Zemědělství a rybolov v červnu 2012

11.07.2012
Euroskop

Rada ministrů zemědělství se opět zabývala reformou SZP, Rada se zabývala ochranou a pohodou zvířat

Rada ministrů zemědělství se opět zabývala reformou SZP

Press Release. 3176th Council meeting. Agriculture and Fisheries, Luxembourg, 18 June 2012 (11179/12)

Na zasedání Rady 18.-19. 6. 2012 byla po debatách věnovaných přímým platbám a „ozelenění SZP jednání věnována další významné kapitole týkající se reformy SZP po roce 2013: politice rozvoje venkova.

Dánské předsednictví se rozloučilo s předsednickou agendou v rámci SZP prezentací zprávy o dosavadním pokroku jednání o reformě SZP.

Pozadí

V dubnu 2012 se jednání Rady věnovala návrhům, které se v rámci reformního balíku pro oblast SZP po roce 2013, zveřejněného v říjnu 2011, týkaly budoucnosti přímých plateb. Byla diskutována např. otázka zastropování přímých plateb na základě velikosti podniku, která je kontroverzní z hlediska ČR. ČR na základě strukturálních charakteristik svého zemědělského sektoru zastropování nadále odmítá (spolu s ČR zastává podobné stanovisko např. i Německo, Velká Británie, Švédsko, SR či Dánsko), opatření spojená se zastropováním podle stanoviska české delegace rovněž nadměrně zvyšují administrativní zátěž.

Vedle problematiky zastropování přímých plateb byly na dubnovém jednání Rady diskutovány i další otázky. Jednalo se např. o navrhovaný nový systém přímých podpor mladých farmářů či oblastí LFA (otázka, zda tyto podpory mají být dobrovolné, nebo mají být státy povinny je v rámci své národní obálky poskytovat). Další diskutovanou otázkou bylo, zda mají být drobní zemědělci osvobozeni od dodržování nových podmínek „ozelenění SZP, případně částečně i od dodržování norem cross-compliance.

Z hlediska ČR byla důležitou také debata o vyjasnění definice „aktivního zemědělce, který má být podle nových návrhů jako jediný oprávněn k zisku přímých plateb. V neposlední řadě byla diskutována i otázka konvergence a sbližování úrovně přímých plateb mezi regiony a členskými státy (více v příspěvku „Rada jednala o budoucnosti přímých plateb).

Další kolo jednání v Radě o reformě SZP se konalo v květnu 2012. Tématem bylo ozelenění SZP a opět byla diskutována i otázka, kteří zemědělci mohou být vyjmuti z povinnosti dodržování nových podmínek. Zda se tato „výsada má týkat pouze ekologicky hospodařících či drobných zemědělců, anebo se má týkat také půdy obhospodařované a dotované v rámci agroenvironmentálních opatření (stávající osa II. fondu EAFRD) či půdy, na kterou se vztahuje ekologická certifikace udělovaná na úrovni států.

Členské státy v rámci květnového jednání prezentovaly své postoje k navrhovaným opatřením EK, jako je požadavek pěstování min. 3 druhů plodin na orné půdě způsobilé k získávání základní platby. Vyjadřovaly se ke kontroverznímu požadavku na vynětí 7 % ha z produkce pro ekologické účely i k sankcím, které mají postihovat zemědělce v případě nedodržování požadavků na ozelenění SZP (více v příspěvku „Rada jednala o „ozelenění SZP).

Klíčové body a stav projednávání

Na zasedání Rady 18.-19. 6. 2012 přišlo na řadu jednak téma budoucnosti politiky rozvoje venkova po roce 2013, jednak prezentace zprávy dánského předsednictví o dosavadním průběhu jednání o reformě SZP.

V oblasti nových priorit politiky rozvoje venkova EK navrhuje zachovat dosavadní fond EAFRD, jeho 4 osy ovšem navrhuje nahradit 6 novými prioritními oblastmi. Tyto nové priority zahrnují: podporu přenosu znalostí v zemědělství a lesnictví; zvyšování konkurenceschopnosti všech typů zemědělského hospodaření; podporu potravinářského řetězce a jeho organizace a též krizového řízení v zemědělství; zachovávání a další rozvoj ekosystémů, které souvisejí se zemědělstvím a lesnictvím; podporu přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v zemědělství, potravinářství a lesnictví; zvyšování potenciálu pracovních míst na venkově a rozvoj venkovských oblastí. V rámci těchto priorit se počítá s dílčími podprogramy (jako je např. další podpora pro mladé farmáře, pro malé farmy, pro zemědělství v horských oblastech, ekologické zemědělství atd.). Důležitou otázkou je vytvoření „společného strategického rámce, který má sloužit ke koordinaci strukturálních fondů. Fond EAFRD má být do tohoto společného rámce zahrnut spolu s fondy ERDF, ESF, EAFRD, EMFF a Kohezním fondem, podpora z těchto fondů má být tedy do určité míry vzájemně provázána a také novým způsobem podmíněna, což nevyvolává jen souhlasné reakce.

