

Akční plán bude projednán v Radě a v EP. 

Odkazy

 

Krátce…

 

EU podnikla další pokrok v rámci nástroje SURE

  • Dluhopisy, které EU vydává v rámci nástroje SURE, nesou označení „sociální dluhopisy“.
  • To má dát investorům jistotu, že mobilizované finanční prostředky budou sloužit skutečně sociálnímu cíli

Komise 25. 11. 2020 vydala v rámci nástroje EU SURE sociální dluhopis v hodnotě 8,5 mld. € na pomoc při ochraně a zachování pracovních míst. Jedná se o 3. emisi dluhopisů v rámci programu (více v příspěvku “Pomoc z nástroje SURE byla schválena Radou”, Zaměstnanost a sociální věci v září 2020). Tvoří ji jediná tranše splatná v červenci 2035. Mezi investory byl o tento nástroj s vysokým ratingem zájem a dluhopis byl více než 13krát nadobjednán. To se promítlo do příznivých cenových podmínek. Členské státy tak obdrží úvěry na vyšší částky, než budou muset splatit. Tento 15letý sociální dluhopis se na kapitálových trzích dočkal velice příznivého přijetí: objednávky byly v porovnání s referenčními emisemi v jediné tranši nejvyšší v historii a jedná se o doposud největší emisi s 15letou splatností vydanou nadnárodním emitentem. Dluhopis byl oceněn se záporným výnosem –0,102 %. To znamená, že za každých 102 €, které členské státy obdrží, splatí pouze 100 €. Výhodná záporná úroková sazba se tedy přímo přenáší na členské státy, jimž se poskytují úvěry metodou „back-to-back“. Při této transakci podpořily Komisi (jako společní hlavní upisovatelé) banky Citigroup, HSBC, J. P. Morgan, LBBW a Société Générale. Po vyplacení prostředků získaných z tohoto dluhopisu dosáhne částka, kterou členské státy EU v období od konce října do konce listopadu obdržely, celkem 40 mld. € ze 3 transakcí. Další emise v rámci programu EU SURE bude Komise realizovat v roce 2021, a to až do maximální stanovené výše 100 mld. €. V roce 2021 má Komise rovněž zahájit půjčování v rámci dočasného nástroje na podporu oživení Next Generation EU ve výši 750 mld. €. Jeho cílem je pomoci vytvořit ekologičtější, digitálnější a odolnější Evropu.