V rámci červnového jednání Rady ministři členských zemí nalezli konsensus ohledně toho, že tzv. druhý pilíř SZP (politika rozvoje venkova) by měl přispívat k ochraně životního prostředí, biologické rozmanitosti a k řešení problémů s klimatickými změnami. Neshodli se ale na tom, jaké minimální finanční prostředky z fondu EAFRD by měly členské státy vynaložit právě na tyto programy. EK prozatím orientačně navrhuje minimální hranici 25 %, některé členské státy přitom požadují, aby hranice zůstala orientační (Španělsko, SR či Polsko), některé státy požadují, aby hranice byla povinná, a jiné dokonce žádají její zvýšení až na 50 % (např. Švédsko, ale i Velká Británie). Navrhují zahrnout do těchto opatření i podporu oblastí Natura 2000, oblastí spadajících pod ochranu na základě rámcové směrnice o vodě či opatření týkající se zalesňování. Není přitom zcela jasné, jaká má být výše spolufinancování těchto jednotlivých opatření.

Druhým důležitým tématem jednání Rady spojeným s reformou SZP byla zpráva dánského předsednictví o dosavadním průběhu jednání o reformě SZP. Zpráva měla shrnovat dosavadní pokroky v jednání i dosud nevyřešené body, které musí být předmětem další debaty. Podle očekávání k důležitým a stále nevyřešeným tématům patří zastropování přímých plateb, konvergence a sbližování přímých plateb napříč regiony a členskými státy EU a požadavky na „ozelenění SZP.

Pozice ČR

Pokud jde o stanovisko ČR k debatě, která probíhala o nových prioritách politiky rozvoje venkova, zástupci Ministerstva zemědělství ČR podle tiskové zprávy hájí pozici, dle níž by se v případě zavedení povinného podílu na financování opatření k ochraně životního prostředí měl každý členský stát podílet podle svých specifických podmínek.

Pokud jde o prezentaci zprávy dánského předsednictví, ČR považuje vedle zastropování a ozelenění za stále otevřená témata také definici aktivního farmáře, otázku zjednodušování SZP a výši národní obálky právě pro oblast rozvoje venkova.

Předpokládaný další vývoj

Jednání o reformě SZP budou pokračovat i nadále za kyperského předsednictví. Řada témat reformy SZP je přitom těsně spjata s jednací osnovou, která se týká nové finanční perspektivy pro období 2014-2020, pro samotná jednání o reformě SZP proto bude klíčový i další postup v meziinstitucionálních rozhovorech o nové FP.

Nelze zapomínat ani na to, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost jsou otázky spjaté se SZP v rámci legislativního mechanismu předmětem spolurozhodovací procedury. Důležité je proto i dění, které okolo této otázky probíhá v EP. 19. 6. 2012 o reformě SZP jednal výbor AGRI, 25. 6. 2012 potom představitelé AGRI jednali o navrhované reformě také s členy zemědělských výborů národních parlamentů.

Odkazy

Rada se zabývala ochranou a pohodou zvířat

Press Release. 3176th Council meeting. Agriculture and Fisheries, Luxembourg, 18 June 2012 (11179/12)

Na zasedání ve dnech 18.-19. 6. 2012 se Rada zabývala strategií EU pro ochranu a pohodu zvířat, která se má týkat období 2012-2015, a hodnocením účinnosti nařízení č. 1/2005 o ochraně zvířat během transportu. Diskutovány byly otázky harmonizace norem v oblasti pohody zvířat i otázka konkurenceschopnosti EU ve vztahu k zemím, které neudržují tak vysoké standardy v oblasti pohody zvířat.

Z hlediska ČR bylo důležité, že se debatovala i směrnice z roku 2008 o minimálních standardech týkajících se chovu prasat.

Pozadí

EK v roce 2006 přijala akční plán týkající se ochrany a pohody zvířat pro období 2006-2010, který obsahoval strategické priority a návrhy na další opatření v oblasti pohody (welfare) zvířat. V roce 2010 byla provedena za účasti externích konzultantů evaluace plnění tohoto plánu. Evaluace zjistila, že na základě přijaté legislativy se sice napříč EU zlepšily podmínky života zvířat, v budoucnosti by ale v této oblasti mohlo být uděláno i více, a to především pokud se jedná o oblast kontroly a vynucování dodržování těchto pravidel. Záběr legislativy EU týkající se pohody zvířat by tedy podle této evaluační zprávy měl být rozšířen a měla by se týkat více druhů hospodářských zvířat.

Zpráva se dotýkala také otázky konkurenceschopnosti na trhu s masem či živými zvířaty v porovnání se zeměmi nedodržujícími tak vysoké standardy pohody zvířat, jako je tomu v případě EU. Konstatovala přitom, že nová legislativa zmenšila nerovnováhu podmínek na vnitřním trhu EU, což je poměrně logické vzhledem k tomu, že došlo k harmonizaci pravidel. Otázka přijetí vysokých standardů v této oblasti třetími zeměmi je ale dlouhodobým projektem vzhledem k tomu, nakolik EU může či nemůže situaci v těchto jiných zemích ovlivnit.

Podobnou evaluaci akčního plánu provedl v březnu 2010 i EP a v lednu 2012 potom EK vydala nové sdělení obsahující strategii EU pro ochranu a pohodu zvířat pro nové období 2012-2015. Závěry přijaté v Radě v červnu 2012 se přitom vedle těchto předcházejících dokumentů, z nichž nová strategie vychází, odvolávají i na čl. 13 Smlouvy o fungování EU, který stanovuje, že zvířata jsou vnímající bytosti a členské státy musejí plně dbát na jejich ochranu.

Klíčové body a stav projednávání

Ministři závěry o ochraně a dobrých životních podmínkách pro zvířata přijali. V závěrech se konstatuje, že zdraví zvířat ovlivňuje významně jejich životní podmínky. Na zdraví zvířat a celostním přístupu proto musí být do budoucna postavena i všechna další opatření týkající se dobrých životních podmínek zvířat.

Závěry Rady se dovolávají potřeby zjednodušit stávající legislativní rámec a snížit administrativní zátěž hospodářských subjektů, ač opatření vedená v tomto směru většinou bývají spojena spíše s posilováním regulace. Rada navrhuje zvážit, jak dále zvýšit transparentnost a zlepšit informovanost spotřebitelů. Informovanost spotřebitelů a jejich zájem na dobrých životních podmínkách zvířat by mohly působit jako zcela přirozený zdroj tlaku na producenty a chovatele, podle závěrů Rady však tento stimul nestačí, a jsou proto nadále potřebná legislativní i nelegislativní opatření regulativní povahy.

Členské státy by podle Rady EU měly mít k dispozici i možnost použít specifické vnitrostátní předpisy, které by umožnily ještě rozsáhlejší ochranu zvířat. Jediným požadavkem je, že by měly být slučitelné s acquis communautaire a s pravidly fungování vnitřního trhu.

To s sebou ale nese i problémy týkající se konkurenceschopnosti živočišné výroby EU nejen na vnějších trzích. Komisi proto Rada vyzývá k tomu, aby zvýšila úsilí v oblasti zajištění rovných podmínek pro hospodářské subjekty z EU a třetích zemí.

Pozice ČR

Z hlediska ČR bylo důležité, že se v rámci jednání Rady debatovala i směrnice z roku 2008 o minimálních standardech týkajících se chovu prasat. Tato směrnice obsahuje např. požadavky, aby těhotné prasnice a prasničky byly ustájeny ve skupinách, nové požadavky týkající se podlahové plochy ap. Její implementace a opatření spojená s kontrolou dodržování požadavků této normy mohou mít další významné dopady na vývoj na evropském trhu s vepřovým masem.

Debata za účasti představitelů EK se týkala data pro splnění požadavků směrnice. Požadavky by měly být členskými státy implementovány do 1. 1. 2013, přičemž EK zdůrazňuje nutnost jejich splnění, aby tak bylo z pohledu spotřebitele zabráněno podobným problémům na trhu s vepřovým masem, jaké nastaly v některých částech EU na trhu s vejci v první polovině roku 2012.

Předpokládaný další vývoj

Nová strategie týkající se ochrany a dobrých životních podmínek zvířat počítá se zvýšením kontroly dodržování stávajících pravidel, ale také s možností vzniku pravidel nových. Sama žádná pravidla nezavádí, jde pouze o strategický dokument. Přesto je do budoucna možné očekávat na tomto poli spíše zpřísnění regulativních opatření, a to i na úrovni členských států.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality